Dějové zvrat(k)y

Je vcelku normální čtenáře mást a podsouvat mu falešné stopy. Celou dobu podezříváte Frantu, že je vrahem, ale ono se nakonec ukáže, že to byl Pepa, který se tvářil, že on nic, on muzikant. Myslím, že jsem tu o tom měl nějaký článek před časem. Dnes bych se ale rád zabýval otázkou, kdy ještě jsou podobná překvapivá odhalení pro čtenáře snesitelná. Pokračování textu Dějové zvrat(k)y

Veni, vidi, vici – nestačí!

Mnoho začínajících autorů má tendence padat do jednoho či druhého extrému ohledně příběhové linie. Buď tam není skoro žádná, nebo je natolik zašmodrchaná, že se v ní už dávno ztratil i sám autor a teď se jen snaží slepě psát a psát a nějak se z toho dostat. Oba tyto extrémy plodí buď čtenáře znuděné, popřípadě čtenáře zmatené a/nebo rozčilené, v každém případě jsou to však čtenáři, kteří se k takové povídce, knize nebo autorovi už nevrátí.

Pokračování textu Veni, vidi, vici – nestačí!