Proč je dobré hýčkat i zdánlivě nesplnitelné sny a co nás naučil Twilight.
Právě jsem dopsal třicítku komentářů k soutěžním povídkám a nemohu se ubránit pocitu, že jsem v té várce měl docela dost textů od autorů věku ještě stále dětského. Proto se po dlouhé době obracím právě k nim a rád bych jim udělil pár dobře míněných rad, na které by neměli při psaní zapomínat.
Onehdy jsem psala, proč je dobré nezůstávat jen na svém písečku, ale číst i cizí texty. Ať už publikované knižně nebo “jen” na internetu, tedy texty ostatních autorů. Kromě výše zmíněných kladů to totiž obnáší ještě jeden nezanedbatelný bonus.
Dnes bych rád pohovořil ne přímo o aktu psaní, ale tom, co nastává, když už máte hotovo a třeba i odesláno, vloženo, uveřejněno, otištěno (nehodící se škrtněte). Zkrátka, pár základních věcí, na které by se měl autor připravit, že nastanou nebo naopak nastat nemusí. Bude se jednat o příklady z mé vlastní praxe, plus zkušenosti lidí v mém okolí.
Vážení, tohle je screen z mého počítače. Je vás 23, už si na vaše povídky brousíme zuby! O revoár, je čas jít spát!
Nebudu to protahovat: do 48 hodin napište v rozsahu max 500 slov bleskovku v libovolném žánru na téma “prach, spad a spáleniště”. Times New Roman 12, řádkování 1,5. Posílejte na adresu info@triumvirat.cz. Další podmínky jako obvykle (původní nepublikované dílo, souhlas se zveřejněním, žádné fanfikce, žádné ilustrace). Výsledky budou nejpozději po Velikonocích. Posted from WordPress for Android ETA: Koukám, že spoléhat se na technologii, že ukáže čas vložení, bylo lehkovážné. A …
Zkusíme nový systém, neb jste nám říkali, abychom vám dali vědět předem: ořežte si tužky, naplňte si pera inkoustem, nalistujte volné stránky v zápisníku, defragmentujte disky a sjeďte si počítač antivirem – tento víkend bude první letošní Bleskovka!
Ne, nečekejte článek o geologii. Dnes to bude kratší a spíš pro pobavení. Budeme hovořit jako už několikrát o váhách a mírách, přičemž se zaměříme z nepříliš jasného důvodu na kamení.
Začnu upozorněním: Triumvirát se snažíme držet stranou vlastních přesvědčení, ať se jedná o politická, společenská a další, a vcelku se nám to daří. Ale zatímco třeba v otázkách rasismu, náboženství a podobně jsou autoři poměrně vyvážení (čti “bijou a trápí své postavy rovným dílem”), otázky vztahů mužů a žen a jejich společenského postavení jako by zůstávaly tabu. A jelikož mám pocit, že si tím zbytečně zavíráme uličku, je čas do …