Zase jednou o zbraních – nesmyslné zbraně

Mám čím dál tím raději postavy, které se žádnými zbraněmi neohánějí. Ano, nedávno jsem si povzdechl, jak si lidé pletou pojmy. Označit pistoli se zásobníkem v rukojeti slovem revolver je jen vrcholek ledovce divných popisů u zbraní. To, že někdo samopal označí slovem kulomet (a naopak) je taky ještě pochopitelné. Jenže pak tu máme případy, kdy po sobě lidé daný text očividně ani nečetli nebo se nepodívali, zda daná zbraň vůbec existuje. Případně si ji vymysleli a už neřešili, zda dává smysl. Pokračování textu Zase jednou o zbraních – nesmyslné zbraně

Násilí k popukání

Ruce nahoru, kdo máte rádi Toma a Jerryho. Nebo Asterixe. Filmy s Budem Spencerem a Terencem Hillem. Jsem si jistý, že se vás aspoň na něco z toho hlásí spousta. Co mají tato díla společného? Ve všech se nachází násilí, které je současně zdrojem humoru. A ono to funguje. Proč? A kdy to nefunguje? Pokračování textu Násilí k popukání

Diagnóza: Technonanie

Padlo zde již mnohokrát, že pokud si nejste jisti fakty u nějakého tématu, je dobré si buď zjistit více informací nebo danou věc nepopisovat příliš podrobně, abyste do toho zbytečně nezabředli. Je také možné, že budete od začátku psát o něčem, čemu doopravdy rozumíte. Jedná se třeba o váš koníček nebo náplň práce. Problém nastane, pokud vaše znalosti v textu hrají prim a zcela zatlačují do pozadí něco jako příběh. Čtenář je krmen jednou ukázkou vašich znalostí za druhou, ale nějak se nemůže dočkat děje. Pak se taky najdou texty, v nichž je toto zahnáno do takového extrému, že jsem kvůli nim vytvořil novou autorskou diagnózu. Technonanie. Pokračování textu Diagnóza: Technonanie

Pojmy, které v literatuře vidíme neradi

Již jsem se mnohokrát vyjádřil v tom smyslu, že mě nezajímá, jak vypadá vaše postava z videohry. Je mi putna, kolik má hit pointů, zda zvládne seslat denně tři nebo pět kouzel a obsah inventáře si nechte pro sebe. Jenže ono ne, přesto se setkávám stále s texty, z nichž čiší, že je prvotně vygeneroval procesor a až poté se někdo rozhodl to napsat. Více to? Dáme si na dva pojmy, u nichž bych byl nejradši, kdyby byly v próze zakázané.  Pokračování textu Pojmy, které v literatuře vidíme neradi

Nudná akce

Akční scéna dovede být kořením povídky. V rámci tohoto článku za akční scénu považujme pasáž, v níž se nějakým způsobem bojuje. Za akci můžeme označit třeba i závody, sport nebo klidně velmi divokou erotickou scénu, ale zaměříme se předně na boj. Přestřelka, šermířský souboj, epická bitva, hospodská rvačka. Tohle všechno je akce, v níž se bojuje. Boje se může účastnit tisíc lidí nebo klidně jen dva. Můžete do sebe vzájemně pustit dvě armády, spustit rvačku každého s každým nebo nechat osamělého hrdinu bojovat proti mnohem početnějšímu nepříteli. Kombinací je mnoho. To jsme už asi všichni někde četli, že? O čem tedy chci hovořit dál? Pokračování textu Nudná akce

Nepište filmy, pište povídky

Nepište filmy. Opravdu ne. Tím nechci říct, že pokud píšete filmové scénáře, máte s tím přestat, ale že povídka nebo román opravdu není film. Sice, pokud jste četli více mých článků, jste tohle prohlášení už viděli víckrát, ale přesto si neodpustím mu věnovat jeden článek pěkně samostatně. Pokračování textu Nepište filmy, pište povídky

Festival spisovatelů Praha 2013

Festivaly jsou dnes všelijaké, takže proč by nemohl existovat i festival spisovatelů? A nejlépe hned třídenní, aby se probralo vše důležité a zajímavé od A do Z? Vzhledem k tomu, že třeba takový Svět knihy je dosud daleko (i když ne zase tolik), račte se podívat, zda by vás třeba něco nezaujalo na Festivalu spisovatelů Praha 2013.

Sikar