Když jsme vyhlásili soutěž, na jednom komunikačním kanálu se ozval člověk, který měl připomínky k vylosovanému žánru. Jeho komentáře sice nebyly úplně na téma, že by žánru nerozumněl, ovšem náznak tam byl. Připomnělo mi to problém, který máme pravidelně v soutěži New Weird. V souvislosti s touto soutěží totiž občas s úsměvem říkám, že se nejedná o soutěž o nejlepší povídku žánru new weird, ale soutěž, kolik soutěžních příspěvků bude vůbec do žánru spadat. Problém je ten, že tam chodí kvalitní kousky, které jsou ale žánrově někdy dost mimo. Ostatně, pokud nás sledujete již déle, definici žánru new weird jsme věnovali video. Jelikož, co se videí týká, máme problémy technického rázu, proč tedy letošnímu žánru naší soutěže nevěnovat kratičký článek. Aby se nám nestalo, že do soutěže dorazí povídky, které nebudou mít se space operou nic společného.

Co je to space opera? Klidně bych vás teď mohl odkázat na Wikipedii, ale pár slovy to snad shrnu i sám. Space opera byla původně trochu posměšným označením, protože se skutečnou, vážnou science fiction, ji někteří nechtěli spojovat. Space opera se většinou vědecké části žánru drží volněji a sází raději na dobrodružné prvky. Mezihvězdné lety, bitvy, prostě všechny ty vzrušující věci. Jednoduše vezměte dobrodružný román, zasaďte jeho děj do vesmíru, hrdinovi dejte místo koně raketu a revolver nahraďte paprskometem.

Pak také máme takzvanou novou space operu, která se od ,,staré” liší tím, že k vědě naopak přihlíží trochu více. Protože upřímně, první polovina dvacátého století je pryč a o vesmíru toho víme trochu více, než abychom stříleli od boku. Stále ještě můžeme popírat prohlášení slavných vědců, ale už bychom neměli tvrdit, že po ročním pobytu ve stavu beztíže se hrdina po přistání na Zemi radostně rozeběhne po louce. (Nemusím to vysvětlovat, že ne?)

Ta definice nezní moc jako definice, že? Zkusíme si to v bodech.

Space opera:
1) Odehrává se ve vesmíru.
2) Děj je vzrušující, akční, dobrodružného rázu. Konflikt, drama, silné postavy, to vše tam patří.
3) Není nutné, aby byla po vědecké stránce zcela správná. Dovolte si třeba létat rychleji, než světlo. V současné době ovšem už není košér psát úplné bludy, protože věda je poněkud dál, než dřív.

Jenže stejně jako u jiných žánrů, můžete přečíst spoustu definic a stále netušit, o co jde. Pokud chcete žánr pochopit, je potřeba, aby vám rukama prošlo aspoň pár knih. Pokud jste líní číst, jděte se koukat na Star Trek. Pokud máte rádi obrázky, mohu vám doporučit webkomiks Schlock Mercenary. A stejně se podívejte na Wiki, ten seznam je více než dostačující. Jenže co se knih týká, stejně si dovolím vytípnout pár, které ve mně zanechaly určitý otisk. A otiskem myslím, že mi trůní v knihovně. Pochopitelně, že se v komentářích objeví připomínky typu, jak jsem mohl vynechat knihu XYZ, ale upřímně, toto je můj seznam. Nebráním vám, abyste se podělili se svým seznamem, budu jej také respektovat.

Výběr není dlouhý, ale pokusil jsem se do něj dát jak domácí, tak zahraniční (západní i východní) tvorbu a hlavně různá časová údobí. Podle data napsání jsou také knihy seřazeny.

První věc, kterou byste neměli opominout, je trilogie Zápas s nebem od J.M. Trosky. Ano, začneme českým autorem a hlavně knihami určenými spíše mládeži. Kosmická loď se zcela nemožným pohonem, cestování z planety na planetu, setkávání s dobrými i zlými mimozemšťany. Sice je pro lepší pochopení dobré znát předcházející knihy (Pistole míru, Kapitán Nemo), ale dá se to pochopit i bez nich.

 

 

Isaac Asimov nepsal pouze o robotech. Jako space operu mohu doporučit sérii Lucky Starr. Nezastavitelný agent plnící tajné mise, jenže pro změnu ve vesmíru. Co na tom nemilovat?

 

 

 

Dál doporučuji amerického klasika R.A. Heinleina. Tento autor se žánrově moc neomezoval, takže mezi jeho knihami najdete i pár space oper. Nejspíš nejnaivnější a dnes již hloupě roztomilá, tudíž perfektně odrážející, jak žánr dříve vypadal? Vezmi si skafandr a běž. Nebo sáhněte třeba po Rudé planetě, i když tam to není tak do extrému.

 

 

 

Taky se podíváme na sever. Stanislaw Lem psal také všechno možné. Ačkoliv bych mohl doporučit jeho sci-fi bajky nebo humoristická díla, v žánru space opery vás odkáži na dvě knihy. Astronauti a Nepřemožitelný. Čistě subjektivně vám doporučuji hlavně Nepřemožitelného, to je moje srdcovka.

 

 

 

Kantos Hyperionu od Dana Simmonse se nemusí tvářit jako klasická space opera, ale prvků obsahuje více než dost. A když nic jiného, rozhodně se jedná o zajímavým způsobem sestavený román, který je částečně moderním Dekameronem. Rozhodně doporučuji začínajícím psavcům už jako příručku, jakými různými způsoby psát, protože první kniha sestává z šesti příběhů, z nichž každý je psaný trochu jiným způsobem.

 

 

Myslím, že už teď toho máte na čtení více než dost, takže to zakončíme stejně, jako jsme začali. Čechem. Martin Gilar mimo jiné napsal parádní space operu Zamrzlý vesmír, kterou si můžete přečíst buď ve sborníku Mlok 2011 nebo jako samostatně vydanou knihu.

To pro dnešek stačí. Pokud jste měli pochyby, co je to vlastně space opera, snad vám doporučené čtení pomůže. Mazejte do knihoven, knihkupectví a antikvariátů a lovte!

Sikar

(Všechny obrázky jsou z legie.info)