Drobečky, co se jinam nevešly (1)

Omlouvám se opět jednou za výpadek, měl jsem problémy s pevným diskem, který se rozhodl jít do důchodu. Rovnou bych na úvod článku ještě chtěl opožděně poděkovat všem, kdo se na nás přišli podívat na Světě knihy. Dvě hodiny před koncem celé akce jsme čekali maximálně dvacet lidí ale ta téměř sedmdesátka nám vyrazila dech.

Dnešní článek bude takový rozkouskovaný a bude to v podstatě několik miniaturních článků v jednom. Mnoho nešvarů, na které při čtení soutěžních povídek narážím, na samostatný článek nevydá a sem tam se povede, že si jich je několik podobných, aby se daly považovat za dostatek materiálu. Pak vám ale zůstanou vždy nějaké drobečky a výkřiky do tmy, o kterých nevíte, kam je zapracovat. Přesně těm se budu věnovat dnes, ať už se bude jednat o drobnosti ohledně reálií nebo zmatení pojmů.

1) Miny

Nášlapná mina nebývá nutně neuvěřitelně silná nálož, která má za cíl rozervat vás na kousky. Naopak je pro toho, kdo ji klade, výhodné, aby vám třeba jen utrhla nohu. Zraněný voják je pro nepřítele totiž větší přítěž, než voják mrtvý. Mrtvého odnesete z bojiště, nijak nebude zatěžovat vaše lékaře a nespotřebuje žádné léky, obvazy, atd. Zraněný naopak ano. Je pro svoji stranu větším nejen ekonomickým problémem.

Nejde jen o miny. Válka probíhá nejen na úrovni ,,střílíme si vzájemně vojáky“. Když vybombardujete továrnu na kuličková ložiska, možná jste nepříteli zasadili tvrdší ránu, než kdyby to byla továrna na samopaly.

2) Příliv a odliv

Pokud se nechcete stát internetovým memem, doporučuji vám ujasnit si, co jsou to slapové jevy. Wikipedie docela stačí, abyste si udělali představu. Stručně, věta ,,Dnes je příliv“ je podobné sdělení, jako že voda je mokrá a oheň pálí.

Pokud ve vašem světě příliv a odliv fungují s jinými časovými intervaly a je to pro příběh důležité, sdělte to čtenáři včas. Pokud to důležité až tak moc není (příliv je prezentován jako běžná věc a bylo by docela jedno, zda přichází jednou týdně nebo pětkrát denně, protože se kvůli němu nestalo nic zásadního), vynechte zdůraznění, že to bude zrovna dnes. Prostě konstatujte, že je příliv, hotovo.

3) Mytologie vs. videohry

Pokud se vám líbí příšera z nějaké hry a chcete ji použít ve svém textu, poraďte se s Googlem. Dost často se stává, že daná bytost má mytologický základ, jen byla trochu upravena a například jí lehce změnili jméno (písmenko navíc, apod.). Moje rada zní, že v případě použití takové reálie sáhněte po formě jména a popisu vzhledu a chování, která pochází z původního mýtu, nikoliv tu ze hry. Pokud mytologickou předlohu nenajdete, radši bych si našel jinou příšeru.

Pokud totiž existuje předloha stará stovky nebo tisíce let, ukázali jste čtenáři, že o to téma máte opravdu zájem a jste ochotní si přečíst víc než příručku ke hře. V případě, že byla potvora vytvořena jen pro hru, nikdy netušíte, komu se právě otíráte o autorská práva.

4) Komunismus vs. demokracie

Kdysi jsem mluvil s jednou osobou. Vypadalo to zhruba takto:

Osoba: ,,No jo, chudáci Rusové, oni maj komunismus.“
Já: ,,Cože? Svaz zanikl v devadesátém prvním, v Rusku už není komunismus.“
Osoba: ,,Ale tuhle tam nechali zavraždit nějaké novináře, tomu ty říkáš demokracie?“

Ani bych to nezmiňoval, kdybych se s podobnými prohlášeními později nesetkával v povídkách.

(Předem říkám, že ať už máte politické názory a postoj k Rusku jakékoliv, chci tu pouze rozebrat zmatení pojmů a politice se vyhnout. Děkuji, že komentáře ponecháte politikou nedotčené a nestrhne se tu hádka. Ačkoliv svobodu slova podporujeme, v případě zbytečných hádek není nikdy problém diskuzi pod článkem, která není k tématu, uzavřít.)

Opakem komunismu je kapitalismus.
Opakem demokracie je totalitarismus.

Mohl bych se rozepsat, co ty pojmy znamenají, ale doufám, že to víte nebo si to kdyžtak dohledáte sami. Je zcela pochopitelné, proč si ve spojení s komunismem lidé ihned vybavují totalitní režimy, proti tomu nemohu nic říct. Jenže idea komunismu nespočívá v totalitních praktikách, jedná se o model ekonomiky, kdy je všechno všech. V zásadě, kdyby se skupinka lidí hodně snažila, bylo by možné dosáhnout státu, který by byl komunistický a současně demokratický. Historie a ostatně i současnost hovoří o opaku, to je pravda. Pomiňme, že třeba Severni Korea je celý názvem Korejská lidově demokratická republika, i když se tam demokracie nedočkáte. Někdy propaganda začíná už v názvu. Stejně tak ale i kapitalistické státy mohou být diktatury.

Zkrátka, rovnice komunismus=totalita a kapitalismus=demokracie nutně neplatí. Vraždy novinářů nejsou znakem komunismu, k těm může dojít ve výsledku v jakémkoliv zřízení.

Tím pro dnešek končím. Myslím, že někdy ještě se podobného drobkového článku dočkáte.

Sikar

4 thoughts on “Drobečky, co se jinam nevešly (1)”

  1. Nějak nerozumím tomu problému s tím přílivem, resp. možná to vychází z toho, že neznám, zda to v dané povídce nebylo čtenáři otloukáno o hlavu pořád dokola, že je to zrovna dnes a přitom to bylo fuk.
    Pokud by se ale procházela dvojice po pláži a jedna konstatovala, že ,,Dnes je příliv“, tak by se za to „dnes“ snad hlavy netrhaly, ne? 🙂

    1. Spíš jde o to, že příliv je jednou až dvakrát denně, takže na to upozorňovat moc smysl nedává.

      (Ale aspoň jsem se taky dovzdělala: měla jsem za to, že příliv je dvakrát denně, a dle Wikipedie to platí jen někde, zatímco na jiných místech je ten druhý tak nevýrazný, že se ani nepozná.)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *