Hrdinové, kam vám zase zmizely zbraně?

Pamatuji si, jak jsem kdysi komentoval, že nemáte čtenáře seznamovat se sáhodlouhým hrdinovým inventářem, když z něj nakonec použije jen jednu věc. Stejně tak váš hrdina může klidně tahat z kapes věci denní potřeby (nůž, sirky, propisku…), aniž by bylo nutné předem varovat, že má tyto věci u sebe. Na druhou stranu se hodí zmínit fakt, že s sebou neustále nosí jen tak mocný magický artefakt schopný ničit světy. Co je ale důležité – jakmile hrdina u sebe něco má, je dobré si to pamatovat. Někdy totiž dochází k záhadnému zjevování a mizení předmětů podle toho, jak se to zrovna hodí. Pokračování textu Hrdinové, kam vám zase zmizely zbraně?

Host: Míša Merglová: Jak je důležité míti Sikara

Opět jednou nám dorazil článek od hosta, který mě sice zpočátku vyděsil názvem, ale už v úvodu jsem se naštěstí uklidnil, když jsem zjistil, jak to je. Ale co bych zdržoval, račte se začíst.

Sikar Pokračování textu Host: Míša Merglová: Jak je důležité míti Sikara

Drobečky, co se jinam nevešly (1)

Omlouvám se opět jednou za výpadek, měl jsem problémy s pevným diskem, který se rozhodl jít do důchodu. Rovnou bych na úvod článku ještě chtěl opožděně poděkovat všem, kdo se na nás přišli podívat na Světě knihy. Dvě hodiny před koncem celé akce jsme čekali maximálně dvacet lidí ale ta téměř sedmdesátka nám vyrazila dech.

Dnešní článek bude takový rozkouskovaný a bude to v podstatě několik miniaturních článků v jednom. Mnoho nešvarů, na které při čtení soutěžních povídek narážím, na samostatný článek nevydá a sem tam se povede, že si jich je několik podobných, aby se daly považovat za dostatek materiálu. Pak vám ale zůstanou vždy nějaké drobečky a výkřiky do tmy, o kterých nevíte, kam je zapracovat. Přesně těm se budu věnovat dnes, ať už se bude jednat o drobnosti ohledně reálií nebo zmatení pojmů. Pokračování textu Drobečky, co se jinam nevešly (1)

Roleplaying vs. powerplaying

Jistě jste si povšimli mých občasných povzdechů, že lidi nechápou často rozdíl mezi povídkou a dobrodružstvím své postavy z her na hrdiny. Pojďme se na to podívat i z trochu jiného úhlu, ano? Hraje tady totiž roli nejen vztah autora a kritika, ale také hráče a pána hry. Protože pokud jste někdy nějakou hru na hrdiny vedli, jistě jste se setkali s hráči, u nichž jste si říkali, že tihle by nikdy psát radši neměli. Pokračování textu Roleplaying vs. powerplaying

Přespříliš vyvolený obětní beránek

Vyvolený. Nejspíš si představíte hrdinu, jehož příchod předpovědělo nějaké dávné proroctví. Může se dejme tomu jednat o dlouho ztraceného potomka legendárního krále, o němž se neví nic, kromě toho, že na <doplňte část těla> má mateřské znaménko ve tvaru <doplňte tvar> o velikosti mexického dolaru. Ano, zní to jako klišé, ale dává to docela smysl. Není s tím zrovna problém. Jenže co když ten váš vyvolený je přespříliš vyvolený? Pokračování textu Přespříliš vyvolený obětní beránek

Nač co dělat složitě, když to jde nechutně jednoduše?

Už dřív jsem se vyjádřil, že váš příběh potřebuje předně jedno – konflikt. Tím nemyslím válku, ale jakýkoliv nesoulad, od kterého se může příběh odvíjet. Když se postavy na všem shodnou, nemáte příběh. Jakmile spolu nesouhlasí, už to musíte řešit a příběh je tu. Jenže co když příběh konflikt má, ale neví pořádně, co s ním? Pokračování textu Nač co dělat složitě, když to jde nechutně jednoduše?

Hlavně s citem!

Kdysi dávno jsme se zabývali tématem, že někteří autoři jako kdyby se snažili soustředit na zrakové vjemy, ale zapomínali, že jejich hrdinové i čtenáři mají i jiné smysly. Dalším problémem jsou pak tací, kteří si sice na více smyslů vzpomenou, ale trochu problém jim činí fakt, že člověk není jen tělo, ale i mysl. Pokračování textu Hlavně s citem!

O neexistujícím konci

Možná to sami dobře znáte: celý rok šlapete jak švýcarské hodinky, honíte jednu uzávěrku za druhou a poctivě pracujete, abyste si mohli na konci prosince slastně oddechnout: padla! A pak přijde leden – a celý blázinec začne nanovo. Pokračování textu O neexistujícím konci

Host: Arenga: Jak ve svých dílech (ne)ztvárnit skutečné osoby

Je to tak, nestíháme na všech frontách, všichni tři. Jelikož však máme skvělé přátele (a protože já jsem hlava děravá), dnes pro vás přesto máme zajímavé čtení.
Arenga se tentokrát podívala na problém, který čas od času řeší každý autor, zabývající se „ne až tak fiktivní“ fikcí. Aneb nač si třeba dávat pozor, když se rozhodnete do svého příběhu dosadit reálnou osobu.
Příjemné čtení, komentáře vítány!

Ekyelka Pokračování textu Host: Arenga: Jak ve svých dílech (ne)ztvárnit skutečné osoby

Souhvězdí, hvězdy a vesmír vůbec – reálie

Opět jednou jsem se rozhodl napsat o reáliích. Důvod je prostý – sem tam se v povídkách objeví chyby, o nichž jsem si myslel, že je píší jen konspirační teoretici do svých šokujících článků o mimozemšťanech. To, čím se v podobných článcích královsky bavím, je ovšem trochu smutné, pokud to najdu v povídce. Takže, jestli chcete, aby vaše povídka nebo konspirační teorie byla drobátko uvěřitelnější, račte se začíst. Pokračování textu Souhvězdí, hvězdy a vesmír vůbec – reálie