• Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Napiš a zmáčkni Enter
  • Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Srpen 2014
Po Út St Čt Pá So Ne
« Čvc   Zář »
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
Rubriky
Nejnovější příspěvky
  • Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Literární cvičení – pauza
  • 5 x 5 x Triumvirát 2020: odkládáme první setkání
  • Zadání literárního cvičení – pátek 6.3.
  • 5 × 5 × Triumvirát 2020
Nejnovější komentáře
  • Adhara: Z popela: o navazování
  • Adhara: Strašidelné vs. směšné
  • Pastelka: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Zlý strýc Leonard: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Pastelka: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
Facebook
logo triumvirát
  • Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Tak trochu vedle

Problém jednookého mezi slepými

20.8.2014
-
Publikováno Ekyelka

Většinou mají stará pořekadla pravdu – lidová moudrost by konec konců nepřežila, pokud by tomu bylo jinak. Jenže spoléhat se na její neměnnost může být svým způsobem… zaslepené.

H.G.Wells napsal v roce 1905 povídku Země slepců, která zpracovává právě stařičké pořekadlo mezi slepci jednooký králem ve zcela odlišném vidění. Vytvořil mikrosvět v odlehlém ekvádorském údolí, jehož obyvatelé sice postrádají zrak, zato jsou jejich ostatní smysly natolik vytříbené, že oči k životu ani nepotřebují. Vpád vidícího hrdiny doprostřed tohoto společenství pak je obrazem chaos vzbuzujícího nemehla, které je třeba doslova vodit a hlídat na každém kroku jako malé dítě.

Jakou to má souvislost s autory a psaním? Mimo zcela očividného neonového poutače “tohle si přečtěte!” mne to přivedlo k drobnému rozmýšlení nad naším normalizovaným vnímáním světa. Bereme a filtrujeme svět skrze své smysly, které považujeme za obyčejné a nedůležité, ale právě tyto smysly nás primárně determinují.

Uvažovali jste někdy nad tím, jakým způsobem se vám změní perspektiva, pokud celý život prosedíte? Jakým způsobem se mění vnímání, když jste zbaveni některého ze smyslů? Jak se posune kompletně celé vaše chování a přemýšlení, dokonce vaše instinkty, pokud se musíte vyrovnat se zcela novým filtrem, jímž k vám proudí informace o vnějším světě?

Osobně to mám o něco snazší, protože mi vysoký počet dioptrií a občasná zapomnětlivost (či rozespalost) poskytují dokonalý prožitek poloviční slepoty přímo z první tlapky. Proto také je pro mne Země slepců – její pro ostrozraké čtenáře občas až neuvěřitelné myšlenkové procesy – snáze uchopitelná a převeditelná do skutečnosti. Posun přesvědčení od “tohle přeci musí být fikce, slepec nemůže být šikovnější než vidící člověk!” k nepříliš vzrušenému “jop”, které je však o to zásadnější, protože vytváří celou novou dimenzi zkušeností, znamená pro autora pořádně hlubokou truhlici inspirace.

Co se tím snažím říci? Že ne vždy to staré pořekadlo platí, jistě – a hlavně: proč se stále držet zažitých vzorů a jet ve vyhloubených kolejích? Zkuste udělat krok stranou. Vypnout některý ze smyslů, případně se zamyslet, jakým způsobem by fungoval váš svět bez dané schopnosti. Jak moc by se změnila perspektiva? Bylo by vůbec myslitelné, dosáhnout některých vynálezů, nebo by se dané směry ukázaly pro společnost slepců ukázaly být zcela nepodstatnými a nevyužitelnými?

Vztaženo dále (ať už je považujete za součást lidské výbavy či nikoliv), tolikrát v minulosti diskutovaná telepatie a jí podobné schopnosti spadají do té samé kategorie jako základní pětice. Že jde o exotické a vymyšlené teorie? Princip je v základu stejný: jeden člen společnosti je nadán schopností, díky níž ční nad ostatními. Skutečně to je pozitivum, které dotyčnému přináší zřejmou výhodu nad ostatními, jak se nám snaží naznačit lidové moudro? Není to spíš překážka, vyčleňující dotyčného telepata (či jinak nadanou osobu) ze společnosti?

Tyto a podobné otázky by si měl každý autor položit a pokusit se na ně nalézt odpověď. Ne kvůli čistému svědomí, ale čistě z praktického hlediska: během rozmýšlení totiž určitě narazí i na ty aspekty daného problému, na něž by při pouhém psaní stylem “teď tam napálím telepata jako kontrarozvědčíka!” nejspíš nepřišel. A díky tomu budou i jeho postavy, jejich konání a vnímání, mnohem přirozenější.


Děkuji Leonardu Medkovi, který mne při našem posledním rozhovoru někde mezi Dřeveší a Prosetínem na myšlenku tohoto článku přivedl. Jak se ukazuje, ono i sdílení vědomostí o přečtených povídkách a knihách bývá nápomocné pro další tvorbu.

 

Ekyelka
literatura
připomínky
problém
psaní
realita
teorie
20.8.2014
Email
4 Komentářů

Související příspěvky

Další zajímavé příspěvky, které chcete přečíst
logo triumvirát
Tak trochu vedle

Nevšední svět

16.8.2014
-
Publikováno sikar

Vážení a drazí! Ani nevíte, jak bychom byli rádi, abyste se zlepšovali a publikovali. Co se toho prvního …

Číst více
16.8.2014
Publikováno sikar
Tak trochu vedle

Odpočívat je také třeba

13.7.2016
-
Publikováno Ekyelka

Povídky, náměty i trable s psaním odložme na chvíli stranou. Ještě kousek dál, prosím, budete potřebovat víc místa. …

Číst více
13.7.2016
Publikováno Ekyelka
Tak trochu vedle

4 skvělé věci na tvorbě Davida Gemmella

26.1.2018
-
Publikováno Míša

David Gemmell byl britským autorem žánru heroické fantasy a patří zcela po právu k populárním a oblíbeným autorům …

Číst více
26.1.2018
Publikováno Míša
← DALŠÍ ČLÁNEK
Kvalitní a nekvalitní brak
PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK →
Nebojte se kalkulačky 2 - kolik stojí dýka+3?

4 Komentářů

Problém jednookého mezi slepými.
  1. Rivallien
    20.8.2014 @ 17:04
    -
    Odpovědět

    To mi připomíná Stíny vědoucích od Tchaikovskyho. Tam je celá rasa telepatů, a třeba cizinec v jejich městě si připadá hrozně divně. Už jenom to ticho, protože nepotřebují mluvit.

  2. TlusŤjoch
    21.8.2014 @ 9:07
    -
    Odpovědět

    Proto nosil Bystrozraký šátek přes oči.

  3. Jana Dvořáčková
    24.8.2014 @ 15:18
    -
    Odpovědět

    Mám zásadní problém v nemožnosti srovnání. Já třeba nevím, jak vnímá svět člověk vidící dobře, normálně, běžně. Také bohužel nedokážu ocenit nutnost orientace netopýřím stylem, případně hmatem jako něco, čím můžu nahradit oči. Zrak zprostředkovává zhruba osmdesát procent všeho vnímaného a pakliže tohle pokulhává, chybět to bude a ať si kdo chce co chce říká, nahradit to nepůjde, ani kdyby čert na koze jezdil a autor byl osvícenější než celá Indie a jižní tichomoří.

  4. Jak to vidí kočky – Triumvirát
    30.12.2017 @ 16:25
    -
    Odpovědět

    […] vám bude zdát, že jste o něčem podobném už ode mne četli, nebudete se mýlit: minimálně v tomto textu jsem už otázku využití smyslů (či spíš jejich částečné absence) lehce naťukla. […]

Zanechej komentář

Váš názor je pro nás důležitý. Zadaný email nebude veřejně publikován
Cancel Reply

Prosím chvíli počkejte
Odeslat

© 2017 Triumvirát
Problém jednookého mezi slepými | Triumvirát