• Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Napiš a zmáčkni Enter
  • Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Prosinec 2014
Po Út St Čt Pá So Ne
« Lis   Led »
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031  
Rubriky
Nejnovější příspěvky
  • Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Literární cvičení – pauza
  • 5 x 5 x Triumvirát 2020: odkládáme první setkání
  • Zadání literárního cvičení – pátek 6.3.
  • 5 × 5 × Triumvirát 2020
Nejnovější komentáře
  • Adhara: Z popela: o navazování
  • Adhara: Strašidelné vs. směšné
  • Pastelka: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Zlý strýc Leonard: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Pastelka: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
Facebook
logo triumvirát
  • Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Nezařazené

Potkal jsem někoho z Triumvirátu. Co teď?

15.12.2014
-
Publikováno sikar

Zdravím vás všechny při pondělku. Mnozí z vás, co nás sledují na Facebooku, asi ví, proč předešlé dva pondělky nebyl článek. Pro ty, co to neví, je níže fotka.

jaavincek

Články nebyly předně z důvodů, že porod byl o měsíc dřív, císařským řezem a neskutečně komplikovaný. Kluk byl venku hned, ale následovaly skoro tři hodiny, během nichž ženu operovali v dost provizorních podmínkách (porodní sál není prostě určen na složitější chirurgické zákroky) a nakonec ji zachránili před vykrvácením. Vzdávám tímto hold všem v Motole. Jsou to kouzelníci. Taky musím poděkovat Nedoklubku za to, že mi jedna doktorka hned druhý den dala knížku Vítej, kulíšku, kterou tam dostali chvilku předtím. A kluk a žena děkují mně, protože následující dva týdny jsem se nezastavil a každé odpoledne jim něco zařizoval a jezdil za nimi. Proto nebyly články. Kol a kolem jsem za předchozí tři týdny neudělal skoro nic, co by nebylo pro rodinu.

Teď už se situace uklidnila. Mám je doma, oběma se daří dobře, v což jsem během hororové noci před třemi týdny ani nedoufal, a já nabíhám na starý režim. Bude dneska článek? Ano i ne. Spíše bych rád přednesl pár poznatků ne ani tak o psaní jako o nás a způsobu, jakým k nám přistupujete, ať už při osobním setkání nebo i když zasíláte povídky na posouzení.

1) Jsme taky jenom lidi
První věc se týká osobního kontaktu. Na různých akcích se vcelku běžně setkáváme s našimi čtenáři. Třeba nedávno na Miniconu jsem byl osloven hned dvěma, s nimiž jsem se do té doby nesetkal. Ten druhý paradoxně ani nevěděl, že nějaký Minicon je a přišel prostě do muzea.

Prosím vás, nemusíte nám nikomu vykat, chovat se hrozně uctivě a omlouvat se, že obtěžujete (to poslední platí i na internetu, když nám někomu píšete jakýkoliv dotaz nebo prosbu). Jsme taky jenom lidi a hlavně od sebe, alespoň dle dosavadních zkušeností, nejsme věkově až tak daleko. SF fandom je obecně dost přátelská komunita, ve které si s někým přiťuknete a najednou si tykáte se spisovateli, nakladateli, šéfredaktory a podobnou zvířenou. Abyste si s nimi přátelsky popovídali jako rovný s rovným, na to není potřeba nějaké speciální povolení nebo průkazka.

A to platí i pro nás. Všichni kadíme stejnou dírou, nejsme rozdílní.

2) Proč chceme znát váš věk?
Nedávno jsem byl otázán, proč jediné, co chceme o autorovi vědět, je jeho věk. Vždyť přeci to by na kvalitu psaní nemělo mít vliv, ne? Hodnocení bychom měli dávat bez ohledu na věk.

Ano i ne. Stačí některé lidi sledovat a všímat si, jak se s věkem zlepšují. Udělejte tohle s několika lidmi a zjistíte, že vnímání světa, zkušenosti a další faktory dost hrají roli. V patnácti smýšlíte a díky tomu i píšete jinak, než o deset let později. Neplatí to u každého (a těch pár malých géniů, co nám poslalo povídky, bylo dost depresivních!), ale u devíti s deseti případů věk odpovídá výsledku.

A tady je ten hlavní důvod. Právě díky onomu pozorování zrání lidí také víte, jaké rady a připomínky danému člověku podle věku dát. Je mu dvanáct a píše v jednom velkém odstavci? Poradím mu nějakou knihu vhodnou jeho věku, aby z ní zjistil, jak by mělo vypadat rozložení textu. Je mu třicet? Tak tady mě čeká trochu víc práce.

Důvodem ale je také fakt, jak lidé případnou kritiku berou. Je mi jasné, že třicátníkovi můžu do očí zpříma říct, co bylo dobře a co špatně. Pak jsem ale musel psát komentáře dětem ve věku mezi osmi a deseti lety. V soutěži, které se účastnili i autoři, kteří už slavili úspěchy jinde a vůbec byli o pár úrovní dál. Věkové kategorie pochopitelně nebyly, soutěžilo se o nejlepší text. Věk chci znát právě kvůli takhle mladým autorům. Musíte jim umět vysvětlit, proč prostě ne, ale udělat to tak, abyste nějak neranili jejich mladičkou psychiku.

3) Chceme znát NEJEN váš aktuální věk
Tohle už je jen takový detail související s předchozím bodem. Stalo se nám, že autor poslal povídku a napsal věk osmnáct let. Já to pak četl a přišlo mi, že bych mu řekl maximálně tak šestnáct. Z výše zmíněných pozorování totiž mohu říct, že u mužského plémě často dojde někdy v sedmnácti/osmnácti ke zlomu, po němž jejich texty vypadají podstatně jinak (to je ale spíš materiál na celý další článek). Povídku jsem okomentoval a pustil z hlavy.

Pak se ke mně po asi půl roce vrátila jako bumerang. Náhodou jsem narazil na autorův blog, kde byla uveřejněna. V úvodu autor psal, že se jedná o povídku, kterou napsal před třemi lety.

Vážení. Je hezké napsat nám, že je vám osmnáct. Ale nezmínit, že povídku jste napsali v patnácti, je docela chyba. Ano, ta povídka byla skutečně dost typická na patnáct let a já si díky absenci této informace zařadil autora do škatulky ,,Makej na sobě”. Pokud se ty tři roky alespoň trochu věnoval psaní, věřím, že se také trochu zlepšil. Jestliže ano, uvítal bych spíše nějaký jeho aktuální text, ne pár let starý. Je docela dobře možné, že by můj komentář byl dost jiný. Tři roky totiž znamenají hodně, mohu to potvrdit i sám na sobě, a to už se nejedná o tři roky přechodu od puberťáka na základce po oficiálně dospělého člověka.

Pokud vaše povídka je opravdu takto stará a vy jste od té doby nenapsali nic dalšího, hodí se to zmínit. Opět, je to o jiném smýšlení v jiném věku, které se na textu často odráží.

To by bylo pro dnešek vše. Příští pondělí očekávejte normální článek jako dříve. Mám tu v poznámkách pár námětů, které přímo prosí o zpracování.

Sikar

připomínky
Sikar
15.12.2014
Email
20 Komentářů

Související příspěvky

Další zajímavé příspěvky, které chcete přečíst
Nezařazené

Největší past

1.6.2013
-
Publikováno Cirrat

Dobře, tenhle obrázek je možná až příliš dramatický. Přece jen, past, o které bude v tomto textu řeč, …

Číst více
1.6.2013
Publikováno Cirrat
Kritika, Nezařazené

Zadání literárního cvičení – pátek 3.5.

3.5.2019
-
Publikováno Arenga

Jelikož máme opět první pátek v měsíci, nebude dnes klasický článek, ale zadání malého literárního cvičení. …

Číst více
3.5.2019
Publikováno Arenga
Nezařazené

Pozvánka na Pragoffest 2016

18.1.2016
-
Publikováno Cirrat

Než proběhne odpolední Sikarův článek,  pozveme vás příští pátek do Prahy, kde v Modré škole proběhne PragoFFest, již …

Číst více
18.1.2016
Publikováno Cirrat
← DALŠÍ ČLÁNEK
O číslech biologicky
PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK →
O lidech, nelidech a zrůdách

20 Komentářů

Potkal jsem někoho z Triumvirátu. Co teď?.
  1. Kadet
    15.12.2014 @ 17:47
    -
    Odpovědět

    Vždycky se líp říká “ty vole” než “vy vole”.

    • GemSignor
      15.12.2014 @ 18:55
      -
      Odpovědět

      Když se to umí dobře říct: https://www.youtube.com/watch?v=rp8kqKTVfOg 😀

  2. ioannina
    15.12.2014 @ 19:58
    -
    Odpovědět

    Hrozně moc a moc gratuluju a jsem ráda, že je máš oba doma v pořádku. Když jsem se doslechla to o tom měsíci dřív, děsně mi zatrnulo a od tý doby na vás tři myslím. Uf! <3

  3. Arenga
    15.12.2014 @ 20:26
    -
    Odpovědět

    Je to trefné. S tím věkem myslím. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že jsem v průběhu let texty, které jsem napsala někdy okolo 18-20 let (o těch z 15 ani nemluvím, ty jsem předělala už v těch 18), několikrát přepracovávala, protože jak jsem nabírala roky a zkušenosti, tak jsem prostě několikrát zjistila, že tohle takhle nefunguje nebo že to prostě vidím jinak. Jedním z těch velkých zlomů pro mne bylo právě to, když se mi narodily děti, hlavně to první.
    A taky jsem si vzpoměla, jak jsem po druhém (taky předčasném) porodu volala denně manželovi, aby mi přinesl to a ono a že ještě potřebuju zase tohle 🙂

  4. Matthias
    15.12.2014 @ 20:31
    -
    Odpovědět

    “Potkal jsem někoho z Triumvirátu. Co teď?” – dát se na útěk?

    • Kadet
      15.12.2014 @ 20:53
      -
      Odpovědět

      S tímto názorem souhlasím.
      Mají vařečky a jsou nebezpeční a zákeřní.

      • Tlusťjoch
        16.12.2014 @ 20:33
        -
        Odpovědět

        Já myslel, že mají skartovačky.

        • Kadet
          16.12.2014 @ 20:39
          -
          Odpovědět

          Ty mají bezpochyby taky, ale nemlátí s nima autory 😉

          • Arenga
            16.12.2014 @ 21:40
            -

            No, to by šlo i dost těžko 🙂

          • ioannina
            16.12.2014 @ 22:10
            -

            Vždycky můžou pořídit větší skartovačku a prohnat jí *autora*. ;o)

          • Kadet
            16.12.2014 @ 23:39
            -

            Neraďte jim! Já jsem vždycky první oběť!

    • Jana Dvořáčková
      17.12.2014 @ 17:35
      -
      Odpovědět

      Muhehe, ještě jsem je nepotkala, ale pár příležitostí jsem prošvihla.
      Jen se přidávám k přání. Hodně štěstí :).

  5. Danae
    15.12.2014 @ 22:18
    -
    Odpovědět

    Gratuluju! Ať je vám všem třem čím dál lépe!

  6. Lennroe
    16.12.2014 @ 2:56
    -
    Odpovědět

    Vidíš, já už tě taky párkrát někde na akci viděla a nikdy jsem za tebou nešla, i Cirrat jsem už myslím viděla, já to příště napravím 🙂

  7. Tlusťjoch
    16.12.2014 @ 20:32
    -
    Odpovědět

    Převlékl jsem se za důchodce a navštívil Triumvirát.
    /důchodci mají problém s nasloucháním/

    Gratuluji tobě i tvé milostivé k nádhernému potomkovi.

  8. Schmetti
    17.12.2014 @ 9:50
    -
    Odpovědět

    Mně osoba z Triumvirátu skočila rovnou pod nos 😀

  9. Josika
    17.12.2014 @ 12:03
    -
    Odpovědět

    Gratuluju a jsem ráda, že všechno dobře dopadlo. Ať se teď už všechno jen zlepšuje.
    Přiznávám, že jsme tě na Miniconu taky viděla, ale do komunikace jsem se nepustila, ač jsem o tom přemýšlela:-)

  10. Clover
    1.3.2019 @ 22:01
    -
    Odpovědět

    Velká chyba! =D Mojí ukecanou a od přírody kamarádskou povahu zatím od bližšího kontaktu udržoval jen fakt, že jsem se nechtěla vtírat a být otravná. =D Ha, teď už se mě nezbavíte. =D A gratulace k miminku, jsem ráda, že jsou oba v pořádku, protože z tvého popisu to teda vypadá na zatraceně hororový zážitek. O.o

  11. Clover
    1.3.2019 @ 22:46
    -
    Odpovědět

    Aaaaa teď se cítím jako idiot, že gratuluji k miminku, které je už víc jak čtyři roky na světě, protože jsem si nevšimla data, kdy byl tento článek publikován. -_- Tak pardon…

    • sikar
      3.3.2019 @ 22:22
      -
      Odpovědět

      Heh, přiznám se, že tohle mě pobavilo. Jo, horor to byl, ale z miminka je dneska ukecanej čtyřleťák, co má navíc o dva roky mladšího bráchu.

Leave a Reply to Arenga Cancel Reply

Prosím chvíli počkejte
Odeslat

© 2017 Triumvirát
Potkal jsem někoho z Triumvirátu. Co teď? | Triumvirát