• Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Napiš a zmáčkni Enter
  • Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Prosinec 2015
Po Út St Čt Pá So Ne
« Lis   Led »
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  
Rubriky
Nejnovější příspěvky
  • Debaty o psaní
  • Z knihovničky Triumvirátu | únor 2019
  • Zpráva z PragoFFestu
  • Povídka 3v1 vs. povídka 1v3
  • Rady pro úplné začátečníky 7: Máte hodně silnou konkurenci
Nejnovější komentáře
  • Debaty o psaní – Triumvirát: Úsměvná klišé 4: Je to přeci jen obyčejný sedlák
  • Debaty o psaní – Triumvirát: Trpělivost
  • Debaty o psaní – Triumvirát: Talent a praxe
  • Ekyelka: Literární servery II
  • Adhara: Literární servery II
Facebook
logo triumvirát
  • Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Úsměvná klišé

Úsměvná klišé 41: Rozhodně ne zaklínač

7.12.2015
-
Publikováno sikar

Při hodnocení letošního ročníku soutěže O dračí řád jsem z legrace Cirrat navrhl, že bychom mohli udělat klišé bingo. Nápad se chytil a my dali dohromady nějakých sto dvacet, možná víc klišé, která se opakují až podezřele často. Jedno z nich bylo ,,klon známé postavy”. Původně jsem přímo navrhl, aby tam byl přímo klon zaklínače, ale uznali jsme, že to radši zobecníme. Proč si ale nepromluvit rovnou o podivných bratrancích našeho známého Geralta?

Stále ještě nemůžeme vkládat obrázky, takže budete ochuzeni o pár vtípků, které snad jindy propašuji jinam. Pokud nevíte, jak zaklínač Geralt, kterého vymyslel polský spisovatel Andrzej Sapkowski vypadá, použijte sami Google. Ovšem nevědět to v dobách, kdy i na ulici byly billboardy s reklamou na poslední počítačovou hru s ním, to by byla opravdu ostuda.

Jestli někdy sestavím seznam faktorů, které mají vliv na podobu současné české fantasy, příběhy o zaklínači na něm budou hodně vysoko. Dneska už to asi není tolik znát, ale v devadesátých letech když prý někdo psal o elfech, rázem to byli elfové ve stylu Sapkowského. Namísto vznešených bytostí od Tolkiena spíše indiáni.

Tohle mi nezávisle na sobě řeklo pár lidí, kteří v té době hodnotili literární soutěže. Dneska už se elfové opět vrátili do role vznešených (a arogantních) div že ne polobohů (přeci jen, zfilmovaný Pán prstenů přišel až po zaklínačských knihách), ovšem hrdinové ve stylu Geralta nám tu zůstali.

Jak bychom mohli Geralta popsat?

  • Profesionální bojovník
  • Běžnými lidmi obávaný, často opovrhovaný, ale potřebný
  • Obestřený tajemstvím
  • Nezvyklý vzhled
  • Nosí s sebou obsáhlý inventář
  • Ženy mu z nějakého důvodu nemohou odolat

Jistě vás napadne spousta dalších věcí, ale tohle jsou body, které se mi vybavily jako první a jsou podle mě nejdůležitější.

Zaklínači jsou podle Sapkowského opravdu tajemní. Sídlo mají dost stranou od civilizace, užívají podivné drogy, vládnou záhadnou magií, oni sami i jejich meče jsou opředeni spoustou mýtů a polopravd. Zábavné na tom však je, že ony mýty a polopravdy jsou zdrojem humoru. Zaklínači sami ty báchorky šíří, jen aby se jim lidé radši vyhýbali a nestrkali nos do jejich záležitostí. Velká většina tajemství není jimi samotnými braná ani trochu vážně.

Ne však v případě zaklínačova klonu! Klon je tajemný, legendární, obávaný a mnoho dalšího, ovšem vše je to brané s absolutní vážností.

Zaklínačův klon je ve velké většině případů profesně také cosi jako lovec nebo zabiják. Také u sebe nosí inventář, že by mu jej i Batman záviděl. (S tím nás pochopitelně autor neopomene dokonale seznámit do poslední položky, i když pak využití dojdou jen meč, křesadlo a hadr na nádobí.) Když už nemá vzhled albína, alespoň má nějakou zajímavou jizvu na tváři. A ano, ženy mu neodolají nikdy.

Má to ale jeden háček. Tato postava je nám předkládána s podobnými atributy. Všechny ostatní postavy v povídce ji berou jako někoho, jehož přítomnosti snad ani nejsou hodni.

Ale jaký to má důvod?

O Geraltově původu víme poměrně hodně. Ať už čteme cokoliv o něm, vcelku jasně je řečeno, proč se k němu lidé chovají, jak se chovají. U klonu se obvykle nedozvíme ani, co je vlastně zač. Proč je někdo honosící se jeho titulem tak žádanou osobou v určitém oboru? Kde se tito lidé cvičí? Existuje víc takových? Nebo je on sám jediný?

Autoři podobných klonů jako kdyby předpokládali, že čtenář všechna přednesená fakta, či spíše jejich nedostatek přijme bez jakéhokoliv vysvětlení, protože to je přeci jasné. Hrdina je tak hrdinou jen z toho důvodu, že text nějakou takovou postavu potřebuje.

Navíc, pokud nechce být autor nařčen z plagiátu, rozhodne se například, že jeho hrdina nebude mít žádné nadpřirozené schopnosti. V takovém případě získáváme postavu s nějakým fantastickým titulem, který je ovšem v zásadě mnohdy docela normálním žoldákem. Normálním žoldákem, kterého ale všichni berou jako něco neuvěřitelného, i když během děje nic neuvěřitelného ani nepředvede.

Zábavné také je, když se jedná o postavu, která by se měla pohybovat spíše ve stínech a držet se při zemi, ale zjevně každý, kdo ji vidí, vždy ví, o koho jde. Pokud píšete o nájemném vrahovi, pamatujte, že takovým lidem status celebrity opravdu nesluší.

Se zaklínačskými klony jsem se setkal nejednou. Jmenovaly se různě. Zpěvák meče, čepelmistr, očišťovač zlých, vyberte si vlastní název. Vždy to však byl jen Geralt s jiným účesem. A co je nejdůležitější, byl to Geralt nedotažený do konce.

Autor předpokládá, že čtenář podobný klon přijme jako velkého hrdinu, ale nedá nám jediný důvod, proč tomu věřit. Je to stejné jako vždy – autor ví, že zaklínač je oblíbený, ale nechápe důvod, proč tomu tak je. Chce napsat něco podobného, ale vzniklý klon je ve výsledku skutečně jen napodobeninou některých atributů známější postavy, ne skutečnou postavou s vlastním charakterem. A Geralt je stále ještě velmi častou a oblíbenou obětí. A díky videohernímu zpracování to tak asi ještě dlouho zůstane.

Postavy profesionálních bojovníků nejsou špatná věc. Jen z textu nesmí zcela jasně vyznívat touha po tom psát o někom jiném. A když už, zapracujte na tom trochu víc, ať není úplně jasné, kým jste se inspirovali.

Sikar

andrzej sapkowski
fantasy
klišé
kritika
literatura
připomínky
psaní
Sikar
tvorba postav
7.12.2015
Email
10 komentářů

Související příspěvky

Další zajímavé příspěvky, které chcete přečíst
Úsměvná klišé

Úsměvná klišé 2: Všichni přeci věděli, že je zlý!

6.8.2013
-
Publikováno sikar

Bylo mi asi třináct let, když jsem četl Vládce stínů od Rogera Zelazného (tohle pradávné vydání se dá …

Číst více
6.8.2013
Publikováno sikar
Úsměvná klišé

Úsměvná klišé 20: Ale já mám vlastně schopnost…

4.8.2014
-
Publikováno sikar

Možná už jste se setkali s věcí, která byla příliš skvělá na to, abyste ji použili. Například jste …

Číst více
4.8.2014
Publikováno sikar
Úsměvná klišé

Úsměvná klišé 47: Mňam, sliz!

25.9.2018
-
Publikováno sikar

Dnes zase jednou začnu prapodivnou oklikou. Co oklikou, tohle budou serpentýny, na kterých by si had zlámal páteř. …

Číst více
25.9.2018
Publikováno sikar
← DALŠÍ ČLÁNEK
O moru a jiných radostech
PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK →
Prázdninové psaní Triumvirátu 2015 - vyhlášení výsledků

10 Komentářů

Úsměvná klišé 41: Rozhodně ne zaklínač.
  1. Tlusťjoch
    7.12.2015 @ 22:28
    -
    Odpovědět

    Čepelmistr! To připomíná žiletky (čepelky). Jistí nepřizpůsobiví je umí vycvrnkávat z prstů jako zbraň krátkého doletu (obdoba břitvy na gumičce).

    • Šaman
      8.12.2015 @ 3:40
      -
      Odpovědět

      Spíš to bude otrocký překlad z anglického “blademaster”. Zavání mi to nějakým MMORPG.

      Ono většina těchto klonů nemusí být nutně klony literární – ty atributy sedí na spoustu postav z generických počítačových RPG. Kromě neodolatelnosti pro holky, ale každý správný hrdina už od dob Conana přece přes den zabíjí draky a přes noc chlastá a klátí všechny panny v okolí.

      A v RPG hrách (kromě těch lepších) se také hrdina často stává hrdinou prostě jen proto, že je to hráčská postava.

  2. Kaunaz Isa
    8.12.2015 @ 0:44
    -
    Odpovědět

    A co kečupmistr? Prochází krajem a likviduje zlotřilé majonézy.

    • Fionor
      8.12.2015 @ 7:44
      -
      Odpovědět

      Takový hrdina ale musí ovládat prastaré umění (wu)-SHU.

  3. Kelt
    8.12.2015 @ 8:49
    -
    Odpovědět

    Myslím, že problém není v tom, že autoři chtějí psát něco podobného, ale něco lepšího. Jako když jíte dort se skvělou čokoládovou polevou, korpus vám brání si ji plně vychutnat, a tak se rozhodnete udělat vlastní dort jenom z polevy 🙂

    • Arenga
      8.12.2015 @ 23:26
      -
      Odpovědět

      to je hezké přirovnání
      a kdo by si v té souvislosti nevzpomněl na Pejska s Kočičkou, kteří dali do dortu všechno, co měli rádi, ovšem celek nejen, že nebyl k jídlu, ale dokonce vyvolal bolení břicha

  4. Salomé
    9.12.2015 @ 0:32
    -
    Odpovědět

    Uhm, jedna z mých postav má s Geraltem pár věcí společných, třeba vzhled – slovy jedné z jiných postav “tři dny mrtvá bludička s přerostlýma očima”… Nebo je taky bojovník a dokonce je “bílá vlčice”, i když trochu jinak než on. I to předurčení by se našlo. 😀 Vlastně na tom příběh stojí a padá…
    I tak myslím (doufám), že to není ten případ.

  5. dva mraky
    9.12.2015 @ 18:16
    -
    Odpovědět

    Tohle je podle mě nejdůležitější z celého článku:
    “…autor ví, že zaklínač je oblíbený, ale nechápe důvod, proč tomu tak je…”
    Když se něco dělá a neví proč, dopadne to jak cargo kulty na ostrovech v jihozápadním Pacifiku.
    Jinak myslím, že nájemný lovec monster krásně zapadá mezi tradiční fantasy povolání a to i v případě, že má bílé vlasy a kočičí zornice :-).

  6. Lokken
    12.12.2015 @ 13:01
    -
    Odpovědět

    Ono je jasné, že je hrozné klišé, když hlavní hrdina je namachrovanej borec, kterej je mistr v boji s mečem, sekerou, palicí a všech ostatních zbraní, které se ve světě nacházejí. A takovýhle individuum musí nahánět strach mnoha vesničanům.
    Taky se musí brát v potaz, že se hrdina musí vypořádat s o dost silnějším záporákem. Jo jsou případy, kdy i postava připomínající Jar Jara může přemoci Darth Moola, ale asi by to nešlo vždy.
    Já sám mám v zásobě pár postav, kteří jsou lepší a obávanější než většina obyč lidí, ale většinou je to způsobeno tím, že to jsou mágové. Přeci jenom mága – ne tak obyčejnýho člověka – se lidi bojej a maj z něj respekt, když umí věci, jako málo kdo.
    Nemusej sice mít bílý vlasy, nebo meče zkřížený na zádech, ale borci to jsou stejně. Považuje se i tohle za repliku Zaklínače?

    • sikar
      12.12.2015 @ 18:06
      -
      Odpovědět

      Borec není klon. Borec, který zcela jasně vyznívá jako marná touha psát o někom, na koho má autorská práva někdo jiný? To je klon. Stačí pár let číst nějakých sto dvacet povídek ročně, aby člověk poznal, když se někdo snaží o napodobeninu.

Zanechej komentář

Váš názor je pro nás důležitý. Zadaný email nebude veřejně publikován
Cancel Reply

Prosím chvíli počkejte
Odeslat

© 2017 Triumvirát
Úsměvná klišé 41: Rozhodně ne zaklínač | Triumvirát