Úsměvná klišé 41: Rozhodně ne zaklínač

Při hodnocení letošního ročníku soutěže O dračí řád jsem z legrace Cirrat navrhl, že bychom mohli udělat klišé bingo. Nápad se chytil a my dali dohromady nějakých sto dvacet, možná víc klišé, která se opakují až podezřele často. Jedno z nich bylo ,,klon známé postavy“. Původně jsem přímo navrhl, aby tam byl přímo klon zaklínače, ale uznali jsme, že to radši zobecníme. Proč si ale nepromluvit rovnou o podivných bratrancích našeho známého Geralta? Pokračování textu Úsměvná klišé 41: Rozhodně ne zaklínač

Co se dělo během výpadku?

Jak víte, byli jsme víc než měsíc mimo. O tom jsme ale už četli v tomto článku. Za tu ne až tak dlouhou dobu se ovšem odehrálo víc věcí, na které bychom vás rádi upozornili. Pokud vás tedy zajímají drobnosti z české literární scény, ať už soutěžní nebo ne, minulé, aktuální i budoucí, pokračujte ve článku, který jsme po kouscích poslepovali všichni tři. Pokračování textu Co se dělo během výpadku?

Fantasticky nefantastické světy

Čím začínáte jako prvním? Vymyslíte příběh nebo svět, ve kterém se bude odehrávat? A potom? Přizpůsobuje se svět potřebám příběhu nebo příběh potřebám světa? A je nutné, aby, když píšete fantastiku, byl svět také fantastický? Pokračování textu Fantasticky nefantastické světy

Host: Arenga: Kukuřice, krocani a… ne, to rozhodně není všechno

I když to vypadá, že opět nestíhám, je v tom něco jiného. Dnešní článek je totiž opět od hosta. Já ji znám už celé roky jako Arengu, ale můžete ji potkat i ve zdech Zemského archivu v Opavě, z čehož vyplývá, že k tématu středověku má opravdu hodně co říct. Já na ni s jistým potěšením prozradím i to, že Arenga má hodně co říct i k psaní, ale radši nebudu předbíhat. Zkrátka a dobře si tohle dobře přečtěte. Stojí to za to.

Ekyelka Pokračování textu Host: Arenga: Kukuřice, krocani a… ne, to rozhodně není všechno

Autorské právo není žádná sranda, díl první: Dračáková havěť

Hra Dungeons & Dragons zanechala na současné fantastice větší otisk, než by si někteří byli ochotní přiznat. Důvodů je více. Mnoho začínajících autorů například ani neřeší, odkud pochází jimi použité reálie, a zda na ně ve skutečnosti někdo nemá autorská práva. Proč o tom píšu? Před časem jsem na náš profil na Facebooku vložil obrázek níže, který vyvolal pár otázek. Ty otázky mě dohnaly k tomu, abych se podíval na to, jak je to v jistých případech s autorskými právy. K čemu to nevedlo? O autorském právu budou nejspíš nejméně tři články. Pokračování textu Autorské právo není žádná sranda, díl první: Dračáková havěť

Úsměvná klišé 40: Všechno to byl jenom sen

O tomto klišé jsem vlastně ani psát nechtěl. Co jsem začal se seriálem Úsměvná klišé, přišlo mi, že o jednom z nejhorších prohřešků proti literatuře, kterého se může autor dopustit, snad ani nemusím psát. Že přeci moment, kdy se hrdina probudí a zjistí, že předchozích dvacet stránek se mu jen zdálo, je tak provařený motiv, který nemá nikdo rád, že o něm snad ani není potřeba se vůbec zmiňovat. O tomhle přeci budu psát až v momentě, kdy mi úplně dojdou náměty na články. Až nastane den, kdy všechna ostatní klišé budou roztrhána na kousky a všechny hříchy autorů rozebrány na prvočinitele.

No a pak to někdo udělal znovu a já se nad celým tématem zamyslel. A co se nestalo? Mě dokonce napadly případy příběhů s tímto motivem, které byly zpracované dobře. Pokračování textu Úsměvná klišé 40: Všechno to byl jenom sen

Host: Meridion: Cestovatelky do jiných světů – hledání nového mýtu?

Dneska jsem neměl mít článek, protože jsem ho prostě a jednoduše nestíhal. Vyřešili to ovšem za nás sami čtenáři, konkrétně Meridion. Ta si přeje být uvedena pouze pod přezdívkou a bez jakýchkoliv odkazů. Co bych to byl ale za potvoru, kdybych na ni neprozradil jednu důležitou informaci. Od Meridion máme doma jednu knihu, takže vám mohu zaručit, že ví, o čem mluví. Co bych mohl říct ještě? Snad jen, že mi ukradla článek! O tomhle tématu jste mě slyšeli mluvit letos na Pragoffestu a dlouho jsem přemýšlel, zda o tom nenapsat i článek. Meridion to udělala za mě a více než dobře, jak uvidíte. Možná na něj jednoho dne navážu, ale teď už předám slovo… Pokračování textu Host: Meridion: Cestovatelky do jiných světů – hledání nového mýtu?

Pár důvodů, proč vaše povídka podle hry není vzrušující

O dovolené jsem s jedním člověkem během řeči narazil na dost zajímavé téma. Jak je možné, že tolik filmů podle videoher dopadá podprůměrně nebo rovnou katastroficky? Proč, když vezmete materiál lidmi milovaný, vznikají často paskvily? Věřte nebo ne, u psaní to je dost podobné, takže se na toto téma podíváme trochu obšírněji. Pokračování textu Pár důvodů, proč vaše povídka podle hry není vzrušující

Fantastické mapy – chyby, klišé, nesmysly

Mnoho knih žánru fantasy v sobě má mapu. Podívám se do knihovny a vím, že nějaká mapa se rozhodně nachází u Tolkiena, Sapkowského a Pratchetta. Poslední z nich má hned čtyři, všechny jako samostatné publikace. Ty jsem si všechny před chvíli prohlédl. Důvod? Jedna naše čtenářka se zmínila o nešvarech map, které lidé dávají ke svým fantasy příběhům. Zjistili jsme, že toho je dost na celý článek. Pokračování textu Fantastické mapy – chyby, klišé, nesmysly

Úsměvná klišé 31: A váš hrdina používá jakou zbraň?

Poslední tři týdny vyrábím počítačovou hru. Někteří si po čtení mých článků můžete myslet, že počítačové hry nesnáším. Není to pravda. Jediný problém mám s autory, kteří nevidí rozdíl mezi hrou a literaturou. Tvorba PC her (konkrétně RPG) je pro mě příjemným odpočinkem od psaní právě díky tomu, že v tu chvíli můžu nad příběhem přemýšlet ve zcela jiných souvislostech. Třeba o zbraních. Pokračování textu Úsměvná klišé 31: A váš hrdina používá jakou zbraň?