Roleplaying vs. powerplaying

Jistě jste si povšimli mých občasných povzdechů, že lidi nechápou často rozdíl mezi povídkou a dobrodružstvím své postavy z her na hrdiny. Pojďme se na to podívat i z trochu jiného úhlu, ano? Hraje tady totiž roli nejen vztah autora a kritika, ale také hráče a pána hry. Protože pokud jste někdy nějakou hru na hrdiny vedli, jistě jste se setkali s hráči, u nichž jste si říkali, že tihle by nikdy psát radši neměli. Pokračování textu Roleplaying vs. powerplaying

O normálních postavách – Zzyrtax Nepřemožitelný vs. pan Hamáček

Pokud jste očekávali další článek o autorských právech, omlouvám se vám. Usoudil jsem, podnícen diskuzí pod článkem minulým, že to téma nechám ještě chvíli zrát v hlavě a zkusím najít víc příkladů. Takže od seriálu si dáme pauzu a podíváme se na něco jiného.

Kdo jste se předchozí dva roky zúčastnili našich přednášek na PragoFFestech, možná v následujícím článku poznáte styl kresby specifický pro mé prezentace. A mohu také slíbit, že vás další taková přednáška čeká i letos. Konec keců, jdeme na článek. Pokračování textu O normálních postavách – Zzyrtax Nepřemožitelný vs. pan Hamáček

Autorské právo není žádná sranda, díl první: Dračáková havěť

Hra Dungeons & Dragons zanechala na současné fantastice větší otisk, než by si někteří byli ochotní přiznat. Důvodů je více. Mnoho začínajících autorů například ani neřeší, odkud pochází jimi použité reálie, a zda na ně ve skutečnosti někdo nemá autorská práva. Proč o tom píšu? Před časem jsem na náš profil na Facebooku vložil obrázek níže, který vyvolal pár otázek. Ty otázky mě dohnaly k tomu, abych se podíval na to, jak je to v jistých případech s autorskými právy. K čemu to nevedlo? O autorském právu budou nejspíš nejméně tři články. Pokračování textu Autorské právo není žádná sranda, díl první: Dračáková havěť

Nebojte se kalkulačky 2 – kolik stojí dýka+3?

Pomeranč za 210 platiňáků? Tady je lacino! Bereme koš! (ze hry Laxius Power III)
Pomeranč za 210 platiňáků? Tady je lacino! Bereme koš!
(screenshot ze hry Laxius Power III)

Nedávno jsem se zabýval tím, jak někdy autoři střílí čísla od boku, štítí se kalkulačky a vyhýbají Googlu (pokud jste ten článek nečetli, napravte to, navazuji na něj). Na mušku jsem si vzal předně to, že hrdina by u sebe jen těžko nosil desetitisíce zlaťáků, protože zlato je strašně těžké. Zlato je totiž nejen těžké, ono má i – logicky – poměrně vysokou hodnotu. O nesmyslné hodnotě peněz ve fantasy je dnešní článek.

Pokračování textu Nebojte se kalkulačky 2 – kolik stojí dýka+3?

Úsměvná klišé 18: Jsi hrdina? Bojuj s nepřáteli a opovaž se myslet na něco jiného

Klišé související s putujícím hrdinou. Kde začít? A když už jednou začneme, kdy skončit? V žánru fantasy (a nejen v něm) je takový ten zažitý prvek hrdiny/hrdiny a poskoka/družiny, pro jednoduchost uvádějme pouze hrdinu, který někam putuje. O tomhle tématu snad ani nemá cenu se rozepisovat. Jako příklad si vezměte dílo pana Tolkiena. Zkrátka a prostě, hrdina někam jde, ať už musí splnit úkol, nebo jen protože proto. Rád se toulá, prchá před zákonem, cokoliv. Pokud pomineme, že z putujícího fantasy hrdiny se stalo klišé tak jako obecně, podívejme se, jaká menší klišé se ještě vyrojila. Pokračování textu Úsměvná klišé 18: Jsi hrdina? Bojuj s nepřáteli a opovaž se myslet na něco jiného

Pojmy, které v literatuře vidíme neradi

Již jsem se mnohokrát vyjádřil v tom smyslu, že mě nezajímá, jak vypadá vaše postava z videohry. Je mi putna, kolik má hit pointů, zda zvládne seslat denně tři nebo pět kouzel a obsah inventáře si nechte pro sebe. Jenže ono ne, přesto se setkávám stále s texty, z nichž čiší, že je prvotně vygeneroval procesor a až poté se někdo rozhodl to napsat. Více to? Dáme si na dva pojmy, u nichž bych byl nejradši, kdyby byly v próze zakázané.  Pokračování textu Pojmy, které v literatuře vidíme neradi

Čechovův inventář 2/2

Pokračování minulého článku.

Jsou i jiné inventáře. Nemusíme čtenáře seznamovat s tím, co všechno za běžné věci hrdina nosí a možná je i použije, aniž by tím někoho překvapil. Mnozí autoři však čtenáře rádi seznamují se seznamem věcí, na které hrdina ani nesáhne. Pokračování textu Čechovův inventář 2/2

Čechovův inventář 1/2

Doufám, že nemusím vysvětlovat pojem Čechovova puška. No dobře, znám se, stejně to udělám. Čechov říkal, že pokud v první kapitole visí na zdi puška, mělo by se z ní v kapitole druhé nebo třetí vystřelit. (Tato logika také praví, že pokud se nějaká část hry odehrává na zámku v rytířském sále, docela určitě dojde k šílenému krveprolití. Třeba ve Žlebech mají dost hezkou zbrojnici.) Pokračování textu Čechovův inventář 1/2

Úsměvná klišé 3: Léčivý lektvar

Článek jsem sice nazval léčivý lektvar, ale hodlám se zaměřit spíš na přesně opačný problém. Jak totiž funguje léčivý lektvar? Pokud jste někdy hráli nějaké RPG, museli jste se s různobarevnými lahvičkami (oblíbená bývá červená) setkat. Hrdina bojuje s nepřáteli, je zraněn, vypije lektvar a rázem je jako rybička. Zpravidla je tento akt doplněn popiskem typu „Cítíš, jak se ti žilami rozproudila léčivá moc lektvaru a tvá zranění jsou pryč“. Pokračování textu Úsměvná klišé 3: Léčivý lektvar

O RPG pisálcích

Znáte je. Zaryté hráče RPG her, kteří si myslí, že umí psát. Neříkám, že takový člověk nemá fantazii (ostatně, klasická stolní RPG bez fantazie hrát nelze), ale bohužel se najdou typy schopné nechápat rozdíl mezi hrou a literaturou. Zkusíme si shrnout v bodech, čeho se můžeme od podobných existencí dočkat konkrétně ve fantasy žánru, jenž je s RPG spjat jaksi nejvíce. Pokračování textu O RPG pisálcích