• Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Napiš a zmáčkni Enter
  • Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Březen 2014
Po Út St Čt Pá So Ne
« Úno   Dub »
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31  
Rubriky
Nejnovější příspěvky
  • Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Literární cvičení – pauza
  • 5 x 5 x Triumvirát 2020: odkládáme první setkání
  • Zadání literárního cvičení – pátek 6.3.
  • 5 × 5 × Triumvirát 2020
Nejnovější komentáře
  • Adhara: Z popela: o navazování
  • Adhara: Strašidelné vs. směšné
  • Pastelka: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Zlý strýc Leonard: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Pastelka: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
Facebook
logo triumvirát
  • Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Ach, postavo

Ach, postavo 5: Ženlap Užatná

26.3.2014
-
Publikováno Ekyelka

Existuje jen velice málo postav, které by měly tak skvěle zvládnutou vizualizaci. Co začali naivní (a neinformovaní) ilustrátoři, to filmový průmysl dotáhl pomocí triků a správného nasvícení k dokonalosti – takže leckterý autor snadno zapomene, jak nereálná tahle postava vlastně je.

Nejde o čistý biologický hermafroditismus, přestože v některých zvlášť nepodařených případech bývá i tohle sporné. Ženlap, neboli žena-chlap totiž mívá spíš problémy s roztříštěností a mozaikovitostí své emoční a mentální roviny. Jako chameleon na diskotéce, chce se skoro napsat, jenže chameleon je aspoň zábavný. Ženlap svou dokonalostí a nadlidskostí začne velice rychle nudit, tím spíš, pokud jí (ano, z biologického hlediska jde o ženu) autor předhodí k řešení celou hromadu problémů od uvězněného strýce přes krachující finanční impérium, armádu démonů stepující nedočkavě na zápraží, až po “baby on board” problémy. Ve zvlášť ošklivých případech výskytu Ženlapa je totiž předem jasné, že všechny strasti tahle postava překoná, aniž by se jí zcuchaly krásné kadeře, nebo si dokonce zalomila nehtík.

Pikantní je, že se tohoto “zločinu z vášně” dopouštějí stejnou měrou autoři muži i ženy. V tomto bodě panuje vzácná rovnoprávnost, snad podmíněná vizualizací Ženlapa – dřívější téměř nahé krásky s obrovskými meči z obálek fantasy paperbacků nahradila nejprve Xena v kožené zbroji, což je asi nejkrystaličtější podoba dané vývojové etapy. I ji už však vytlačují všemožné (opět) krásky v hi-tech exoskeletech, případně v rámci pomyslného návratu ke kořenům znovu polonahé (z hlediska ochrany před útokem třeba sečnými a bodnými zbraněmi) krásky, ovládající nespočet zbraní a nadané Heraklovou silou.

Vše začne nevinně výběrem ženské postavy. Někdo oblibuje přesnější popisy, jiný autor roztrousí pár zmínek o vlasech, očích či liniích, celkové souměrnosti, kadeřích… Z normální ženy se však postupem času vyvine tvor, který sice má ženské tělo, ale už jaksi postrádá ženské hormony. A to nejen ty ovlivňující reprodukční cyklus, ale povšechně to, co ženu dělá ženou.

Zlé je, pokud autor přisoudí své ženské postavě sílu, kterou jí mohou závidět profesionální wrestleři, a zároveň ji nechá v příběhu pobíhat v těle vpravdě štíhlém jak proutek. Samozřejmě o nelidských schopnostech svalových úponů, buněk a metabolismu takového těla nepadne v textu ani slovo – zkrátka autor zapomene na přirozenost živého organismu. Neméně zlé však je, pokud sice své postavě věnuje uvěřitelné fyzické hranice, ale zapomene na odlišnou mentalitu. Bez ohledu na rozdílné názory na tento bod – tím ať se zabývají filozofové a sociologové – existují situace, kdy žena s největší pravděpodobností zareaguje jinak než muž. Jenže ouha, autor na to zapomene: najednou čteme třeba o neohrožené dívčině, která sice prokazatelně nemá žádný důvod, proč se zapojit do boje, ale s nadšenými výkřiky se vrhá do bitevní vřavy, kosí nepřátele po stovkách a vůbec se chová – inu, jako Ženlap.

Jak se Ženlapovi vyhnout? Třeba stylem pana Sapkowského – skrz malý kousek textu, v němž se geniálně skryje podstata. Nevzpomenu si, ve kterém svazku Zaklínače to bylo, ale dané místo se mi vrylo do paměti: když Triss navštívila Kaer Morhen v době, kdy zaklínači cvičili Ciri, dívka si s ní potřebovala o něčem nutně promluvit. Text pokračuje tím, že další ráno se Ciri dostaví ke snídani v šatech. Čarodějka pak užaslému Geraltovi vysvětluje, že některý dny zkrátka Ciri nebude běhat po kládách, bojovat a dělat podobné (mužské) skopičiny, protože zkrátka nemůže. Nikde nepadne přímo slovo menstruace, ale díky proslovu rozzlobené čarodějky to čtenáři stejně jako zaklínačům nakonec dojde.

Také je vhodné své postavy zbytečně nevyvyšovat, nedělat z nich Užatné, tedy úžasné a udatné, případně úžasně udatné. Máte přirozenou krásku, která má hebkou pleť a kadeře jí v mnoha vlnách splývají po zádech? Fajn, i takové ženy jsou třeba, ale prosím, pokuste se svou krasavici aspoň jednou vymáchat v bahně, zvlášť pokud se žene neznámým terénem, ano? Opět zde platí – čerpejte ze svých zkušeností, když píšete. Málokterá žena vypadá ráno roztomile, pokud noc předtím prohýřila, nestihla se odlíčit, případně se zapletla do nějaké rvačky (souboje, bitvy). Bojovnice mají sice pevně stavěné tělo, ale ne vždy oplývají kočičí elegancí nebo tanečním krokem. Dopřejte i jim trochu ošklivosti, originality a nějakou slabost.

A hlavně – pokud už podléháte nutkání vyslat do příběhu nádhernou ženu, která hravě strčí do kapsy leckterého válečníka, vyhněte se prosím kadeřím a podobným klišé při jejím popisu. Čtenáře tak necháte o pár slov déle v naději, že vaše Ženlap Užatná přeci jen při nejbližší příležitosti zcela lidsky zakopne.

ach postavo
autorské chyby
Ekyelka
klišé
literatura
nesmysl
připomínky
psaní
realita
škrtat
26.3.2014
Email
21 Komentářů

Související příspěvky

Další zajímavé příspěvky, které chcete přečíst
Ach, postavo

Ach, postavo 13: Geroj Tragédyč

19.11.2014
-
Publikováno Ekyelka

Nejde je minout, přehlédnout a už vůbec ne přeslechnout. Hrdinové bez bázně a hany, ty poslední spravedlivé a …

Číst více
19.11.2014
Publikováno Ekyelka
Ach, postavo

Ach, postavo 4: Truhlínek Nezmarný

20.3.2014
-
Publikováno Ekyelka

Roztomilé jméno, nervy drásající charakter. Už jako dítě přemýšlivé a bojovné jsem postavy tohoto typu nesnášela, protože mi …

Číst více
20.3.2014
Publikováno Ekyelka
Ach, postavo

Ach, postavo 9: Zbytněnka Vatová

28.5.2014
-
Publikováno Ekyelka

Potkáváte je zcela běžně. Na rohu ulice, kterou se autor chystá použít pro přestřelku, na palubě vojenského křižníku, …

Číst více
28.5.2014
Publikováno Ekyelka
← DALŠÍ ČLÁNEK
Úsměvná klišé 13: Elektrikáři vymřeli
PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK →
Pojmy, které v literatuře vidíme neradi

21 Komentářů

Ach, postavo 5: Ženlap Užatná.
  1. Kadet
    26.3.2014 @ 17:05
    -
    Odpovědět

    Zlatá Brienn.
    Já se snažím tyhle “silné” ženské postavy, které se nerady vyhýbají soubojům a naopak jsou třeba agresivní, prostě vykreslovat tak jak jsou. Ale musím uznat, že epickost Ženlapa je moje oblíbená představa. Nedovolila bych si ji napsat, ale god damn I love them!

    • Ekyelka
      27.3.2014 @ 11:12
      -
      Odpovědět

      Silná postava a extrémní terminátor jsou dvě lehce odlišné věci, spíš dva body na stejné přímce, vzdálené od sebe určitou míru (soudnosti autora).
      Oh my gods, já je oblibuji také!

  2. Ilya
    26.3.2014 @ 17:43
    -
    Odpovědět

    Trochu z jiného soudku, ale tohle by si potřebovali přečíst moderní fantasy ilustrátoři. Ženstina z paperbacku, v plechových bikinách a neuvěřitelně tenoučkými tanga kalhotkami, máchá obouručním mečem, jakoby to bylo koště… Je úplně zbytečné jim vysvětlovat, že by si klidně mohla namalovat na břicho čáru a nápisem: zde odsekněte, nebo se jim pokoušet naznačit, kolik takový meč váží…
    Co “žeru” úplně nejvíc jsou ty hrudní pláty vytvarované do přesného tvaru ženských ňader…
    Je to podobné jako s článkem o psaní sexy scén, cituji: svrbí vás genitál a tohle vám přijde jako nejlepší řešení? …kašlete na to.

    Co mě trochu dráždí v literatuře jsou nevinně sladké hrdinky, co na konci skolí velkého zlého záporáka, nezlomí si jediný nehtíček, a na konci se dokonce odváží PODÍVAT na toho, koho po dobu předchozích 3 knih tajně miluje, a on jí na konci řekne “já tě také miluji!” (také jim tu “lásku” pak nevěříte?)

  3. Mortis
    26.3.2014 @ 18:10
    -
    Odpovědět

    Ženlap je krásné slůvko, ale čtení o hrdince, kterou vyjadřuje, mi občas zkroutí tvář i kadeře. 😀 Silné a samostatné ženské postavy jsou fajn, dokud jsou uvěřitelné.

    • Ekyelka
      27.3.2014 @ 11:14
      -
      Odpovědět

      A když už se to přežene, vyskočí na čtenáře právě Ženlap. To je ten rozdíl, který je třeba vždycky najít a držet se ho.

  4. Markéta
    26.3.2014 @ 22:32
    -
    Odpovědět

    To snad neznáte pravdu o ženském brnění? :))
    http://goo.gl/GMn9A5

    • ioannina
      27.3.2014 @ 15:44
      -
      Odpovědět

      Yeah, baby! Totally true!
      😀 😀 😀
      Krásně jsi mi zlepšila už tak dost skvělý jarní den. 😀 Dík!

    • Šaman
      2.4.2014 @ 14:50
      -
      Odpovědět

      🙂
      https://www.youtube.com/watch?v=OTGh0EMmMC8

  5. Elinor
    30.3.2014 @ 11:14
    -
    Odpovědět

    Je Mulan (ta původní, čínská, o jejích středoasijských mutacích v tomhle nepochybuji vůbec…) ženlap? 🙂 O národu ženlapském v antické mytologii (a sem tam i nějakém ženlapu v dějepisectví) nemluvě.

    Mimochodem, poměrně zajímavé je, že naprostá většina staropísemnických ženlap končí domestikována kulturními hrdiny a jako něžné, roztomilé ženušky. Děs!

    • Ekyelka
      31.3.2014 @ 21:29
      -
      Odpovědět

      U Mulan si tím nejsem jista, protože zase tak blízce jsem ten příběh/legendu nestudovala. Zasekla jsem se na evropské části kontinentu, kde je materiálu víc než dostatek.

      Mno, moje emancipované jadýrko podotýká, že muži se vždy děsili samostatných silných žen, které dávaly najevo, že druhou polovinu lidstva vlastně vůbec nepotřebují (odmyslíme-li pár detailů). Umírněnější část přiznává, že se tomu také nediví, protože v patriarchální společnosti bylo vítané, když i příběhy a legendy podporovaly tvrzení, že vládce = muž. Proto tolik ženlapů přejde v mýtech na zcela opačnou stranu škály (tzv. Fňukálka Nervní). Není to jejich rozhodnutí, prostě se upravil příběh, jak se to vypravěčům hodilo.

      • Elinor
        1.4.2014 @ 11:19
        -
        Odpovědět

        Naprosto luxusní je v tomhle právě ta středoasijská mutace – na to, že je to žena, se přijde poměrně rychle, při prvních bojových úspěších, stává se vrchním velitelem vojsk, rádcové na ni jsou strašně naštvaní a líčí různé lsti… A končí to, v závislosti na konkrétní verzi, buď tak, že do smrtelné pasti nahází všechny rádce a chán je odvlečen do chomoutu manželského, nebo do smrtelné pasti nahází všechny rádce, chána vypráská coby nehodného postavení, a vrací se domů na Altaj, potřásajíc bujnými kadeřemi. xD Člověk si občas říká, že přesně k podobným zdrojům chodí většina mladých, naivních autorů – tedy, chodila by, kdyby o nich věděla. 😀

        Jinak jsem na téma ženlap rozjela menší výzkum s kamarádem, co má tohle jako součást doktorandské práce (respektive srovnává indoevropské a turkické eposy z hlediska stereotypů a schémat.

        • Ekyelka
          1.4.2014 @ 17:06
          -
          Odpovědět

          Ááááh! Hlásím se jako dobrovolný trhač, až bude práce hotová! (Přeloženo: jsem zvědavá, takže si to chci přečíst. Prosím?)

          • Elinor
            1.4.2014 @ 23:58
            -

            určitě, v téhle fázi nicméně záleží na časových možnostech obou stran, betareadování pár seminárek a jednoho rukopisu, což občas probíhá poněkud expresivně, a na to, abychom se prokrastinátorsky s panem kolegou nezakecávali na kravinách… xD

  6. TluTjoch
    30.3.2014 @ 20:14
    -
    Odpovědět

    Alžběta Pomořanská (choť Karla IV) lámala meče a ohýbala podkovy.

    • Ekyelka
      31.3.2014 @ 21:32
      -
      Odpovědět

      A přesto nebyla ženlap – neuzmula choti jeho korunu, protože byla přeci silnější a skvělejší a vůbec by se na tu práci hodila mnohem lépe.
      Silná žena – fyzicky nebo psychicky – ještě nemusí být a priori ženlapem. Dalo by se říct, že ženlap zcela popírá nejen své ženské stránky (fyziologické, psychické, emoční) a kulturní prostředí svého světa, ale zároveň i samotné lidství – nic ji nezraní, nezadrží, nezabije. Možná proto se tolik ženlapů objevuje hlavně ve fantasy, přestože SF mívá také slušné úlety.

  7. redfox
    6.4.2014 @ 9:43
    -
    Odpovědět

    Ach, kadeře. Okamžitě se mi vybavil termín “skalpová kadeř” z Posledního mohykána. Hm, a přímo k článku: já spíš vídám druhou variantu – kráska, která útrpně čeká, až ji někdo zachrání. Zajímavé, že moc autorů neber v potaz, že i když bude tato nadpozemsky krásná lepá děva zachráněna a hrdina si ji vezme za ženu, bude tak na 98,9% vychovávat potomka svého úhlavního nepřítele…

    • Ekyelka
      6.4.2014 @ 13:41
      -
      Odpovědět

      Ah, bereš mi myšlenky z lebezně a slova z úst. 🙂

  8. Melkora
    18.5.2015 @ 12:15
    -
    Odpovědět

    Zajímalo by mě, zda autorka někdy slyšela výraz “internalizovaná misogynie.”
    BTW Zaklínače jsem nečetla, ale je až bolestně patrné, že tu pasáž o “jistých dnech v měsíci” psal někdo, kdo v životě nemenstruoval.

    • Psychotic
      7.1.2016 @ 17:58
      -
      Odpovědět

      Pokud nesleduje videa vypatlaných feministek na Youtube, tak nejspíš neslyšela 🙂

  9. Psychotic
    7.1.2016 @ 18:02
    -
    Odpovědět

    Ajaj, tak to budu muset jednu ze svých postav někam uklidit: Žena – voják, kterou od puberty krmili anaboliky, mužskými hormony, drogami a všelijakými svinstvy, aby dosáhla vrcholu toho, čeho je ženské tělo schopné. Musím uznat, že terminátorský syndrom teda krapet má.

    • Ekyelka
      22.1.2016 @ 11:37
      -
      Odpovědět

      V daném případě bych se vůbec neobávala, že se z téhle postavy vyvine Ženlap. Pokud je vojanda skutečně krmena “mužskými” hormony, pak tuším, že klasickou krásou dvakrát neoplývá. Navíc jde o plánovaně nastavenou postavu, neproměňuje se bez autorova přímého záměru (a díky jeho podvědomí).

Zanechej komentář

Váš názor je pro nás důležitý. Zadaný email nebude veřejně publikován
Cancel Reply

Prosím chvíli počkejte
Odeslat

© 2017 Triumvirát
Ach, postavo 5: Ženlap Užatná | Triumvirát