Úsměvná klišé 14: Trpaslíci nepěstují fialky a skřeti nehrají na harfu

Ve Star Treku je rasa Hirogenů. Celá jejich kultura je postavena na lovu a v těch několika epizodách, v nichž byli, jsme se skutečně setkali se samými lovci. Vlastně až na jednu výjimku. Příslušník této rasy, o hlavu menší, než ostatní, byl technik. Povolání slabocha a zbabělce, jak řekl. Star Trek se jako celek často nevyhýbá jistému dost drsnému klišé.

Klingoni jsou rasa válečníků. Ferengové jsou obchodníci-vydřiduši. Seznam by mohl pokračovat dál. Ve výsledku jsem rád viděl, že například Jem’Hadarové jsou sice taky rasa válečníků, ale ti byli k tomuto účelu geneticky vyšlechtěni. (Stejně chci vědět, jak by dopadlo střetnutí Dominionu a Borgů…) Zkrátka každá rasa má nějakou typickou vlastnost, je v něčem dobrá. V jedné epizodě mimozemšťan z rasy nadané na jazyky (jediný jedinec rasy, která se jinak neukázala, nechtějte po mně název) prohlásil, že jeho lid jsou lingvisté, jiné rasy mají výjimečnou fyzickou sílu, zatímco lidé vynikají přirozenou velikostí ducha.

Jen těžko odoláte nevložit tento obrázek, když vám jej Google nabídne. Najednou jsem rád, že jsem nečekal až na pondělí, i když bych asi tu variantu taky našel.
Jen těžko odoláte nevložit tento obrázek, když vám jej Google nabídne. Najednou jsem rád, že jsem nečekal až na pondělí, i když bych asi tu variantu taky našel.

U toho jsem málem zařval smíchy. Jasně. Lidé jsou totiž obrazem dokonalé průměrnosti a všechny další rasy jsou vždy jen zveličenou nějakou vlastností nebo archetypem určitého národa. Co jiného o nich tedy říct, že.

Problém je ale ten, že ač v průběhu všech filmů a seriálů jsme se setkali s klingonskými lékaři nebo dokonce i právníky, celá společnost je natolik válečnicky založená, až to působí dojmem, že 99 % populace je v armádě. Proto jsem vždy tak rád, když se objeví nějaký ten technik nebo učitel, aby se ukázalo, že vůbec existují.

Svým způsobem toto klišé narušila například kniha Povoláni do zbraně od Alana Deana Fostera. Ano, je mi jasné, že o ní píši už asi popáté, ale jedná se v tomto ohledu o skutečně zajímavý román. Zde několik mimozemských ras utvořilo alianci. Díky rozmanitosti bytostí, které mezi spojenci jsou, bylo proto rozhodnuto, že daná povolání budou vykonávat

obálka stažena z legie.info
obálka stažena z legie.info

ti, kterým to jde nejlépe. Každá rasa má trochu jiné myšlení a fyzické schopnosti. Je tato rasa zvláště nadaná pro návrhy a konstrukci strojů? Pro alianci tedy budou její příslušníci primárně sloužit jako technici. Osvědčili se tito jako piloti a nikdo neumí létat lépe? Dobrá, primárně z nich budou piloti. Vy dobře pěstujete zeleninu? Pěstujte zeleninu pro všechny. Zde byly archetypy ras zažehnány tím způsobem, že daná rasa je součástí celku, zjistilo se, co je její silnou stránkou, takže bude nejlepší, když bude ke společnému snažení přispívat tím, co jí jde nejlépe. Všichni jedinci jsou tímto způsobem připravováni na své povolání už stovky let a systém se osvědčil. Tuto knihu beru jako dobrý případ, v němž bylo jasně vysvětleno, jak a proč může tohle fungovat.

Archetypy ohledně ras nepostihují jen sci-fi. Podívejme se na fantasy. Elfové jsou zásadně skvělí lučištníci, přehlížejí všechny ostatní a žijí v lese. Trpaslíci jsou horníci, kováři, a když útočí, v jejich výzbroji najdete samá kladiva a sekery. Elfové žijí ve spojení s přírodou, která jim poskytne vše, co potřebují. Lidé-zemědělci vesele obchodují s trpaslíky-řemeslníky a všichni jsou spokojení, dokud nepřijdou skřeti-houmlesáci, kteří jsou většinou jen a pouze ztělesněním zla a nic víc se o nich říct nedá. (Vyjma poznámek o zápachu, které jsou z nějakého důvodu nevyhnutelné.)

Zde se hodí zmínit, že ač jsou trochu jiní elfové ve stylu Sapkowského už hodně ohraní (když u nás vycházel, prý chodily do soutěží spousty fantasy povídek o elfech-indiánech), rozhodně působí zajímavěji, než ještě omletější klasická představa arogantního a přehlíživého stvoření.

Pokud rasy žijí ve více či méně souladu, proč ne. Realita by asi byla trošičku jiná, protože upřímně, více inteligentních ras najednou žilo svého času i na Zemi. Neandrtálci jsou někdy uváděni jako součást Homo sapiens, ale jiní vědci je zase řadí jako samostatný druh. Neandrtálci a předci moderních lidí žili ve stejné době a také na stejných místech. Jak vysvětlít, že už mezi námi nejsou? Nejsou to dinosauři, nevybila je srážka s kosmickým tělesem (protože ta by smetla i nás, asteroidy nejsou vybíravé). Podle všeho moderní lidé neandrtálce částečně asimiliovali. Uvádí se, že část naší DNA (v Evropě a Asii, v Africe ne – pokud vás zajímá důvod, zapátrejte, je to zajímavé čtení, ale já přeci jen nejsem Wikipedie) je právě od neandrtálců. Ke křížení dle všeho docházelo, takže zaprvé jsme neandrtálce naředili a dovolili jim s námi splynout. Co se také ale dělo? Je lidskou náturou, že jakmile někdo vypadá podobně, ale ne zcela jako my, bude určitě špatný a my musíme takové lidi vybít. Neříkám, že za zmizením neandrtálců nestály i další faktory, třeba změna klimatu, ale nejdůležitější je fakt, že neandrtálce prostě na ulici nepotkáte. Nejsou kolem nás neandrtálci, kteří mají strašlivou sílu, takže se živí jako vyhazovači, dělníci, dřevorubci, apod.

Sice by někdo mohl namítnout, že lidské rasy nebo menšiny mají určité charakteristiky, dejme tomu myšlení, které je dost odlišují od zbytku (ať už to je vrozené nebo naučené), ale přeci jenom po stránce fyzické se jedná o stále ty samé lidi. Žádná z lidských ras není zase TOLIK rozdílná od jiné. Není to tak, že by se jedna rasa skládala z pacifistických veganů, kdežto druhá z pouze masožravých šelem. (Což by dopadlo podobně jako s námi a neandrtálci, pouze se obávám, že mnohem rychleji. Vlk by se nažral a z kozy by nic nezbylo.)

Než namítnete, že vítězí intelekt, seznamte se s nejbystřejším kozím fyzikem.
Než namítnete, že vítězí intelekt, seznamte se s nejbystřejším kozím fyzikem.

Setkal jsem se s autorem nově vytvořenými rasami, z nichž křičelo, že rasa A je prostě nadřazená, kdežto rasa B ne, aniž by však byl vysvětlen důvod. Je to jako při osidlování Ameriky a rasa B jsou utlačovaní domorodci? Setkal jsem se taky s rasami, které jako kdyby ukazovaly, že se má jednat o RPG hru (mé oblíbené téma, že), kdy jedna rasa byla zcela jasně válečnická, druhá ovládala snadno magii a třetí byli právě oni pacifističtí vegani, kteří tam tvořili zásadně nehráčské/vedlejší a nedůležité postavy.

To všechno je ale jen takové teoretizování. Jistě, rasa válečníků a čarodějů může sloužit jako armáda, zatímco rasa NPCček jim tvoří zázemí. Dá se to vysvětlit stejně jako ve výše zmíněném románu Povoláni do zbraně. Teď si ale řekneme o skutečném problému.

Setkali jsme se k klingonským lékařem a právníkem. Co když ale autor vezme svoji rasu válečnického archetypu tak vážně, že je vnímá jen jako vojáky a nic jiného?

Váš hrdina se dostane do nepřátelského města, v němž musí najít temného pána. Co je to město? Město je zastavěný prostor, který obývají lidé/trpaslíci/mluvící kaktusy/co chcete. Zkuste se projít po městě. Jelikož si hrajete na hrdinu, který se dostal do města brutálně militantního temného pána, je jasné, že se tam asi bude nacházet trochu více strážných a vojáků, než potkáváte běžně na ulici policistů. Představte si tedy, že voják je každý člověk, který má na sobě černé nebo červené (ti v boji vydrží jen krátce) oblečení.

Pořád kolem vás ale chodí i další lidé, že? Ti s tričky v barvě žluté, zelené, šedé, bílé…

Nejhorší rasa-archetyp válečníka je ta, které přiznáte, že se skutečně jedná pouze o válečníky. Taková, jejíž město reálně neobsahuje žádné řemeslníky, kuchaře, podkoní, kohokoliv jiného, než vojáky, kteří jsou navíc vždy muži. Zní to nadneseně? Doufám, že tuhle konkrétní situaci jistý autor myslel jako vtip, setkal jsem se s tím. Hrdina procházel městem a musel zůstat nespatřen. Neustále se vyhýbal vojákům, ale za celou dobu tam nebyla zmínka, že by se po ulicích (mimochodem, ve dne) pohyboval také někdo jiný.

Když vymyslíte mimozemskou/fantasy rasu, uvědomte si, že se nejedná o neustále stejný klon jediného člověka (pokud to tedy nejsou právě Jem’Hadarové, Vortové, Sontarani, klonovaní vojáci z Hvězdných válek… ehm, sakra. Jo, tohle je dobrá výmluva). Že každý té rasy je automaticky lakomý, automaticky válečník, automaticky chytrý a neexistují výjimky. Vaši mimozemšťané mohou být sebeskvělejší váleční stratégové a bojovníci, ale jaksi tím neřešíte, jak je možné, že vzlétli do vesmíru, protože mají taky něco jako fyziky, techniky a další lidi, díky nimž postavili vesmírné lodě.

Sikar

8 thoughts on “Úsměvná klišé 14: Trpaslíci nepěstují fialky a skřeti nehrají na harfu”

  1. Ehm, když se člověk hrabe v Tolkienově světě hlouběji, zjistí, že ono to funguje a ty specializace vlastně… nejsou ani specializace. Že třeba ti elfové se umí o běžný provoz svých lokací postarat sami a tak vůbec. Legrace nastala až u epigonů, kteří si to celé seškrtali na – právě ty archetypy popisované Sikarem.

    1. Ale v Húrinovych deťoch tolkien zbúrava sám svoje vlastné stereotypy. Napr. Postava zlého závistlivého elfa búra stereotyp- všetci elfovia sú stelestenosť dobra a svätosti. Istú časť knihy hl.hrdina (túrin) žije a velí zločincom a vrahom a ašte k tomu im mnohé toleruje. A taktiež sa pán tolkien nezdráha zabiť všetky postavy…hmm…trochu martinovské.

  2. Nejraději mám rasu úřednickou.
    Ta má moc razítkem stvrdit, že náležíš k rase válečníků, ať jsi fyzik nebo pekař (císařův).

  3. ,,Žádná z lidských ras není zase TOLIK rozdílná od jiné. Není to tak, že by se jedna rasa skládala z pacifistických veganů, kdežto druhá z pouze masožravých šelem. (Což by dopadlo podobně jako s námi a neandrtálci, pouze se obávám, že mnohem rychleji. Vlk by se nažral a z kozy by nic nezbylo.)“
    To jsou přece eloiové a morloci. Herbert George Wells: Stroj času.
    Mimochodem zbylo, teda ne z kozy, ale ze stáda. Predátor, kterej by si vyžral všechnu kořist, by chcípnul hladem.

  4. A proto vzývejme Pratchetta, který dal život trpaslici-feministce, trpaslíkovi-spisovateli a dalšímu trumpetistovi, bohu-ateistovi, hordě přestárlých barbarů a chodícímu kufru s vlastní identitou.

  5. Uplně jsem si ten vzpomněla na knížku Hvězda, ty studené hračky od Lukjaněnka, tam se vesmírné rasy řadí do dvou kategorií( z hlavy si nevzpomenu jak přesně je pojmenoval) no a v tý nižší jsou rasy mladší, co slouží jako slouhové- je tam rasa vesmírných myšiček sloužící jako válečníci, ještěrky místo počítačů, sliz místo plynových masek, překladačů, opravářu… a lidé místo kamionáků no a těmhle poddaným se přestane jejich určená pozice líbit a rozhodnou se proti tomu něco udělat…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *