Už jsem se párkrát setkal s tím, že je obrovským klišé, pokud je váš hrdina sirotek. Nemám nic moc, co bych mohl říct proti tomuto tvrzení. Ačkoliv se kolem nás nachází sirotků vcelku dost a nechci se jich nijak dotknout, tak v literárním světě se tím, že z hrdiny uděláte sirotka, můžete vyhnout spoustě problémů.

U jubilejního pětadvacátého dílu tohoto seriálu jsem chválil knihu Den trifidů. Jako důvod jsem uvedl, že apokalyptické události jsou v ní popisovány úplně obyčejnými lidmi, kteří s tou situací nemůžou nic udělat a snaží se předně přežít. Tahle kniha je příjemně vyvážená. Nabídne vám příběhy jednotlivých lidí, ale současně s tím se pořádně zakousne i do hlavního problému, kterým jsou události apokalyptického charakteru. Tak to ale nevypadá vždy. O čem budu …

Přijde vám nadpis divný? On je. Ovšem má to svůj důvod, jak brzy odhalím. Zeptejte se sami sebe – když tvoříte postavu, kolika mluví jazyky? Může umět česky, anglicky, německy… Dokonce neexistuje pouze jedna jediná znaková řeč, takže když se setkají dva nemluvící z opačných konců světa, nemusí se domluvit.