Když vtip utíká

Vtip, který utekl. O tom, že mnoho zamýšlených vtipů nám proklouzne mezi prsty a vyzní do ztracena (humorná mikropovídka je těžká na napsání, tomu bych mohl někdy věnovat další článek) hovořit nehodlám. Dnes se pěkně podíváme na pojem zvaný running joke. Vysvětlení přenechám povolanějším, konkrétně Bilbovi a Tubecat.

Ep020 I po takové době, co tento strip existuje, mě nepřestává fascinovat, že vše důležité o pojmu running joke je v jediné bublině. Vlastně to lze shrnout ve dvou bodech. Jdeme na to.

1)      Jedná se o vtip či anekdotu nejčastěji interního rázu.

Zde můžu zvolat první velké pozor. Vtip interního rázu. Třeba s Cirrat máme soukromý vtip o vysavačích Roomba. Zamyslete se nad tím. Snad všichni máme s někým nějaký fórek, kterému rozumíte jen vy dva, případně užší okruh lidí. Takové to, že řeknete „Elrond a Roklinka“ a všichni znalí se začnou smát, čí po vás něco házet. Hmm, tak co? Pochopili jste Roomby nebo Elronda? Jistě, někteří z vás, co to čtete, ano, ale to jen proto, že jste byli u vzniku těchto fórů.

První pravidlo, které se týká humoru, ne nutně utíkajícího vtipu. Nečekejte, že vaše interní vtipy někoho pobaví. Což o to, nějaký klidně do textu vpašujte, ale udělejte to spíš jako takový malý bonbonek pro kamarády. Od kohokoliv jiného očekávejte nepochopení nebo zmatený výraz. Interní vtip by v takovémto případě měla být nenápadná poznámka na okraji, které si zasvěcení všimnou, ale pro ostatní to prostě bude věta jako každá jiná. Obstavit interní vtip cedulemi „POZOR, TADY JE VTIP, ALE VY HO NEPOCHOPÍTE!!!“ je docela hulvátství a čekejte, že tím někoho můžete slušně otrávit.

Mám rád, když někdo do povídky nasadí nějakou skrytou narážku (či můžeme použít cizí výraz easter egg), kterou mohou pochopit dejme tomu jen fanoušci určitého nepříliš známého filmu. Sám třeba dávám nenápadné hudební narážky (kouzelné kyvadlo má tvar loga oblíbené kapely, šílený prorok na ulici cituje ve skutečnosti text písně), ale pokud budete něco podobného čtenáři omlacovat o hlavu a kochat se tím, jak tuší, že se mu něco snažíte sdělit, ale nechápe to, nebude rád.

2)      Svým významem se opakuje, ale nevyvolává u publika negativní dojem.

Pozitivní a negativní dojem u humoru. Tohle není dvojsečná zbraň, ale meč, který má místo jílce další čepel. Ať ho chytnete, kde chcete, pořežete se. Vaší jedinou volbou je se obrnit. Nečekejte, že váš vtip se bude líbit všem. Když po sobě čtu humorné věci napsané v šestnácti, mám chuť si dát facku. Nejde o to, že by vtip byl třeba vyloženě hloupý. Hlavně nesmí být za každou cenu nucený.

Řekl jsem si, že v tuhle chvíli by to chtělo uvést několik příkladů zdrhajících fórů, které (snad) znáte. Na Zeměploše je to třeba Mrakoplašova láska k bramborám. V podstatě v každé knize, v níž vystupuje, je připomenuto, že Mrakoplaš má rád brambory. Jednou, maximálně dvakrát. Někdy to není nutně pojato jako vtip, ale je to running joke. Na scéně je Mrakoplaš a jsou zmíněny brambory. Čtenář ví a pousměje se, protože je tu značná šance, že brambory povedou k vtipné situaci. Například skupinka žen, kterým ve vesnici vymřeli všichni muži, Mrakoplašovi slíbí, cokoliv si bude přát. On jim díky bramborovému deficitu položí otázku, „A budu je moct mít i šťouchané se zakysanou smetanou?“

Star Trek: nová generace. Running joke, který se čas od času objevil? Android Dat je požádán o informaci, načež pojem nejen vysvětlí, ale ještě zapne thesaurus a začne vyjmenovávat synonyma, jen aby byl utnut, že tohle by stačilo. Pravým vtipem pak bývá jeho výraz, který značí, že ani po nevím kolikáté stále nechápe, proč ho přerušili.

Cappuccino ve filmu Hudson Hawk. Na rovinu, o tomto filmu stále nevím, co si myslet, ale hlavní hrdina má od začátku chuť na cappuccino, ale poprvé ho v autě vylije, pak mu šálek mafiáni ustřelí u nosu, potom si sotva cucne, načež usne, protože v něm byla droga… Skutečně, v závěru filmu nešlo o vyřešení zápletky, ale o to, že si Bruce Willis konečně dá to zatracené cappuccino!

Všimněte si jistého vzoru. První příklad – dost dlouhá knižní série. Mrakoplaš sice není zdaleka ve všech knihách, ale i jedna zmínka o bramborách v knize stačí, aby se jednalo o vtip, který se vrací. V druhém případě jde o seriál, který má sto sedmdesát osm epizod a navíc s těmi postavami byly natočeny i čtyři filmy. Poslední příklad je celovečerní film.

Všechno jsou to média, která si mohou running joke dovolit bez mrknutí oka a větší snahy. V jakékoliv sérii stačí vtip v různých obměnách párkrát zopakovat, aby všichni pochopili, že se ho třeba ještě někdy dočkají. Tuhle myšlenku si zapamatujte. Obměny. Opakovaný vtip přestává být vtipem, ale znám lidi, kteří z jednoho vtipu udělají zábavu na celý večer a jsou tak inovativní, že se tomu stále smějete i úplně střízliví. Sami čtenáři/diváci potom vtip už zdálky vyhlížení a říkají si, v jaké formě jim bude naservírován tentokrát. Film si tohle může dovolit v míře omezené. Kolikrát divák vtip skousne? Třikrát? Čtyřikrát? Co takhle u pořádně dlouhého románu? Bude to podobné.

A co u poměrně krátké povídky?

No, zkuste to. Pokud jste, co se humoru týká, opravdu dobří, nikdo vám nebrání vplout do vod, v nichž vtipy utíkají kolem vás. Nadneste, že hlavní hrdina má problém X. Nechte ho tento problém řešit, což povede ke komické situaci. Zkuste to znovu, trochu jinak. Klidně i povídku vypointujte kolem toho problému. Hlavní hrdina nemá rád mrkev, v průběhu povídky mu ji někdo předloží dušenou a posléze jako džus. Vždycky to nese dost těžce. Na konci textu je nucen bojovat s obří mrkví (fajn, to je zrovna hodně pitomý příklad, ale dobré nápady si nechávám pro sebe).

Running joke je problematický druh vtipu, jak už výše řekla Tubecat. Odporuje teorii kvalitní komedie a je třeba s ním pracovat opatrně. Jako když solíte. Málo soli nevadí nikomu, dosolí si sám, ale jakmile do jídla nasypete soli moc, sní to málokdo.

Pak nastane extrém. Ano, během porotcování a obecně čtení jsem se mnohokrát setkal s více nebo méně zdařilými pokusy o running joke. Mezi tím vším se prostě musel vyskytnout nějaký, který překročil všechny meze. Nazvěme ho výkřikem do tmy. Tradičně změním popsané reálie, protože to je text, u něhož nemám souhlas k citacím.

Hlavnímu hrdinovi rostou z nosu chlupy takové délky, že to vadí jeho dívce. No jo, ale tohle se dozvídáme během textu tak, že ona mu řekne „A taky mi mimochodem vadí ty tvoje chlupy z nosu“. Bác, prostě na čtenáře přistane v třetině povídky tahle věta. Co následuje? Bez jakéhokoliv varování je to v podstatě bez obměny zopakováno ještě dvakrát a úplně na konci hrdina (jen tak bokem ve výčtu dalších věcí, které hodlá udělat) zmíní, že si vlastně možná i ostříhá ty chlupy v nose.

Prosím? První zmínka na nás přiletěla jen tak. Ten vtip ani neměl význam, byl tam, aby tam byl. Zopakoval se několikrát. Čtenář čuměl a tápal. Byl tohle autorův soukromý vtip, který nám nevysvětlil? Přijdou mu k popukání chlupy trčící z nosu? Proč? Co?

Vážení, když píšete povídku, o running joke se buď raději vůbec nesnažte, nebo si ho pořádně promyslete, aby dával opravdu smysl a byl vtipný. V případě, že jej čtenáři navíc servírujete ve stále stejné formě, může to působit dojmem, že nemáte dostatečnou fantazii, abyste vymysleli originální fór.Pokud ho nejste schopni do povídky zapracovat pořádně, schovejte si running joke raději pro něco delšího.

Co na závěr? Snad asi opět předám slovo.

Ep058Sikar

7 thoughts on “Když vtip utíká”

  1. Z pozice čtenáře mi ani tak nevadí vtip, který nechápu, jak vtip, který by mi i přišel vtipný a v pohodě, ale obrazně řečeno je obestaven bilLboardy a cedulemi, hlásajícími „BACHA, TADY JE VTIP! SMĚJTE SE! JE TO VTIPNÉ!“.
    Z pozice pisatele se snažím takových vtipů nedopouštět, nejlíp mi vždycky vycházejí spontánní fórky, který sama objevím až při prvním čtení…

  2. Pojedeme na výlet do Roklinky? Možná se ukáže i fotonové torpédo.
    A jak by takové fotonové torpédo chutnalo na grilu?
    Nejspíš jako kuře.

  3. Takže se jako running joke dají považovat i nápovědky v Pánu času (pro zasvěcence Doctor who), které se potom ukáží jako linky navazující se na závěrečný souboj sezóny? Mám na mysli Bad wolf, Volte Saxona, mizející včely a tak podobně.

    1. V tomhle případě spíše ne. Bad wolf sice vedl k několika vtipným situacím, ale running joke to nebyl. Byly to skryté nápovědy, ale nebyly zamýšleny jako vtip jako takový. Running joke, i když ne nutně vždy vyústí ve výbuch smíchu, tak zamýšlen je a čtenář/divák to o něm ví už od chvíle, když se objeví opakovaně. Bad Wolf sice byl svým způsobem nápadný až běda, občas donutil k úsměvu, ale pro legraci tam rozhodně nebyl.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *