Dobré součástky ≠ dobrý celek

Nerad používám podobné analogie, protože jsou dost k ničemu. V okamžiku, kdy dobře/špatně napsanou povídku začnete přirovnávat k dobře/špatně uvařenému jídlu, zřejmě pořádně nevíte, co říct, případně vám asi došly argumenty. Jenže někdy se člověk neubrání, aby je nepoužil. Stručně, pro tento článek si představte svůj text jako přístroj. Ten přístroj je vyrobený z dokonalých součástek bez jediné vady. Škoda jen, že sám o sobě drhne, protože ačkoliv díly v něm jsou skvělé, jejich sestavení vám dělalo problémy. Nebo ještě hůř, co když to není přístroj, ale jen hromádka nahromaděných částí, o nichž doufáte, že se zázrakem změní samy na stroj?

Pokračování textu Dobré součástky ≠ dobrý celek

Úsměvná klišé 44: Příšerné a ještě příšernější podzemní příšery

Toto téma mě mělo napadnout trochu dřív, protože jsem ztratil báječnou možnost publikovat článek na Halloween. No nic, třeba příště. Dnes budeme hovořit o příšerách, které na naše hrdiny číhají ideálně v podzemí. O tomto tématu vzniklo mimochodem tolik filmů pochybné kvality, až se divím, že se to někdo snaží i psát. Námět je to přesto velmi oblíbený, tak se mu pojďme podívat na klišovitý zoubek. Pokračování textu Úsměvná klišé 44: Příšerné a ještě příšernější podzemní příšery

Úsměvná klišé 43: Jsi mrtvý a navíc v pekle!

Jak se říká, člověk musí povinně dělat dvě věci – platit daně a umřít. O placení daní jsem zatím moc povídek nečetl, ale o tom, jak někdo umře, jich byla fůra. Nemám tím nutně na mysli akční příběhy nebo detektivky. Spíš chci pohovořit o případech, kdy už je postava mrtvá a přichází na řadu posmrtný život. Pokračování textu Úsměvná klišé 43: Jsi mrtvý a navíc v pekle!

Hrdinové, kam vám zase zmizely zbraně?

Pamatuji si, jak jsem kdysi komentoval, že nemáte čtenáře seznamovat se sáhodlouhým hrdinovým inventářem, když z něj nakonec použije jen jednu věc. Stejně tak váš hrdina může klidně tahat z kapes věci denní potřeby (nůž, sirky, propisku…), aniž by bylo nutné předem varovat, že má tyto věci u sebe. Na druhou stranu se hodí zmínit fakt, že s sebou neustále nosí jen tak mocný magický artefakt schopný ničit světy. Co je ale důležité – jakmile hrdina u sebe něco má, je dobré si to pamatovat. Někdy totiž dochází k záhadnému zjevování a mizení předmětů podle toho, jak se to zrovna hodí. Pokračování textu Hrdinové, kam vám zase zmizely zbraně?

(Ne)pište trailery(?)

Dávno pradávno tomu, když jsem na těchto stránkách světu oznámil, že lidé mají psát povídky, nikoliv filmy. Jenže svět kolem nás se mění velmi rychle a máme tu nový fenomén, který stojí za to rozebrat. Dnešní problém se zase jednou bude týkat především literárních soutěží. Zmatený název článku snad pochopíte rychle. Pokračování textu (Ne)pište trailery(?)

Otevřené dopisy autorům a šokovaní nakladatelé

Každému z nás občas přijde e-mail, nad kterým zůstává rozum stát. Pamatuji si na jeden takový z dob, kdy jsme se s tehdy ještě přítelkyní zabývali tvorbou titulků k seriálům. Podle jednoho komiksu totiž vznikly dva různé seriály, každý v jiné zemi. My přeložili verzi ze země A, načež nám někdo napsal, že chce přeložit verzi ze země B, tak jestli by mohl použít náš překlad a jen to přečasovat. Odpovídat mu, že to asi opravdu netočili podle stejného scénáře, byla docela lahůdka. A víte, že podobné maily občas chodí i nakladatelům, kteří sem tam neodolají a reagují na ně formou otevřeného dopisu? Pokračování textu Otevřené dopisy autorům a šokovaní nakladatelé