Možná vám přijde, že je tento článek podle názvu pokračováním Ekyelčina posledního, ale není tomu tak. Chtěl bych spíš pohovořit na téma byrokracie, vyjednávání a dalších na pohled nezábavných věcí, které jsou s psaním spojeny.

Asi jste si všimli, že poslední pondělky byly články spíše kratší. Na jednu stranu za to mohla zvolená témata, o nichž se nešlo rozepisovat až tolik, a na druhou stranu fakt, že mám fofry. Divte se nebo ne, ale ty fofry souvisí s psaním.

Asi si řeknete, jak můžu mít fofry, když psaní je přeci jen koníček, kterému se věnuji ve volném čase. Mno, jak se to vezme. Práce pro Triumvirát ode mě v tuto chvíli vyžaduje článek týdne, hodnocení soutěže, hodnocení povídek okolo a taky trochu koordinace, co se týká jednoho chystaného projektu. Pak jsem si řekl, že do konce roku chci mít dokončenou hrubou verzi ,,románu” (uvozovky byly třeba). Dále pomáhám se sestavením jednoho sborníku a komunikuji s beta čtenáři/redaktory ohledně povídek, které bych chtěl vypustit do světa v příštím roce. K tomu přidejte fakt, že se živím překlady (osm a půl hodiny denně). Nebo, že i při společenské akci – křtu knihy – se stejně najde dvacet minut, během kterých se účastním malé porady ohledně výše zmíněného sborníku. Některé dny jsem opravdu jako vymačkaný citron.

Jakmile vzbudíte byť jen trochu zájmu, připravte se, že se třeba už nezastavíte. Na svojí současné situaci jsem pracoval od roku 2011 a letos nese už velmi šťavnaté plody a také spoustu práce. Práce, do které vrážíte čas, občas taky trochu peněz a zatím z ní máte jen a pouze dobrý pocit a trochu prestiže.

Pokud jen po večerech píšete pro radost, je to zábava. Pak si najednou vyzkoušíte další role:

Porotce
Proč? Protože jakmile jste vidět a slyšet, organizátoři vás v porotě literární soutěže uvidí rádi.

Přednášející
Proč? Protože lidi třeba mají zájem vyslechnout si vaše názory a zkušenosti. Zní to jednoduše? Tak mi věřte, že příprava hodinové přednášky vám klidně zabere pár týdnů.

Host na besedě/workshopu
Proč? To samé jako přednášející, ale jednodušší, neboť nic nepřipravujete, jen se účastníte diskuze, do které vás někdo pozval.

Věčný přepisovač
Proč? Protože málokdo vám vezme povídku napoprvé. Připravte se, že si ji budete někdy s redaktorem/korektorem přehazovat jako horký brambor. Připravte se, že připomínky budou klidně i po páté úpravě.

Redaktor/korektor
Proč? Protože sem tam strany změníte, i když jen vypomáháte se sestavením sborníku. Najednou jste to vy, kdo vrací horký brambor s novými komentáři.

Vyjednavač/byrokrat
Proč? Protože ne vše se dá řešit obyčejným pokývnutím hlavy. Ke všemu je potřeba nějaké jednání, podepisování a tak vůbec. Připravte se na sáhodlouhé debaty po e-mailu nebo naživo s autory, redaktory a podobnou zvířenou. A ano, kupte si aršík poštovních známek. I v dnešní elektronické době musíte občas někam poslat osobně podepsané čestné prohlášení.

Pisatel románu, který by stál aspoň trochu za řeč
Proč? Když vás náhle pozve nakladatel na pivo a optá se, zda máte něco delšího, je trapné mít jen staré, dávno nepoužitelné věci. Najednou se zařeknete, že prostě musíte dopsat něco, co by stálo za řeč.

Možná, že kdybych se zamyslel, ještě by mě napadlo pár věcí. Vás se pochopitelně nemusí týkat všechny, které jsem vyjmenoval, a naopak třeba jiné, o nichž já nemám ani tušení.

Kdyby na to přišlo, nemusel bych všechny tyhle věci dělat. Ale upřímně, nemakal jsem několik let jen proto, abych se pak k tomu otočil zády a pustil tolik příležitostí. Každá z těchto činností vám něco přináší. Pokud to myslíte opravdu vážně, věřte, že cokoliv z výše zmíněného vám pomůže. Ať už proto, že se o vás lidé dozví, nebo jen kvůli vašim osobním zkušenostem. Je dobré přehazovat si povídku s redaktorem, protože pak víte, co děláte špatně. Je dobré pak sám dělat práci redaktora, protože zaprvé pomůžete někomu dalšímu a zadruhé se naučíte chyby rozeznávat ještě lépe.

Otázka však zní, zda jste na to připraveni a chcete to. Když jsem před mnoha lety psal po večerech svůj velký román (ze kterého je použitelných jen pár myšlenek a postav, zbytek jde přes palubu), o tomhle jsem neměl ani ponětí. Není nic špatného na tom psát čistě jen pro vlastní radost. Jenže když to vypadá, že se vaše radost může změnit v něco víc, co uděláte? Budete psát dál pro radost nebo se zamyslíte nad tím, že by nebylo od věci udělat ze svého koníčku trochu víc? Zlepšovat se na všech frontách? Makat na sobě a dokázat něco víc?

Jako všechno, i tohle vás něco stojí. Jak se říká, pro krásu se musí trpět. Nemusíte trpět, ale vždycky je to něco za něco.

Sikar