• Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Napiš a zmáčkni Enter
  • Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Prosinec 2014
Po Út St Čt Pá So Ne
« Lis   Led »
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031  
Rubriky
Nejnovější příspěvky
  • Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Literární cvičení – pauza
  • 5 x 5 x Triumvirát 2020: odkládáme první setkání
  • Zadání literárního cvičení – pátek 6.3.
  • 5 × 5 × Triumvirát 2020
Nejnovější komentáře
  • Adhara: Z popela: o navazování
  • Adhara: Strašidelné vs. směšné
  • Pastelka: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Zlý strýc Leonard: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Pastelka: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
Facebook
logo triumvirát
  • Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Tak trochu vedle

O číslech biologicky

17.12.2014
-
Publikováno Ekyelka

Přiznávám, za ten krkolomný název může tak trochu moje snaha zůstat u témat “o něčem”. Přidejte k tomu pár postřehů z ryze fyziologického a biologického hlediska – a jsme u dnešního článku.

Jistě jste už potkali příběh, kde hrdinové čelili drakovi. Co víc, drakovi inteligentnímu a strašlivému, chrlícímu oheň či vtipné průpovídky, drakovi dřepícímu na všech čtyřech a s doširoka rozevřenými křídly. Jde o nádhernou a často ilustrovanou scénu – a tak nějak si říkám, kde všichni malíři a autoři podobných excesů byli, když se ve škole probírala taxonomie, vývoj druhů a evoluce.

Co se mi na daném příkladu nelíbí? Ten drak, respektive jeho zasazení do světa, který jinak téměř nevybočuje z běžných parametrů naší reality. Ponechejme stranou možnosti magie a dalších humanoidních ras – a věnujme se troše matematiky. Kolik končetin má náš hrdina? Čtyři. Jeho kůň? Čtyři. Místní hadi? Žádné, jsou to přeci hadi. Nějaké další bestie? V devadesáti devíti případech ze sta budou mít všechny ty chiméry, lvi a bestie obecně opět jen čtyři končetiny.

Tak kde se sakra vzal drak s šesti končetinami?

Tohle byla jedna z věcí, které mi nedávaly spát už jako malému pískleti. Když se soustředím čistě na biologickou stránku celé věci: z jakého tvora se draci vyvinuli? Na kterou vývojovou větev jsou odpovědí?  V naší realitě máme ryby s plícemi a savce plachtící vzduchem, ale nevybavuji si žádného obratlovce, který by byl hexapod (tedy měl šest končetin). Nebo ještě lépe: nevybavuji si žádného vyššího suchozemského obratlovce – v naší realitě máme čtyři tlapy, případně dva pařátky a pár křídel. Obojí jaksi nejde. Naše evoluce si zkrátka zamilovala číslovku čtyři a hotovo.

Přesto draci vesele brázdí stránky příběhů bok po boku lvům, splašeným koním a poskakujícím (nebo utíkajícím, případně umírajícím) lidem, aniž by se kdo blíže pozastavil nad jejich původem. Prostě draci. It’s magic a tím je očividně vysvětleno vše.

Samozřejmě, že existují příběhy, kde je tahle otázka vysvětlena výskytem wyvern (okřídlení ještěři, jejichž přední pár je změněný v křídla) nebo klasických bezkřídlých draků. Stále však má spousta lidí zažitý obrázek mocného čtvernožce s křídly a nijak se nepozastavuje nad otázkou, odkud takový tvor přišel do světa tetrapodů.

Stejným problémem je pak třeba řecký Pegas. Dle vyjádření dobových zkazek jde o potomka boha Poseidóna a Gorgony Medusy (taktéž dcery bohů) a tedy by se dala jeho výjimečnost přičíst božskému původu. Vyvstává však jiná otázka: byli tedy řečtí bohové ve své přirozenosti (či v jedné z jejích forem) také hexapodi? Nebo jde čistě jen o hříčku dávných vypravěčů a tedy důkaz, že už ve starověku se na nějaký přirozený vývoj nehledělo v zájmu spektakulárního vyprávění?

Všechny tyhle otázky a rozvažování pak logicky vedou k dalšímu zamyšlení: jak přesně chcete svůj příběh vystavět? Vezměte si, kolik jen existuje příběhů s draky či o dracích. A kolik z nich aspoň poodkrývá místní ekosystém, kde by draci nebyli jedinými zástupci šestikončetinových tvorů? Moc jich asi nebude, že?

Setkala jsem se s názorem, že ve fantastice už nejde napsat nic nového. Svým způsobem je to lehce natrpklá pravda (zvlášť pokud stále toužíte po tom, napsat ten jedinečný a naprosto skvělý příběh, co se dostane do čítanek), nicméně odhlédneme-li od problému nového příběhu, stále nám zůstává široké pole detailů a možných inovací. Chce to jen začít přemýšlet trochu jinak, podívat se i na zažité motivy novým způsobem. Do onoho fantastického vnést trochu logického úsudku, vzít si na pomoc přírodní vědy (a vědu obecněji, ať to zní sebedivněji) – a hlavně se nebát klást otázky.

Chcete mít v příběhu neobvyklé zvíře, případně humanoidní rasu, která dost vybočuje ze zažitého standardu třeba právě počtem končetin? Výborně! A promysleli jste si, kde se ve vašem světě vzali a zda nejsou tak trochu “proti přírodě”? Samozřejmě že pokud dostatečně důvěřujete svému vypravěčskému umění a víte, že příběh bude dostatečně poutavý, aby si čtenář nekladl podobné otázky, nemusíte se podobnými myšlenkami ani zabývat. Pokud však přeci jen ve vás hlodá malý červík pochybností, zkuste si trochu pustit fantazii na špacír. Zjistíte totiž, že mnohem zábavnější než samotné psaní občas bývá přemítání nad původem druhů a podobné laskominy.

Nehledě na prostý fakt, že čím delší text míníte napsat, tím výraznější budou tyto detaily. Ať už se bude jednat o nejklasičtější fantasy nebo naopak o SF třeba o kontaktu s jinou rasou (kde problém ekosystému je třeba také dořešit), stále platí jednoduchá rovnice. Čím rozsáhlejší text, tím více prostoru pro všetečné otázky.

Takže až příště necháte zaútočit svého oblíbeného draka na bandu hrdinů, případně naskočíte na jakéhokoliv okřídleného čtvernožce, vzpomeňte si: už Burroughs dal marťanským jízdním zvířatům šest končetin, protože i jedna jeho marťanská rasa je čtyřruká (a pochopitelně dvounohá, nejde o čtverručky z románu Cestou svobody od Lois McMaster Bujold). Nespoléhejte se na epický rozsah svého příběhu. Vždycky se může objevit někdo, kdo se zeptá, z které větve vývojového stromu vaši hexapodi (nebo tripodi, heptapodi…) spadli. A skutečně lépe se věří příběhům, které mají promyšlenou strukturu i pozadí.

Ekyelka
připomínky
psaní
realita
stereotypy při psaní
17.12.2014
Email
16 Komentářů

Související příspěvky

Další zajímavé příspěvky, které chcete přečíst
Tak trochu vedle

Roboti, androidi a další sběr

12.4.2014
-
Publikováno Cirrat

Já vím, já vím. Nepíšu. A navíc jsem slibovala pokračování článků o kritice. Ale už delší dobu ve …

Číst více
12.4.2014
Publikováno Cirrat
Tak trochu vedle

O psaní a nervozitě

16.5.2013
-
Publikováno Cirrat

“Až vyrostu budu zkušený autor, bude pro mě posílání příspěvků do soutěží/časopisů/nakladatelství rutina a nebudu z toho nervní!” …

Číst více
16.5.2013
Publikováno Cirrat
Tak trochu vedle

O hledání počátku

3.2.2016
-
Publikováno Ekyelka

Co stálo na počátku? Název nebo nápad? Obsah nebo forma? A je vůbec zapotřebí tuhle otázku zodpovídat? Aneb …

Číst více
3.2.2016
Publikováno Ekyelka
← DALŠÍ ČLÁNEK
Bleskovka #1
PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK →
Potkal jsem někoho z Triumvirátu. Co teď?

16 Komentářů

O číslech biologicky.
  1. Mortis
    17.12.2014 @ 15:40
    -
    Odpovědět

    Taky jsem nad tím hodně dumal a dokonce jsme s mojí drahou řešili podobný problém, když navrhovala sochu anděla. Tohle nebyla žádná vysoká sorta, takže měl jen jeden pár křídel, ale když si vezmu, že někteří z archandělů mají mít tři páry křídel a někteří z dalších možná i víc, tak mi vyvstává myšlenka, jak se jim ta křídla na záda vůbec vejdou a jak nepřesně zobrazení by andělé byli, pokud by měli být schopni létat. Schválně se při pohledu na obrázek ptáků a netopýrů zaměřte na rozložení svalové hmoty. Už to vidíte? Nedá se nic dělat. It’s religion! 😀

    • d3stiny
      19.12.2014 @ 14:13
      -
      Odpovědět

      Hele, tohle jsem třeba řešila taky. Postava měla značně vyvinutý hrudník, oči vybavené mžurkou, vyšší tělesnou teplotu, kosti stejné “konstrukce”, jako ptáci, vůbec řada funkčních modifikací z vnějšku nepříliš patrných (oběhová soustava na to musí být taky dimenzovaná, stejně plíce, pak “navigace”…). Je třeba taky přizpůsobit krk, aby se mohla při letu dívat v příslušném směru a otáčet s ní v takto přeorientovaných osách (normálně to moc nejde, žeano…), proud vzduchu při letu nesmí stěžovat dýchání… Nejela jsem tenkrát úplně do důsledků, bylo by to celkem zbytečné, ale je to rozhodně realističtější. Protože pak je tu problém ocasu – ony ho ty létající potvory nemají jen pro ozdobu, manévrování bez něj není žádná sranda, není to jako u létajících samokřídel. Což o to, řešit se to dá třeba sukní přivázanou ke kotníkům, ale evoluční “ale” to neřeší. Hlavně, peří u savců? Stejný problém je pak u pegasů.

    • Lina Dee
      21.12.2014 @ 21:36
      -
      Odpovědět

      Já na to přišla! Andělé – dvě nohy, dvě ruce, křídla – Boží tvorové, tam se dá odpustit všechno. A co když draci jsou hříčka andělů, splácaná k obrazu jejich? 😀

      • d3stiny
        22.12.2014 @ 13:57
        -
        Odpovědět

        Jako že draci jsou půlandělé, jo? 😀

  2. Weredragon
    17.12.2014 @ 17:57
    -
    Odpovědět

    Jeden dobrý příklad za všechny, kde se nad tímhle autorka skutečně pozastavila a vysvětlila to – kde se vzali, proč mají křídla i čtyři nohy, dokonce i trávicí a vylučovací systém a způsob tvoření ohně. Ironicky je to sci-fi a ne fantasy (přímo její vlastní vyjádření “píšu vše na základě moderní vědy, nikoliv magie, tudíž je to sci-fi” – fakt, že se vše odehrává daleko v budoucnosti, pro ní zjevně bylo v rozhodování vedlejší), ale fantastika je to pořád 🙂 Anne McCaffrey, série Drakeni z Pernu (Dragonriders of Pern). Budiž jí země lehká, byla to jedna z legend.

  3. ioannina
    17.12.2014 @ 18:47
    -
    Odpovědět

    Pegas… a mantichora… a sfinga, ta taky. 🙂
    Né že bych nezačala přemýšlet o variantě dvounohého okřídleného draka!
    Ale s tou antikou bacha, protože by na člověka taky mohli vypochodovat hekatoncheirové – tedy storucí obři. A kyklopové. Nemluvě o kentaurech – 4 koňský nohy, 2 lidský ruce…
    Lidičky, spíš to vypadá, že se kdysi savci zbláznili a pořídili si regulérní další pár končetin. A že tahle vývojová větev zplodila pár oblud, celkem solidní část z nich okřídlených. A potom zjistila, že je slepá, hluchá, hexaplegická a vůbec depresivně opuštěná, a vymřela!
    Tak – a mám alternativní historii. 😀

    • kopapaka
      18.12.2014 @ 19:33
      -
      Odpovědět

      O kentaurech jsem zaslechl už před časem celkem solidní vysvětlení – má se jednat o reakci na setkání usedlých zemědělců s kočovníky, kteří začali mnohem dřív používat koně jako jízdní zvířata. Je docela pochopitelné, že pohled na lidi natolik svázané se zvíaty mohl takovou pověst vyvolat…

      • ioannina
        19.12.2014 @ 0:35
        -
        Odpovědět

        Všechny ty potvory mají solidní vysvětlení, ale to by už nebyla taková sranda. :-))

  4. Tlusťjoch
    17.12.2014 @ 22:44
    -
    Odpovědět

    Proč jsou všechny aminokyseliny v živých organismech levotočivé?

    • d3stiny
      19.12.2014 @ 14:00
      -
      Odpovědět

      A jsi si tím tak jistý, že JSOU?

  5. Arenga
    19.12.2014 @ 14:05
    -
    Odpovědět

    Zajímavý článek k zamyšlení. U mne spíš teoreticky, protože se tak nějak držím humanoidně při zemi 🙂
    Ovšem tak mne napadá, že je rozdíl, jestli člověk míní stvořit nový druh anebo se mu v příběhu vyskytne jen jeden zvlášntní jedinec – protože tam je podle mne vysvětlení, nebo tedy může být, mnohem jednodušší než do toho tahat evoluci – od vrozené vývojové vady bez vnější příčiny, pohlcené dvojče až po nějakou “nehodu”, která tu VVV bude mít na svědomí – ať už jde o magii nebo třeba radioaktivitu. Taky je pak ovšem otázka, jak na takového jedince bude pohlížet jeho okolí – reakce se může pohybovat od totálního zavržení a pokusu zbavit se novorozeněte až po zbožštění. Ostatně pro příklady není třeba chodit daleko, před pár lety se v Indii narodila holčička se čtyřma rukama a v místní vesnici ji hned považovali za vtělení bohyně ? teď nevím jaké, protože v hinduistickém pantheonu se fakt nevyznám. S holčičkou to nakonec dopadlo díky moderní medicíně dobře a přebytečné končenitny jí byly odoperovány.

  6. Lokken
    19.12.2014 @ 16:14
    -
    Odpovědět

    A co takový Avatar. Svět pandora má opravdu hodně rozmanitou faunu i flóru. A pokud se podíváte pořádně, zjistíte, že všichni tvorové na Pandoře (kromě na’vi) má šest končetin. Buď šest nohou (koně, nosorožci, pumy), dvě nohy a čtyři ruce )opice), a nebo dva páry křídel a pár pařátů (torúk). U těch ptáků to dokžu pochopit, ale u toho ostatního mi přijde divné, proč musí mít z vývojového hlediska šest končetin. Když snad pro přežití by jim stačili čtyři končetiny ne?
    A to platí všeobecně. Evoluce se snaží vytvořit sice stále nové, “lepší” přizpůsobivější ale přesto stále co nejjednodušší jedince. A z jakého důvodu by se lidem, (humanoidům) nebo zvířatům musel vyvinou další pár končetin? …
    Neřeknu, přizpůsobit se vodě potom, co by pevnina zmizela pod hladinou tím, že by lidé postupně nabyli blan mezi prsty a hřbetního lemu,a le stejně, nějaké tisíciletí by to určitě trvalo.

    • Arenga
      19.12.2014 @ 16:49
      -
      Odpovědět

      no, hlavně bez žaber by byli nahraní 😉

      • Lokken
        19.12.2014 @ 18:16
        -
        Odpovědět

        S tím se samozřejmě počítá, i když taková přizpůsobivost by už opravdu změnila vnitřní lidskou stavbu k nepoznání.
        No… a patrně by se toho lidé ani nedožili. Přizpůsobit se slané vodě a nenachat se sežrat žraloky a jinou havětí. A na začátku se ještě neutopit… hm, je to pořád pouhá teorie.

  7. Vlkopes
    21.12.2014 @ 16:05
    -
    Odpovědět

    Heraldika rozlišuje draka – dvojnohého, chrliaceho oheň – od štvornohej sane, ktorá oheň nechrlí. Do svojich príbehov vždy vkladám buďto heraldických drakov alebo bezkrídle sane. Je mi proti srsti písať o niečom, čo je po biologickej stránke úplný nezmysel.
    Pri drakoch stoja za zamyslenie aj krídla – tie, ktoré im prisudzujú (najmä) dnešní umelci, by im nikdy neumožnili vzlietnuť. Ani nehovorím o prerastených drakoch, ktorých vidíme v dnešných filmoch; chudáci, nielenže by sa nedokázali uživiť, oni by sa ani neodlepili od zeme!

  8. Adhara
    7.6.2019 @ 10:16
    -
    Odpovědět

    Touto otázkou som sa zaoberala aj ja – pri pegasoch. Došlo mi, že pegas je vlastne šesťnožec a navyše nemá ten stredný pár končatín veľmi ako upnúť na kostru. A tak sa mi kedysi začal v hlave formovať príbeh o snahe vytvoriť pegasa génovou manipuláciou, v ktorej sa lietacie svaly prepájali s prednými končatinami – čiže keď bežal, musel zároveň mávať krídlami, a vzlietnuť mohol rovnako ako lietadlo len po dosiahnutí štartovacej rýchlosti. A keďže z trávy a ťažkopádneho trávenia (kôň má menej výkonný trakt ako krava) by na let dosť energie nemal, GM pegasovia sa živili len glukózou…

Leave a Reply to kopapaka Cancel Reply

Prosím chvíli počkejte
Odeslat

© 2017 Triumvirát
O číslech biologicky | Triumvirát