Host: Arenga: Kukuřice, krocani a… ne, to rozhodně není všechno

I když to vypadá, že opět nestíhám, je v tom něco jiného. Dnešní článek je totiž opět od hosta. Já ji znám už celé roky jako Arengu, ale můžete ji potkat i ve zdech Zemského archivu v Opavě, z čehož vyplývá, že k tématu středověku má opravdu hodně co říct. Já na ni s jistým potěšením prozradím i to, že Arenga má hodně co říct i k psaní, ale radši nebudu předbíhat. Zkrátka a dobře si tohle dobře přečtěte. Stojí to za to.

Ekyelka Pokračování textu Host: Arenga: Kukuřice, krocani a… ne, to rozhodně není všechno

Autorské právo není žádná sranda, díl první: Dračáková havěť

Hra Dungeons & Dragons zanechala na současné fantastice větší otisk, než by si někteří byli ochotní přiznat. Důvodů je více. Mnoho začínajících autorů například ani neřeší, odkud pochází jimi použité reálie, a zda na ně ve skutečnosti někdo nemá autorská práva. Proč o tom píšu? Před časem jsem na náš profil na Facebooku vložil obrázek níže, který vyvolal pár otázek. Ty otázky mě dohnaly k tomu, abych se podíval na to, jak je to v jistých případech s autorskými právy. K čemu to nevedlo? O autorském právu budou nejspíš nejméně tři články. Pokračování textu Autorské právo není žádná sranda, díl první: Dračáková havěť

O povídkových seriálech

Stvoříte báječnou postavu, které se podaří přežít do konce povídky (nebo taky ne*). Zamilujete si ji, čtenáři si ji oblíbí – a vás napadne, že toho by se dalo využít! Jenže co funguje jednou, to si jindy nemusí ani škrtnout.

Pokračování textu O povídkových seriálech

Úsměvná klišé 40: Všechno to byl jenom sen

O tomto klišé jsem vlastně ani psát nechtěl. Co jsem začal se seriálem Úsměvná klišé, přišlo mi, že o jednom z nejhorších prohřešků proti literatuře, kterého se může autor dopustit, snad ani nemusím psát. Že přeci moment, kdy se hrdina probudí a zjistí, že předchozích dvacet stránek se mu jen zdálo, je tak provařený motiv, který nemá nikdo rád, že o něm snad ani není potřeba se vůbec zmiňovat. O tomhle přeci budu psát až v momentě, kdy mi úplně dojdou náměty na články. Až nastane den, kdy všechna ostatní klišé budou roztrhána na kousky a všechny hříchy autorů rozebrány na prvočinitele.

No a pak to někdo udělal znovu a já se nad celým tématem zamyslel. A co se nestalo? Mě dokonce napadly případy příběhů s tímto motivem, které byly zpracované dobře. Pokračování textu Úsměvná klišé 40: Všechno to byl jenom sen

Host: Meridion: Cestovatelky do jiných světů – hledání nového mýtu?

Dneska jsem neměl mít článek, protože jsem ho prostě a jednoduše nestíhal. Vyřešili to ovšem za nás sami čtenáři, konkrétně Meridion. Ta si přeje být uvedena pouze pod přezdívkou a bez jakýchkoliv odkazů. Co bych to byl ale za potvoru, kdybych na ni neprozradil jednu důležitou informaci. Od Meridion máme doma jednu knihu, takže vám mohu zaručit, že ví, o čem mluví. Co bych mohl říct ještě? Snad jen, že mi ukradla článek! O tomhle tématu jste mě slyšeli mluvit letos na Pragoffestu a dlouho jsem přemýšlel, zda o tom nenapsat i článek. Meridion to udělala za mě a více než dobře, jak uvidíte. Možná na něj jednoho dne navážu, ale teď už předám slovo… Pokračování textu Host: Meridion: Cestovatelky do jiných světů – hledání nového mýtu?

Trocha psychologie pro autory – o noze ve dveřích

Pokud vám přijde domů někdo něco nabízet, přičemž vy to nechcete, může se stát, že když chcete prásknout dveřmi, nepůjde to. Ten vlezlý obchodník totiž strčil nohu do dveří. Tím si zajistil, že nyní může mluvit, a ať chcete nebo ne, rozhodně vám řekne ještě něco navíc. Jak to souvisí s psaním? Čtěte dál. Pokračování textu Trocha psychologie pro autory – o noze ve dveřích

Úsměvná klišé 39: Mějte rádi mého hrdinu! Vždyť je to takový chudáček…

Někdo říká, že aby si příběh užil, musí mu být hlavní hrdina sympatický. Chce se do něj svým způsobem vcítit. Víte co? Ona je to na jednu stranu pravda. Sympatický hlavní hrdina činí příběh rázem snáze čitelným. Jak ovšem sympatického hrdinu psát? Pokračování textu Úsměvná klišé 39: Mějte rádi mého hrdinu! Vždyť je to takový chudáček…

O cvičných textech

Principy zlepšování jsou ve své jednoduchosti vztažitelné na téměř jakoukoliv oblast lidského konání, ať už se jedná o sport nebo tvorbu. Jak chcete dosáhnout mistrovství (nebo se aspoň zlepšit), když nebudete cvičit? Aneb proč je dobré zkoušet stále něco nového. Pokračování textu O cvičných textech

Pár důvodů, proč vaše povídka podle hry není vzrušující

O dovolené jsem s jedním člověkem během řeči narazil na dost zajímavé téma. Jak je možné, že tolik filmů podle videoher dopadá podprůměrně nebo rovnou katastroficky? Proč, když vezmete materiál lidmi milovaný, vznikají často paskvily? Věřte nebo ne, u psaní to je dost podobné, takže se na toto téma podíváme trochu obšírněji. Pokračování textu Pár důvodů, proč vaše povídka podle hry není vzrušující

Z popela: o navazování

Dobrý holubi se vracejí, že? A nit se dá přeci navázat, když se přetrhne, to je přeci snadné. Tak proč to nelze takhle jednoduše aplikovat na psaní, jakmile se vracíte literárně z hrobu?
Holt Fénixové to vždycky mají složitější, protože Fénixové. Pokračování textu Z popela: o navazování