Dějové zvrat(k)y

Je vcelku normální čtenáře mást a podsouvat mu falešné stopy. Celou dobu podezříváte Frantu, že je vrahem, ale ono se nakonec ukáže, že to byl Pepa, který se tvářil, že on nic, on muzikant. Myslím, že jsem tu o tom měl nějaký článek před časem. Dnes bych se ale rád zabýval otázkou, kdy ještě jsou podobná překvapivá odhalení pro čtenáře snesitelná. Pokračování textu Dějové zvrat(k)y

Postavy vs. celky

Občas se během hodnocení soutěže stane, že nějaká povídka upozorní na problém, který se vyskytl ve více textech. Začnu trochu odbočkou. Řekněte mi, o čem je například původní Star Trek. Odpověď je snadná – vesmírná loď Enterprise cestuje kosmem a zažívá dobrodružství. Tak, a takhle je to špatně. Loď sice cestuje, ale dobrodružství zažívá její posádka. Dnes opět jednou bude článek o extrémech, co taky mohou lidi napsat. Pokračování textu Postavy vs. celky

Nevyvážený poměr příběhu a textu

V okamžiku, kdy toto čtete, mi zbývá do konce Dračího řádu přečíst tři povídky (z celkem sto čtyř). Kdybych to měl shrnout, byl to slušný ročník. Jako vždy se ovšem našly povídky, jež očividně neseděly rozsahu, který pro ně autor zvolil. Co k nim mohu říct? Pokračování textu Nevyvážený poměr příběhu a textu

Vševědoucí postava nebo vypravěč?

Někdy mám pocit, že se pohybuji v kruhu. Takovém každoročním, většinou se na jeho začátek dostanu při hodnocení Dračího řádu. Každý rok si povzdychnu, že někdo dělá něco opravdu chybně, říkám si, že za rok to nebudu muset psát znovu… načež se objeví někdo, kdo před rokem rozebraný problém dostane na úplně novou úroveň. O jednom takovém vracejícím se nešvaru si povíme dnes. Pokračování textu Vševědoucí postava nebo vypravěč?

Důležité Pojmy S Velkým Písmenem

Co pořád mají někteří autoři s velkými písmeny? Můžu dokolečka opakovat, že například tituly nebo hodnosti se v češtině píší zásadně s malým, ale přesto pak zas a znovu narazím na nějakého toho Kapitána nebo Biskupa. Můžu všem říkat, že Bůh s velkým B je jen ten samojediný, zatímco Thor, Anubis nebo Perun jsou bohové. K tomu mimochodem musím doplnit, že lidé říkající, jak je hned napadá několik obhajob, proč to psát s velkým, nechť tyto své nápady směřují na autory, kteří to dělají a nikdy to neobhájí byť jen jediným slovem, nikoliv na mě. Jenže víte co? Já možná rozlouskl tajemství posedlosti velkými písmeny. Pokračování textu Důležité Pojmy S Velkým Písmenem

Zase jednou o mytologii – útok femreletenů

Před časem jsem se v jednom článku zabýval otázkou, zda je dobré míchat existující mytologii s vlastní vymyšlenou, dávat řecké bohy do fiktivního světa, pro který je Řecko španělskou vesnicí, apod. Co se však stane, když to uděláte svým způsobem naopak? Pokračování textu Zase jednou o mytologii – útok femreletenů

Havraní vlasy, aneb patří ptáci na hlavu?

Havraní vlasy, oblíbený to obrat, na který spousta lidí nadává. Sám ho občas s povzdychem zmíním spolu s dotazem, proč pro jednou ty černé vlasy nešlo popsat nějak jinak. Jelikož ale máme skvělé čtenáře a ti mají neméně skvělé komentáře, nedávno jsem s několika vedl krátkou debatu právě na téma havraních vlasů. Padlo během ní pár opravdu trefných poznatků. Pokud oni komentátoři chtějí, nechť se ozvou v komentářích, abych sem nemusel nutně tahat jejich identity. Tak jako tak jim patří díky, protože tenhle článek je vlastně od nich, já ho budu jen tlumočit a doplňovat. Pokračování textu Havraní vlasy, aneb patří ptáci na hlavu?

Návrat k dávnému tématu – creepy klišé

Nemám příliš mnoho času, abych zde reagoval na komentáře. Navíc většinou, když už padne nějaký dotaz, zpravidla jej někdo zodpoví za mě, stejně nebo lépe, než bych to udělal já. Pak nám tu ale čas od času přistane komentář, který je tak podnětný, že kvůli němu sepíšu nový článek. Většinou je to z důvodů, že mě donutí se zamyslet, čímž mě přivede buď k novému námětu nebo alespoň doplnění námětu staršího. Občas se tak stane i po několika letech. Dnes jsem se rozhodl asi poprvé na komentář nejen reagovat článkem, ale dokonce ho i citovat a přímo odpovídat na jeho konkrétní části. Důvod pochopíte rychle. Pokračování textu Návrat k dávnému tématu – creepy klišé

Nač to dělat jednoduše, když může být hrdina pitomec?

Občas si u nějakého příběhu řeknete, že tohle je přece pitomost. Zápletka jako kdyby byla nucená, postavy se chovají nelogicky a jako naprostí blbci, rozuzlení je náhlé a doslova vycucané z palce. Upřímně, mnoho příběhů obsahuje jeden či více zmíněných znaků, aniž by jim to uškodilo až tak moc, ale jak se říká, čeho je moc, toho je příliš. Pokračování textu Nač to dělat jednoduše, když může být hrdina pitomec?