Postavy jsou taky lidi: Je to chlap, je to ženská

social-norms-3
Žena v kuchyni a muž u auta. Ale 50. léta 20. století jsme už opravdu nechali za sebou.

Začnu upozorněním: Triumvirát se snažíme držet stranou vlastních přesvědčení, ať se jedná o politická, společenská a další, a vcelku se nám to daří. Ale zatímco třeba v otázkách rasismu, náboženství a podobně jsou autoři poměrně vyvážení (čti „bijou a trápí své postavy rovným dílem“), otázky vztahů mužů a žen a jejich společenského postavení jako by zůstávaly tabu. A jelikož mám pocit, že si tím zbytečně zavíráme uličku, je čas do toho drbnout.  Pokračování textu Postavy jsou taky lidi: Je to chlap, je to ženská

Postavy jsou taky lidi: ZLO!TM

Dnes se podíváme na padouchy
Dnes se podíváme na padouchy

Tohle by mohlo skoro patřit i do úsměvných klišé, ale ono to ani není moc úsměvné. Hned řeknu proč.

Když se hrdinovi všechno daří a nenaráží na žádné překážky a protivenství, v lepším případě je to studie postavy, momentu, nebo tak něco. V tom horším je to něco neskonale otravného. Většina autorů tohle chápe, proto svým hrdinům nějakou tu překážku nachystá, ať už ve formě nepříznivé situace nebo protivníka, kterého musí porazit. A právě ti protivníci občas bývají trochu problém. Pokračování textu Postavy jsou taky lidi: ZLO!TM

O historii a historkách

Nejspíš jsem o tom už někde psala – článků o postavách, charakterech, dějových zvratech a plánování je k nalezení s nejen mým podpisem už tolik, že se možná budu opakovat. Jak jsem se však na vlastní oči přesvědčila hned v první pětici soutěžních povídek letošního Dračího řádu, nikdy není zbytečné si zopakovat základy. Vždycky se totiž objeví někdo, kdo o nich nikdy neslyšel, nebo mu jsou šumák.

Pokračování textu O historii a historkách

O hledání nepřítele

Ne každý příběh je potřebuje, ale když už se autor rozhodne postavit silného hrdinu bez bázně a hany, co potřebuje víc než lepou ženu k zachránění a trůn k ukořistění? Správně, nepřítele. Uveřitelného, zlého a po všech stránkách dokonalého. Jenže: kde vzít a nekrást? Pokračování textu O hledání nepřítele

Nepravděpodobný hrdina

Pokud dnes očekáváte další z přehlídky obvyklých tvorů a potvorů z kolonky Ach postavo, musím vás zklamat. Nepravděpodobný hrdina není ani tak diagnóza nebo určitý typ charakteru, jako spíš způsob, jak se dá skrz postavu nazírat na celý příběh. Pokračování textu Nepravděpodobný hrdina

Postavy jsou taky lidi – rozdíly v gestech

Leonard Nimoy, fotil Gage Skidmore
Leonard Nimoy, fotil Gage Skidmore

Minule jsem tu nakousla, že jsou-li všechny postavy stejné, je to nuda. Napětí a chemie mezi postavami vzniká z toho, že jsou jiné. Zatímco ve svém posledním článku jsem rýpala do toho, že většina začínajících autorů vyjadřuje rozdíl v mluvě postav buď šroubovanými výrazy nebo vulgaritou, pojďme se podívat na to, co spoustě lidí uniká. Gesta. Existuje jich spousta, a zatímco já se dnes zaměřím na pár gest vyjádřených rukama, nezapomínejte, že k nim také patří pohyby celého těla a mimika. Vážně, kolikrát ještě budu číst, že Cthulhu pokrčilo chapadly?

Pokračování textu Postavy jsou taky lidi – rozdíly v gestech

Postavy jsou taky lidi – Jak jim zobák narost

Ptačí žena - autorka: June Yarham
Ptačí žena – autorka: June Yarham

Dneska budu stručná, tedy na sebe. Další z mé série o postavách se bude věnovat jednomu jedinému faktoru, který se často opomíjí, a to řeči.

Velmi často se stává, že všechny postavy v povídce mluví stejně. Používají stejný slovník, stejný tón, stejné fráze, stejné reakce. Jestli jste to ještě nepochopili, mluví úplně všichni stejně. Identicky. Totožně. To proto, že autor je trubka. Pokračování textu Postavy jsou taky lidi – Jak jim zobák narost

Postavy jsou taky lidi – puzzle a lego

Duerer_Schamberger
Puzzle podle obrazu Albrechta Dürera „Autoportrét v kožichu“ v Norimberku, 2012. Foto: Timm Schamberger

Pátek, bláznů svátek! Zase se vracím ke své sérii o postavách a zase budu bít přes prsty líné autory. Je čas posvítit si na to, jak moc při tvorbě svých postav přemýšlíme.

Pokračování textu Postavy jsou taky lidi – puzzle a lego

Postavy jsou taky lidi – Kráska a netvor

miss_teenTak, Sikar na dovolené, Cirrat po uši ve finále překladu, a tak nám trochu uklouzl pondělní článek. Ale protože lepší pozdě nežli nikdy, budu pokračovat ve své nedávno začaté sérii o postavách. Je to vděčné téma. Jak víte, na rozdíl od Ekyelčina Bestiáře vrtám do záležitostí, nad kterými se začínající autoři při psaní fantastiky moc nezamýšlí. Dnes vám nabídnu rychlokurz na téma „vzhled postavy“. Pokračování textu Postavy jsou taky lidi – Kráska a netvor

Postavy jsou taky lidi – Když láska překračuje meze

Sikar má svá Úsměvná klišé, Ekyelka rozebírá psací bestiář v další sérii, no a na mě zase zbylo to filozofování o lidské povaze (říkám to, jako by mi to snad vadilo). Vzhledem ke změně pracovního rytmu se můžete těšit na obnovu pravidelných pátečních článků z mé ruky, pár dalších už mám napsaných v počítači. Máte radost? Mějte radost.

Na jednu stranu se mi zdá, že fanfikce přinesly velkou obrodu psaní povídek. Na stranu druhou, na kvalitu se přitom nehledí, a často se díky nim šíří brutální bludy (lépe to nazvat nemůžu). Mimo fanfikce pak můžeme jmenovat třeba často zmiňované Stmívání nebo 50 odstínů kdovíčeho, ze kterých komunitě BDSM není tak úplně volno. Tady je pár aspektů, na které narážím pravidelně jak při hodnocení soutěží, tak při rekreačním pročítání všeho možného. Pokračování textu Postavy jsou taky lidi – Když láska překračuje meze