Hrdinové, kam vám zase zmizely zbraně?

Pamatuji si, jak jsem kdysi komentoval, že nemáte čtenáře seznamovat se sáhodlouhým hrdinovým inventářem, když z něj nakonec použije jen jednu věc. Stejně tak váš hrdina může klidně tahat z kapes věci denní potřeby (nůž, sirky, propisku…), aniž by bylo nutné předem varovat, že má tyto věci u sebe. Na druhou stranu se hodí zmínit fakt, že s sebou neustále nosí jen tak mocný magický artefakt schopný ničit světy. Co je ale důležité – jakmile hrdina u sebe něco má, je dobré si to pamatovat. Někdy totiž dochází k záhadnému zjevování a mizení předmětů podle toho, jak se to zrovna hodí. Pokračování textu Hrdinové, kam vám zase zmizely zbraně?

5 pojmů, které lidi neustále motají

Sem tam se setkávám se zmatením pojmů. Když si někdo poplete achát a akát, chápu, že to je zkrátka podobné slovo. Legrační záměna, nic víc. Jenže pak se najdou slova, o nichž jsou sami autoři přesvědčení, že něco znamenají, ale bohužel ty záměny nejsou ani legrační. Ony se nachází v soutěžních povídkách až nepříjemně často a nejedná se o záměnu kvůli podobnosti, ale spíš nepochopení pojmu. S čím se setkávám stále častěji a proto prosím autory, aby si zjistili, co to znamená? Pokračování textu 5 pojmů, které lidi neustále motají

Pár důvodů, proč vaše povídka podle hry není vzrušující

O dovolené jsem s jedním člověkem během řeči narazil na dost zajímavé téma. Jak je možné, že tolik filmů podle videoher dopadá podprůměrně nebo rovnou katastroficky? Proč, když vezmete materiál lidmi milovaný, vznikají často paskvily? Věřte nebo ne, u psaní to je dost podobné, takže se na toto téma podíváme trochu obšírněji. Pokračování textu Pár důvodů, proč vaše povídka podle hry není vzrušující

Úsměvná klišé 35: Co to tu leží na zemi?

Jistě jsem se tomu věnoval už v jiných článcích. Hrdinové velice rádi nachází věci na zemi. Ty věci zpravidla jsou velmi důležité pro děj. Což o to, mnoho z nás už na zemi našlo věci, které se jim hodily. Já třeba jednou na ulici našel osm set korun. Potěšilo mě to. Sebral bych ovšem každý odpadek? Co myslíte? Pokračování textu Úsměvná klišé 35: Co to tu leží na zemi?

Náznaky, věštění a prozrazování děje

V životě jsem neviděl jediný díl seriálu Ztraceni. Pokud je mi ale známo, tvůrci nešetřili s takovými věcmi jako flashbacky, neboli retrospektivou, a přesným opakem, flashforwardy, vizemi budoucnosti. Retrospektiva v podstatě nikdy neškodí ničemu. Ovšem vize budoucnosti je trochu nebezpečnější. Proč? Čtěte dál. Pokračování textu Náznaky, věštění a prozrazování děje

Úsměvná klišé 32: On není už deset let mrtvý?

Nedávný článek tohoto seriálu pojednával o převlecích. Dnešní téma je dost podobné. Co když se totiž lump vydává za někoho jiného, aby přelstil hrdinu? Tento motiv se nachází už v literatuře, se kterou jsme se setkali jako první – v pohádkách. Vlk přesvědčuje kůzlátka, že je jejich maminka, takže mu mají otevřít. Jiný vlk přesvědčuje děvčátko s úchylkou na rudou barvu, že je její babičkou. Zlá královna v převlečení dá Sněhurce jablko (abychom si do huby nebrali jen vlky). Zkusme to rozebrat trochu do hloubky. Pokračování textu Úsměvná klišé 32: On není už deset let mrtvý?

Úsměvná klišé 31: A váš hrdina používá jakou zbraň?

Poslední tři týdny vyrábím počítačovou hru. Někteří si po čtení mých článků můžete myslet, že počítačové hry nesnáším. Není to pravda. Jediný problém mám s autory, kteří nevidí rozdíl mezi hrou a literaturou. Tvorba PC her (konkrétně RPG) je pro mě příjemným odpočinkem od psaní právě díky tomu, že v tu chvíli můžu nad příběhem přemýšlet ve zcela jiných souvislostech. Třeba o zbraních. Pokračování textu Úsměvná klišé 31: A váš hrdina používá jakou zbraň?

Problém slepého ucha

Občas se to stane každému. V zápalu boje tříská do klávesnice, hlavu plnou epických scén, krvavých bitev nebo romantického vzdychání, a tak na logiku slov dvakrát nehledí. Problém se objeví ve chvíli, kdy pácháte korektury a nelogických spojení si nevšimnete třeba proto, že gramaticky máte všechno v pořádku a nenapadne vás zastavit se a zamyslet nad smyslem. Pokračování textu Problém slepého ucha

Úsměvná klišé 20: Ale já mám vlastně schopnost…

Možná už jste se setkali s věcí, která byla příliš skvělá na to, abyste ji použili. Například jste dostali značkové pero, s nímž jste nechtěli psát, abyste jej nevypotřebovali (protože taktéž značková náplň stojí dvě stovky). Nebo láhev tak dobrého vína, že vám přijde škoda ho vypít. Případně v RPG hře jste našli tak skvělý léčivý předmět, že jste si ho schovávali na posledního bosse… načež jste ho úplně zapomněli použít. Příkladů skvělých věcí, které vždy schováváte na nejlepší příležitost, je kolem nás spousta. Co když se ale nejedná o předmět? Pokračování textu Úsměvná klišé 20: Ale já mám vlastně schopnost…