Já vím, já vím. Nepíšu. A navíc jsem slibovala pokračování článků o kritice. Ale už delší dobu ve mně hryže tohle téma, a tak jsem urvala kus více než vzácného času (no dobrá, vyhýbám se pracovnímu úkolu, co to dá, asi jsem sebevrah), abych vám napsala článek na víkend. Jak jste si všimli, dnes se podíváme na to, jak to vypadá, když se začnou mazat hranice mezi člověkem a strojem, chci si vzít na paškál následující výrazy: robot, android, kyborg a automaton.

Robot – slovo vytvořené v naší zemi ani ne před sto lety (hra R.U.R., kde se poprvé objevilo, vyšla roku 1920), které se ustálilo v mezinárodním slovníku. Je to stroj, který automaticky vykonává specifické zadané úkoly podle vůle člověka. Je do větší či menší míry samostatný, může mít senzory, jimiž snímá své okolí a získává tak například zpětnou vazbu o vykonávaném díle nebo o svém okolí, může být stacionární, pohyblivý, vyžadovat (či umožňovat) větší či menší míru interakce…

1. průmyslový robot
2. kuchyňský robot
3. robot Aibo
4. bezpilotní bojový letoun Predator
5. chirurgický robot z nemocnice Na Homolce
6. čtyřnohý robot Toshiba pro zvládání jaderných katastrof (odkaz v aj)
7. filmový robot – android (kdo neví z jaké filmové série, doplní si vzdělání sám)

Z jazykového hlediska máme trochu problém – všechny stroje jsou prakticky vzato neživé, proto se původně slovo “robot” skloňovalo podle vzoru “les” (mn. č. “roboty”). Pak sci-fi přišla s roboty inteligentními a projevujícími se příliš lidsky, a tak se pro tento typ v literatuře začalo používat skloňování podle životného vzoru “pán” (mn. č. “roboti”). Ve chvíli, kdy se mluví o robotech průmyslových nebo například kuchyňských, skloňuje se dále podle neživotného vzoru. Takže můžete zkusit zrovna u robotů uhádat, že jste nenapsali hrubku, ale že váš věrný pomocník při vaření a pečení má určitě duši (a zpravidla pěkně zlomyslnou).

Mimochodem, perlička pro ty, komu to ve škole neřekli: mohli jsme mít místo robotů labory, ale to slovo se Karlovi Čapkovi moc nelíbilo, znělo mu papírově.

Specifický typ robotů jsou androidi. Jsou to roboti podobní člověku, jejichž úkolem je vypadat, chovat se, pracovat, popřípadě myslet podobně jako člověk. Slovo pochází z řeckého “andros” (muž, člověk) a “-eides” (stejného druhu, podobný). Každý android je tedy robot, ale ne každý robot musí být android.

Kde je najdete:

1.  filmová série Terminátor
2. seriál Star Trek: The Next Generation a čtyři filmy ze série Star Trek
3. seriál Almost Human
4. seriál Červený trpaslík
5. film Já, robot
6. výstava Expo 2005 v japonské prefektuře Aichi (Actroid model Repliee Q1-expo)

Jak vidíte, velmi lidsky vypadající roboti se stále vyskytují převážně v literárních a dalších dílech, ale pomalu se začínají objevovat i v reálu. Není od věci připomenout, že v R.U.R. právě byli androidi, a že se toto slovo začíná objevovat v podobném významu už od první poloviny 18. století – ještě na konci 19. století se vyskytovalo poměrně vzácně, a to i přes snahy autora románu Budoucí Eva z roku 1886 (L’Ève future, u nás vyšlo 1920), kde vynálezce Edison, aby se jeho přítel netrápil nešťastnou láskou ke slavné zpěvačce, vytvoří její věrnou figurínu oživenou duchovní bytostí Sowana, při čemž jim pomáhají tehdy nejmodernější technologie. Takto vytvořená Hadala má být poslušnou ženou, ale vymkne se jim z ruky a začne si žít vlastním životem (pokud si teď vzpomínáte na Pekařova císaře a Císařova pekaře, ano, tak nějak – i když v románu žádný podfukář Kelly nebyl). Od roku 1951 výraz “android” díky sci-fi výrazně nabírá na oblibě a dnes už snad není nikdo, kdo by nevěděl, co znamená. Chceme-li zdůraznit ženskou podobu androida, můžeme použít slovo “gynoid”.

Ještě dodám, že androidy jsou i například robotické figuríny ve tvaru člověka, na kterých se například zkouší skafandry.

Člověku podobné automatické stroje existovaly ovšem už dříve – a měl v tom prsty i da Vinci, který kolem roku 1464 navrhl automatického bojovníka v brnění. A když se přesuneme před náš letopočet, zjistíme, že již staří Číňané měli spoustu různých figur poháněných mimo jiné i vodou, které měly různé funkce. Kupříkladu měli horu, ze které do poháru postaveného na speciální podnos prýštilo víno. Když pohár dostatečně ztěžkl, proud vína se zastavil a host měl pohár vypít. Jestliže host otálel a pohár stál naplněný příliš dlouho, otevřela se na vrcholku hory dvířka chrámu a z něj vyšla figurína strašlivého starého lovce s netopýrem v ruce, který se na hosta mračil tak dlouho, dokud víno nevypil.

Dnes bychom podobné výtvory nenazvali androidy ale automatony. Již Homér toto slovo použil při popisu samočinně se otvírajících dveří nebo posouvajících se trojnožek, podle staré řecké a římské mytologie si automatony tvořil kde kdo, a to včetně Hefaista. Dnes tento výraz používáme především pro označení samočinných strojů na jiný než elektrický pohon, obzvláště těch, které připomínají člověka vzhledem či funkcí.

1. Pražský orloj je automatony doslova obsypaný: smrtka zvonící zvonečkem, lakomec třesoucí měšcem, otáčející se figuríny apoštolů v okýnkách nebo kokrhající kohout, to vše jsou automatony.
2. Soška bohyně Diany – jelenovi se odšroubovala hlava, dovnitř se nalilo víno, celý automaton se natáhl klíčkem skrz otvor v podstavci a postavil se na stůl, kde se rozjel a přivezl nápoj hostům.
3. Oblíbené byly automatony ve tvaru panenek nalévající čaj z konvičky nebo například píšící dopisy.
4. Malý automatonek, který mělo doma hodně lidí: kukačkové hodiny. Zvlášť, když kukačka například hýbala křídly nebo otvírala zobáček.

Pokud tedy steampunková kapela Steam Powered Giraffe o sobě zpívá, že jsou automatony, pak by to (spolu s jejich názvem) mělo být dostatečně jasné: jsou to stroje, připomínají člověka a nejsou na elektřinu.

Existuje ještě výraz droid, který se používá výhradně ve sci-fi, a převážně droidy najdete ve světě Star Wars. Lucas a jeho tým tehdy chtěli odlišit od “normálních” androidů roboty s inteligencí, ale nevypadající lidsky. Rozhodli se termín “android” prostě zkrátit. Slovo “droid” je registrovanou obchodní známkou ve vlastnictví Lucasfilm Ltd., takže kdyby ho chtěl někdo použít komerčně, měl by si o tom jít promluvit s Disney.

Zatímco C-3PO je android, R2D2 je prostě droid.

Možná jste se někdy setkali s pojmem animatronika. Jsou to počítačově ovládané loutky, které najdete ve filmech – nebo třeba v dinoparku.

1. Actroidy mají k androidům tak, jak je známe ze sci-fi, asi nejblíž. Ale dokud se jejich interaktivní schopnosti ještě o něco nezvýší, zůstanou ještě chvíli loutkou.
2. Dinosauři v dinoparcích zvedají hlavy a mávají ocasy.
3. Taun Taun je klasika
4. Animatronický vlk

Až doteď jsme se bavili o strojích. Zbývá nám poslední termín, na který se chci dnes zaměřit, a to kyborg. Příznivci sci-fi vědí, že se jedná o složeninu ze slov kybernetický organizmus. Jako příznivec češtiny vám sděluji, že čeština zná kyborgy, nikoli cyborgy (vyslovuj sájborg), protože máme kybernetiku, nikoli “sájbernetiku”. I když já osobně dávám přednost anglické výslovnosti, do povídek psaných v češtině nepatří.

Než se pustíme do definování kyborgů, měli bychom vědět, co je kybernetika. Pokud se zeptáte běžného smrtelníka, dozvíte se, že je to “asi nějaká výpočetní technika”. Ve skutečnosti je to věda, která se zabývá obecnými principy řízení a přenosů informací ve strojích, v živých organismech a ve společenstvích. K jejich popisu používá matematický aparát (zde “aparát” ve významu “metoda, systém, způsob zkoumání a/nebo popisu něčeho”) a je založena na poznatku, že některé procesy probíhající v živých organismech lze vyjádřit stejnými rovnicemi jako analogické procesy probíhající v technických zařízeních. Tento termín zavedl v roce 1948 Norman Wiener, americký matematik. Kromě technického řízení a studia živých organismů se kybernetika zabývá například i ekonomickými jevy, globálním vývojem společnosti nebo mezilidskými vztahy.

Dále bychom se měli podívat na slovo bionika. Tento výraz se objevil v roce 1958 a v podstatě se zabývá zkoumáním živých organismů a převádění nových poznatků do světa technologie. Je to snaha o napodobení pevnosti a lehkosti pavoučí sítě, je to pochopení funkce kůže delfína a snížení třecího odporu povrchu ponorek o polovinu, je to Křišťálový palác v Londýně inspirovaný strukturou listů viktorie královské nebo létající stroj, ke kterému Leonarda da Vinciho přivedla netopýří křídla. Už z posledních příkladů vidíte, že ačkoli je bionika poměrně nové slovo, je mu něco málo přes padesát let, její principy existují už velmi dlouho.

Zpět ke kyborgům. V roce 1960 byl Nathan Kline z výzkumné laboratoře Rocklandské státní nemocnice požádán NASA, aby se zúčastnil konference o lidském zkoumání vesmíru. Spolu se svým kolegou Manfredem Clynesem předložili mnoho způsobů, jak změnit lidi, aby ve vesmíru přežili. Jako nejlepší východisko se zdálo upravit lidský organismus tak, aby ho bylo možné propojit s lodí do jednoho celku. A stejně, jako v roce 1920 Josef Čapek náhodou přišel na slovo “robot”, Manfred Clynes o čtyřicet let později vytvořil slovo “kyborg” pro spojení lidského těla se stroji, pro bytost, která v sobě obsahuje informatiku, mechaniku a organiku.

Zatímco automatony, androidy a roboti vůbec jsou stroje, ať už nadány samostatnou inteligencí nebo ne, kyborgové jsou mechanicky vylepšení lidé. Základem je člověk.

1. “Klasický” sci-fi kyborg
2. Známý filmový kyborg Robocop, kde z policisty rozstříleného zločinci zbyla hlava a kus páteře
3. Bert Pot s bionickou protézou I-Limb
4. Kardiostimulátory jsou taky technické vylepšení lidského organismu

Pro ty, kdo rádi zabředávají do diskuzí, tu mám jednu dlouhohrající: je Terminátor kyborg nebo android?

Pokud se budeme striktně držet toho, že nikdy nebyl člověkem a je stroj potažený živou kůží, je to android. Pokud se budeme držet toho, že kyborg je spojení informatiky, mechaniky a organiky, právě ona živá tkáň, která mu umožnila vrátit se do minulosti, z něj technicky vzato dělá kyborga.

Já osobně se přikládním k tomu, že je android, narozdíl právě od Robocopa, kde byly v podstatě zrecyklovány a přeprogramovány zbytky člověka vsazené do robotického těla.

Přiznám se, že jsem naprosto úmyslně vynechala otázku umělých inteligencí, jako jsou HAL 9000 nebo JARVIS z filmů Iron Man, stejně jako otázku, kdy stroj přestává být věcí a stává se bytostí s právem na svou existenci a nezávislost. To už jsou totiž úplně jiné kapitoly, které potřebují vlastní prostor.