O jazycích, pojmech a rozdílu v myšlení

Každý mluvíme jinak, o tom už jsme tu v pár článcích hovořili dřív. Někdo mluví zásadně spisovně, jiný nespisovně, další řekne třikrát ve větě ,,ty vole“. Styl mluvy je perfektní způsob, jak charakterizovat postavu a naznačit nám něco o jejím původu, společenském postavení, vzdělání, atd. Stručně? Když každá postava mluví trochu jinak a odpovídá to všemu výše zmíněnému, gratuluji. Co takhle ale v tomto tématu zabrousit do extrému? Pokračování textu O jazycích, pojmech a rozdílu v myšlení

Vševědoucí postava nebo vypravěč?

Někdy mám pocit, že se pohybuji v kruhu. Takovém každoročním, většinou se na jeho začátek dostanu při hodnocení Dračího řádu. Každý rok si povzdychnu, že někdo dělá něco opravdu chybně, říkám si, že za rok to nebudu muset psát znovu… načež se objeví někdo, kdo před rokem rozebraný problém dostane na úplně novou úroveň. O jednom takovém vracejícím se nešvaru si povíme dnes. Pokračování textu Vševědoucí postava nebo vypravěč?

Důležité Pojmy S Velkým Písmenem

Co pořád mají někteří autoři s velkými písmeny? Můžu dokolečka opakovat, že například tituly nebo hodnosti se v češtině píší zásadně s malým, ale přesto pak zas a znovu narazím na nějakého toho Kapitána nebo Biskupa. Můžu všem říkat, že Bůh s velkým B je jen ten samojediný, zatímco Thor, Anubis nebo Perun jsou bohové. K tomu mimochodem musím doplnit, že lidé říkající, jak je hned napadá několik obhajob, proč to psát s velkým, nechť tyto své nápady směřují na autory, kteří to dělají a nikdy to neobhájí byť jen jediným slovem, nikoliv na mě. Jenže víte co? Já možná rozlouskl tajemství posedlosti velkými písmeny. Pokračování textu Důležité Pojmy S Velkým Písmenem

Článek o kozách

Nerad působím nějak vulgárně, ale skutečně těmi kozami myslím to, čemu jinak říkáme také prsa nebo ňadra. (Ano, název je tu proto, abyste klikli na článek.) Původně měl být tento článek součástí článku o mezidruhové lásce, ale nakonec jsem si řekl, že téma by zasloužilo rozebrat samostatně. Jdeme tedy na to. Pokračování textu Článek o kozách

Zase jednou o mytologii – útok femreletenů

Před časem jsem se v jednom článku zabýval otázkou, zda je dobré míchat existující mytologii s vlastní vymyšlenou, dávat řecké bohy do fiktivního světa, pro který je Řecko španělskou vesnicí, apod. Co se však stane, když to uděláte svým způsobem naopak? Pokračování textu Zase jednou o mytologii – útok femreletenů

Ach ta láska mezidruhová

Pokud ve vašem fantasy světě existují současně elfové a lidé, je jistá šance, že se tam vyskytne nějaký ten půlelf. Jestliže píšete sci-fi a mimozemšťané jsou podobní lidem, také se určitě najdou míšenci. A když už jsme u toho, uvádí se, že homo sapiens se nejspíš křížil s neandrtálci. Stejně tak se může křížit kůň a osel, lev a tygr, apod. Jak se říká, láska je slepá. Hlavně u těch koní, kterým dřív ukázali kobylu, zavázali oči a podstrčili oslici. Zaměřme se však opět na fantastiku. Mezidruhová láska. Kdy je dobré s ní raději přestat? Pokračování textu Ach ta láska mezidruhová

Nač to dělat jednoduše, když může být hrdina pitomec?

Občas si u nějakého příběhu řeknete, že tohle je přece pitomost. Zápletka jako kdyby byla nucená, postavy se chovají nelogicky a jako naprostí blbci, rozuzlení je náhlé a doslova vycucané z palce. Upřímně, mnoho příběhů obsahuje jeden či více zmíněných znaků, aniž by jim to uškodilo až tak moc, ale jak se říká, čeho je moc, toho je příliš. Pokračování textu Nač to dělat jednoduše, když může být hrdina pitomec?

O každodenních radostech a starostech

Omlouvám se za absenci článků, červenec byl nakonec podstatně náročnější, než jsem čekal. konečně jsem ale zpět a snad se mi povede opět psát každý týden, ideálně v pondělí

Během července se mi povedlo zažít pár příhod. Vtipných, zajímavých, k naštvání, prostě jsem žil normální život. Právě to mě přivedlo k dnešnímu článku. Život. Běžné příhody, které se nám odehrávají každý den. Právě to je to, co mi občas v soutěžních textech, které čtu, chybí. Pokračování textu O každodenních radostech a starostech

Pestrá paleta na hlavě – anime vlasy

Kdo jste byli na T3conu, možná si pamatujete, že jsem se zmínil o takzvaných anime vlasech. Mezi premiérou a reprízou přednášky jsem o tomto tématu zjistil něco víc, ale na detailnější rozbor nebyl čas. Proto anime vlasům věnuji článek. Podívejte se na nějaké anime. Je poměrně velká šance, že postavy budou mít vlasy různých nepřirozených barev. Diváky žánru většinou řvavá paleta příliš neruší, jsou na to zvyklí a tak nějak to k japonské animaci patří. Jenže jako už několikrát si jdeme říct, jaký rozdíl je mezi textem a filmem. Pokračování textu Pestrá paleta na hlavě – anime vlasy

Červení sledi a jejich kamarád Čechov

Co je to červený sleď? Když sledě vyudíte určitým způsobem, jeho maso zčervená a jistě taky parádně voní (ano, ryby mi skutečně voní). Jistý William Cobbett uvedl, že červené sledě používal jako falešnou stopu, když cvičil své psy. Nejspíš právě tato historka vedla k tomu, že se výraz červený sleď někdy používá jako označení pro úmyslně nastraženou falešnou stopu. Zkrátka, nevšimnout si nápadného červeného sledě je skoro jako nemyslet na růžového nosorožce. Okamžitě přestaňte myslet na růžového nosorožce, protože jak červeného sledě použít dobře a jak špatně, si povíme v dnešním článku. Pokračování textu Červení sledi a jejich kamarád Čechov