• Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Napiš a zmáčkni Enter
  • Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Červenec 2014
Po Út St Čt Pá So Ne
« Čvn   Srp »
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  
Rubriky
Nejnovější příspěvky
  • Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Literární cvičení – pauza
  • 5 x 5 x Triumvirát 2020: odkládáme první setkání
  • Zadání literárního cvičení – pátek 6.3.
  • 5 × 5 × Triumvirát 2020
Nejnovější komentáře
  • Adhara: Z popela: o navazování
  • Adhara: Strašidelné vs. směšné
  • Pastelka: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Zlý strýc Leonard: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Pastelka: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
Facebook
logo triumvirát
  • Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Teoreticky

Nebojte se kalkulačky

28.7.2014
-
Publikováno sikar

Když jsme se seznámili s manželkou, zjistili jsme zábavnou věc. Oba dva jsme měli v pokoji pověšený stejný plakát. Dnes, když už bydlíme spolu, jeden z těch plakátů odpočívá stočený kdesi ve skříni, kdežto druhý je na stěně tak, že když si lehnu do postele, zírám přímo na něj. Co na něm je? Zpustošená krajina a tisícihlavé armády, které útočí na draka chrlícího ze svých útrob žhavou zkázu. Ten plakát je zaprvé úžasně epický a zadruhé neuvěřitelně nesmyslný. Proč? Čtěte dál.

Původní webová adresa, na plakátu uvedená, již neexistuje, ale podařilo se mi jej přesto objevit. Prosím, odkaz. Usoudil jsem, že nemá příliš cenu popisovat poměr velikosti lidí a draka, když si to můžete sami prohlédnout. Jaký je drak? Obrovský. Ne tak obrovský, aby kolem nej obíhaly měsíce, ale rozhodně takový, aby ty armády neměly nejmenší šanci. Když se na něj podívám zblízka, vidím, že vojáci, kteří se dostali skoro až k němu, nejsou velcí ani jako jeho dráp. Velikost drápu odhaduji tak na pět metrů.

Pomineme, že pří této velikosti by ten tvor jen těžko mohl létat a hlavně by se nikdy pořádně nenažral. Když jsem si totiž dneska plakát prohlížel, došlo mi, že nesmysl ve velikosti draka (no ne, fakt, kolik by jich planeta vůbec uživila? Při páření by působili zemětřesení!) vždy zastiňoval nesmysl ve velikosti plamene, který chrlí. Vleže na posteli jsem pracoval opravdu jen s odhady, ale prostě jsem nakonec musel uznat, že malíř nejspíš pracoval s obrácenou perspektivou. Drápy jsem odhadl na pět metrů, přičemž zuby vypadají, že jsou podobně dlouhé. Z toho jsem odhadnul, že mezi otevřenými čelistmi je zhruba dvacet pět metrů. Tím pádem i proud ohně má v průměru dvacet pět metrů. Navíc vidíme, že se poté rozšiřuje. Když však dopadá na zem, tak je v porovnání s lidmi vedle náhle podivně menší, než by měl.

Nakonec jsem nad tím mávl rukou. Epický plakát, hezká ozdoba na zeď. Nic víc. Jenže mi připomněl téma, na které občas narazím u povídek. Autoři jako kdyby se báli něco spočítat.

Do matematického pekla mě uvrhla nám zaslaná povídka Řešitel. Jelikož zasláním autor souhlasil, že budeme moct jeho text použít jako příklad, mohl být na toto připraven. Ano, je možné, že jste tuto tématiku viděli již ve formě obrázku nebo na přednášce, ale některé věci je třeba jednou za čas zmínit znovu a znovu, protože znovu a znovu čtu povídky, v nichž se to vyskytne. Navíc tentokrát jsem přišel na pár nových nápadů, jak situaci řešit.

Hrdina chce za práci pět tisíc zlatých, které mu však mohou být zaplaceny v podobě zlatých a stříbrných prutů. Pět zlatých a deset stříbrných. Později se dozvíme, že deset stříbrných má cenu jednoho zlatého. Takže vlastně požádal o šest prutů zlata. O hmotnosti prutu do té doby řeč nebyla. Když však hrdina odměnu převezme, popíše je jako ,,asi pět kilo kovu”. V tom momentě moje mysl udělala přemet. Hodně lidí rádo ignoruje fakt, že zlato je mnohem těžší než olovo. Zlatá krychle o straně 37,27 cm by vážila tunu. V povídkách se však setkávám se zlatými předměty, s nimiž si hrdina hází jako s míčkem, ale podle popisu by vážily metrák.

Google, kalkulačka. Jak těžká může být zlatá mince? Našel jsem si údaje o více z různých období a usoudil, že budu na hrdinu hodný. Jeho zlaťáky budou spíše lehčí. Jako desetikoruna z dob císaře pána, která měla 3,38 gramu (různé zdroje uvádí plus-mínus setinu gramu, ale po pár letech se ta mince stejně musela odřít a její hmotnost se tak snížila), tloušťku 0,9 mm a průměr 19 mm. Jedná se o dvaadvacetikarátové zlato (dost čisté, viz obrázek). Pak stačilo vzít kalkulačku a spočítat si, že pět tisíc těchto mincí by mělo skoro sedmnáct kilogramů. A jak vidíte, jedná se o malé mince o necelé velikosti dnešní koruny. Malá, co? Pro přesnost, dnešní koruna má 20 mm v průměru, tloušťku 1,85 mm, váží 3,6 gramu a je vyrobena z poniklované oceli. A ano, zjištění všech těchto údajů mě stálo pouhých pár minut života.

203_karaty

Asi pět kilo kovu, z toho většina stříbra? Hrdina se nechal dobrovolně ošidit. Zlatý prut by měl mít hodnotu tolika mincí, kolik by se z něj dalo vyrobit. Pokud je v tom světě měnový systém nastaven, že prut važící pár deka má automaticky vyšší hodnotu, než stejná hmotnost v mincích, jedná se o ráj pro podvodníky. Vzal bych hrst mincí a přetavil je na prut o několikanásobné hodnotě. Jelikož prut má vyšší hodnotu než investované mince, v bance bych jej rozměnil za více mincí, než s kolika jsem začal. Postup bych opakoval.

Autor zde bohužel vytvořil ekonomický model stojící na hliněných nohou. A přitom stačilo jediné – strávit dohromady maximálně deset minut s Googlem a kalkulačkou.

Moje rada? Pokud by to v tom světě a situaci šlo, hrdina měl chtít šek. Pokud by chtěl za každou cenu něco hmatatelného, měl chtít drahokamy. Malé, snadno přenosné. Cenu diamantů se svém světě si můžete určit sami. A aby ani tohle nikdo nenapadl, stačilo by to formulovat slovy, že chce diamanty v hodnotě pěti tisíc. Proti tomu nelze říct nic. Pak stačí napsat, že převzal pytlík diamantů. Jenom pytlík, pokud není třeba udávat z nějakého důvodu počet a velikost kamenů.

Obecná rada může znít, že pokud nemusíte určovat přesná čísla, neurčujte je. Pokud je určovat chcete, tak se té zatracené kalkulačky a internetu nebojte. Dejme tomu samice slona afrického váží kolem čtyř tun. Stačilo mi podívat se na Wiki. Deset sekund práce s internetem. To je vcelku jasné číslo, že? Když však napíšete:

Mezi vojáky vběhla vyplašená slonice. Deset tun živé hmoty je rozmetalo na všechny strany.

tak si myslím, že se vám prostě ani nechtělo zjišťovat, kolik slon váží. Dnes, v dobách, kdy máte informace na dosah ruky a nemusíte ani listovat desítkami encyklopedií. Nebo ještě jinak – přestaňte ty slony překrmovat!

Pro ty, který se nechce hledat vůbec - slon je tohle.

Pro ty, kterým se nechce hledat vůbec – slon je tohle. Jak vidíte, tento z pražské zoo rád zpívá. A kdopak mě upozorní na chybu, kterou jsem teď udělal? Hmm? Zoologové, ukažte se!

Když už jsem u toho, rád bych ještě zmínil oblíbené rčení, že internet nemáme považovat za stoprocentně spolehlivý zdroj informací. Je to pravda. Nejednou se mi stalo, že jedna stránka tvrdila něco dost jiného, než druhá, a já musel dál zjišťovat, který z těch údajů je tedy pravdivý. To však neznamená, že cokoliv se píše na internetu, je automaticky blud. Přístup ,,já internetu nevěřím, všechno je tam plné chyb” není dobrý. Upřímně, ony i všechny ty chytré knížky občas obsahují chyby, jak jsem už párkrát nemile zjistil.

V závěru mohu říct, že také nemám rád argument ,,nejsem matematik, ode mě nikdo počítání nemůže očekávat”. No, neočekává. Opakuji. Pokud nemusíte určit přesné číslo, neurčujte jej a údaj nechte v mlze. Pokud však přesné číslo chcete, tak bych prosil, aby skutečně přesné bylo. Střílení údajů od boku je zlo. Slovy Míly Lince, jeden spokojený rýpal je horší, než deset spokojených čtenářů.

Ten rýpal se najde, věřte mi to. V lepším případě to budu třeba jen já, který vás na to upozorní v komentáři k povídce. Nebo tímto článkem, protože mi přijde škoda nechat tyhle informace jen pro těch pár lidí, kterým jsem je do komentářů psal.

Nestřílejte od boku. Nic netrefíte. Nebojte se kalkulačky.

Sikar

autorské chyby
detaily
literatura
nesmysl
připomínky
psaní
realita
Sikar
teorie
28.7.2014
Email
36 Komentářů

Související příspěvky

Další zajímavé příspěvky, které chcete přečíst
Teoreticky

3 dobré důvody, proč mít beta čtenáře

20.1.2019
-
Publikováno sikar

Jedni beta čtenáře doporučují, jiní je zatracují. Osobně chápu oba tábory, ale mám mnohdy pocit, že druhá skupinka …

Číst více
20.1.2019
Publikováno sikar
Teoreticky

Ten dělá to a ten zas tohle… Proč ale?

16.9.2013
-
Publikováno sikar

Cirrat si velmi zakládá na jedné věci. Jak se vaše postava dostala k profesi, kterou vykonává? Je jasné, že …

Číst více
16.9.2013
Publikováno sikar
Fénixovy postřehy

Z popela: nápady

27.5.2015
-
Publikováno Ekyelka

O dutých hlavách, ozvěně a házení kamínků do propasti (kde možná spí drak).

Číst více
27.5.2015
Publikováno Ekyelka
← DALŠÍ ČLÁNEK
Ach, postavo 12: Krásněnka Zbožněná
PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK →
Postavy jsou taky lidi - puzzle a lego

36 Komentářů

Nebojte se kalkulačky.
  1. Kocour Gadr
    28.7.2014 @ 18:21
    -
    Odpovědět

    Proč mam stejnej plakát jako Šiškovi???
    Zlatej prut bude mít vždycky nižší hodnotu než kolik se z něj vyrazí mincí…musíš počítat s prácí raziče…a pak je tu inflace…a plch ví co ještě… 😀

    • kopapaka
      31.7.2014 @ 8:02
      -
      Odpovědět

      Nene, kilo zlata bude mít furt stejnou hodnotu, ať je v mincích nebo v prutech. Práce raziče se nepočítá, prut taky musel někdo odlít a vyrazit do něj punc…

      • martin
        14.8.2014 @ 17:15
        -
        Odpovědět

        Mince drahych kovu se obvykle obchoduji s prirazkou oproti hodnote razeneho kovu. “Many major gold bullion dealers typically will sell a single, one-ounce gold American Eagle gold coin at approximately four to five percent over the current spot/melt value (and purchase them from customers at about two percent less than their selling price.)” http://coins.about.com/od/goldrarecoininvesting/a/Three-Things-You-Should-Know-Before-You-Buy-Gold-Coins.htm

  2. Vlkopes
    28.7.2014 @ 19:47
    -
    Odpovědět

    Hmm… slon na obrázku je indický, zatiaľ čo ty si písal o samici slona afrického?

    Inak dobrý článok, pripomenul mi jeden z tvojej starej stránky o stotisícových armádach. Boj s autorskou lenivosťou je zrejme nekonečný 🙂

    • sikar
      28.7.2014 @ 19:53
      -
      Odpovědět

      Jop, mezi fotkami ze zoo jsem na disku neobjevil jediného afrického slona.

      Stotisícové armády jsem původně chtěl do článku zapojit taky, ale došlo mi, že to je téma na samostatný článek.

      Vcelku mě těší a překvapuje, že se najdou lidé, co ten starý blog ještě vůbec znají. Díky.

      • TlusŤjoch
        29.7.2014 @ 11:50
        -
        Odpovědět

        Nebyl tam i nějaký ikomix o slonovi?
        Tedy o předchůdci slona.

        Zlato doporučuji rozpustit v lučavce královské a odkutálet v barelech či odsát potrubím.

      • delus
        11.8.2014 @ 14:37
        -
        Odpovědět

        Mohl bych poprosit odkaz na článek o oněch armádách?

        • sikar
          11.8.2014 @ 16:21
          -
          Odpovědět

          Ten článek se nacházel na dnes již zrušeném blogu. Jeho obsah však bude časem resuscitován zde.

    • Sothis
      30.7.2014 @ 3:10
      -
      Odpovědět

      No, a nedává snad indickej slon v bitvě o poznání víc smyslu než africkej slon v bitvě?

      • Elinor
        30.7.2014 @ 11:45
        -
        Odpovědět

        dává, pokud tedy jako poddruh slona afrického nebereme to, s čím se válčilo v antickém prostoru (a co je i díky tomu a “hrám” v cirku vyhubené xD)

      • sikar
        30.7.2014 @ 12:22
        -
        Odpovědět

        Kdo říká, že to byla bitva? Co když se skupinka vojáků na dovolené jen tak procházela po Africe a najednou na ně vyběhl slon?

  3. Kocour Gadr
    28.7.2014 @ 20:41
    -
    Odpovědět

    Stotisícová armada je hloupost už proto, že by si Bilbo při natáčení Tisíce meču oběhal nohy někam ke kolenum… 😀

  4. Monika
    29.7.2014 @ 8:20
    -
    Odpovědět

    Nedávno jsem začala s pokusy napsat povídku do vaší letní soutěže. Jenže jsem se sekla hned na první stránce. Záludná otázka zněla: Kolik že to kruci může vážit vesmírná loď mající na palubě něco kolem sta osob? Stovky tun? Tisíce? Desetitisíce? Vyrobili ji z ultra super lehkého kovu, takže ji hlavní hrdina udrží na ukazováčku a ještě si u toho stihne druhou rukou upravit účes?
    Jelikož matematika nikdy nebyla můj oblíbený předmět, nejspíš se nakonec budu muset spokojit se slovem “mnohatunová”.

    • Kadet
      29.7.2014 @ 9:33
      -
      Odpovědět

      Ve stavu beztíže jim to beztak všem bude putna.
      A “mnohatunová” je velmi dobrá náhrada. Taky bych do toho šla 😀

      • Monika
        29.7.2014 @ 11:12
        -
        Odpovědět

        Nejspíš mi nic jiného nezbude, pokud se na internetu nedopátrám nějaké logicky znějící poučky o tom, jak spočítat váhu imaginární vesmírné lodi.
        Ale stejně mi to vrtá v hlavě, protože když o té lodi mluví její kapitán, asi by tam měl být konkrétní údaj. Působí to pak věrohodněji. On by koneckonců tento údaj znát měl 🙂

        • ave
          29.7.2014 @ 13:54
          -
          Odpovědět

          Pokud není pro povídku informace o váze nezbytná, ale je použita jenom jako technoblábol, možná by se to dalo obejít tím, že by mluvil třeba o jejím objemu. To by šlo spočítat snáz.

        • Josika
          29.7.2014 @ 15:43
          -
          Odpovědět

          A používají stejné jednotky jako my? Když tomu budeš říkat třeba XYská tuna, tak tě na tom nikdo zásadněji nachytat nemůže, protože nikdo neví, jaký vztah má k tuně obyčejné.

        • Kadet
          30.7.2014 @ 9:08
          -
          Odpovědět

          Tak kapitán nemusí machrovat těmahle znalostma 😀 Nebo tam můžeš hodit nepřímo “kapitán je seznámil s vlastnostmi jeho vesmírné bárky” a máš vymalováno.
          Nedělat to složitě, když to jde jednoduše.
          Zato já asi nezvládnu napsat nic, není nápad, hmmmmmpf.

          • Monika
            30.7.2014 @ 10:00
            -

            Trefilas to přesně, kapitán měl být dle mého původního záměru machr 😀
            Stejně nevím, jestli to nakonec odevzdám, tohle rozhodně není žánr, který bych normálně psala a navíc jsem nic ze space opery nečetla. Můj nápad stojí na vodě a nejsem si jistá, jestli tam dokážu dostat věrohodné podrobnosti. Uvidíme no :-/

    • Ekyelka
      29.7.2014 @ 19:18
      -
      Odpovědět

      Co si tak pamatuji, pro určení rozměrů lodí – těch obvyklých, plujících na vodě – se mimo jiné používaly tuny jako jednotky určení vztlaku. K čemu je čtenáři, případně postavám, dobré znát váhu vesmírné lodi, mi je naprostou záhadou.
      Začínám se těšit na září!

      • Sothis
        30.7.2014 @ 3:16
        -
        Odpovědět

        Inu, výtlak a hmotnost lodi je při znalosti základní fyziky lautr totéž.

        • Ekyelka
          30.7.2014 @ 10:26
          -
          Odpovědět

          No vidíš. A proto co? Nepíšu námořní historky, protože nemám nastudováno.

      • Meridion
        7.8.2014 @ 14:24
        -
        Odpovědět

        Lodní tonáž neznamená výtlak lodi, ale nosnost, nebo spíš nákladní objem. Tuny, ve kterých se měří (nebo přinejmenším původně měřila), nejsou ty, které známe (1t=1000kg), ale jednotky objemu (1 tun = 2 butts = 4 hogheads atd.). Podrobnosti viz http://en.wikipedia.org/wiki/Tun_(unit)

    • Cirrat
      30.7.2014 @ 22:05
      -
      Odpovědět

      Moniko, zkus udat, kolik se na loď vejde nákladu/vojáků/posádky… je to dostatečně přesný technoblábol, a přitom ti nemůže nikdo nic…

    • delus
      11.8.2014 @ 14:41
      -
      Odpovědět

      http://www.projectrho.com/public_html/rocket/

      Odkaz o téměř všem týkajcím se vesmírných lodí. Jestli chceš konkrétní číslo tak ti to může pomoct.

  5. Tanira
    29.7.2014 @ 20:28
    -
    Odpovědět

    Moc pěkné. Trefa do černého, jak neplácat blbosti. Proto se snažím nekonkretizovat, abych nebyla za blbce, když už se mi nepodaří dopátrat se informací. Nedávno jsem chtěla vědět, jakou průměrnou vzdálenost za den urazí kůň, a nakonec jsem se vzdala, protože najít takovou elementární informaci vztaženou na konkrétní situaci (terén, únava koně, jeho rychlost atd.) bylo prostě nad moje síly. A to bych si myslela, že to nebude nic těžkého k nalezení, obyčejný kůň.. Držím palce k vyřešení problému výše popsané vesmírné lodi!

    • ioannina
      29.7.2014 @ 22:00
      -
      Odpovědět

      To mě těší – ty taky? Já takhle hledala místo v dosahu týdenní cesty vozem od Marienburgu a zároveň dostatečně velké, aby uživilo apatyku. :-))

      • Tanira
        30.7.2014 @ 12:59
        -
        Odpovědět

        Jojo, taky :). Člověk by si myslel, že není takový problém říct “průměrný kůň ujde krokem za den tolik a tolik, ponese-li průměrně těžkého jezdce”, čímž nemyslím rytíře v plné zbroji ani trpaslíka, prostě normálního chlapa v normálním oblečení, případně s normální výzbrojí typu meče a nějaké té dýky… Ale nakonec jsem to nechala koňovi, ten má větší hlavu :D. Prostě zhruba je možné, aby vzdálenost, kterou ujede jedna část výpravy po normální cestě krokem za den, ujeli další dva z druhé půlky výpravy za pár hodin, když poženou koně na hranici padnutí a kratší cestou…

        • ioannina
          30.7.2014 @ 16:41
          -
          Odpovědět

          Mně bylo kdysi řečeno, že bych se s koněm v normálních hadrech a jedním běžným vakem dostala za den z Kunštátu do Brna (45 km), ale trvalo by mi to celý den. Prý bych tak dlouhou cestu musela jet většinou krokem.
          S tím vozem mi říkali, že ať počítám s tím, že mi lidi půjdou minimálně polovinu cesty pěšky, pak se prý neseknu až o tolik.
          (Jak jsem koupila, tak prodávám.)

          • Tanira
            31.7.2014 @ 10:47
            -

            Já našla informaci, že za den je to mezi 30-60km, podle terénu, počasí apod., což je dost nekonkrétní informace. S tím pěším pochodem je to jasné, nemůže to být rychlejší než chůze a lidi taky nemůžou jít 24hod denně.. No někdy prostě člověk narazí. Ale děkuju :).

          • Arenga
            14.11.2014 @ 22:23
            -

            Jo, tohle jsem taky už řešila a propočítávala. Vzhledem k tomu, že tam hraje roli mnoho a mnoho faktorů – kondice koně i jezdce a jeho zkušenost, potažmo trénink obou, kvalita cesty, délka trasy… a v neposlední řadě i cíl cesty, aneb jestli je třeba být co nejrychlejší nebo na tom ani tak nezáleží. Koním nerozumím, ale nakonec jsem objevila, se i dnes závodí ve vytrvalostním jezdectví – závody jsou různě dlouhé a v různém terénu, tak jsem trochu postudovala, jakých je průměrně dosahováno výsledků a vzala jsem to jako odrazový můstek pro svoje vlastní počty.

    • kopapaka
      31.7.2014 @ 8:24
      -
      Odpovědět

      Na něco podobného jsem už před nějakým časem narazil 🙂
      “Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease – díl 6.”
      http://www.valka.cz/clanek_13461.html
      Cituji(je tam toho mnohem víc): “Koně (jedno spřežení) byli schopni přepravit náklad na maximální vzdálenost 30km za den zhruba za 6 hodin, potud je tedy průměrné tempo celkem rychlých 5 km/h, většina hospodářských koňů však vyžaduje tempo pomalejší zhruba kolem 3.5 -4.5 km/h. Tedy 7.5 hodiny na 30 km (toto tempo je udáváno jako nejefektivnější vzhledem k únavě, opotřebení koně a málo kvalitní potravě, tedy pomalejší tempo umožňuje koni přežít a pracovat déle i na méně kvalitní potravě, viz. anglická poučka “It’s the pace that kills.”). Po 4 hodinách práce je nutné zhruba 30 minutového odpočinku. Tedy pokud započítáme celkovou dobu 24 hodin, tak kůň je dlouhodobě a udržitelně použitelný pouze na 7.5-8 hodin při nepřetěžování nákladu a pomalém tempu, dalších zhruba 3-5 hodin (na jedno spřežení) potřebuje na starostlivost a nakrmení, plus naložení nákladu. Zbytek je pak věnován odpočinku (tento fond však ignoruje ještě nutný odpočinek vynecháním jednoho celého pracovního dne za týden). “

      • Tanira
        31.7.2014 @ 11:03
        -
        Odpovědět

        Děkuji, mám pocit, že na něco trochu podobného jsem narazila, ale určitě ne v takových detailech. Ještě jednou děkuji :).

  6. Nebojte se kalkulačky 2 – kolik stojí dýka+3? | Triumvirát
    18.8.2014 @ 16:50
    -
    Odpovědět

    […] tím, jak někdy autoři střílí čísla od boku, štítí se kalkulačky a vyhýbají Googlu (pokud jste ten článek nečetli, napravte to, navazuji na něj). Na mušku jsem si vzal předně to, že hrdina by u sebe jen těžko nosil desetitisíce […]

  7. » Pamatujte – metr a stopky s sebou! Triumvirát
    30.3.2015 @ 16:35
    -
    Odpovědět

    […] matematici, mě nezajímají, protože se nejedná o nic složitého, jak jste se mohli dočíst v tomto článku nebo v jeho pokračování. Někdy je číselný údaj nadbytečný, jindy je úplně mimo a mnohdy […]

  8. Čísla, hodnoty, rozdíly a jejich nepochopení | Triumvirát
    22.12.2015 @ 19:46
    -
    Odpovědět

    […] Asi nejčastější forma. Lidé prostě dané údaje neznají, ale nezjistí si je. Střelí od boku a už nad tím dál nepřemýšlejí. Jelikož bych zase jen mluvil o nejoblíbenějším problému, hmotnosti zlata, tady máte odkaz. […]

Zanechej komentář

Váš názor je pro nás důležitý. Zadaný email nebude veřejně publikován
Cancel Reply

Prosím chvíli počkejte
Odeslat

© 2017 Triumvirát
Nebojte se kalkulačky | Triumvirát