Je inteligentnější než čtyři pětiny pracovníků výzkumného ústavu. Jeho suma znalostí překračuje většinu svazků Ottova slovníku naučného. Reaguje s instinkty, o kterých hodně dospělých ani neslyšelo, natož aby jim byly vlastní. V každé situaci přesně ví, co udělat, jak se zachovat, zkrátka reaguje pohotově a bez ohledu na emoce. Že to zní jako popis dokonalého hrdiny? Jenže tohle pískle je ještě pod zákonem.
Napiš a zmáčkni Enter
Duben 9th, 2014
30.4.2014
Před časem jsem se vyjádřil, že když už o něčem píšete, bylo by dobré vědět, proč se v příběhu děje to, co se v něm děje. Pochopitelně, že se může jednat o povídku, v níž je vše zahaleno tajemstvím, ale to vám neprojde vždy. Král nařídí povraždit tři konkrétní šlechtice. Z hlavy mě napadá hned několik důvodů. Zaprvé zjistil, že proti němu kují pikle. Zadruhé získali majetek, na který má …
28.4.2014
Přestože jsem dnešnímu zástupci charakterového panoptika přiřkla mužský rod, jde pouze o rod gramatický. Tahle postava totiž dovede pěkně lézt na nervy bez ohledu na pohlaví své i čtenářovo. Občas tak silně, že to zabije i chuť číst dál (a naopak chuť ublížit autorovi rapidně vzroste, zvlášť když se začne s notným údivem ptát po důvodech).
23.4.2014
Žádné klišé není dost malé nebo velké, abych se mu nevěnoval v této rubrice. Možná si někteří z vás vzpomínají na dávný článek o creepy klišé, případně porovnání strašidelného a směšného. Upřímně, v nich zmiňovaná creepypasta je žánr, jenž nabývá takové popularity, že už jen čekám, kdy některá klišé specifická pro něj pomaličku přebublají do nějaké literární soutěže. Tedy, kdy přebublají ve větší míře, protože před rokem už na mě …
21.4.2014
Ve Star Treku je rasa Hirogenů. Celá jejich kultura je postavena na lovu a v těch několika epizodách, v nichž byli, jsme se skutečně setkali se samými lovci. Vlastně až na jednu výjimku. Příslušník této rasy, o hlavu menší, než ostatní, byl technik. Povolání slabocha a zbabělce, jak řekl. Star Trek se jako celek často nevyhýbá jistému dost drsnému klišé.
16.4.2014
V první půlce roku má uzávěrku poměrně hodně literárních soutěží. Teď mě z hlavy napadá, že na konci května třeba Žoldnéři fantazie a Daidalos. Už mám letos jednu soutěžní povídku odeslanou a další dopsanou, zrovna jsem ve fází škrtání. Právě škrtání mě přivedlo k tomuto článku, protože často se mu nevyhnete.
14.4.2014
Já vím, já vím. Nepíšu. A navíc jsem slibovala pokračování článků o kritice. Ale už delší dobu ve mně hryže tohle téma, a tak jsem urvala kus více než vzácného času (no dobrá, vyhýbám se pracovnímu úkolu, co to dá, asi jsem sebevrah), abych vám napsala článek na víkend. Jak jste si všimli, dnes se podíváme na to, jak to vypadá, když se začnou mazat hranice mezi člověkem a strojem, …
12.4.2014
Jestliže z Ženlapa jde na muže svým způsobem strach a Všudevíma chtějí čtenáři bez rozdílu pohlaví minimálně zaškrtit, pak Fňukálka je ještě o třídu výš. Máme totiž mnohem větší šanci potkat ji i v reálném životě – a chytit z ní “nerva”.
9.4.2014
Když stavíte dům, nezačínáte od střechy, ale od základů. Uděláte pěknou betonovou desku a na té začnete stavět. Pod pojmem dům si představte povídku. Je vcelku jasné, že na základech pro malý rodinný domek jen těžko postavíte činžák s padesáti byty. Pokud zjišťujete, že vám příběh kyne, hodilo by se základy rozšířit, aby postačovaly bytovce. Malé základy vám pro velký román nemusí stačit, to snad netřeba zmiňovat. Co když je …
7.4.2014
Každého autora to dřív či později potká. Někteří s tím zápasíme vcelku pravidelně, přičemž úspěšnost našich snah bývá všelijaká. Jiní prostě pokrčí rameny – když se skutečně nechce, je lepší nepsat. Jenže občas se i autor zcela nezávislý a svobodomyslný dostane do situace, kdy prostě text napsat musí. A to je potom jedno velké ouvej.
2.4.2014
2014 Duben 09 | Triumvirát