Souhvězdí, hvězdy a vesmír vůbec – reálie

Opět jednou jsem se rozhodl napsat o reáliích. Důvod je prostý – sem tam se v povídkách objeví chyby, o nichž jsem si myslel, že je píší jen konspirační teoretici do svých šokujících článků o mimozemšťanech. To, čím se v podobných článcích královsky bavím, je ovšem trochu smutné, pokud to najdu v povídce. Takže, jestli chcete, aby vaše povídka nebo konspirační teorie byla drobátko uvěřitelnější, račte se začíst.

V první řadě, co je to souhvězdí? Tady jsem si dovolil vymyslet nějaké vlastní.

Souhvězdí psa se samopalem. Nevidíte to? Já taky v souhvězdích někdy marně hledám, co mají být zač.
Souhvězdí psa se samopalem. Nevidíte to? Já taky v souhvězdích někdy marně hledám, co mají být zač.

Působí to jako skupina hvězd vedle sebe? No, z našeho pohledu. Teď se na ně mrknete z jiného úhlu. Dovolil jsem si zobrazit jen několik vybraných hvězd.

Vás ve škole neučili, že na obrázku nemáte mít prázdná místa?
Vás ve škole neučili, že na obrázku nemáte mít prázdná místa?

Doufám, že je všem jasné, že ty hvězdy jsou ve skutečnosti daleko od sebe. Opravdu všechna ta světýlka na obloze nejsou od nás ve stejné vzdálenosti. Proto prosím, zdržte se raději toho psát, že mimozemšťané pochází z nějakého souhvězdí. Tuplem, pokud se jedná třeba o rozhovor vědců, kteří by tomu měli rozumět. Mimozemšťané jen těžko pochází ze souhvězdí, oni spíš pochází od nějaké konkrétní hvězdy. Ano, souhvězdím určíte, jakým směrem se máte na obloze dívat, ale to je vše. Původ vašich zelených mužíků jste popsali velmi nejasně, mohou být z dost velkého kusu vesmíru a nikdo neví, odkud přesně. Jak někdo řekl – souhvězdí, to je jako vzít jeden dům v Praze, druhý v New Yorku a třetí v Tokiu a říct, že jsou všechny v jedné ulici.

Plus, jak vidíte z mých obrázků, souhvězdí tak, jak je vidíme, jsou záležitostí jen pro náš kout kosmu. Leťte kousek dál (třeba se podívejte z místa, odkud na vás mává šedý mimozemšťánek) a vzory na obloze budou vypadat úplně jinak. Takže navigovat kosmickou loď ve vzdáleném vesmíru pomocí souhvězdí je nesmysl. Opět, když už, tak se opět zaměřte na jednotlivé hvězdy.

A mimochodem, jako mimozemšťané asi neznají naše souhvězdí, tak i někteří lidé nejspíš neví, co přesně ten pojem znamená. Vymýšlí si nějaká vlastní jména, na seznamech od astronomů neviděná, jen aby se nakonec ukázalo, že ve skutečnosti měli na mysli hvězdokupu, což je něco úplně jiného.

Dál – kdy jaké souhvězdí bylo pojmenováno? Dejte pozor, abyste nepsali, jak váš astrolog hledí v roce 1316 na souhvězdí Chameleona. To totiž bylo určeno až v 16. století. Mnoho souhvězdí získalo svá současná jména už ve starověku, ale zdaleka ne všechna. Spousta souhvězdí byla v průběhu staletí určena a pojmenována, jen aby se od nich po čase upustilo. Mrkněte na Wiki. A to stále jen mluvím o souhvězdích, jaká používáme tady na západě. V jiných částech světa pochopitelně používali jiná.

Ostatně, i hvězdy mají pojmenování moderní a tradiční (dost často arabská) a někdy se jich používá i několik současně.

Vrátíme se k mimozemšťanům. Určili jste tedy, že pochází od nějaké konkrétní hvězdy. Na co si dávat pozor dál?

Na mimozemšťany, co jsou až příliš nadšení ze zavádění rektálních sond.
Na mimozemšťany, co jsou až příliš nadšení ze zavádění rektálních sond. Ano, recykluji ilustraci z přednášky.

Velmi děkuji jedné naší čtenářce, že mě upozornila na dost dobrý fakt. V Plejádách by se jen těžko mohl vyvinout život. Proč by nemohl, ptáte se? To je snadné. Plejády jsou velmi mladé hvězdy. Vznikly před nějakými 100 miliony let. Pro porovnání, uvádí se, že dinosauři se na Zemi objevili zhruba před 231 nebo 243 miliony let. Na Zemi se dávno procházely velmi složité formy života, když Plejády teprve vznikly. Země samotná je stará odhadem 4,54 miliardy let (Slunce samo prý 4,6 miliardy, ať máte porovnání) a podle různých teorií trvalo půl až celou jednu miliardu let, než se objevilo něco, co by se dalo pokládat za život. A to prosím mluvím o kaluži líně se převalujícího slizu, i na trilobita jsme se ještě dost načekali.

Jinými slovy, pokud za 100 milionů let v blízkosti Plejád vznikla planeta, která je něčím víc, než jen neobyvatelnou žhavou koulí, může si gratulovat.

Dál, když už si nějakou hvězdu vyberete, nekoukejte jen na věk, ale taky, zda je to jen jedna hvězda. Dost často se navzdory jedinému jménu nejedná o hvězdu, ale celou soustavu hvězd. Dvě, tři, čtyři, ano, to, že naše Slunce je takhle samo, je až divné (a on prý Jupiter možná je nepovedená hvězda a za pár miliard let se jí třeba i stane). Hodně science fiction nám sice ukazuje bombastický pohled na mimozemskou oblohu s několika slunci. Otázka zní, jestli by to bylo možné. Tyhle soustavy jsou mnohdy tak složité, že bych si nebyl jistý osudem jakékoliv planety, co by se rozhodla mezi ně byť jen strčit čumák.

Prosím, nebombardujte mě komentáři, že je to fantastika, tak si můžete dělat, co chcete. Můžete. Ale v takovém případě do toho všeho zapojte nějaké logické vysvětlení, proč to tak je, nebo radši nepište jasně dané názvy z naší reality. Pokud je to fantastika a vám se nechce zjišťovat si konkrétní údaje, vymyslete si vlastní hvězdu, kterou ze Země nevidíme. Například. Vesmír je opravdu veliký a možností máte neomezeně.

Sikar

3 komentáře u „Souhvězdí, hvězdy a vesmír vůbec – reálie“

  1. nicméně s těmi vícehvězdnými systémy to není zase tak jasné, záleží na tom, která jak kterou obíhá a o jaký typ hvězdy se jedná a například náš nejbližší hvězdný soused je ze tří hvězd a ukazuje se teď, že tam je podle všeho planeta pozemského typu. obyvatelná. (pokud si to teď nějak nepletu) pokud není čtenář vědec, který to má opravdu v malíku, zase až tak bych to tedy neprožívala a jako možné bych to v obecné rovině brala.
    se systémy s více hvězdami obecně pozor, je to hodně komplikované a na hodně dlouhé studium, jak už naznačuje Sikar. nicméně tvoří těžkou majoritu, soustavy s jednou hvězdou jsou skutečně v menšině.

    btw, tu hvyzdu, co ze Země nemůžeme vidět – stačí, aby byla dost daleko a dost mladá – její světlo k nám jednoduše ještě ani nestačilo dorazit (tohle je vůbec hrozně krásný základ pro hrádky s tímhle žánrem – nikdy vlastně při pozorování vesmíru nevidíme přítomnost. ale hledíme roky až miliony a miliardy let do minulosti).

  2. Rodištěm mé hvězdy je mlhovina Pytel uhlí v Jižním kříži.
    Letěl jsem tak rychle, že světlo naší hvězdy k vám ještě nedorazilo, takže vůbec nemůžete chápat, odkud pocházím.

  3. Opravdu drtiva vetsina znamych hvezd ma jen kod v katalogu. Obvykle neni potreba se s polohou zabyvat. Proste se vyfabuluje, pojmenuje, vyberou se nejake rozumne vlastnosti systemu a dobrodruzstvi muze zacit. Akorat pokud vas Fofriho pohon leta jen v blizkem okoli je potreba mit realie zkontrolovane.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *