Již jsem se mnohokrát vyjádřil v tom smyslu, že mě nezajímá, jak vypadá vaše postava z videohry. Je mi putna, kolik má hit pointů, zda zvládne seslat denně tři nebo pět kouzel a obsah inventáře si nechte pro sebe. Jenže ono ne, přesto se setkávám stále s texty, z nichž čiší, že je prvotně vygeneroval procesor a až poté se někdo rozhodl to napsat. Více to? Dáme si na dva pojmy, u nichž bych byl nejradši, kdyby byly v próze zakázané. 

Na rovinu říkám, že knihám z jakéhokoliv herního světa se zatím většinou vyhýbám. V knihovně máme čtyři založené na světech z papírových RPG (z toho o třech jsem to zjistil až zcela náhodou a ještě jsem nečetl ani jednu), ale cokoliv, co vzešlo z počítače, prostě nevedeme. Někdy by mě zajímalo, zda v nich jsou popisovány i herní mechanismy, protože pak by měli lidé, co píší následujícím stylem, alespoň maličkou omluvu.

1) Magenergie/mana 

Je hezké dát mágovi nějaký limit. Sešle pár kouzel a pak už mu to nejde, protože se vyčerpal. Jenže jak si představujete mága, který sesílá kouzla, když jede na manu? To vám povím velice snadno. Sešle pět ohnivých koulí, načež zjistí, že zásoby many mu povážlivě docházejí. Má už stěží sílu na maličký kouzelný šíp. Tak toho nechá a jde pryč, aby si manu někde dobil.

Vážení, tohle funguje, pokud vám to schválí pán jeskyně. Teď si zahrajeme malou hru. Když sešlete ohnivou kouli, vaším tělem proběhla energie, kterou jste vypustili ven. Takový úkon je dost vyčerpávající, ne? Takže si vymyslíme simulátor seslání kouzla. Při čem vydáte spoustu energie? Co třeba si vzít sekeru a jít kácet stromy? Skácíte jeden, druhý… Hmm, jste unavení? To je tím, že jste vydali spoustu energie. Energie, ne many.

Co po seslání několika náročných kouzel prostě napsat, že je čaroděj z takového výkonu docela lidsky unavený, a když se neprospí, nebude schopen ničeho dalšího? Proč musí mít v těle dvě nádrže, jednu na normální energii, pro běžné lidské úkony, a druhou na manu, kterou může vyčerpat do poslední kapky, ale normálně lidsky ho to neunaví ani trošičku? Po celém dni čarování jde v pohodě uvařit, vyluxovat, pověsit prádlo, utřít prach, naštípat dříví…

Prosím, mana nebo magenergie zní příšerně herně. Odlište hru od literatury.

Úprava ze dne 25.3.2014. Jelikož jsem byl upozorněn, že pojem mana je součástí skutečné mytologie, račte se podívat na následující článek na Wikipedii. V zásadě ale říkám, že navzdory tomu, oč se jedná, pochybuji, že byť jen jediné procento autorů, kteří takový pojem použijí, zná jeho původ a používají ho v tom smyslu. Čtení jejich textů mě většinou usvědčuje právě v silné inspiraci herními světy.

2) Úrovně, limity a procenta 

Plátová zbroj vydrží údery o síle čtyřiceti bodů. Tento meč má pět bodů, palcát tři body… Ne! O tom, jak klesá integrita ochranného štítu, můžete psát v science fiction. Nepřítel pálí plasmou do vašeho silového pole a vy jen sledujete, jak pomaličku, ale jistě dochází energie.

Oproti RPG by v povídce neměly být atributy určované čísly. V realitě nejde říct, že železný meč je silnější, než meč bronzový. Železo je sice nesporně lepší materiál, ale záleží na kvalitě zpracování a hlavně člověku, který se tím mečem ohání.

To, že váš hrdina na sobě má kroužkovou košili, jej nedělá automaticky lepším, než jsou jeho protivníci, navlečení do kožených zbrojí. Šípy zasahují nepřátele podle toho, jak hrdina umí s lukem, nikoliv s určitou procentuální šancí. Příšery jsou malé, velké, sakra velké, velké jako člověk, velké jako dům, ne o velikosti 1, 2, 3…

Zní to nadneseně? Bohužel, občas se skutečně setkávám s videoherním vyjadřováním podobného kalibru. Kouzla mají procentuální šance na seslání, zbraně limity pro použití, pro jejichž překročení se rozpadnou. Odehrává se váš příběh přímo v herním světě a postavy vlastně ví, že jsou ve hře? (Třeba webkomiks Hůlkový řád.) Jedná se o parodii na hry? (Některé epizody Adventure Time.) V takovém případě snad ani není problém. Používáte podobné vyjadřování v povídce, kterou berete vážně? Právě jste napsali parodii. Nechtěnou.

Sikar