Jak má umělec správně žít?

Původně jste měli tento článek číst minulý pátek. Ale události kolem masakru v redakci Charlie Hebdo mě poněkud zaskočily a chvíli mi trvalo se s tím srovnat. Mám k tomu nějaké soukromé názory, které budu raději ventilovat na svém soukromém blogu.

Pak jste taky měli tento článek číst vlastně včera – ale to jsem se věnovala převážně škole. Stejně jako ostatně dnes, táhne na půlnoc a já ještě nespím. Ale konečně jsem se dokopala k jeho dopsání, a tak si ho můžete užít alespoň teď. Dnes totiž půjde o to, že spousta autorů má pocit, že musí žít nějakým konkrétním způsobem života, aby mohli „správně psát“ a získávali „tu správnou inspiraci“. Já nevím, ještě jsem nenarazila na inspiraci falešnou. Ale pojďme se na to podívat. Pokračování textu Jak má umělec správně žít?

Postavy jsou taky lidi – puzzle a lego

Duerer_Schamberger
Puzzle podle obrazu Albrechta Dürera „Autoportrét v kožichu“ v Norimberku, 2012. Foto: Timm Schamberger

Pátek, bláznů svátek! Zase se vracím ke své sérii o postavách a zase budu bít přes prsty líné autory. Je čas posvítit si na to, jak moc při tvorbě svých postav přemýšlíme.

Pokračování textu Postavy jsou taky lidi – puzzle a lego

Postavy jsou taky lidi – Kráska a netvor

miss_teenTak, Sikar na dovolené, Cirrat po uši ve finále překladu, a tak nám trochu uklouzl pondělní článek. Ale protože lepší pozdě nežli nikdy, budu pokračovat ve své nedávno začaté sérii o postavách. Je to vděčné téma. Jak víte, na rozdíl od Ekyelčina Bestiáře vrtám do záležitostí, nad kterými se začínající autoři při psaní fantastiky moc nezamýšlí. Dnes vám nabídnu rychlokurz na téma „vzhled postavy“. Pokračování textu Postavy jsou taky lidi – Kráska a netvor

Postavy jsou taky lidi – Když láska překračuje meze

Sikar má svá Úsměvná klišé, Ekyelka rozebírá psací bestiář v další sérii, no a na mě zase zbylo to filozofování o lidské povaze (říkám to, jako by mi to snad vadilo). Vzhledem ke změně pracovního rytmu se můžete těšit na obnovu pravidelných pátečních článků z mé ruky, pár dalších už mám napsaných v počítači. Máte radost? Mějte radost.

Na jednu stranu se mi zdá, že fanfikce přinesly velkou obrodu psaní povídek. Na stranu druhou, na kvalitu se přitom nehledí, a často se díky nim šíří brutální bludy (lépe to nazvat nemůžu). Mimo fanfikce pak můžeme jmenovat třeba často zmiňované Stmívání nebo 50 odstínů kdovíčeho, ze kterých komunitě BDSM není tak úplně volno. Tady je pár aspektů, na které narážím pravidelně jak při hodnocení soutěží, tak při rekreačním pročítání všeho možného. Pokračování textu Postavy jsou taky lidi – Když láska překračuje meze

Nejhorší jsou zkušení začátečníci

arrogantTuhle větu jsem si přečetla v nějaké knížce, myslím, že se týkala leteckého výcviku. Postava, která ji vyřkla, tvrdila, že jsou to lidé, kteří už nemají strach začátečníků, myslí si, že už to umí, a přitom ještě zdaleka nemají dost zkušeností na to, aby je člověk mohl vypustit samostatně do světa. Něco podobného pak slyšela a četla o různých oblastech života mnohokrát, a myslím, že na tom něco je. A tak si do toho trochu rýpneme, ne?

Pokračování textu Nejhorší jsou zkušení začátečníci

Trpělivost

Tak jo. Pátek, bláznů svátek, a je čas na předvíkendové počteníčko. Pořád se budeme točit kolem toho, co jsem nakousla už před dvěma týdny i minulý pátek: totiž že být dobrý sám o sobě nestačí. Je k tomu potřeba vůbec začít a ještě navíc být vytrvalý.

A taky trpělivý. A o tom je tenhle článek.

Pokračování textu Trpělivost

Tak už začni!

Znáte tady toho pána? Dnes si přečtete několik jeho výroků.

Máme pátek, blíží se svátek – tedy pokud přežijeme to politické šílenství, které se této země zmocnilo. Ale to mě z hlediska psaní o psaní ani tolik nezajímá, a tak navážeme na článek o vytrvalosti z minulého týdne, kde jsem psala:

Když to shrnu: Nejdřív musíte začít psát. Pak musíte být ochotní se ve psaní zlepšovat. Ale to všechno je naprosto k ničemu, pokud to uděláte jen jednou, takže musíte být vytrvalí v obou dvou krocích a neustále je opakovat.

A dnes se podíváme na ten první krok: nejdřív musíte začít psát.

Pokračování textu Tak už začni!

Vytrvalost

Hugo1Je pátek, je tedy čas na pravidelné (před)víkendové čtení na Triumvirátu. Jak už to bývá, Sikar píše o psaní, Ekyelka o gramatice a já filozofuju o tom, co se za tím vším skrývá. Dnes o tom, nakolik platí, že když se chce, všechno jde.

Pokračování textu Vytrvalost

Slon v jahodách

slon v jahodach
Výherní obrázek soutěže „Jak schovat slona“. Kliknutím přejdi na profil autora na webu, kde se konala.

Existuje jeden takovej fór, je poměrně starej, ale jestli ho znáte, stejně si ho přečtěte:

Víte, proč mají sloni červený voči? Přece aby se mohli schovávat v jahodách!

To bylo celý. Konec vtipu. Hotovo.

Teď, mohli byste říct, že mám pátek, chci vám zpříjemnit konec týdne/začátek víkendu, a tak se dělím o vtip. Ale znáte mě dost na to, abyste věděli, že mám něco za lubem (pro ty, co mě neznají: až mě poznáte, vy se budete divit).

 

Pokračování textu Slon v jahodách

Zamyšlení nad jazykem

Hmm…

…aneb povzdechnutí gramatického policajta.

Dneska jsem na internetu zahlédla obrázek, který v hrubém překladu pravil:

„Opravuju překlepy a gramatiku ne proto, že bych byl grammar nazi, ale proto, že změny a chyby, na které si zvykneme dnes, se stanou standardem zítřka.“ Ono to pak pokračovalo ještě dál, ale pro mě byla důležitá tato věta.

Pokračování textu Zamyšlení nad jazykem