Co porotce vážně nezajímá?

Omlouvám se za delší výpadek, ale upřímně, tenhle rok asi celý svět ráno prvního ledna vstal levou nohou. Nestíhám na všech frontách, takže ačkoliv mám docela dost námětů na články, není jaksi čas je zpracovat. Mimochodem, to, že je dnes článek, nutně neznamená, že bude i příští pátek. Nejsem už pánem svého času. Proto pro začátek si dáme jen něco malého a stručného, protože s tímto ani ne tak problémem, ale drobátko podivnou věcí jsem se už taky párkrát setkal. Co porotce literární soutěže v povídce opravdu nezajímá?

Před časem jsem se zabýval tím, že pokud po pětistránkové povídce následuje jedna stránka vysvětlivek, bez které by čtenář text zjevně nepochopil, asi něco není úplně dobře. Čas od času se ovšem setkávám i s dalšími poznámkami, které autor přidal k příběhu, aniž by tam něčemu sloužily a mnohdy spíš škodí.

Rád říkám, že když něco posíláte do soutěže, je to v podstatě, jako kdybyste nabízeli něco nakladateli k tisku. Zkrátka měli byste to posílat v podobě, v jaké by se to dalo publikovat, v případě anonymních soutěží pochopitelně vyjma takových věcí jako jméno autora nebo dokonce medailonek.

Upřímně, čím víc nad tím přemýšlím, tím víc taky tohle svoje prohlášení považuji v zásadě za nesmysl. Nakladateli totiž často předkládáme i další věci, které by v soutěžní povídce být neměly. Jaké to jsou?

Pracovní název

Povídka by se měla nějak jmenovat (zrovna nedávno mi rukama prošel soutěžní text, který neměl název a dokonce i soubor se jmenoval Novy_objekt_Dokument_programu_Microsoft_Office_Word) a název jí občas dáváme až na závěr. Do té doby zpravidla používáme nějaký pracovní název. Problém je ten, že porotce nezajímá, že vaše povídka Úsvit draků měla během psaní název Jak Pepíček našel dračí poklad. Jedná se o zbytečnou informaci, která porotci nijak nepomůže a většinou ho ani nezajímá. Tuplem, pokud se jedná o název, který jste museli změnit, protože více či méně vyzrazoval pointu.

Žánr

V některých soutěžích se žánr uvádí. Nutno říct, že obvykle o něm informujete v doprovodném e-mailu a ne přímo v souboru hned za názvem. Sdělení, že daná povídka je fantasy, není nutné. Porotce si ji přečte a zjistí to sám. Stejně se nakonec stává, že se mnohdy porotci shodnou, že povídka vámi označená jako sci-fi jim přišla spíš jako čistý horor bez SF prvků, apod.

Ostatně, když přijde na věc, radši se moc nepitvejte v podžánrech, podpodžánrech a ještě nižších kategoriích. Nenajde se moc lidí, které to zajímá a stejně je fantastika někdy tak žánrově promíchaná, že škatulkování se stává zbytečným.

Anotace

Opakuji, porotce si povídku přečte. Dávat na začátek upoutávku na povídku je zbytečné. Ta slouží pro lidi, které chcete nalákat, aby si to přečetli, ne pro ty, kteří si to budou muset přečíst tak jako tak. Krom toho, nevím o tom, že bych někdy v časopisu nebo knize viděl anotace na jednotlivé povídky. (Editace: z diskuze pod článkem vyplynulo, že v časopisech se to stávalo i u nás. Konkrétní čísla/ročníky však já osobně ve své sbírce nemám, takže jsem to vážně neviděl. Díky, zlý strýci Leonarde!)

Alternativní verze

Vím, že dost často existují například u filmů různé režisérské sestřihy, apod., které celý příběh překopou a dají mu například úplně jiný závěr. Stává se to i u povídek, že autor po čase mrkne na svůj text a napíše k němu nový, lepší závěr.

To neznamená, že porotě předložíte poslední stránku ve dvou verzích. Nikdo nebude vybírat, který závěr byl lepší. To je jen a jen na vás. Možná, že přímo nakladatel by si oba závěry přečetl a jeden vybral, ovšem u soutěže pracujete s více lidmi. To ale neznamená, že jedné půlce poroty se bude líbit jeden závěr, druhé druhý a ode všech dostanete spousty bodů. Spíš se stane, že všichni povytáhnou obočí a zmateně se ostatních optají, co má tohle sakra znamenat.

Je to příběh pracující s alternativními realita? Fajn, pokud je povídka dobrá, může to být zajímavý experiment. Jinak bych to radši nedělal.

Jinými slovy, pokud se v pravidlech nepíše nic jiného, kromě samotného textu povídky do souboru pište jen název, případně jméno, pokud soutěž není anonymní, ano? Děkuji.

Sikar

11 komentářů u „Co porotce vážně nezajímá?“

  1. Málo pamatuješ, Sikare. Anotace u povídek jsou americká časopisecká zvyklost a občas to prosáklo i k nám… Míval je Science Fiction and Fantasy Magasine (nebo je ten název opačně? – tohle si zase nepamatuju já), rok nebo dva, mám ten dojem, je měla i Ikarie, a z knih Rychlý jako gepard a řvoucí jako lev (aspoň myslím: nemůžu teď narychlo tu knihu najít, abych si to ověřil) a docela určitě teď nedávno vydaná sbírka povídek z časopisu Black Mask…
    Což ovšem nic nemění na tom, že u autorského znění povídky je to pitomost. Stejně jako úvody (případně dovětky) typu „Napsal jsem tuto povídku proto, abych oslavil nekonečnou Fantazii atd., blablabla…“ (Nebo jakékoliv jiné zdůvodnění; povídka má za sebe mluvit sama. A tohle si nevymýšlím, do starých Drakobijců nám skutečně několik takových příspěvků přišlo.)

    1. Heršvec, fakt? SF a F magazínů i Ikarií tady mám slušnou hromádku (u Ikarie krom nahodilých čísel hlavně pár kompletních ročníků z druhé půlky devadesátek, když to bral otec a kolem roku 2005-2007, když jsem to bral já. Pak nebyl čas a XB-1 jsem začal odebírát v roce 2012, tuším) a v žádném čísle nic takového při vytažení náhodných kousků nevidím. Teď by mě docela zajímalo, ve kterých konkrétních ročnících to bylo.

      Předmluvy o nekonečné fantazii, to zní taky lahůdkově.

      1. Já k tomu dodám, že například Martinova antologie Darebáci (Rogues; 2016 v ČR) má ke všem povídkám anotace. A je to dobře, protože jsou tak někdy tak strašné povídky, že bez toho bych se ani nedovedl připravit na to, jak děsný výtvor mě čeká.

  2. Sikarovi: U Ikarie někdy v samých začátcích, u SFaFM u těch starých, vydávaných ještě Polarisem… Musel bych hledat v hodně hlubokých policích, abych to našel.
    A pozor, v takovýchhle předmluvách bývá ta Fantazie s F. Že je to jeden z varovných náznaků, že následná povídka nebude stát za nic, ti jako zkušenému porotci asi nemusím vysvětlovat…

        1. Tam to může být dobrý indikátor toho, že autor ještě neopustil plíny fanfiction, kde je zvyklý děkovat mamince a babičce, že si jeho povídku přečetly, a betám, že mu „vichytaly věčinu pravopisních chip“. ;o)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *