Dan Koboldt je spisovatel a vědec, který se rád věnuje lovecké lukostřelbě a žije někde na Středozápadě Spojených států. Je několikanásobným otcem a vede nebo publikuje své příspěvky na mnoha stránkách, co tématicky sahají od výzkumu DNA přes lovecké historky až po umění uspávat hady děti. Mé první (virtuální) setkání s ním proběhlo díky článku “10 věcí, které autoři o lese nevědí” a některé jeho tipy a triky se mi velmi líbí. Po přečtení prozatím nejnovějšího článku na jeho blogu jsem si řekla o souhlas s překladem a zveřejněním tady u nás, na Triumvirátu. A protože to podle všeho není problém, zvlášť uvedeme-li odkaz na původní článek, budeme se dnes věnovat tak neoblíbenému aspektu tvůrčího psaní, jako je seškrtávání a krácení textu.

Dan Koboldt, 7. července 2014

Jednu z nejobvyklejších kritik, které jsem kdy poskytl ostatním spisovatelům a kterou jsem od nich obdržel, lze shrnout jediným slovem: škrtat. Vyškrtnout tuhle historii, vyškrtnout tamtu zbytečnou frázi, škrtout seznamy v popise. Přiznám se, že já sám jsem autor – objevitel. Něco z toho, co na stránku napíšu, má jediný účel, a to pomoci mi lépe definovat postavy ve svých vlastních představách. Něco z toho je budování světa, které se lépe hodí někam jinam.

Jedna z nejvýraznějších charakteristik profesionálního psaní připraveného k vydání je jeho kompaktnost. Ještě lepším slovem by mohla být štíhlost, jelikož to naznačuje, že autor už osekal tuk. Zbývá jen maso příběhu a díky tomu se zpravidla čte lépe, jelikož v něm nejsou žádná zbytečná slova. Kde tedy mohou autoři osekávat? Zde je několik obvyklých oblastí.

1. POZADÍ A HISTORIE

Nemesis autora fantasy a sci-fi. Vytváříme zbrusu nové světy a ruku v ruce s tím jde nutkání zavalit svého čtenáře spoustou informací. Týká se to i jiných žánrů: každá postava a scéna v příběhu má své pozadí. Něco z toho je životně důležité pro zápletku. Háček je v tom, jak tuto informaci zapracovat do rukopisu tak, aby čtenář neměl pocit, že je na hodině dějepisu. Protože pozadí, ať už je zajímavé sebevíc, nás vytrhuje z akce, která se právě odehrává, a zpomaluje plynutí děje.

2. SLEPÉ ULIČKY

Pravděpodobně jste slyšeli poučku, že každé slovo/věta/odstavec by mělo sloužit charakterizaci, prostředí nebo zápletce. V ideálním případě několika těmto věcem najednou. Ve své skupině pro kritiku čtu zpravidla krátké povídky, takže je přečtu najednou celé. Vím, jak začínají. Vím, jak končí. Takže když v té povídce zahlédnu něco, co tam nemá žádnou funkci, takovou slepou uličku, praští mě to do očí.

Nerad používám jako příklad televizi nebo film, ale tam se tyto slepé uličky zpravidla nevyskytují. Nejspíše za to mohou náklady na produkci a postprodukci, stejně jako časová omezení. Pokud si postava všimne pušky nad krbem, ta puška bude důležitá. A nejspíš brzo. Pokud není důležitá, neplýtvá se na ni záběry ani dialogem.

3. OBÁVANÁ PŘÍSLOVCE

Příslovce jsou pro začínající autory mor. Nic mě nerozhodí z rytmu povídky rychleji a nesdělí mi jasněji, že psací práce ještě není hotová, než přílišné používání příslovců. A nejhorší je, když jsou použita nalepená na dialog:

“Vypadni!” řekl naštvaně.

Kdykoli něco takového jako kritici a korektoři čteme, brečíme. Je to zkratka a amatéřina. Jsou lepší způsoby, jak dát najevo, že je postava naštvaná.

Neznamená to, že s tím zkušenější autoři nemají problém taky. Já se občas musím vracet a odstranit je po sobě. Jedním z mých oblíbenců je honem a je to znát. Mé postavy jsou asi pořád ve spěchu. Pravděpodobně proto, že se je někdo nebo něco snaží zabít.

4. PŘÍLIŠ MNOHO POPISU

Popisy jsou další oblastí, kde může škrtat mnoho autorů. Jsou tu v podstatě dva problémy:

• Špatný popis, který je vágní, klišé nebo nesouvisí s odehrávajícím se příběhem. Není-li zvládnutý, například jako když ženská postava potřásá “svými dlouhými blond vlasy” v prvním odstavci, rozhodí mě to při čtení.
• Příliš mnoho popisu. Když se objeví nová postava, neměl by popis přesáhnout dvě nebo tři věty. Když popisujete prostředí, maximálně odstavec nebo dva. Když to přepísknete, příliš zpomalíte plynutí příběhu.

Toto je opravdu oblast, kde můžete své psaní velmi zestručnit.

5. PŘÍDAVNÁ JMÉNA A PŘÍVLASTKY

Miluju přídavná jména. Stejně, jako pravděpodobně většina spisovatelů. Využíváme je k rozvíjení svých fantastických světů a k oživení stránek. Je snadné nechat se unést. Když dělám korektury, přísně přídavná jména zkoumám, abych se ujistil, že mají váhu, vyvolávají správné představy a nemohou být nahrazena například metaforou.

Také hledám a nemilosrdně škrtám příslovečná určení míry, jako je například velmi. Buď není potřeba, nebo se musí změnit přídavné jméno. Z velmi velký se stane obrovský.

6. ÚPRAVA DIALOGU

Rozhodně nejsem expert na dialogy. Ale všichni jsme narazili na dialogy, které bylo potřeba upravit. Mezi nejčastější problémy patří:

• Nevíme, kdo co říká, nebo se to opakuje na každém řádku. Je důležité vědět, kdo mluví, ale není to potřeba zdůrazňovat neustále. Mějte ve svého čtenáře důvěru!
• Opakování jmen. V reálu (alespoň tedy v mé kultuře), nepoužíváme v konverzaci jméno osoby moc často. Díky pohledu z očí do očí a dalším vizuálním nápovědám je to zbytečné. Snažím se, aby tomu tak bylo i v mých dialozích.
• Podobný problém je opakování jména ve vyprávění. Pokud je na scéně jen jedna postava, není potřeba místo zájmena neustále používat její vlastní jméno.

7. MYŠLENKY A HLEDISKA

Je to maličkost, a možná jsem na ni prostě alergický, ale stojí za zmínku. Dobrá povídka v sobě neobsahuje příliš mnoho kurzívy. Když píšete v ich-formě nebo se držíte v er-formě jediné postavy, čtenář vidí svět skrze filtr hlediska této postavy. Není potřeba zdůrazňovat, že něco z toho jsou myšlenky. Například:

“Bill se zadíval na novou zákaznici. Je pěkná, napadlo ho.”

Pokud píšete v er-formě z Billova hlediska, nepotřebujete ani kurzívu, ani zdůraznění původce činnosti. Už se na svět koukáme Billovýma očima, a tak nám stačí toto:

“Bill se zadíval na novou zákaznici. Byla pěkná.”

Sděluje to stejnou informaci, ale pracuje to přitom s hlediskem.

KDE ŠKRTÁTE PŘI PSANÍ VY?

Pokud máte nějaký svůj systém pro škrtání při korekturách nebo pro zkracování povídek, podělte se o něj prosím v komentářích!