5 × 5 × Triumvirát 2017: poslední zvonění

Jak jsme naši akci s Městskou knihovnou v Praze vyhlásili, tak ji ještě o dva dny prodloužíme. Máte čas dnes a zítra, tj. do konce ledna.

Ne proto, že bychom měli málo účastníků, ale chceme dát šanci ještě těm, kdo s jazykem na vestě dopisují poslední řádky nebo to po sobě ještě jednou čtou. Pro zajímavost, v tuhle chvíli máme celkem osm povídek.

Slíbili jsme vám termíny, zde jsou:

terminy_res

Tyto termíny jsou dané a posouvat se nebudou. Možná se někdy změní místo, ale datum nikolivěk, mimo jiné i proto, že už domlouváme hosty z různých částí knižní a psací branže, mimo jiné profesionální korektory, redaktory, autory, lovíme zástupce vydavatelů, kteří mají na starosti kontakt s „čerstvými autory“, a další.

PS: připomínáme, že tento pátek nás opět najdete na Linii Knihovny na PragoFFestu, kde já a Sikar přednášíme a ještě si dáme workshop společně s Mílou. To jako takový rozjezd před setkáními v knihovně.

A ještě nám můžete do konce února poslat svůj horor!

Legendy nebo povídky?

Někteří z vás možná už zaznamenali, že nemám rád slovo sága. Ano, zní epicky, ale ve výsledku je dnes všechno sága, protože se lidem asi nechtějí používat taková slova jako série nebo cyklus. Přitom kdybyste chtěli být puristé, tak skutečné ságy dneska nepíše nikdo, jedná se už jen o přenesený význam. Prosím, račte si přečíst, co je sága doopravdy. Právě úvahy nad ságami mě přivedly k tomuto tématu. Je úplně vhodné svoje dílo označovat za něco, čím tak úplně není? Pokračování textu Legendy nebo povídky?

Havraní vlasy, aneb patří ptáci na hlavu?

Havraní vlasy, oblíbený to obrat, na který spousta lidí nadává. Sám ho občas s povzdychem zmíním spolu s dotazem, proč pro jednou ty černé vlasy nešlo popsat nějak jinak. Jelikož ale máme skvělé čtenáře a ti mají neméně skvělé komentáře, nedávno jsem s několika vedl krátkou debatu právě na téma havraních vlasů. Padlo během ní pár opravdu trefných poznatků. Pokud oni komentátoři chtějí, nechť se ozvou v komentářích, abych sem nemusel nutně tahat jejich identity. Tak jako tak jim patří díky, protože tenhle článek je vlastně od nich, já ho budu jen tlumočit a doplňovat. Pokračování textu Havraní vlasy, aneb patří ptáci na hlavu?

O každodenních radostech a starostech

Omlouvám se za absenci článků, červenec byl nakonec podstatně náročnější, než jsem čekal. konečně jsem ale zpět a snad se mi povede opět psát každý týden, ideálně v pondělí

Během července se mi povedlo zažít pár příhod. Vtipných, zajímavých, k naštvání, prostě jsem žil normální život. Právě to mě přivedlo k dnešnímu článku. Život. Běžné příhody, které se nám odehrávají každý den. Právě to je to, co mi občas v soutěžních textech, které čtu, chybí. Pokračování textu O každodenních radostech a starostech

Zaseknutá deska

(Hele, Cirrat.)

Nedávno jsem se velmi letmo setkala s jedním člověkem, který měl připomínku k jisté věci, dokonce velmi závažnou připomínku, ale způsob, jakým ji prezentoval, během necelé minuty stačil k tomu, aby proti sobě popudil asi sedmdesát lidí. To už je docela umění. Žel korektorům a nakladatelům, jedná se o populární umění rozšířené mezi mnoha autory. A myslím, že z nadpisu je vám jasné, o čem bude řeč. Pokračování textu Zaseknutá deska

Povídky ve stylu Wikipedie

Doufám, že vás nemusím seznamovat s tím, co je to Wikipedie. Jděte tam, otevřete si náhodný článek a přečtěte si ho. Hotovo? Fajn. Teď si představte situaci, kdy povídka vypadá svým způsobem podobně. A věřte tomu nebo ne, ale setkal jsem se už s třemi variantami wikipedické povídky. V zásadě vám mohu sdělit, že ne všechny ty povídky byly jako celek špatné, ale ony encyklopedické prvky je dost kazily. Čemu se tedy radši vyhnout? Pokračování textu Povídky ve stylu Wikipedie

Přílišná slovní zásoba, kupené popisy a další zvěrstva

Setkal jsem se s názorem, že aby člověk mohl psát, potřebuje v první řadě dostatečnou slovní zásobu. Jo, proč ne. Jenže je také nutné umět ta slova správně poskládat k sobě, abyste nevypadali jen jako žáček první třídy, který umí používat tezaurus. Textů s bohatým výběrem slov, které byly ale napsané velice neobratně, jsem kolem sebe už viděl spoustu. Naštěstí psaní je dost o cviku. Každý nějak začínal, a pokud projevil dost snahy, vypracoval se. Dnes se zaměřme částečně právě na slovní zásobu. Co se stane, když se rozhodne autor svůj obsáhlý slovník nadužívat? A nejen slovník, popovídáme si i o určitých stylech vyjadřování a psaní obecně. Pokračování textu Přílišná slovní zásoba, kupené popisy a další zvěrstva

Rady pro úplné začátečníky 6: Vymýšlejte vlastní příběhy, ano?

Právě jsem dopsal třicítku komentářů k soutěžním povídkám a nemohu se ubránit pocitu, že jsem v té várce měl docela dost textů od autorů věku ještě stále dětského. Proto se po dlouhé době obracím právě k nim a rád bych jim udělil pár dobře míněných rad, na které by neměli při psaní zapomínat. Pokračování textu Rady pro úplné začátečníky 6: Vymýšlejte vlastní příběhy, ano?