• Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Napiš a zmáčkni Enter
  • Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Únor 2015
Po Út St Čt Pá So Ne
« Led   Bře »
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
232425262728  
Rubriky
Nejnovější příspěvky
  • Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Literární cvičení – pauza
  • 5 x 5 x Triumvirát 2020: odkládáme první setkání
  • Zadání literárního cvičení – pátek 6.3.
  • 5 × 5 × Triumvirát 2020
Nejnovější komentáře
  • Adhara: Z popela: o navazování
  • Adhara: Strašidelné vs. směšné
  • Pastelka: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Zlý strýc Leonard: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Pastelka: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
Facebook
logo triumvirát
  • Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Úsměvná klišé

Úsměvná klišé 27: Kolik jazyků znáš, jedenkrát jsi člověkem

2.2.2015
-
Publikováno sikar

Přijde vám nadpis divný? On je. Ovšem má to svůj důvod, jak brzy odhalím. Zeptejte se sami sebe – když tvoříte postavu, kolika mluví jazyky? Může umět česky, anglicky, německy… Dokonce neexistuje pouze jedna jediná znaková řeč, takže když se setkají dva nemluvící z opačných konců světa, nemusí se domluvit.

Science fiction často používá prvek univerzálního překladače. Počítač chvíli zpracovává cizí jazyk. Čím více údajů má, tím snáz mu to jde. Nakonec jazyk rozluští a umožní vám povídat si s mimozemšťany. Tento motiv je pěkně starý, setkal jsem se s ním už v Zápasu s nebem, ale nejspíš bych našel i starší příklady. Fantasy může pracovat s motivem kouzla umožňujícího porozumění. Pokud je ve vašem světě dostatečně rozvinutá technologie nebo magie, vždy existuje toto vysvětlení. Jenže jako pokaždé – když už tam něco takového je, hodí se to okrajově zmínit. Když napíšete, že Franta vypnul univerzální překladač, aby si mohli dva mimozemšťané popovídat beze strachu, že je poslouchá, čtenář vezme na vědomí, že takový přístroj existuje. Nespoléhejte na to, že si to čtenář odvodí sám, protože to je přeci jasné.

Star Trek: Enterprise, seriál, který se má odehrávat teprve v roce 2150 (neplést s původní sérií nebo Novou generací!), si s tím pohrál trochu jinak. Na palubě je extrémně nadaná tlumočnice, která se učí jazyky velmi ráda a velmi rychle. Vynález univerzálního překladače, s jehož tvorbou mimochodem pomáhala, je představen až v poslední epizodě.

Pokud si chcete zvolit dráhu vesmírného lingvisty, ptejte se po Kláře Smolíkové. Jak vidíte, dává lekce. (A já jí děkuji za fotku.)

Pokud si chcete zvolit dráhu vesmírného lingvisty, ptejte se po Kláře Smolíkové (skrývá se v pozadí vlevo). Jak vidíte, dává lekce. (A já jí děkuji za fotku.)

 

V knize Cizinci z oblohy zase Vulkánci, kteří ztroskotají na Zemi (pro ty, co Star Trek znají, jedná se o nekanonický příběh) řeknou, že i když nemají přijít do styku s místními, musí všichni členové výpravy znát nějaký z hlavních jazyků dané planety.

Tím se krásně vysvětlilo oblíbené klišé, že všichni mimozemšťané umějí anglicky. Protože víte, čím mě později trochu štvala Hvězdná brána? Dokonce i v jiné galaxii mluví všichni anglicky. Nepamatuji se, že by americká armáda měla ve výstroji univerzální překladače. Pokud se mýlím, opravte mě.

Tenhle problém nastává nejen v rámci cestování vesmírem, ale stačí v rámci naší planety. Když se ve vaší povídce setká Korejec a Němcem a dají se do řeči, hodilo by se zmínit, že jeden rozumí řeči toho druhého. Nebo oba umí anglicky/čínsky/svahilsky.

Pokud chcete použít motiv toho, že obě postavy sdílí jeden jazyk, který ne nutně je rodným jedné z nich, dejte si pozor, abyste se neztratili v čase a prostoru. Dnes se skoro všude domluvíte anglicky. Před sto lety zase u nás snad všichni uměli německy. Dlouhá staletí byla mezinárodním jazykem inteligence latina. Co se prostoru týká, tak se přichystejte, že třeba Francouzi anglicky umí, ale nechtějí tak mluvit. Italský číšník na vás zkusí pět jazyků, ale nečekejte, že si s ním kromě objednání jídla popovídáte ve více než dvou. A mluvili jste někdy po telefonu anglicky s Číňanem? Já ano. Nezapomenutelný zážitek (a touha zaškrtit toho, kdo mi tyhle lidi přepojuje, aniž se optá, koho volají. Nejsem ústředna!).

Další skvělý způsob, jak se mohou dvě postavy mluvící rozdílnými jazyky dorozumět, byl ve filmu District 9. Lidé mimozemšťanům rozumí, ačkoliv nejsou schopni mluvit jejich jazykem, a naopak. Rozdílné řečové ústrojí znemožní mluvit, ale co se sluchu týká, ten mají všichni stejný.

Také se hodí zmínit seriál Firefly. Tvůrci uznali, že kolonisté v jiné sluneční soustavě by mohli mluvit nejrozšířenějšími pozemskými jazyky. Mluví se tam anglicky a čínsky. Anglicky, když se mluví slušně, čínsky, když se nadává.

Pak je pochopitelně možné situaci řešit například telepatií, ale s tou by v reálu bylo spojeno tolik problémů, že je většinou jednodušší zvolit nějakou z možností výše. Pochopitelně to nejsou všechny způsoby, jak to dělat. Jsem si jistý, že vás při psaní napadnou další. Důležité ale je, abyste se zamysleli, jak je možné, že si postavy rozumí. Když hrdina přijede do cizí země, tak zmínka o znalosti místního jazyka nebo použití jazyka společného vám nezabere ani celou větu.

Tohle nebylo klišé. To bylo pouhé zamyšlení, které se do článku tématicky hodilo.

Klišé nastává teď.

Tolkien vymyslel hned několik fiktivních jazyků, ale stejně většina obyvatelstva Středozemě rozumí jakési obecné řeči. Obecná řeč je takové ve fantasy oblíbené slovní spojení. Pokud máte obecnou řeč, které rozumí všichni, zažehnali jste spoustu problémů.

Pokud tohle udržíte jen v rámci určitého území, dá se to chápat. Středozemě přeci jen není až tak obrovské území, takže by tam mohl převažovat jeden konkrétní jazyk. Klišé nastane, když stejným jazykem mluví obyvatelstvo celé planety.

Je možné, že s vývojem společnosti skutečně dojde k tomu, že se jazyky sjednotí nebo se všichni na planetě povinně budou učit jeden konkrétní jazyk, který bude určen jako oficiální. To je věc, která se pochopitelně stane až v určitém stupni vývoje společnosti. Těžko se to udá ve středověku, kdy lidé ještě ani nebudou pořádně vědět, jak velký je svět kolem nich a že na druhé straně planety je další kontinent, na němž žijí lidé.

Vezměme si tedy jako příklad rasu cestující vesmírem. Takovou, jejíž jazyk tvůrci propracovali opravdu podrobně.

Klingony.

Protože Hamleta si tak nevychutnáte v žádném jiném jazyce! Ano, Hamlet v klingonštině u nás vyšel a tato ilustrace je z něj.

Protože Hamleta si tak nevychutnáte v žádném jiném jazyce! Ano, Hamlet v klingonštině u nás vyšel a tato ilustrace je z něj.

 

V mé knihovně se dá též najít slovník klingonštiny, který obsahuje i výslovnost a gramatiku. Pokud se chcete naučit opravdu šílený jazyk, který jsem vzdal během nacvičování výslovnosti ve vlaku (poté, co lidem vadilo, že na ně plivu) doporučuji. Hlavně nás ale nyní bude zajímat jistá informace, která padla v úvodu. Klingonština má mnoho dialektů, ale jako oficiální klingonština se bere dialekt nynějšího císaře. Dále budu citovat Wikipedii, dle které je dialekt, jiným slovem nářečí, nespisovný jazykový útvar užívaný pouze mluvčími z určité geografické oblasti.

Tohle snad znáte. Snad všichni bychom byli schopni vyjmenovat pár nářečí. Také některá menší města mají své slangy používající slova, s nimiž se jinde nesetkáte. Jenže podle této logiky na Kronosu je pouze jediný jazyk, klingonština, který má mnoho nářečí. To má i čeština. Žádná zmínka o tom, že by ta nářečí byla ve skutečnosti původní jazyky, které v daných oblastech existují vedle současné oficiální klingonštiny. Jedná se o jeden jazyk, který se používá na celé planetě, ale jaksi nejsou nikde moc zmínky o tom, že by to dříve bylo jazyků víc.

Tohle je obecný problém science fiction. Jedna planeta, jedna rasa, jeden jazyk.

A také dost často jedno náboženství.

Seriálu Babylon 5 jsem viděl všehovšudy pár epizod. Nějak to na mě před lety působilo spíš legračně a navíc to dávali v divnou dobu na jakémsi obskurním kanálu. Až po letech jsem zjistil, jaké ódy na ten seriál někteří lidé pějí. V mysli mi však utkvěl díl, v němž se na stanici rozhodnou udělat něco jako kulturní festival, na němž by všechny rasy předvedly své náboženské rituály. Aby se ona multikulti (Kdo jste mi za tohle slovo na PragoFFestu málem vynadal?) společnost lépe poznala.

Rasa A ukázala nějaký rituál, rasa B, rasa C… (Nebojte, byla tam ještě nějaká jiná zápletka, ale nevzpomínám si, o čem.) Úplně na konci došlo na lidi. Epizoda končila tím, že namísto jediného kněze přiletěli zástupci desítek církví.

Jak je to možné? Co za klišé je, že jakákoliv mimozemská rasa je dokonale jednotná? Na tohle téma jsem lehce narazil již v rámci tohoto seriálu v dílech sedm a čtrnáct.

Podívejte se na lidi. Představte si, že by někdo vyhlásil jako povinný jazyk angličtinu. Už vidím tu vlnu odporu. A teď všem přikažte, že mají být jednoho jediného náboženství. To se v historii v mnoha zemích stalo. Lidé raději emigrovali, než aby se podřizovali takovému příkazu.

Co jedni vnímají svým způsobem jako pokrok společnosti – sjednocení – totiž jiní mohou vnímat jako útlak.

Než napíšete mimozemskou rasu, která má jeden jediný jazyk, náboženství a další, položte si jednoduchou otázku – jak toho ta rasa docílila?

Může se totiž stát, že z odpovědi na tuto otázku se stane zajímavější příběh, než to, co jste chystali původně. Budete jedním z mála, co skutečně podá vysvětlení.

Sikar

cizí jazyky
fantasy
fiktivní jazyky
klišé
realita
sci-fi
Sikar
Star Trek
stereotypy při psaní
tvorba postav
2.2.2015
Email
42 Komentářů

Související příspěvky

Další zajímavé příspěvky, které chcete přečíst
Úsměvná klišé

Úsměvná klišé 4: Je to přeci jen obyčejný sedlák

19.8.2013
-
Publikováno sikar

Kdo viděl film Barbar Conan? A teď prosím myslím ten z osmdesátých let s nesmrtelným Arniem, nikoliv nedávnou …

Číst více
19.8.2013
Publikováno sikar
Úsměvná klišé

Úsměvná klišé 17: Vesmírná dobrodružství vesmírného dobrodruha Vesmírňáka, odehrávající se ve vesmíru

12.5.2014
-
Publikováno sikar

V sedmdesátých letech se objevil takový zajímavý trend. Vzali jste nějakou více či méně oblíbenou kreslenou postavu a …

Číst více
12.5.2014
Publikováno sikar
Úsměvná klišé

Úsměvná klišé 1: Dekapitovaná armáda

4.8.2013
-
Publikováno sikar

Podobně jako u podivných jmen, líných názvů textů a okoukaných zápletek, se také setkávám s tím, že lidé …

Číst více
4.8.2013
Publikováno sikar
← DALŠÍ ČLÁNEK
O emocích
PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK →
Úsměvná klišé 26: Pasivní akční hrdina a úplně pitomý mudrc

42 Komentářů

Úsměvná klišé 27: Kolik jazyků znáš, jedenkrát jsi člověkem.
  1. Weredragon
    2.2.2015 @ 18:23
    -
    Odpovědět

    S tou Hvězdnou bránou to máš z toho, že koukáš na nízkorozpočtový brak jako je Atlantis, a ne na původní film z roku 1994 od Emmericha http://www.csfd.cz/film/2576-hvezdna-brana/ 🙂 Tam všichni mluvili starou egyptštinou, měli pro to v rámci sci-fi logické vysvětlení a na překlad museli mít specialistu 🙂

    • sikar
      2.2.2015 @ 18:36
      -
      Odpovědět

      Viděl, viděl. Proto ve mně seriál pak zanechal nelibé pocity.

      • Weredragon
        2.2.2015 @ 22:31
        -
        Odpovědět

        To pak chápu, já ho ze stejného důvodu ani nebyl schopný sledovat 🙂

        • sikar
          2.2.2015 @ 22:33
          -
          Odpovědět

          Upřímně řečeno, já se Stargate dost dlouho bránil hlavně proto, že první série byly dost vykrádačka Star Treku. Pak ale nastalo období, kdy jsem měl docela dost volného času, ale už ne energie na něco jiného než čumění do obrazovky. Takže se koukalo a radši nepřemýšlelo.

    • Brog
      2.2.2015 @ 20:26
      -
      Odpovědět

      No… Ne, že by mě to u Hvězdné brány někdy neštvalo, ale prostě jsem si vždycky říkal: “Je to seriál, kdyby každou epizodu měli lidé číst samé titulky a plácat smyšlené kecy… tak by to lidi začalo nudit. Co se dá dělat.”
      Ale spíš mě vážně štvalo to, že u Hvězdné brány leckdy ani nenaznačili, že by daná rasa měla svůj jazyk. U Assassin’s Creed a The Musketeers mi taky stačí, když aspoň občas použijí postavy slovo z daného prostředí, aby aspoň trochu navodili atmosféru. Ale ani tohle snad kromě Jaffů v SG nedělali.

  2. Taive
    2.2.2015 @ 20:04
    -
    Odpovědět

    Co se týče té telepatie, nebyla by ve skutečnosti nejspíš zdaleka tak všespásná. My lidi myslíme samozřejmě i v pocitech a obrazech, které jsou víceméně univerzální, ale stejně nám neustále běží v hlavě především náš vnitřní monolog, který se odehrává v našem mateřském (nebo prostě nejbližším) jazyce. Tenhle monolog nám jede v hlavě opravdu furt, což by vám mohli potvrdit lidé s poškozenými centry řeči v levé hemisféře, kteří o něj přišli. Takže se dá očekávat, že telepat, který by skutečně “slyšel” cizí myšlenky, by je slyšel v jazyce, ve kterém odposlouchávaný myslí a, pokud by se jednalo o jazyk, který nezná, nemusel by z nich pochopit vůbec nic. Tohle je mimochodem skvělá zpráva pro polygloty, mohli by se takhle telepatii nedostatečně vzdělaného oponenta celkem elegantně vyhnout.

    • sikar
      2.2.2015 @ 20:21
      -
      Odpovědět

      Přesně. Telepatii bych někdy rád věnoval článek a asi by to bylo další klišé. Stále na něj ale sbírám materiály.

      • Lokken
        2.2.2015 @ 22:39
        -
        Odpovědět

        To je bezva, na to se těším. 🙂
        Právě, když jsem si četl tento článek, tak ve mě vyvstala otázka, jak by to bylo s tím telepatem, jestli by dokázal rozluštit ty cizí myšlenky v jiném jazyce. Díky Taive za odpověď. A Myslíte si někdo z vás, že kdyby ten telepat byl fakt dobrej, že by se dokázal žít s pocity toho druhého a přes tu atmosféru, kterou daná osoba cítí, vytušit, co dané myšlenky znamenají?

        A ještě, když si na to Sikare narazil… vím, že je to hrozné klišé, a že je to velká zkratka, jak se vyhnout problémům, ale co když mám svět, tedy celou (nebo spíš skoro celou) planetu, jinou než Zemi, kde všichni lidé (jsou tam jenom lidé) mluví jedním jazykem, a mám ale pro to vysvětlení.
        Vím, že jazyk se vyvíjí a po 3000 letech by asi k nějakejm změnám došlo (s tímto faktem se ještě potýkám, ale pokud už na počátku “vzniku” lidstva byl jenom jeden jazyk a samotnými Bohy bylo zakázáno vytvářet a mluvit jinou řečí, než tou, kterou lidem “dali” bohové) i to má své opodstatnění), tak by to teoreticky mohli jít, ne? Samozřejmě, že pár vzbouřenců, kteří se tomu vymknou tam je, o tom žádná.
        A s tou jednou církví… No ve sci-fi bych řekl, že je to problém, aspoň pokud se vychází ze Země. Ale u fantasy, tam jsou vždy na počátku nějací bohové, nebo něco, co je podložený hmatatelnějšími důkazy než Bůh u nás, tak možná proto by na celé planetě mohlo být jenom jedno náboženství, které by ale bylo opodstatněné. Můj názor.
        Co vy na to?

        • sikar
          2.2.2015 @ 22:49
          -
          Odpovědět

          Tohle je v zásadě to, o čem jsem psal – než něco takového člověk napíše, měl by se nad tím zamyslet. Pokud v daném světě existuje nějaká vyšší moc, která je schopná se lidem ukázat v takové míře, že není pochyb o její existenci a hlavně moci, není problém. Jedná se o logické vysvětlení. Pokud se jedná o vůli bytosti, která má nade mnou moc (ideálně dobré a moudré bytosti, která raději používá cukr a ne bič), proč ne.

      • Evžen
        3.2.2015 @ 10:11
        -
        Odpovědět

        Zatraceně 😀 Víš, tímto článkem jsi mi udělal trochu čáru přes rozpočet. Asi před týdnem jsem dopsal jistou, dosud ještě ani znova nepročtenou povídku, ve které hlavní hrdina (telepat!) přežije jen díky tomu, že se začne živit jako překladač nebo tlumočník pro rozhovory lidí a mimozemské rasy, neschopné z “tělesných” důvodů mluvit lidskou řečí. Zkrátka čte jejich myšlenky, tlumočí je lidem a ti odpovídají svou řečí, které mimozemšťané rozumí.
        Vysvětlení by mohlo být v čtení právě oněch obrazů a pocitů, které v hlavě běží vedla vnitřního monologu, nic jiného mě nenapadá…

  3. Em
    2.2.2015 @ 21:11
    -
    Odpovědět

    V SG seriálu to, pokud vím, řešili tak, že všechny navštívené světy byly kolonie Antiků, kteří tam postavili brány a zanechaly potomky. V tom filmu to ale bylo smotané s tou egyptštinou ještě…

    Angličtina v seriálu tedy není vlastně pozemskou angličtinou, ale jazykem Antiků, a proto jím mluví všechny ty planety včetně naší. Jen je trochu zvláštní, že za ty tisíce let se ten jazyk nikde ani trochu nevyvinul…

  4. Tenny
    2.2.2015 @ 21:31
    -
    Odpovědět

    Mě hlavně štve, že ve sci-fi tolik převažují audio-orální způsoby komunikace (a jiné max. když se používá nějaký ten překladač). Kde jsou moji mimozemšťani, co používají znakový jazyk? Feromony? Světelné signály? Jo, občas se ve sci-fi objeví, ale pouze okrajově.
    (ale to je prostě ta moje profesionální deformace 😀 )

    Jinak jistý typ “obecné řeči” existovala i na zemi, i když ne v celosvětové šíři. Původní obyvatelé Ameriky (tedy Indiáni) měli nesmírné množství jazyků na malém území. Každý kmen měl nějaký, a to dost ztěžovalo domluvu, když jste chtěli třeba obchodovat. Existoval proto univerzální indiánský znakový jazyk, kterým se mezi s sebou lidé z jiných kmenů domlouvali. Měl mám pocit i písemnou formu.
    Ale nebyl to ničí rodný jazyk, byl to prostě prostředek pro komunikaci s cizinci.

    • sikar
      2.2.2015 @ 22:35
      -
      Odpovědět

      Parádní poznatek! Díky, tohle si zapamatuji. Mám v plánu jistý příběh, v němž by byli i indiáni a tohle by se tam hodně hodilo.

      • Weredragon
        2.2.2015 @ 22:50
        -
        Odpovědět

        Já jich popravdě znám docela dost, jsi si jistá, že čteš opravdu sci-fi? 🙂 A Sikar by měl dotyčný díla znát nepochybně také, protože jsou například od jmen jako Clark, Crichton a další 🙂 A pak tu máme například počítačový sci-fi svět Mass Effectu – s nějakou tou knížkou k tomu – kde najdeš také v podstatě všechno, co jsi vyjmenovala, na jednom místě.

        • sikar
          2.2.2015 @ 23:01
          -
          Odpovědět

          Vybavila se mi teď povídka od Lema, ve které lidé nechápou, proč jim mimozemšťané neodpovídají, než někoho napadne, že jejich hlavním smyslem není zrak, ale čich. Komunikace čichovými zprávami byla dost vtipným prvkem.

        • Tenny
          2.2.2015 @ 23:14
          -
          Odpovědět

          No, je fakt, že sci-fi zas tolik nečtu, ale stejně mi přijde, že převažují mluvené jazyky. Přiznávám svoji sci-fi neznalost, takže prosím o přesný název knihy, kde je hlavní hrdina/jeden z hlavních hrdinů mimozemšťan, co komunikuje neorálně? Ráda si to přečtu.
          Ale co se týče Mass Effectu, tak ten jsem hrála a pokud vím, mluvenou řečí tam komunikuje 90% mimozemšťanů. Elkorové sice používají feromony, ale jako doplněk, ne jako hlavní prostředek. A Hanarové používají světlo, což ovšem překládá onen překladač, který jsem zmínila. A kdo ještě? Možná Rachni, ale ti jsou (téměř) vyhynulou rasou… Prakticky všichni důležití mimozemšťané, kteří mají v příběhu nějakou zásadnější roli a nejsou jen NPC do počtu, mluví.
          To je právě to, co jsem tím myslela – ano, tihle mimozemšťani se objevují, ale jen jako okrajové, nedůležité postavy. A na mimozemšťana používajícího znakový jazyk jsem třeba ještě v literatuře nenarazila. (a to je to dokonce způsob komunikace, který se na zemi nachází)

      • Tenny
        2.2.2015 @ 23:19
        -
        Odpovědět

        Co se týče toho indiánského znakového jazyka, jsou myslím dokonce k sehnání i videa, kde indiánští náčelníci ten jazyk ukazují. Já si ale pamatuji jen znak pro bizona. 😀 Jsou o tom nějaké knížky, ale samozřejmě pouze v AJ.

        • Weredragon
          2.2.2015 @ 23:45
          -
          Odpovědět

          CO se týče Clarka, celkem klasický příklad je série o Rámovi. Tam je celá rasa, která nemá sluch, a komunikuje pomocí sledu barevných světel. Objeví se poprvé v druhé knize ze čtyř, ale je vedle lidí hlavní rasou díla a spousta jejich postav je hlavních. Překladač se snaží postavit, ale až do konce díla ho pořádně nezprovozní. V jednom místě knihy se tam dá narazit i na mimozemšťana, který komunikuje vypouštěním bublin, ale je tam o něm jen zmínka. Pak jedna z hlavních postav série Commonwealth od Petera F. Hamiltona, Tochee, komunikuje pouze v ultrafialovém spektru a s lidmi používá znakovou řeč po většinu díla. Obě postavy přitom lidem odezírají ze rtů. Pro změnu jedna z důležitých lidských postav u Weissova Domu o tisíci patrech je slepá, používá speciální náhražky očí, a je z toho jedna z důležitých bodů děje. V Crichtonově Kouli používají pro komunikaci s mimozemšťanem – jediným zástupcem a hlavním bodem děje – v jednu chvíli světelné signály, a myslím, že je tam i spekulace, jestli není hluchý, ovšem mylná (tu část o spekulaci si mohu ovšem i plést, dlouho jsem to nečetl). V Asimovově Nadaci se znaková řeč používá v jednom společenství jako běžná, a vlastně jediná komunikace. Lema už mezitím zmínil Sikar, tak jen dodám že i v dalších dílech od Clarka se dají najít příklady různých mimozemšťanů neobvyklých tvarů a vlastností, včetně Vesmírné odyssey. A jiná komunikace s mimozemšťany je i Carl Sagan, Konktakt – po většinu času rádiový 🙂

          • Tenny
            3.2.2015 @ 0:17
            -

            Díky, na ty knížky/povídky se kouknu. Uvidíme, jak to tam bude zobrazené. 🙂
            Mimochodem, “znaková řeč” a “hluchý” jsou výrazy, které doporučuji nepoužívat. Jsou považované za urážlivé lidmi, kteří neslyší – správně je to “neslyšící” a “znakový jazyk”.

  5. Taychi
    2.2.2015 @ 22:00
    -
    Odpovědět

    Jedině zlatou rybku!

    • sikar
      2.2.2015 @ 22:34
      -
      Odpovědět

      Babylonskou?

  6. Arenga
    2.2.2015 @ 22:09
    -
    Odpovědět

    já bych ještě maličko doplnila ohledně reálných jazyků v minulosti, že jako je dnes “mezinárodní” a “diplomatický” jazyk angličtina, tak ještě před druhou světovou válkou to byla francouzština, která byla pro evropskou šlechtu dlouhá staletí jakýmsi “druhým mateřským jazykem”

    a jinak jsem si u tohohle článku nemohla nevzpomenout, jak nám před pár lety hlídala babička dceru a my si s manželem po práci vyšli na večeři do restaurace – a já jsem mu skoro celou dobu hustila do hlavy, co jsem ten den v práci tak mimoděk vymyslela ke “svému světu” – týkalo se to jistého stěhování národů, etnogeneze a jazykového vývoje a s nadšeným výrazem jsem na něj chrlila pojmy jako RLO, R, H a H1, H2 a RLO2 – a můj manžel byl strašně chápavý a dokonce mi pokládal doplňující dotazy :-))

    • sikar
      2.2.2015 @ 22:34
      -
      Odpovědět

      Hmm, francouzština. Pak se mi vybaví jeden díl Star Treku a uražený Picard, když Data řekl, že někdo mluví mrtvým jazykem francouzštinou.

      • Arenga
        3.2.2015 @ 13:48
        -
        Odpovědět

        no jo no, co my víme, co časem bude 🙂
        taky je zajímavá myšlenka uměle vytvářených “mezinárodních jazyků” jako třeba esperanto – vím, že jich je víc, ale teď si nevzpomenu jaké přesně a hledat se mi to nechce, ostatně, zatím se nezdá, že by se některý z nich chytil

        • idle
          3.2.2015 @ 14:10
          -
          Odpovědět

          Z hlavy mě napadá minimálně ještě Slovio, které by mělo být plusmínus srozumitelné všem Slovanům (a když se člověk podívá na ukázky na webu, ono to fakt docela jde). Ale víc jsem se tomu nevěnovala, to by člověk potřeboval opravdu několik životů.

  7. LinaDee
    2.2.2015 @ 22:31
    -
    Odpovědět

    Já se s univerzálním překladačem potkala poprvé ve Čtyřlístku, myslím, ze to bylo Zachraňte Lidušku… Jinak jsem si vzpomněla na nádherný kiks v jedné knize, tuším z edice KOD, odehrávala se v Anglii a Karibiku a bylo tam použité spojení “jako by nerozuměl česky ” nebo něco velmi podobného.

  8. ioannina
    2.2.2015 @ 23:50
    -
    Odpovědět

    Celkem mě zajímalo, jak to řešili kdysi dávno vandrující tovaryši. Študáci mohli z univerzity na univerzitu prostě proto, že všude latina, ale co s těmi tovaryši?
    Jenže – jazyky tehdy byly k sobě o kousínek blíž. Nebyl jeden spisovný jazyk a pak nespisovné dialekty. Takže když takový tovaryš na vandru pracoval tuhle, pak se přesunul o nějakých 100 kilometrů, zvykl si na dialekt, pracoval tam pár měsíců, pak se přesunul o dalších 100 kilometrů, našel práci, dělal tam, zvykl si na dialekt… tak ani nevěděl jak a postupně, díky pomalému pohybu své osoby a relativně slušné spojitosti spektra dialektů, mluvil místo rodnou kastilštinou tou hatmatilkou z Neapole. 🙂
    Taky historické řešení. Stačí, aby změny nebyly naráz moc velké a aby se poutník pohyboval dostatečně pomalu. Zvykne si – a sice mluví trochu podivně, ale rozumí a je mu rozumět.

    • Arenga
      3.2.2015 @ 13:50
      -
      Odpovědět

      náhodou, zrovna “hatmatilka od Neapole” je prý španělštině dost podobná – můj otec s manželkou byli před pár lety na dovolené někde tam v tom koutě a běžně se tam domlouvali španělsky – a bavili se i s nějakou místní starší paní a ta na ně po půl hodině rozhovoru vybafla: “a jakým dialektem vy to vlastně mluvíte” – když jí odpověděli, že španělsky, tak prý nevěřila vlastním uším

      • ioannina
        3.2.2015 @ 18:43
        -
        Odpovědět

        Jo, zažila jsem něco podobnýho v Římě, když jsem mluvila latinsky s italskou výslovností. 😀
        Ale fakt – Neapol a kastilština byly vybrané náhodně, ovšem pravidlo “posuň se o další třídenní cestu, teprve až místním rozumíš” platí dost univerzálně v jakékoli jazykové rodině. Dokonce to platí i přes hranice, třeba přechod z germánských jazyků do slovanských, akorát tam v tom hraničním území musíš strávit trochu delší dobu, protože přecházíš na jiný systém.

        • Arenga
          4.2.2015 @ 13:05
          -
          Odpovědět

          ovšem na druhou stranu, jelikož v minulosti nebyla hranice prostě čára, za níž se už mluví jinak, a daleko víc se to prolínalo, tak i tohle bylo svým způsobem jednodušší
          mimochodem, vzpoměla jsem si na ještě jednu rodinnou historku, ovšem výrazně, výrazně starší – že prý byl v rodině mé prababičky chlapec z Německa /nebo něměcké rodiny (přesně to nevím) na “výměnu” a prababiččin bratr zase u jeho rodiny, tak na zkušenou a aby se oba dva naučili jazyk – no a po čase prý řekl ten chlapec řekl jejímu tatínkovi “pane Kratochvíle, já už docela dobře rozuzumím, všem, akorát milostivé paní moc ne.” a důvod byl ten, že prý praprababička používala ve vyjadřování hodně zdrobnělin a v těch židličkách, stolečcích, kvítečkách, polívečkách apod. se chudák kluk ztrácel – a pointa proč to píšu? i taková zdánlivá drobnost může dost zkomplikovat porozumění

    • Sothis
      3.2.2015 @ 15:27
      -
      Odpovědět

      Tovaryši? Tak bych hádala, že to samý, co dneska dělají Afričani a Arabové, když chtějí studovat v Praze a neplatit za studium v angličtině.
      Prostě se to naučej, a fofrem.
      To jenom my běloši jsme zhejčkaní a máme pocit, že ve dvaceti už to nejde…

      • ioannina
        3.2.2015 @ 18:48
        -
        Odpovědět

        Svým způsobem ano i ne. V době největšího rozmachu cechů neexistovaly učebnice národních jazyků. Neexistoval ani pojem národ (záležitost 19. století). Byla latina – a jazyky laické. Psalo se převážně latinsky, protože text v dialektu laickém byl o 500 kilometrů dál už nesrozumitelný.
        No a tovaryši a obchodníci a tak se učili odposlechem.

        • Arenga
          4.2.2015 @ 13:11
          -
          Odpovědět

          no, ve 14. století už ovšem ty “národní” jazyky dost pronikají i do té písemné kultury, pro příklady není třeba chodit daleko, třeba Dalimilova kronika, ostatně ani diplomatické písemnosti už nejsou výlučně latinské a ten podíl česky a německy psaných (samozřejmě na našem území) se s postupujícími desetiletími jen a jen zvyšuje

        • Danae
          10.2.2015 @ 15:05
          -
          Odpovědět

          Vzhledem k tomu, že většina tovaryšů byla negramotných, byly by jim učebnice stejně na houby. Učili se tou nejúčinnější metodou, konverzací, poslechem a potěhem za ucho, když si ani na potřetí nezapamatovali, že dratev není knejp.
          To byl koneckonců i princip těch “handlů”, o kterých píše Arenga – hodit mladého člověka do jinojazyčného prostředí, aby se za šest měsíců vrátil s celkem slušnou jazykovou kompetencí (většinou bez znalosti psané formy jazyka).

  9. Meridion
    3.2.2015 @ 10:51
    -
    Odpovědět

    Oblíbená klišé, když je někdo přenesen z našeho do fantasy světa, také jsou:
    1) ukáže se, že původně pochází odtamtud a zázračně se na svůj mateřský jazyk rozpomene.
    2) Naučí se ho v jediném okamžiku přispěním kouzla nebo po vypití magického nápoje.
    3) Pokud se učí jazyk postupně, při počátečním dorozumívání posunky a ukazováním na předměty obvykle hned napoprvé pochopí, co ta druhá strana myslela. Pokud vzniknou nějaká nedorozumění, mají většinou charakter přeřeknutí a vtipných záměn slov než neznalosti určitého termínu.

    Věnuji těmto situacím v knihách a filmech zvláštní pozornost, protože mám stejný případ v jednom svém díle, a tak jsem nad tím dost uvažovala:
    Jak odpoledne plynulo, zvládla jsem pojmenovat všechny předměty v dohledu a naučila se i některé pojmy, které se daly vyjádřit pohybem a gesty. U spousty výrazů jsem si však nebyla stoprocentně jistá, jestli skutečně znamenají to, co si myslím (dřevo nebo trám? spát nebo ležet?), natož abych se dověděla, jak se řeknou abstraktní a přitom pro mě tolik potřebné výrazy jako „jak se řekne tohle?“ nebo „promiň, já ti nerozuměla“.

  10. TlusŤjoch
    4.2.2015 @ 8:59
    -
    Odpovědět

    …sestoupil Hospodin, aby zhlédl město i věž, které synové lidští budovali. Hospodin totiž řekl: “Hle, jsou jeden lid a všichni mají jednu řeč. A toto je teprve začátek jejich díla. Pak nebudou chtít ustoupit od ničeho, co si usmyslí provést. Nuže, sestoupíme a zmateme jim tam řeč, aby si navzájem nerozuměli.”

    /Genesis/

    • Josika
      4.2.2015 @ 15:05
      -
      Odpovědět

      Dokonce existovala i teorie, že ten původní jazyk by bylo možné objevit (ať už zrekonstruovat nebo najít někoho, kdo jím ještě mluví). Ve fantasy by se něco podobného myslím moc hezky vjímalo. Ve sci-fi by to asi chtělo nějakou dost šílenou obezličku.

  11. Alf
    4.2.2015 @ 11:18
    -
    Odpovědět

    Pamatuju si na úplně první čarodějnický díl Simpsonů, kde se poprvé objevili Kang a Kodos. Unesli Simpsony na lod a začali mluvit skvělou češtinou (angličtinou v originále). Líza na to reagovala: “… a mluvíte česky.” Na to jeden z ufonů odvětil: “Ve skutečnosti mluvíme rigolštinou. Fascinující náhodou jsou naše jazyky totožné.” Tedy další šikovný způsob, jak vysvětlit, proč si všichni ve vesmíru rozumějí :D.

  12. hAnko
    9.2.2015 @ 23:54
    -
    Odpovědět

    V tomhle se mi moc líbí Svět řeky od Phillipa Farmera. Dojde tam ke “zmrtvýchvstání” všech vývojových stupňů člověka, všech národů a ras. Při každém novém střetnutí je jasně napsané, jak se aktéři navzájem baví. Ze začátku jsou řeči oddělené, ale postupem času jejich prolínáním vznikají nové “univerzální jazyky” podle toho, jaké národy se na daném území sešly. Naprosto geniální je část, ve které Mark Twain a Jan Bezzemek společně vládnou státu, kde je úředním jazykem esperanto. 🙂

  13. Sothis
    11.6.2020 @ 22:07
    -
    Odpovědět

    Pokud jde o tu klingonštinu, jejíž nářečí nejsou původní jazyky – pokud jsou to nářečí, tak jaksi z definice skutečně nejsou. Spíš půjde o něco jako různé světové dialekty angličtiny (britská, americká, australská, AAVE…) Skutečně nářečí jednoho jazyka, který ty ostatní už vytlačil. Vícero původních jazyků mohlo existovat a zaniknout dost dávno, aby se na ně už ani moc běžně nevzpomínalo. Něco ekvivalentního takové kornštině, nebo rovnou piktštině.
    Spíš je otázka, nakolik by se v technologicky propojeném světě dialekty udržely, jestli by se spíš neslily zase dohromady – nevím, jak s tou angličtinou, ale v češtině se třeba nářečí pomalu ztrácejí. Nebo jestli by se místo regionálně nezačaly vymezovat spíš socioekonomicky.

    Středozemě je naopak tak nerealisticky nepropojená (vážně, viděl tam někdy někdo cestovat aspoň tu a tam kupce?), že jedna řeč po celém kontinentě nedává smysl; tam by to mělo skoro být co vesnice, to jazyk. Aby se stejně mluvilo v Kraji, v Gondoru a v Esgarothu, to je hodně divné. (Záměrně vybírám místa obydlená lidmi a hobity. Elfům s jejich generacemi po třech tisících let možná sporadický kontakt k udržení podobné řeči i stačí.)
    Pak to navrch Tolkien korunuje tím, že v Mordoru, zemi s jednotnou správou existující na stejném území už asi pět tisíc let, si obyvatelé vzájemně vůbec nerozumějí, a tak mezi sebou používají – taky západštinu. Hodně z toho řve, že autor nepřišel na chytřejší způsob, jak to udělat, aby jim rozuměli hobiti, kteří se mordorsky asi neučili.
    Středozemě není vyloženě malá. Rozlohou se dá srovnat s Evropou. Hrubým odkrokováním na mapě mi to podle jejího měřítka vychází z Kraje do Minas Tirith asi 900 mil vzdušnou čarou. Předpokládám, že aspoň přibližně anglických, takže to zhruba odpovídá vzdálenosti z Prahy do Istanbulu nebo z Frankfurtu do Bukurešti. Navíc je Středozemě hrozně prázdná, což ještě nahrává jazykové izolaci. I pokud by ty jazyky měly mít někde v dobách elendilovských dynastií společný původ, stejně by mluva Gondořana spíš byla hobitovi z Kraje asi tak blízká jako nám litevština (slovanské a baltské jazyky se vzájemně větvily právě někdy před 3000 let).

    Každopádně poměrně rozhodující faktory jsou ani tak ne rozloha, jako spíš množství kontaktu, politická jednotnost nebo společné náboženství a liturgie.
    A jazykového sjednocení se nemusí nutně dosahovat násilím, když tomu dáš čas, stačí evoluční efekt kulturní dominance a menšinová řeč zanikne postupně.

    Takže ve sci-fi to ,,celá planeta jeden jazyk”, ba i ,,celá galaxie jeden jazyk” klidně vezmu. Kdysi mě pobavil Asimov kdesi v Nadaci, když postavy rozebíraly původ slova ,,robot”, že pochází z ,,jiného jazyka” – copak kdysi byly dva různé jazyky? ,,Snad jich dokonce bylo i pět nebo šest.” To myslím svým způsobem celkem trefil, akorát ten jeho jediný jazyk celé vesmírné civilizace byl až moc podobný angličtině z 20. století. V dnešní češtině taky málokdo řeší, kde se vzalo slovo kalhoty.
    Ale ne, jako v té povídce, co na ni vzpomínáš, že emzáci mají celoplanetární jazyk a jediná Země jich má najednou stovku. To by fakt muselo mít extra důvod, třeba že lidi jsou jediní tak strašně nesnášenliví, že se pořád ještě rozumně neshodnou.

    • Scriptos
      27.6.2020 @ 14:33
      -
      Odpovědět

      😀 Neřekl bych, že zrovna Středozem je propojená nerealisticky. Naopak se na ní dá krásně sledovat vývoj jednotlivých jazyků, případně nářečí. Tolkien skutečně nebyl lingvista pro nic za nic. A samozřejmě, ne vždy je to pozorovatelné čistě z knihy, ale nemůžeme třeba po pohádkovém Hobitovi chtít, aby na několika stránkách řešil lingvistické rozdíly – obecně právě Hobit je (očividně záměrně) asi nejvíce odproštěn od Tolkienových vlastních jazyků a nejvíce jeho názvů pochází ze severských jazyků, které v Tolkienově legendariu představují jazyky lidí z Dolu. V rámci historického pozadí Středozemě jsou s nimi příbuzní Rohirové, jejichž jazyk je inspirován starou angličtinou, případně anglosaštinou. Oproti tomu původní národy Eriadoru včetně hobitů mluví povětšinou jazyky inspirovanými keltskými jazyky – známá je historická paralela střetu Rohirů a Vrchovců s příchodem právě Anglosasů do Británie, kde také potlačili původní keltské národy (například Pikty). Zároveň máme ve spoustě místech Středozemě odkazy na ostatní (tzv. před-númenorejské jazyky). Toto je viditelné hlavě ve jménech, ať už jde například o neznámá jména obyvatel Agaru z The peoples of Middle-earth, v některých názvech gondorských míst nám neznámého původu (kámen Erech), nebo samozřejmě jasný odkaz na původní národy v podobně Drúnedainů (Wosů). Tebou zmiňovaný Mordor je zvláštní příklad, neboť skřeti jsou ve své podstatě (přikloníme-li se k tomu, že jde o zdeformované elfy) neoriginální rasa povětšinou neschopná tvořit nic nového (jakkoliv je diskutabilní k této determinaci přistupovat). Samotný jejich hlavní jazyk – černá řeč – je umělým konstruktem Saurona a byl po jeho pádu v podstatě zapomenut, zatímco nepřizpůsobivý skřeti již léta používali a neustále převraceli různá nářečí a variace a jiné jazyky Středozemě (skirit x skurut; azog x azaghál), že bylo mnohdy prakticky nemožné jeden druhému rozumět – proto mimochodem také jako společný komunikační jazyk používali společnou řeč (byť po svém) a proto jim tedy mohli Frodo a Sam rozumět. Samostatnou kapitolou jsou pak vývojové stupně elfských jazyků (jmenovitě quinejštiny a sindarštiny), nebo původní jazyk Númenoru. Samotná obecná řeč pak v podstatě slouží jako cestovatelská lingua franca. Diskutabilní je pak postupný vývoj jednotlivých jazykových odvětví, ale zde nemáme v některých případech dostatečně informací a někde je zase uchování jazyka poměrně očividné (vyspělé a sounáležité kultury v Númenoru, nebo v Gondoru mají očividně jazyk skrze slovesnost a literaturu víceméně zachovalý).
      Ještě malý a zbytečný dodatek k tvé poznámce o prázdnotě Středozemě – není tomu tak, Středozem není prázdná, jenže zároveň není srovnatelná s naší známou historií. Mnohé jednotné státní celky ještě nejsou zcela ustanoveny a velká část území je v podstatě jen zemí nikoho s malými lidskými osadami či pozůstatky starých národů (Hůrecko, Lesníci od Temného hvozdu, Drúnedaini). Některé civilizace jsou již dávno zaniklé (Smeagollův národ, lidé z Šeré brázdy, většina Dúnedainů z Annúminasu). Stejně tak v původním Beleriandu bylo mnoho územních celků a říší, všechny ale zanikly.
      Tak či onak, snad je toto srozumitelné. V podstatě jde o snahu oponovat názoru, že je Středozemě co se jazykové nebo národnostní stránky chudá nebo nepopsaná – třebaže chápu, že někdo toto vysvětlení nemusí brát v potaz.

  14. Adhara
    29.6.2020 @ 10:36
    -
    Odpovědět

    Aj ja toto vnímam ako problém. Jedna planéta = jedna rasa, jeden jazyk, jedno náboženstvo… a tiež jeden typ terénu, jedno podnebie, jedna fauna, jedna flóra. Rozčuľujem sa nad tým v tomto blogu: https://www.adhara.sk/?page_id=4601 A snažím sa takémuto klišé uniformnej planéty vyhýbať.

    S čím si ale neviem dať elegantne rady je problém, ako sa pozemšťan dorozumie s mimozemšťanmi. Nejaké prekladače neprichádzajú do úvahy, lebo vo všetkých mojich textoch sa pozemšťan dostane k mimozemšťanom neplánovane pre obe strany.

    A ešte jedna vec mi k tejto téme napadá: problém zvieracej reči. Nikdy vám nepripadalo divné, že v rozprávkach sa hovoriace zvieratká aj medzidruhovo vždy dorozumejú nejakou všeobecnou „zvieratkovčinou“?

Zanechej komentář

Váš názor je pro nás důležitý. Zadaný email nebude veřejně publikován
Cancel Reply

Prosím chvíli počkejte
Odeslat

© 2017 Triumvirát
Úsměvná klišé 27: Kolik jazyků znáš, jedenkrát jsi člověkem | Triumvirát