Chvíli jsme vás napínali, dokonce jsme o Vánocích vynechali pravidelné (či nepravidelné) vysílání, ale máme pro vás výsledky první Bleskovky, kterou jsme tento měsíc vyhlásili. V tomto článku najdete pořadí a shrnutí komentářů, jejichž plné znění obdrží autoři e-mailem. Nebudu vás dlouho napínat, jdeme na to:
Celkem jsme dostali 19 příspěvků, a to i přes to, že nás někteří proklínali, neb jsme jim hozenou udičkou bránili v pečení stromečků, balení kaprů a zdobení dárků. Na druhou stranu, snad jsme vás na chvíli přiměli myslet na něco jiného, než na (v tu chvíli) blížící se svátky. Nám se rozhodně četly vaše příspěvky příjemně.
Tedy až na jednu výjimku, která by bodově skončila poslední, protože nedostala bod ani jeden z možných pěti od nikoho z nás, ale my ji vlastně ani nebodovali, protože máme první Triumvirátí diskvalifikaci:
Povídka Pokoj č. 7 od Tenrai nás zarazila jednak jakoukoli absencí formátování, jednak tím, že se jedná o opis zrovna jedné ze Sikarových nejoblíbenějších creepy pasta.
* * *
Tímto na posledním osmnáctém místě skončila Nadaná Jindřicha Martínka. Nohy jinak velmi zajímavému příběhu podrazil fakt, že nedodržel zadání o žhavém skle.
O šestnácté a sedmnácté místo se podělila Poslední plavba Charlie Rose a Skleněná pomsta Jakuba Ullmana. Obě povídky se shodou okolností pokusily nacpat do vyměřeného rozsahu povídky až příliš epický děj, který byl tímto pochopitelně osekán a nevyzněl.
Příčky mezi patnáctým a dvanáctým místem obsadily čtyři povídky (co se dá dělat, když máme 19 povídek a stupnici od 0 do 5):
Duhová od Berry, která potěší, neurazí, ale za chvíli o ní člověk neví, Lyřin Pláč pro radost jako zajímavá psychologická studie postavy, co se tématu dotkla jen velmi okrajově, Žhavá pravda Terezy Mikulové, kde se autorka věnovala více popisům a náznakům než ději, a Žhavé sklo Arnory, ve kterém převládala roztříštěnost nejen záměrná.
Sněhulák a brýle Josefa Fischera obsadil jedenáctou pozici sám. Moderní pohádka, která bohužel zkratkovitě poskakovala sem a tam.
Na desátém a devátém místě se usídlily Černobílá mlha Liny Dee a Žhavé sklo Jany Kodetové. Černobílá mlha působila poněkud useknutě a tématu se zas tak moc nedotkla, i když ho využila přeneseně, toto Žhavé sklo se sice s moderní pohádkou popasovalo pěkně, ale místy některé věci zůstaly nevysvětleny.
Já vím, já vím, jsme sadisti a ještě navíc si klademe hodně specifické podmínky.
Další čtyři povídky se rozdělily o místa mezi osmou a pátou příčkou (včetně): Alamogordské sklo Lukáše Hermy kladlo na čtenáře vysoké nároky hned prvními větami (to byla pomsta, autore?), Fionorovy Domácí oltáře opět uchopily klasické téma klasickým způsobem, v Útěku Trinity E. převážila akce nad vším ostatním a Žhavé sklo Ondřeje Uličného se nám trochu utopilo samo v sobě. Ale co měly tyto povídky společné, je zajímavý svět, který nenásilně rámoval děj povídky. Rozhodně v nás všechny vzbudily zájem o to, dozvědět se víc.
Když budeme mezi stupně vítězů počítat i ten s bramborovou medailí, můžeme vám sdělit, že se o ně tři povídky rozdělily rovným dílem – a zvítězila jen jedna. Pojďme se tedy podívat, jak dopadlo čtvrté, třetí a druhé místo, které obsadily povídky s počtem bodů dvanáct z patnácti:
Famózní TlusŤjoch a jeho Hoď na to oko, Haralde Dablspejsi – to mám za to, že se nemodlím! Neztrácím čas a ještě se dobře bavím. Vlčačka Vendula a její Na břehu – klasická sci-fi, která bohužel zůstala u náznaků. A Lokkenův Přivolávač pohrom – můj osobní favorit, který ovšem občas zakulhal na detailech. Na těchto povídkách je znát, že zvláště ve vypjatých situacích nám humor, obzvláště suchý tak, až se od něj práší, vyhovuje nejvíce.
(Hm, budeme muset udělat nějakou strašně tragickou bleskovku, abychom eliminovali svou posedlost humorem – ale neberte to jako oznamování věcí příštích! U bleskovek nevíte dne ani hodiny, kdy nás chytne rapl! A navíc – máte zimní spánek! Moc vykřičníků?! Aby ne, když to píšu na silvestra ve dvě ráno!)
No a tramtadadá, tramtadadá, naše první bleskovka má svého vítěze!
Je jím KattyV a její Třpyt odpoledního slunce, kde bylo dodrženo zadání. povídka měla pro daný rozsah všechny náležitosti a v takovém poměru, kde nechybělo vůbec nic!
Nezbývá nám, než KattyV pogratulovat, všem ostatním vzdát hold a vyřídit díky za účast a popřát vám vše nejlepší do nového roku, hlavně hodně inspirace a času! To abyste mohli psát – a taky číst naše stránky, které se tímto pomalu pouštějí do třetího roku svého působení! Tady nás máte v našem přirozeném prostředí:
Ahoj, díky za soutěž a za komentář. A ne, nebyla to pomsta, spíš na tomhle rozsahu nebylo možné jinak popsat nekonečný rozsah pouště. Pokud bych první věty rozsekal, nenutily by čtenáře aby sám byl tažen až na kraj pouště spolu s nimi, protože by se mohl mezi jednotlivými tečkami nadechnout a odpočinout si. Přeji vše nejlepší do nového roku!
Jinak…ještě podle čeho se jmenuje povídka:
http://en.wikipedia.org/wiki/Trinitite
Je to jeden z mých oblíbených úkazů, takže musím říct že jste se mi tématem opravdu trefili do vkusu.
Co napsat? Jsem v rozpacích, potěšená, dojatá. Takový dárek na konec roku :o))
Poprvé (pokud nepočítám tu pradávnou studentskou účast v dávno zaniklém literárním klání) jsem se odhodlala poslat svůj výtvor do nějaké soutěže (dík, Ioannino, že jsi mě pošťouchla) a hned úspěch.
Takže ještě jednou dík, milí pořadatelé a hodně štěstí v příštím roce.
PS Budou někde k přečtení povídky ostatních soutěžících?
Gratuluji k vítězství.
Já svoji povídku vymetl na svém blogu.
Učiň také tak, ať si mohu počíst.
Tak už je konečně u nás na blogu. Jen si nejsem jistá, zda se ti bude líbit. Ve srovnání s tvým básnickým viděním světa je vlastně úplně obyčejná.
Gratuluju!
A slibuju, že tě budu šťouchat víc a víc a neustále. :-))
Děkuji moc za komentáře. Na to, že to byla moje první povídka po dvou letech a krátké formáty mi nikdy nešly, jsem se děsila zbytečně, nic co bych předtím nevěděla, moje hlava často přespříliš předchází prsty. 🙂
Páni! To jsem nečekal. Můj první, i když trochu menší, úspěch. Díky moc.
Jinak samozřejmě gratuluji vítězce KattyV. (Tlesk! Tlesk! Tlesk!)
Mám dotaz. Pokud bych chtěl tuto povídku dát k triumvirátské (komplexnější) kritice, abych zjistil, co přesně dělám špatně, mám to poslat ještě jednou Ekyelce?
Rád bych se poučil, ze svých chyb, ale na to potřebuju ty chyby vidět. A já je prostě nevidím.
Na dotaz – ano, poslat znovu Eky. Už kvůli dodržení našich byrokratických postupů.
Nečekala jsem se tak vysoko, vítězce moc gratuluju, Triumvirátu za boží články, které odebírám s radostí a chutí, protože člověk se má učit pořád. Tak vše nej do 2015, mí milovaní kritici!
No, aspoň jsem to zkusila a chybami se autor učí. 🙂 Vítězce gratuluji a vám třem přeji do nového roku vše nejlepší, hodně inspirace, tvůrčích sil a výdrže ve vytváření těchto stránek.
Hodně inspirace všem :).
Děkuji organizátorům za soutěž a emailové hodnocení – za sebe mohu říct, že jste byli velmi spravedliví 🙂 (což chci ocenit!)
[…] ač je to k nevíře, zúčastnila jsem se první literární soutěže (odkaz na vyhlášení a obecně velmi zajímavý a přínosný server/blog). Podle toho jsem […]
Gratuluji všem! 🙂
Páni, nečekala jsem, že to dotáhnu tak vysoko! 😀 Na to, že to byla opravdu jen na 99% akce, to snad není vůbec špatné. ^-^