Ach ta láska mezidruhová

Pokud ve vašem fantasy světě existují současně elfové a lidé, je jistá šance, že se tam vyskytne nějaký ten půlelf. Jestliže píšete sci-fi a mimozemšťané jsou podobní lidem, také se určitě najdou míšenci. A když už jsme u toho, uvádí se, že homo sapiens se nejspíš křížil s neandrtálci. Stejně tak se může křížit kůň a osel, lev a tygr, apod. Jak se říká, láska je slepá. Hlavně u těch koní, kterým dřív ukázali kobylu, zavázali oči a podstrčili oslici. Zaměřme se však opět na fantastiku. Mezidruhová láska. Kdy je dobré s ní raději přestat? Pokračování textu Ach ta láska mezidruhová

O každodenních radostech a starostech

Omlouvám se za absenci článků, červenec byl nakonec podstatně náročnější, než jsem čekal. konečně jsem ale zpět a snad se mi povede opět psát každý týden, ideálně v pondělí

Během července se mi povedlo zažít pár příhod. Vtipných, zajímavých, k naštvání, prostě jsem žil normální život. Právě to mě přivedlo k dnešnímu článku. Život. Běžné příhody, které se nám odehrávají každý den. Právě to je to, co mi občas v soutěžních textech, které čtu, chybí. Pokračování textu O každodenních radostech a starostech

Červení sledi a jejich kamarád Čechov

Co je to červený sleď? Když sledě vyudíte určitým způsobem, jeho maso zčervená a jistě taky parádně voní (ano, ryby mi skutečně voní). Jistý William Cobbett uvedl, že červené sledě používal jako falešnou stopu, když cvičil své psy. Nejspíš právě tato historka vedla k tomu, že se výraz červený sleď někdy používá jako označení pro úmyslně nastraženou falešnou stopu. Zkrátka, nevšimnout si nápadného červeného sledě je skoro jako nemyslet na růžového nosorožce. Okamžitě přestaňte myslet na růžového nosorožce, protože jak červeného sledě použít dobře a jak špatně, si povíme v dnešním článku. Pokračování textu Červení sledi a jejich kamarád Čechov

Zaseknutá deska

(Hele, Cirrat.)

Nedávno jsem se velmi letmo setkala s jedním člověkem, který měl připomínku k jisté věci, dokonce velmi závažnou připomínku, ale způsob, jakým ji prezentoval, během necelé minuty stačil k tomu, aby proti sobě popudil asi sedmdesát lidí. To už je docela umění. Žel korektorům a nakladatelům, jedná se o populární umění rozšířené mezi mnoha autory. A myslím, že z nadpisu je vám jasné, o čem bude řeč. Pokračování textu Zaseknutá deska

Z popela: mozaika

Tak co, milí Fénixové? Jak vám to lítá? Nebo stále jen přešlapujete na místě, natřásáte křídla a na svůj velkolepý vzestup stále čekáte? Že máte málo zrní? Pojďme se dnes podívat na skryté poklady, co se dají najít doslova všude. Pokračování textu Z popela: mozaika

Rady pro úplné začátečníky 6: Vymýšlejte vlastní příběhy, ano?

Právě jsem dopsal třicítku komentářů k soutěžním povídkám a nemohu se ubránit pocitu, že jsem v té várce měl docela dost textů od autorů věku ještě stále dětského. Proto se po dlouhé době obracím právě k nim a rád bych jim udělil pár dobře míněných rad, na které by neměli při psaní zapomínat. Pokračování textu Rady pro úplné začátečníky 6: Vymýšlejte vlastní příběhy, ano?

Jak psát elegantněji?

Občas mi docvakne, že někdy se vytasím s pojmem a vlastně ho pořádně nevysvětlím. Například poslední dobou rád používám jedno konkrétní slovo – elegance. Ať už v článcích nebo v komentářích k povídkám, dost často jsem se vyjádřil, že ,,tohle by šlo udělat elegantněji“. Co tím vlastně myslím? Pokračování textu Jak psát elegantněji?

Fráze, rčení, ustálená slovní spojení – na co si dát pozor

Všichni používáme v řeči různé ustálené obraty, fráze a rčení. Řeknete, že prší nebo že lije jako z konve? Pokud není na obloze jediný mrak, můžete říct, že je jako vymetená. Podobné věci jsou naprosto běžnou součástí mluvy, takže když je použijeme v příběhu, rozhodně neuděláme chybu. Dokonce třeba u dialogu může používání podobných frází učinit vaši postavu pro čtenáře uvěřitelnější, protože mluví jako normální člověk. Jenže i používání frází s sebou nese nějaká rizika. Jaká? Čtěte dál. Pokračování textu Fráze, rčení, ustálená slovní spojení – na co si dát pozor