Drobečky, co se jinam nevešly (1)

Omlouvám se opět jednou za výpadek, měl jsem problémy s pevným diskem, který se rozhodl jít do důchodu. Rovnou bych na úvod článku ještě chtěl opožděně poděkovat všem, kdo se na nás přišli podívat na Světě knihy. Dvě hodiny před koncem celé akce jsme čekali maximálně dvacet lidí ale ta téměř sedmdesátka nám vyrazila dech.

Dnešní článek bude takový rozkouskovaný a bude to v podstatě několik miniaturních článků v jednom. Mnoho nešvarů, na které při čtení soutěžních povídek narážím, na samostatný článek nevydá a sem tam se povede, že si jich je několik podobných, aby se daly považovat za dostatek materiálu. Pak vám ale zůstanou vždy nějaké drobečky a výkřiky do tmy, o kterých nevíte, kam je zapracovat. Přesně těm se budu věnovat dnes, ať už se bude jednat o drobnosti ohledně reálií nebo zmatení pojmů. Pokračování textu Drobečky, co se jinam nevešly (1)

Hlavně s citem!

Kdysi dávno jsme se zabývali tématem, že někteří autoři jako kdyby se snažili soustředit na zrakové vjemy, ale zapomínali, že jejich hrdinové i čtenáři mají i jiné smysly. Dalším problémem jsou pak tací, kteří si sice na více smyslů vzpomenou, ale trochu problém jim činí fakt, že člověk není jen tělo, ale i mysl. Pokračování textu Hlavně s citem!

Co porotce vážně nezajímá?

Omlouvám se za delší výpadek, ale upřímně, tenhle rok asi celý svět ráno prvního ledna vstal levou nohou. Nestíhám na všech frontách, takže ačkoliv mám docela dost námětů na články, není jaksi čas je zpracovat. Mimochodem, to, že je dnes článek, nutně neznamená, že bude i příští pátek. Nejsem už pánem svého času. Proto pro začátek si dáme jen něco malého a stručného, protože s tímto ani ne tak problémem, ale drobátko podivnou věcí jsem se už taky párkrát setkal. Co porotce literární soutěže v povídce opravdu nezajímá? Pokračování textu Co porotce vážně nezajímá?

Dějové zvrat(k)y

Je vcelku normální čtenáře mást a podsouvat mu falešné stopy. Celou dobu podezříváte Frantu, že je vrahem, ale ono se nakonec ukáže, že to byl Pepa, který se tvářil, že on nic, on muzikant. Myslím, že jsem tu o tom měl nějaký článek před časem. Dnes bych se ale rád zabýval otázkou, kdy ještě jsou podobná překvapivá odhalení pro čtenáře snesitelná. Pokračování textu Dějové zvrat(k)y

Postavy vs. celky

Občas se během hodnocení soutěže stane, že nějaká povídka upozorní na problém, který se vyskytl ve více textech. Začnu trochu odbočkou. Řekněte mi, o čem je například původní Star Trek. Odpověď je snadná – vesmírná loď Enterprise cestuje kosmem a zažívá dobrodružství. Tak, a takhle je to špatně. Loď sice cestuje, ale dobrodružství zažívá její posádka. Dnes opět jednou bude článek o extrémech, co taky mohou lidi napsat. Pokračování textu Postavy vs. celky

Legendy nebo povídky?

Někteří z vás možná už zaznamenali, že nemám rád slovo sága. Ano, zní epicky, ale ve výsledku je dnes všechno sága, protože se lidem asi nechtějí používat taková slova jako série nebo cyklus. Přitom kdybyste chtěli být puristé, tak skutečné ságy dneska nepíše nikdo, jedná se už jen o přenesený význam. Prosím, račte si přečíst, co je sága doopravdy. Právě úvahy nad ságami mě přivedly k tomuto tématu. Je úplně vhodné svoje dílo označovat za něco, čím tak úplně není? Pokračování textu Legendy nebo povídky?

O jazycích, pojmech a rozdílu v myšlení

Každý mluvíme jinak, o tom už jsme tu v pár článcích hovořili dřív. Někdo mluví zásadně spisovně, jiný nespisovně, další řekne třikrát ve větě ,,ty vole“. Styl mluvy je perfektní způsob, jak charakterizovat postavu a naznačit nám něco o jejím původu, společenském postavení, vzdělání, atd. Stručně? Když každá postava mluví trochu jinak a odpovídá to všemu výše zmíněnému, gratuluji. Co takhle ale v tomto tématu zabrousit do extrému? Pokračování textu O jazycích, pojmech a rozdílu v myšlení

Nevyvážený poměr příběhu a textu

V okamžiku, kdy toto čtete, mi zbývá do konce Dračího řádu přečíst tři povídky (z celkem sto čtyř). Kdybych to měl shrnout, byl to slušný ročník. Jako vždy se ovšem našly povídky, jež očividně neseděly rozsahu, který pro ně autor zvolil. Co k nim mohu říct? Pokračování textu Nevyvážený poměr příběhu a textu

Je literatura skutečně uměním pro vás?

Už párkrát jsem zmínil, že máte psát literaturu a nesnažit se nám přiblížit, jak by měla vypadat scéna ve filmu nebo snad dokonce dobrodružství vaší postavy z hry na hrdiny. K tomu však musím doplnit otázku – co dělat, když právě to chcete a třeba vám to i jde? Pokračování textu Je literatura skutečně uměním pro vás?

Článek o kozách

Nerad působím nějak vulgárně, ale skutečně těmi kozami myslím to, čemu jinak říkáme také prsa nebo ňadra. (Ano, název je tu proto, abyste klikli na článek.) Původně měl být tento článek součástí článku o mezidruhové lásce, ale nakonec jsem si řekl, že téma by zasloužilo rozebrat samostatně. Jdeme tedy na to. Pokračování textu Článek o kozách