Pestrá paleta na hlavě – anime vlasy

Kdo jste byli na T3conu, možná si pamatujete, že jsem se zmínil o takzvaných anime vlasech. Mezi premiérou a reprízou přednášky jsem o tomto tématu zjistil něco víc, ale na detailnější rozbor nebyl čas. Proto anime vlasům věnuji článek. Podívejte se na nějaké anime. Je poměrně velká šance, že postavy budou mít vlasy různých nepřirozených barev. Diváky žánru většinou řvavá paleta příliš neruší, jsou na to zvyklí a tak nějak to k japonské animaci patří. Jenže jako už několikrát si jdeme říct, jaký rozdíl je mezi textem a filmem.

Není to zas až tak častý problém, ale v podstatě každý rok mi rukama projde pár povídek, v nichž je jasně zmíněno, že nějaká z postav má modré, zelené, růžové nebo ještě extravagantnější vlasy. V zásadě to není problém. Důvodů, proč má někdo modré vlasy, může být víc. Pokud je daná postava mimozemšťan nebo jiná fantastická bytost, může být ta barva pro daný druh přirozená. Nebo tu máme poněkud normálnější vysvětlení vhodné pro naši realitu – hrdina navštívil kadeřníka. Vyjděte na ulici a rozhlížejte se. Potkat někoho s modrými nebo zelenými vlasy není tak těžké.

Pokud je to nejméně každý třetí člověk, kterého potkáte, žijete v anime. Pozor na obří roboty, enormně velké meče a vlezlá chapadla.
Pokud je to nejméně každý třetí člověk, kterého potkáte, žijete v anime. Pozor na obří roboty, enormně velké meče a vlezlá chapadla.

Problém nastává v okamžiku, kdy nejen že dané vysvětlení chybí, ale barva vlasů je i zdůrazňována. Pokud se příběh odehrává v naší realitě a autor nám jasně sdělí, že se jeho hrdina narodil s růžovými vlasy, musím se ptát, proč. Navíc je tento fakt zmiňován jako něco běžného, nad čím se nikdo moc nepozastavuje. Kdyby mému dítěti začaly růst růžové vlasy (naštěstí má zatím špinavý blond, který mu s věkem tmavne), asi bych okamžitě letěl k doktorovi, jestli pro to má vysvětlení.

Takové texty mají jedno společné. Nezvyklá přirozená barva vlasů obyčejného člověka v našem obyčejném světě = dle této povídky očividně banalita. Není to planeta Země, je to asi nějaký Animeland, kde je tohle normální. Ano, můžete namítat, že se přeci jedná o alternativní realitu, ale s tím komentářem ještě chvilku počkejte, ano? Dočtěte článek.

Pokud nám autor předloží růžové vlasy, je to obvykle základní rys dané postavy. Často ani nevím, zda je malá nebo vysoká, hubená nebo oplácaná nebo třeba nemá ploché nohy. Hlavní je zmínit barvu vlasů, to je dle všeho nejdůležitější. Zrovna tady je vysvětlení velmi snadné:

V anime barva vlasů v první řadě slouží k snadnému odlišení postav.

Ano, takhle snadné to je. Nebýt barvy vlasů, tak bych podle tváře mnohdy nepoznal Takahašiho od Kobajašiho. Zkrátka mrknete a víte, kdo zrovna běhá po obrazovce. A nyní krutá pravda:

Ve vašem textu tu barvu vlasů nikdo nevidí.

Skutečně. V povídce Takahašiho a Kobajašiho rozeznáte snadno – jmenují se jinak. V takovém případě zmínku o oné barvě beru jen a pouze jako snahu udělat hrdinu zajímavějším a výjimečným. Dosud jsem se setkal jen s jedním podobným případem, kdy ty vlasy k něčemu byly – postavu kvůli nim neměl nikdo rád, protože stejnou barvu měl záporák v jakémsi televizním seriálu. I to ovšem není využití jako takové, protože v povídce to bylo řečeno víceméně stejně, jako jsem to napsal teď já, a dál se to neřešilo.

Lepší použití bylo, že postava měla od přírody vlasy pruhované (hnědá a blond), díky čemuž všichni poznali, že se jedná o geneticky modifikovaného člověka, jakousi výše postavenou kastu. Ale tím se dostáváme k podobnému fantastickému vysvětlení jako jsem zmínil na začátku. Ani nyní se v zásadě nejednalo o přirozenou barvu v pravém slova smyslu.

Pokud jsou růžové vlasy samoúčelnou snahou o zajímavější postavu, která by mohla mít vlasy jakékoliv jiné barvy, je něco špatně. Je to stejné jako v naší realitě. Chcete, aby se za vámi každý otočil? Obarvěte si vlasy na růžovo. A ideálně z nich udělejte kohouta. Úspěch zaručen. Je to součást vašeho stylu, beru. Jenže jste se s nimi nenarodili a nebudete nás o tom přesvědčovat, že ne?

A teď si dáme krutou pravdu. Neříkám, že to platí v případě každé postavy v anime, ale věřte tomu nebo ne, ony barvy vlasů tam mají ještě další význam. Je to barvomluva, která má divákovi naznačit, co od postavy čekat. Zelená má charakterizovat pohodáře, modrá moudrého a inteligentního člověka, fialová je ideální pro velkodušné postavy a růžová pro naivní neviňátka. (Očekávám nával námitek, že postava X ze seriálu Y do toho nepasuje. Máte nejspíš pravdu. Jedná se o značně zkrácený a zjednodušený seznam, obsáhlejší článek najdete třeba tady.)

Otázka zní, zda autor, který postavě přidělí nepřirozenou barvu vlasů, tohle ví. Nevytvořil právě někoho, kdo by Japonce neskutečně zmátl, protože se chová jinak, než vypadá?

Prosím, nepřirozená barva vlasů ať má přirozený nebo nadpřirozený důvod. A ideálně taky účel. Pokud se jedná o výkřik do tmy, který má postavu činit jen zajímavou, obvykle to nefunguje a běžný čtenář na to kouká jak tele na nová vrata. Svého hrdinu uděláte zajímavého i něčím jiným, než neobvyklým vzhledem. Spíš se zaměřte na jeho chování, ano? Děkuji.

Sikar

Na závěr – napsali jste povídku do soutěže New Weird? Ne? Chyba! Napravte to!

Také hledáme správce stránek, který by nám pomohl s provozem webu. Pochopitelně za úplatu, za úsměv nedělá nikdo. Pokud by měl někdo zájem, napište.

4 komentáře u „Pestrá paleta na hlavě – anime vlasy“

  1. Postavy přece musí mít růžové vlasy, jak jinak čtenář pozná, že je ta postava HLAVNÍ POSTAVAtm??? Moje Angelika Von Majorlaine Akatsuki přece nemůže mít hnědé vlasy, co vás nemá…

    Žerty stranou, mě spíš fascinuje, jak barvy vlasů v povídkách a knížkách silně neodpovídají realitě co se týče procent. Jistě, barvení vlasů je běžné, ale přijde mi rozhodně divné, pokud vícero postav v jednom příběhu má přirozeně rusé vlasy – a nejsou vzájemně příbuzní a nejedná se o sraz Irů.

    Jinak mi přijde, že nějaké významy barvě vlasů přidáváme i my, evropané. Zrzci jsou většinou vtipálci a/nebo vášniví jednici, hnědovlasí jsou „ty obyčejní z lidu“, blondýni a blondýnky jsou nevinní a/nebo hloupí a černovlasí lidé jsou mysteriózní a nejčastěji záporáci.

    1. Stereotypizace podle barvy vlasů je známá věc (a určitě sis všimla, že se stereotypizuje různě podle pohlaví, a u ženských postav často podle toho, jak se vztahují k mužům: zrzek je comic sidekick, zrzka je spíš sexy vášnivka; blonďák je hrdina-klaďas, blondýna je buď naivka, co si bez chlapa neporadí, anebo záporačka, zatímco záporák mužského pohlaví je takřka zásadně černovlasý, leda by byl šedivý nebo plešatý… a tak mě napadá, viděl někdy někdo šedivou záporačku?) – a po tomhle článku přemejšlím, jestli v případě v realitě se přirozeně nevyskytujících barev, který ale maj bejt přirozený ve světě postav, jde o stereotypizaci nebo ne…
      Co se týče nadměrnýho zastoupení zrzavých postav, odkud jsou autoři? Jestli z našich končin, tak vzhledem k vysoký český oblibě barvení vlasů na zrzavo až červeno to můžou mít prostě z pohledu kolem. (Zato ta u nás přirozeně nejčastější barva vlasů, světle až neučitě hnědá, je silně podreprezentovaná jak u postav – asi taky částečně proto, že se pro ni těžko vymejšlejí květnatý popisy – tak i v obarvený skutečnosti.) Ale přírodních dospělých blondýn je snad míň než přírodních zrzek, a ve fikci jsou přitom daleko častější. (Říkám dospělých, protože je celkem dost blonďatých dětí, kterým vlasy postupně ztmavnou.)
      Mimochodem, Tenny, na pikniku jsem nějak opomněla říct si o tvůj kontakt, a ráda bych ho měla. Můžu poprosit, abys mi ho buď napsala sem, anebo z něj něco malýho utrousila do mýho mailu?

      1. Jasně, všimla jsem si, že je to i podle pohlaví, ale říkala jsem si, že můj komentář je i tak příliš dlouhý… 😀
        Jinak šedovlasá záporačka je častá třeba v pohádkách, kde je záporná postava často nějaká čarodějnice/stará zlá žena, která má šedé vlasy, myslím si.

        Teď jsem mluvila vyloženě o českých dílech, jsem si vědoma toho, že barvy vlasů jsou ve světě jinak rozložené. Rozhodně působí běžně, když je hlavní hrdina severské detektivky blonďák.

        Právě jsem zmínila zrzky, protože těch je procentuálně na světě ještě míň, než blonďatých lidí. 🙂 Když koukneš na wiki, přirození rusovlasí lidé tvoří asi 1% světové populace, kdežto přirození bloňdáci asi 2%. Každopádně v obou případech je to nepoměr oproti tomu, jak často se objevují v literatuře.

        Myslím, že to není ani tak dané tím, že si hodně lidí barví, spíš tím, že jak říkáš, hnědá není viděna v očích mnoha autorů jako zajímavá barva. Což je podle mě škoda, možností je dost…

        Napíšu ti maila, úplně se mi to vykouřilo z hlavy, někam jsem ten sešit s kontakty zašantročila… 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *