• Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Napiš a zmáčkni Enter
  • Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Prosinec 2015
Po Út St Čt Pá So Ne
« Lis   Led »
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  
Rubriky
Nejnovější příspěvky
  • Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Literární cvičení – pauza
  • 5 x 5 x Triumvirát 2020: odkládáme první setkání
  • Zadání literárního cvičení – pátek 6.3.
  • 5 × 5 × Triumvirát 2020
Nejnovější komentáře
  • Adhara: Z popela: o navazování
  • Adhara: Strašidelné vs. směšné
  • Pastelka: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Zlý strýc Leonard: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Pastelka: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
Facebook
logo triumvirát
  • Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Autorské nešvary

Čísla, hodnoty, rozdíly a jejich nepochopení

22.12.2015
-
Publikováno sikar

Minulý týden jsem se zmínil o jistém C.W.Chandlerovi, autorovi nechvalně proslulého komiksu Sonichu, který je mimochodem také dle vlastních slov autistou. O autismu obecně jsem se rozhodl si něco víc přečíst. Povědomí o tom, co to vlastně je, má dnes snad každý. Pokud ne, pomůže vám Google, od toho tu já nejsem. Základy jsem znal, ale pak jsem se začetl trochu víc a zjistil jeden důležitý fakt – najdou se začínající autoři, kteří, ač autismus očividně nemají, ve svých textech vykazují některé jeho příznaky. Takové, že pokud by se projevovaly ne v textu, ale chování, by jim mohly dělat trochu problémy při běžné komunikaci s okolím. Rozhodl jsem se tedy vytípnout některé z těchto problémů a navíc přidat pár dalších, které v příběhu mohou dělat paseku stejným způsobem.

1) Absolutní hodnoty

Černá a bílá, jedničky a nuly, dobro a zlo, ano a ne. Čaj se smí pít jen o páté, spropitné musí být přesně 15 % a po třetím rande vždy následuje sex.

Asi si všichni řeknete, co je tohle za nesmysl. To si nemůžu dát čaj i jindy? Na vše smím odpovídat jen ano nebo ne?

Lpění na zavedených postupech je časté u malých dětí. Zkuste naschvál známou pohádku vyprávět jinak a dítě vás přeruší a opraví. Stejně tak vidí svět většinou černobíle a v jasně určených pojmech.

Podobné vidění světa ve vašem příběhu způsobí takové věci jako, že hrdina je jen extrémně kladný a záporák zase extrémně zlý a hlavně často bez motivace. Je zlý proto, aby byl zlý. Někoho takového v příběhu potřebujete, ale když autor neuvede důvod onoho zla, je něco špatně. A oblíbené, že chce zkrátka a prostě vládnout světu, je příšerně ohrané.

Stejně tak to s čajem o páté. Autor může mít doma podobné pravidlo, aniž by se zajímal, zda je platné obecně. Je ovšem přesvědčen, že celý svět pije čaj o páté a když jej čtenáři upozorní, že tohle doopravdy není závazné pravidlo pro veškeré lidstvo, je občas šokován.

Obecně ale lpění na nějakém údaji může skončit až tak špatně, že čtenář po nějaké době není vaším příběhem vůbec překvapený. Pokud podle vás na vše jsou odpovědi jen ano nebo ne, nikoliv už třeba, možná nebo pravděpodobně, skončíte s velice předvídatelným textem.

Určité jistoty sice vedou ke klidu ducha, ale nesmí se to s nimi, s ohledem na reálné vyznění příběhu a obecně čitelnost, přehánět.

Když už mluvím o přehánění…

2) Přehánění

C.W.Chandler prý kdysi uvedl, že když přenášel psí boudu vyrobenou ze dřeva a plastu, vážila tak pět, možná až deset tun. (Někdo později odhadl z fotografií, že měla maximálně 25 kilogramů.) Toto prohlášení, při němž neuvěřitelně přehání, u něj není ojedinělé a ano, je to prý jeden ze znaků autismu. Z různých rozhovorů vyplývá, že nemá často ponětí o tom, co má jakou hodnotu, takže se snaží nadnášet údaje, kterými chce zaujmout.

Pokud střílíte číselné údaje od boku, neznamená to, že jste autisti. Může se jednat i o následující příklady:

A) Neschopnost porovnat jedno s druhým

Týká se předně těch mladších. Na základní škole se učitelka optala mého spolužáka, kolik má Česká republika obyvatel. Bez přemýšlení řekl, že tisíc. Na to mu ona odpověděla, že zhruba tolik je lidí v téhle škole, ať přidá. Jeho jedenáctiletá mysl nad tím asi nechtěla ani vteřinu přemýšlet, takže odpověděl, že deset tisíc. Ano, deset tisíc lidí žije na tomto sídlišti, přidej.

Zkrátím to, i když mu byly sdělovány počty lidí vyjádřené slovy tato škola, toto sídliště, Pardubice, Praha, jednoduše se vykašlal na to se zkusit se zamyslet a jen přidával nuly, dokud se netrefil.

Jiný spolužák, když jsme vymýšleli fiktivní stát, vymyslel ostrov o velikosti zhruba Madagaskaru, na němž žije několik miliard lidí. Opět, nenapadlo ho ani podívat se, jak velký ostrov vymyslel a kolik lidí je na celé této planetě.

A ano, podobné údaje se někdy mihnou i v povídkách začínajících autorů.

B) Nevědomost

Asi nejčastější forma. Lidé prostě dané údaje neznají, ale nezjistí si je. Střelí od boku a už nad tím dál nepřemýšlejí. Jelikož bych zase jen mluvil o nejoblíbenějším problému, hmotnosti zlata, tady máte odkaz.

C) Mávnutí rukou nad logikou a touha po co nejepičtějším vyznění

Pár slovy – armáda sedmi set tisíc trpaslíků. V současné době má Čína zhruba 2,3 milionu lidí v aktivní vojenské službě. To znamená, že ani ne třetinová armáda je více než reálná, že?

Pokud píšete o středověkém světě, tak co si uvědomit, že když se v naší realitě střetly desetitisícové armády, jednalo se už o dost velkou bitvu? Dejme tomu u Kresčaku prý měla anglická armáda deset až patnáct tisíc vojáků. A to si pamatujte, že historici opravdu rádi přeháněli.

Sedm set tisíc vojáků byste dali dohromady. Právě v Číně se odehrálo za starověku a středověku pár opravdu masivních bitev. Otázka zní, kolik z toho byli jen vyděšení sedláci bez jakéhokoliv výcviku nahnaní do bitvy.

Co je ale hlavní – Čína byla vždy zalidněnější než zbytek světa. Pokud váš na první pohled středověký svět není podobně zalidněný, je lepší se stotisícovým počtům vyhnout. Protože pokud se jedná o stálou armádu, který panovník by ji byl vůbec schopen uživit a vyzbrojit?

A také – je to číslo opravdu důležité pro příběh? Statisíce vojáků nejsou nemožné, ale nepravděpodobné. Záleží na kontextu daného světa. Pokud mě autor přesvědčí, že v jeho světě něco takového je možné, proč ne. Protože upřímně, každý váš voják potřebuje jíst, být oblečený, mít zbraň, atd. A to všechno musí zajistit další lidé. Za středověku hlavně nebyly traktory, šicí stroje a další vynálezy, díky nimž jde vše rychleji, takže je na to vše potřeba víc lidí.

Nebo ať autor škrtne v počtu vojáků pár nul, to je rychlejší a jednodušší.

3) VŠECHNO je jen o číslech

Tohle už je spíš bonusový materiál. Někteří autoři jen porovnávají čísla a čím vyšší, tím lepší. Prohlášení, že máme převahu dva tisíce mužů, takže víteství je naše, je zcestné. Ano, pokud má nepřítel padesát vojáků a my jich máme dva tisíce padesát, asi není co řešit, ale pamatujte, že v podobných případech bychom také měli myslet na takové věci jako výzbroj, výcvik, morálku mužstva, výživu vojáků, schopnosti jejich velitele a mnoho dalšího. Ano, přesila může vyhrát bitvu. Může, ne nutně musí. Například když přišly do výzbroje pušky nabíjené zezadu, znamenaly obrovskou výhodu. Trénovaný voják s předovkou vystřelil jednou, zatímco se zadovkou až šestkrát za tu samou dobu.

Bitva není jako když dva lidé házejí kostkou a kdo má vyšší číslo, vyhrál. A tohle lze uplatnit nejen když píšete o bitvě.

4) Odkazování na jeden údaj

Opravdu už jen bonus, protože s tímto jsem se setkal jen jednou, ale byla by škoda se nepodělit.

Autor chtěl psát horor a učinil tak tím, že neustále opakoval takové věci jako krev, 666, temnota a hlavně půlnoc.

Stručně, když chtěl napsat, kolik je hodin, tak to nebyly dvě v noci, ale dvě hodiny po půlnoci. Nebylo to jedenáct večer, ale za hodinu půlnoc.

Půlnoc, ač nazývaná hodinou duchů, sama o sobě moc děsivá není (před pár dny jsem byl vzhůru až do půlnoci a bál jsem se jen toho, že potmě o něco zakopnu), takže její neustále zmiňování bylo spíše úsměvné.

To by bylo pro dnešek vše. Pokud máte někdo zkušenosti s něčím podobným, klidně se podělte.

Sikar

autorské chyby
detaily
kritika
literatura
nesmysly
psaní
realita
Sikar
tvůrčí psaní
22.12.2015
Email
8 Komentářů

Související příspěvky

Další zajímavé příspěvky, které chcete přečíst
Úsměvná klišé

Úsměvná klišé 27: Kolik jazyků znáš, jedenkrát jsi člověkem

2.2.2015
-
Publikováno sikar

Přijde vám nadpis divný? On je. Ovšem má to svůj důvod, jak brzy odhalím. Zeptejte se sami sebe …

Číst více
2.2.2015
Publikováno sikar
Autorské nešvary

O užvaněných textech

12.11.2015
-
Publikováno Ekyelka

Už jsme o tom psali několikrát. Z různých konců, různých pohledů a v nejrůznějších souvislostech. Přesto se pravidelně …

Číst více
12.11.2015
Publikováno Ekyelka
Autorské nešvary, Postavy jsou taky lidi

Postavy jsou taky lidi – rozdíly v gestech

16.8.2014
-
Publikováno Cirrat

Minule jsem tu nakousla, že jsou-li všechny postavy stejné, je to nuda. Napětí a chemie mezi postavami …

Číst více
16.8.2014
Publikováno Cirrat
← DALŠÍ ČLÁNEK
PF 2016
PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK →
O nadočekáváních

8 Komentářů

Čísla, hodnoty, rozdíly a jejich nepochopení.
  1. Tlusťjoch
    22.12.2015 @ 21:20
    -
    Odpovědět

    “Je devatenáct plzní za večer přehánění?” Ptá se s obavou v hlase Cyberštamgast.
    /Jedno si pro jistotu ubral/.

  2. KattyV
    23.12.2015 @ 0:03
    -
    Odpovědět

    Já jsem na čísla malinko ulítlá, takže si ověřuju kdeco a nesmyslné údaje v knihách vetšinou odhalím celkem rychle a hrozně mě rozčilujou. Vzpomínám na svou dceru, která ve škole měla spočítat, kolik m2 kachliček potřebuje na okachličkování bazénu, někde udělala chybu v desetinné čárce, vyšlo jí čtvrt m2 a VŮBEC jí to nepřišlo divné. No u desetiletého dítka se to ještě dá omluvit (možná, tenkrát jsem to moc neomlouvala), ale pokud se s podobným úletem potkám v knížce, tak se vztekám, jak autor mohl napsat takový nesmysl.

  3. Šaman
    23.12.2015 @ 9:58
    -
    Odpovědět

    – Proč máme ustoupit, můj pane? Vždyť nemůžeme prohrát, máme početní převahu. Máme o dva tisíce mužů víc.

    ~ To je pravda, ale máme sedm tisíc zavšivených kopiníků proti jeho třem tisícům těžkooděnců, víc jak tisícovce kušníků a osmi stům železných jezdců…

  4. Sothis
    23.12.2015 @ 22:12
    -
    Odpovědět

    „(před pár dny jsem byl vzhůru až do půlnoci a bál jsem se jen toho, že potmě o něco zakopnu)”
    To je nejenom půlnoc, ale dokonce navíc temnota! A kdybys skutečně zakopnul, třeba by se objevila i krev…

    • sikar
      23.12.2015 @ 23:40
      -
      Odpovědět

      A velice děsivé modřiny!

      • Šaman
        26.12.2015 @ 9:55
        -
        Odpovědět

        Napadlo mě něco opravdu děsivého. Až se toho sám bojím:
        666 tisíc trpaslíků. V půlnoční temnotě. V krvavé půlnoční bitvě pod krvavým měsícem. O půlnoci.

  5. Lokken
    27.12.2015 @ 10:04
    -
    Odpovědět

    Když jsem ještě chodil do školky, tak jsem si, nevím proč, myslel, že Praha je velká tři kilometry. Nevěděl jsem, jestli na dýlku, na šířku, prostě jsem věděl jenom tenhle údaj a vůbec mi to divný nepřipadalo.

    A co se týče přesily dva tisíce padesáti vojáků proti padesáti mágům, řekl bych, že zde ani tak přesila nerozhoduje. 🙂

  6. Adhara
    4.3.2019 @ 11:15
    -
    Odpovědět

    Ja narážam medzi autormi, nielen začínajúcimi, na iné číselné problémy, než sú tu popísané. Článok o tom: https://www.adhara.sk/?page_id=2336

Zanechej komentář

Váš názor je pro nás důležitý. Zadaný email nebude veřejně publikován
Cancel Reply

Prosím chvíli počkejte
Odeslat

© 2017 Triumvirát
Čísla, hodnoty, rozdíly a jejich nepochopení | Triumvirát