Nač co dělat složitě, když to jde nechutně jednoduše?

Už dřív jsem se vyjádřil, že váš příběh potřebuje předně jedno – konflikt. Tím nemyslím válku, ale jakýkoliv nesoulad, od kterého se může příběh odvíjet. Když se postavy na všem shodnou, nemáte příběh. Jakmile spolu nesouhlasí, už to musíte řešit a příběh je tu. Jenže co když příběh konflikt má, ale neví pořádně, co s ním? Pokračování textu Nač co dělat složitě, když to jde nechutně jednoduše?

Souhvězdí, hvězdy a vesmír vůbec – reálie

Opět jednou jsem se rozhodl napsat o reáliích. Důvod je prostý – sem tam se v povídkách objeví chyby, o nichž jsem si myslel, že je píší jen konspirační teoretici do svých šokujících článků o mimozemšťanech. To, čím se v podobných článcích královsky bavím, je ovšem trochu smutné, pokud to najdu v povídce. Takže, jestli chcete, aby vaše povídka nebo konspirační teorie byla drobátko uvěřitelnější, račte se začíst. Pokračování textu Souhvězdí, hvězdy a vesmír vůbec – reálie

Článek o kozách

Nerad působím nějak vulgárně, ale skutečně těmi kozami myslím to, čemu jinak říkáme také prsa nebo ňadra. (Ano, název je tu proto, abyste klikli na článek.) Původně měl být tento článek součástí článku o mezidruhové lásce, ale nakonec jsem si řekl, že téma by zasloužilo rozebrat samostatně. Jdeme tedy na to. Pokračování textu Článek o kozách

Čísla, hodnoty, rozdíly a jejich nepochopení

Minulý týden jsem se zmínil o jistém C.W.Chandlerovi, autorovi nechvalně proslulého komiksu Sonichu, který je mimochodem také dle vlastních slov autistou. O autismu obecně jsem se rozhodl si něco víc přečíst. Povědomí o tom, co to vlastně je, má dnes snad každý. Pokud ne, pomůže vám Google, od toho tu já nejsem. Základy jsem znal, ale pak jsem se začetl trochu víc a zjistil jeden důležitý fakt – najdou se začínající autoři, kteří, ač autismus očividně nemají, ve svých textech vykazují některé jeho příznaky. Takové, že pokud by se projevovaly ne v textu, ale chování, by jim mohly dělat trochu problémy při běžné komunikaci s okolím. Rozhodl jsem se tedy vytípnout některé z těchto problémů a navíc přidat pár dalších, které v příběhu mohou dělat paseku stejným způsobem. Pokračování textu Čísla, hodnoty, rozdíly a jejich nepochopení

Před sto lety nebyl internet? – aneb o všedních věcech

Nejsem starý. Už dávno mi není -náct, ale ještě pořádnou dobu mi nebude -sát. Přesto mám pocit, že právě za mého života se hodně věcí změnilo. Znáte to, jak se baví vnoučata s prarodiči a podivují se, že ti se dívali ještě na černobílou televizi. Končí to někdy tím, že se děti s vážnou tváří ptají, zda si doma jako děti jejich babičky a dědečkové svítili loučemi. Pokračování textu Před sto lety nebyl internet? – aneb o všedních věcech

Suchý déšť, slaný cukr a umňoukaný pes

Moc dobře vím, co je to oxymóron. Protimluv. Vždycky jsem si ale říkal, že v tom slyším anglické ,,ox“, vůl, tudíž to je správně volovina. Cirrat mě doplnila, že je v tom i ,,moron“, blbec. Volovina nebo blbina, vyberte si. Díky tomu vám mohu říct, že to, o čem budu hovořit dnes, oxymórony skutečně nebudou. Dnes se bude hovořit o protimluvech, ale ne těch, které autor zamýšlel. Pokračování textu Suchý déšť, slaný cukr a umňoukaný pes

Úsměvná klišé 25: APOKALYPSA!!!

Ještě se mi nestalo, abych psal článek v podstatě na objednávku. Vlastně ani dnes to tak není zcela, pouze mě k tomu vybičoval jeden náš čtenář. Napsal mi, zda bych nechtěl jako další úsměvné klišé napsat o apokalypse. Důvody, proč mi to psal, odhalím dále v článku. Já se nad tématem zamyslel. Jubilejní pětadvacátý článek jsem chtěl věnovat nějakému hodně velkému klišé. Měl jsem v hlavě jedno zvlášť šťavnaté, ale ve chvíli, kdy jsem obdržel onu zprávu, bylo jasné, že apokalypsa zvítězí. Jdeme na to! Pokračování textu Úsměvná klišé 25: APOKALYPSA!!!

Jak má umělec správně žít?

Původně jste měli tento článek číst minulý pátek. Ale události kolem masakru v redakci Charlie Hebdo mě poněkud zaskočily a chvíli mi trvalo se s tím srovnat. Mám k tomu nějaké soukromé názory, které budu raději ventilovat na svém soukromém blogu.

Pak jste taky měli tento článek číst vlastně včera – ale to jsem se věnovala převážně škole. Stejně jako ostatně dnes, táhne na půlnoc a já ještě nespím. Ale konečně jsem se dokopala k jeho dopsání, a tak si ho můžete užít alespoň teď. Dnes totiž půjde o to, že spousta autorů má pocit, že musí žít nějakým konkrétním způsobem života, aby mohli „správně psát“ a získávali „tu správnou inspiraci“. Já nevím, ještě jsem nenarazila na inspiraci falešnou. Ale pojďme se na to podívat. Pokračování textu Jak má umělec správně žít?