O hajzlech 2 – hajzlové všude kolem nás

VAROVÁNÍ – následující článek je poněkud osobnější, než obvykle. Obsahuje názory na jisté téma a nejedná se o řečení ,,toto je správně a mělo by to tak být“, ale ,,nad tímhle se zkuste zamyslet i vy, já to poslední dobou dělám až příliš často“. Děkuji za pozornost, protože u tohoto článku opravdu bylo třeba toto zmínit.

Nevím, kde mám začít. Skutečně, nemám nejmenší tušení, jak začít tenhle článek, jelikož k tomuto tématu se dá říct možná až příliš. Ano, autorská práva jsem opět odložil na později, protože během minulého týdne se mi do rukou úplně náhodou dostal další materiál, který si zaslouží hlubší prověření a zamyšlení. Takže vám mohu slíbit, že ten článek bude sice později, ale o to lepší.

Loni v květnu jsem se zabýval tím, co se stane, když píšeme hrdinu hajzla. Pod článkem se rozvinula poměrně výživná diskuze, ale to nejlepší mi přišlo soukromě. Pozor, na následujícím screenshotu jsou nehezká slova, ale co bychom taky čekali od diskuze mě a Gadra, že. A hlavně, článek možná nebude vhodný pro jedince, které ještě neopustila víra v to, že lidstvo je normální. Pokračování textu O hajzlech 2 – hajzlové všude kolem nás

Pozvánka na Pragoffest 2016

Než proběhne odpolední Sikarův článek,  pozveme vás příští pátek do Prahy, kde v Modré škole proběhne PragoFFest, již potřetí s účastí dvou třetin Triumvirátu. Hledejte linii Knihovny, podrobné info najdete na stránkách PragoFFestu, následuje krátký přehled:

image

image

Posted from WordPress for Android

Literární servery I

Jak jsem se zmínila už minule (a nejen minule), tentokrát opustíme teorii i praxi, klišé i hnízda a hromádky popela. Je na čase prozkoumat místní rybníky alias literární servery – či spíš se podívat trochu blíž na jejich klady i zápory. Pokračování textu Literární servery I

Před sto lety nebyl internet? – aneb o všedních věcech

Nejsem starý. Už dávno mi není -náct, ale ještě pořádnou dobu mi nebude -sát. Přesto mám pocit, že právě za mého života se hodně věcí změnilo. Znáte to, jak se baví vnoučata s prarodiči a podivují se, že ti se dívali ještě na černobílou televizi. Končí to někdy tím, že se děti s vážnou tváří ptají, zda si doma jako děti jejich babičky a dědečkové svítili loučemi. Pokračování textu Před sto lety nebyl internet? – aneb o všedních věcech

Jak má umělec správně žít?

Původně jste měli tento článek číst minulý pátek. Ale události kolem masakru v redakci Charlie Hebdo mě poněkud zaskočily a chvíli mi trvalo se s tím srovnat. Mám k tomu nějaké soukromé názory, které budu raději ventilovat na svém soukromém blogu.

Pak jste taky měli tento článek číst vlastně včera – ale to jsem se věnovala převážně škole. Stejně jako ostatně dnes, táhne na půlnoc a já ještě nespím. Ale konečně jsem se dokopala k jeho dopsání, a tak si ho můžete užít alespoň teď. Dnes totiž půjde o to, že spousta autorů má pocit, že musí žít nějakým konkrétním způsobem života, aby mohli „správně psát“ a získávali „tu správnou inspiraci“. Já nevím, ještě jsem nenarazila na inspiraci falešnou. Ale pojďme se na to podívat. Pokračování textu Jak má umělec správně žít?