Hlavně s citem!

Kdysi dávno jsme se zabývali tématem, že někteří autoři jako kdyby se snažili soustředit na zrakové vjemy, ale zapomínali, že jejich hrdinové i čtenáři mají i jiné smysly. Dalším problémem jsou pak tací, kteří si sice na více smyslů vzpomenou, ale trochu problém jim činí fakt, že člověk není jen tělo, ale i mysl. Pokračování textu Hlavně s citem!

Když kritizuješ, nesrovnávej!

Ještě máme pondělí, je tedy čas šokovat vás článkem. To jste nečekali, co?

Nebudu dlouho odbíhat a půjdu rovnou k věci. Hodně často se stává, že lidé padají do schematického myšlení. Příkladem budiž, jak americká spisovatelka Diana Gabaldonová zareagovala na Řeky Londýna Bena Aaronovitche:

Možná to po rozkliknutí bude vidět lépe, ale v angličtině tam je „What would happen if Harry Potter grew up and joined the Fuzz“, což čeština věrně kopíruje: „Co by se dělo, kdyby dospělý Harry Potter začal pracovat u policie.“

Pokračování textu Když kritizuješ, nesrovnávej!

Nač to dělat jednoduše, když může být hrdina pitomec?

Občas si u nějakého příběhu řeknete, že tohle je přece pitomost. Zápletka jako kdyby byla nucená, postavy se chovají nelogicky a jako naprostí blbci, rozuzlení je náhlé a doslova vycucané z palce. Upřímně, mnoho příběhů obsahuje jeden či více zmíněných znaků, aniž by jim to uškodilo až tak moc, ale jak se říká, čeho je moc, toho je příliš. Pokračování textu Nač to dělat jednoduše, když může být hrdina pitomec?

Fráze, rčení, ustálená slovní spojení – na co si dát pozor

Všichni používáme v řeči různé ustálené obraty, fráze a rčení. Řeknete, že prší nebo že lije jako z konve? Pokud není na obloze jediný mrak, můžete říct, že je jako vymetená. Podobné věci jsou naprosto běžnou součástí mluvy, takže když je použijeme v příběhu, rozhodně neuděláme chybu. Dokonce třeba u dialogu může používání podobných frází učinit vaši postavu pro čtenáře uvěřitelnější, protože mluví jako normální člověk. Jenže i používání frází s sebou nese nějaká rizika. Jaká? Čtěte dál. Pokračování textu Fráze, rčení, ustálená slovní spojení – na co si dát pozor

O hajzlech 2 – hajzlové všude kolem nás

VAROVÁNÍ – následující článek je poněkud osobnější, než obvykle. Obsahuje názory na jisté téma a nejedná se o řečení ,,toto je správně a mělo by to tak být“, ale ,,nad tímhle se zkuste zamyslet i vy, já to poslední dobou dělám až příliš často“. Děkuji za pozornost, protože u tohoto článku opravdu bylo třeba toto zmínit.

Nevím, kde mám začít. Skutečně, nemám nejmenší tušení, jak začít tenhle článek, jelikož k tomuto tématu se dá říct možná až příliš. Ano, autorská práva jsem opět odložil na později, protože během minulého týdne se mi do rukou úplně náhodou dostal další materiál, který si zaslouží hlubší prověření a zamyšlení. Takže vám mohu slíbit, že ten článek bude sice později, ale o to lepší.

Loni v květnu jsem se zabýval tím, co se stane, když píšeme hrdinu hajzla. Pod článkem se rozvinula poměrně výživná diskuze, ale to nejlepší mi přišlo soukromě. Pozor, na následujícím screenshotu jsou nehezká slova, ale co bychom taky čekali od diskuze mě a Gadra, že. A hlavně, článek možná nebude vhodný pro jedince, které ještě neopustila víra v to, že lidstvo je normální. Pokračování textu O hajzlech 2 – hajzlové všude kolem nás

Čísla, hodnoty, rozdíly a jejich nepochopení

Minulý týden jsem se zmínil o jistém C.W.Chandlerovi, autorovi nechvalně proslulého komiksu Sonichu, který je mimochodem také dle vlastních slov autistou. O autismu obecně jsem se rozhodl si něco víc přečíst. Povědomí o tom, co to vlastně je, má dnes snad každý. Pokud ne, pomůže vám Google, od toho tu já nejsem. Základy jsem znal, ale pak jsem se začetl trochu víc a zjistil jeden důležitý fakt – najdou se začínající autoři, kteří, ač autismus očividně nemají, ve svých textech vykazují některé jeho příznaky. Takové, že pokud by se projevovaly ne v textu, ale chování, by jim mohly dělat trochu problémy při běžné komunikaci s okolím. Rozhodl jsem se tedy vytípnout některé z těchto problémů a navíc přidat pár dalších, které v příběhu mohou dělat paseku stejným způsobem. Pokračování textu Čísla, hodnoty, rozdíly a jejich nepochopení

Úsměvná klišé 41: Rozhodně ne zaklínač

Při hodnocení letošního ročníku soutěže O dračí řád jsem z legrace Cirrat navrhl, že bychom mohli udělat klišé bingo. Nápad se chytil a my dali dohromady nějakých sto dvacet, možná víc klišé, která se opakují až podezřele často. Jedno z nich bylo ,,klon známé postavy“. Původně jsem přímo navrhl, aby tam byl přímo klon zaklínače, ale uznali jsme, že to radši zobecníme. Proč si ale nepromluvit rovnou o podivných bratrancích našeho známého Geralta? Pokračování textu Úsměvná klišé 41: Rozhodně ne zaklínač

Hrátky s čer… textem

Občas máte jistě i vy pocit, že byste rádi experimentovali. Už vás nebaví psát tak, jak po nás požadují konvence. Chcete zkrátka něco napsat stylem, který není zcela obvyklý. Jenže jak to udělat, abychom nenarazili? A co si představit pod pojmem experiment s textem? Pokračování textu Hrátky s čer… textem

Rady pro úplné začátečníky 5: Pozor na pracovní verze!

Včera Minicon, zítra křtíme Čas šelmy. Vlastně v době uveřejnění článku předevčírem a dnes. Ano, článek píši v neděli, protože jak jste možná pochopili z první věty, nemám skoro kdy bych ho psal jindy. Proto jsem si taky řekl, že dnes se budu věnovat tématu trochu jednoduššímu a hlavně stručnějšímu. Proto tu máte další díl seriálu určeného spíše pro ty mladší a stále tápající. Pokračování textu Rady pro úplné začátečníky 5: Pozor na pracovní verze!