• Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Napiš a zmáčkni Enter
  • Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Prosinec 2017
Po Út St Čt Pá So Ne
« Lis   Led »
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
Rubriky
Nejnovější příspěvky
  • Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Literární cvičení – pauza
  • 5 x 5 x Triumvirát 2020: odkládáme první setkání
  • Zadání literárního cvičení – pátek 6.3.
  • 5 × 5 × Triumvirát 2020
Nejnovější komentáře
  • Adhara: Z popela: o navazování
  • Adhara: Strašidelné vs. směšné
  • Pastelka: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Zlý strýc Leonard: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Pastelka: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
Facebook
logo triumvirát
  • Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Tak trochu vedle

Dvojsmysly a pubertální výmysly

8.12.2017
-
Publikováno Míša

Píšete. V zapálení do textu vrazíte slova, která vám právě přijdou na jazyk. Stříká z vás kreativita. Bušíte do klávesnice a plníte stránky obsahem. A pak, když vášeň opadne, odstavce pročítáte… no, a potěš koště, nestačíte se divit. Z vět, které působily tak nevinně, najednou trčí do všech stran dvojsmysly a vy jen s hanbou doufáte, že si toho čtenáři nevšimnou.

Dvojsmysly jsou ze své podstaty jednoduché – prostě máte jednu věc, která se dá chápat dvěma nebo více způsoby. Například zámek. Jednou je to ta věc k zamčení, podruhé pak velký barák. K popukání, co? Z hlediska češtiny je to docela nudný jev. Jenže okořeňte ho trochou pubertálního humoru a hned se posunete do úplně nové roviny.

Pokud autor umí správně použít a načasovat lechtivý dvojsmysl, zvládne udělat s textem divy. Pratchett díky tomu dokázal skvěle odlehčit napětí a spousta humoristických knih počítá s tím, že mají čtenáři šťouravou fantazii, která najde všelijaké narážky tam, kde by je člověk jindy nehledal.

Čím, že to byly zakončeny ty hole mágů?

Potíž nastává ve chvíli, když takový dvojsmysl přehlédnete a s kamennou tváří ho naservírujete čtenáři v dramatické scéně vážného příběhu. Tenhle případ autorské slepoty může oscilovat od čiré ignorace očividného, až po drobnosti, kterých si běžný smrtelník ani nevšimne. Pokud tedy píšete seriózně míněný příběh, vyplatí se podrobit použité výrazivo zátěžovému testu tou nejperverznější optikou, jakou v sobě najdete.

A aby ten článek byl trochu zábavnější a ne jen obecné brblání, připravila jsem pár pojmů a spojení, které jsem ve svých či cizích textech v poslední době zachytila. Určitě by se jich ale našlo i víc, takže nám nějaké další pro pobavení klidně napište v komentářích.

Děvenko, podrž mi klacek!

Klády jakéhokoli druhu jsou ošemetná záležitost. Dřevěné, pevné, silné, dlouhé nebo, nedej bože, tvrdé mohou vašim hrdinům značně zavařit. Pokud váš znavený rek touží po odpočinku, usaďte ho spíše na zem nebo, pokud už potřebujete ve scéně nějaké to dřevo, na pařez. Vyhnete se tak pochechtávání, které by mohlo způsobit třeba prohlášení typu: „Usadil se na kládu a spokojeně vydechl.“

Opatrně zacházejte i s dalšími kusy stromů – zaražení klacku do vosího hnízda nebo píchání jím do žáby může mít poněkud zoofilní podtext, pokud ho popíšete nešikovně. A o kořenech či žaludech snad raději ani nemluvě.

Je libo broskvičky ze zahrádky?

Další zapeklitý problém z řad rostlinstva se často skrývá v obyčejném ovoci – slečny nabízející melouny nebo broskvičky ze své zahrádky mohou kolemjdoucím nenápadně naznačovat víc, než autor původně zamýšlel. U hrdiny gurmána zase dávkujte opatrně labužnické vysávání škeblí a doporučuji také pozor na slovíčko plnění – „miska naplněná šéfkuchařovou specialitou“ by mohla vyvolat u citlivějších čtenářů nejedno zvednuté obočí.

Farma zvířat

Flóru už jsme probrali, tak co se mrknout na faunu? Ptáček si o výsměch vyloženě říká (celou jednu povídku jsem kvůli téhle srandě musela přepsat, radši se ani neptejte), záživné čtení poskytnou občas ale i neuvědoměle použití hadi a chapadla a svůj díl zábavy si užijete i s prasaty a kanci nebo deriváty kočiček. A schválně si představte, že se do vážné scény vrací postava, která zašvitoří: „Viděl jsem u jezera pořádného bobra.“ Něco takového přejde poťouchlý čtenář jen sotva  s vážnou tváří!

Když se země zachvěla

Žhavý výstřik, no ne?

Když už se pohybujeme v přírodovědných disciplínách, stojí za zmínku také geologie. S úkazy jako jsou gejzíry, proudy, erupce a výrony se dá pracovat kreativně, raději k nim ale vždy přidávejte, o co že se vlastně jedná – přece jen „žhavý výstřik“ si ne každý hned spojí s lávou nebo vodním živlem.

Ukaž svůj nástroj

Bodné zbraně jsou tak nějak obecně považovány za falickou reprezentaci, takže jistá symbolika v píchání kopím nebo bodání mečem asi nikoho nepřekvapí. Speciální kategorii podivností nicméně tvoří hrdinova fixace na vlastní zbraň. Máte-li nabušeného frajera s pořádným mečem, dávejte pozor, aby ho neleštil nebo nebrousil až příliš často. A významné dotýkání se zbraně visící mu u pasu snad možná také vynechejte.

Jednou na hudebním táboře…

Podobně jako se zbraněmi je dobré zacházet uváženě i s nástroji muzikálního či řemeslného typu. Profukování píšťaly, hra na pikolu… Ono i samotné slovo nástroj může občas vyvolávat nechtěné asociace. Například ve scéně, v níž je nebohý hrdina mučen svým nepřítelem, nic nezabije napětí spolehlivěji, než věta, že záporák „se zvrhlým úsměvem potěžkal svůj nástroj.“

Brána jazyků otevřená

Jako další solidní průšvih se mohou ukázat branky, oltáře nebo tajné vstupy, k jejichž otevření potřebujete nějaký klíč. Díry či otvory, do nichž mají hrdinové něco strkat a zasouvat, mohou v textu udělat pěknou polízanici. Velkou pozornost je proto třeba věnovat zvoleným přídavným jménům, kterými je charakterizujete – nevhodnými popisy barevnosti (černá), tvaru (kosočtverečná), velikosti (velká), teploty nebo vlhkosti (doplňte si sami) riskujete, že čtenáři vyprsknou v dramatické chvíli smíchy.

Písmenka v pozoru

Proč jen jsou to B a V na klávesnici tak blízko?

V neposlední řadě si pak hlídejte překlepy. Nabušený hrdina je najednou nabuzený, cestuje-li s prasaty, může skončit prsatý, z bulvy má vulvu a nedej bože, když je mistrem tenisu nebo skončil nějakému děvčeti v péči. Vynechaná písmenka vám zvládnou i ze zdánlivě nevinné záležitosti udělat pornografii, aniž by se hrdinové museli svlékat – když totiž zapomenete takové jedno téčko ve větě „držel ji za prsty“, pozvednete vztah vašich hrdinů hodně rychle. Zejména, pokud byl banální a nečekaně se stal…

Tak ať to jde a dvojsmyslům zduř! Ehm… zdar!

Míša

dvojsmysly
Míša
psaní
terry pratchett
zbraně
8.12.2017
Email
27 Komentářů

Související příspěvky

Další zajímavé příspěvky, které chcete přečíst
Tak trochu vedle

Odpočívat je také třeba

13.7.2016
-
Publikováno Ekyelka

Povídky, náměty i trable s psaním odložme na chvíli stranou. Ještě kousek dál, prosím, budete potřebovat víc místa. …

Číst více
13.7.2016
Publikováno Ekyelka
Tak trochu vedle, Teoreticky

(Ne)místná otevřenost

7.12.2018
-
Publikováno Cirrat

Prakticky přesně před týdnem jsem seděla v sále Centra současného umění DOX v Praze a poslouchala řečnice na …

Číst více
7.12.2018
Publikováno Cirrat
Nezařazené, Tak trochu vedle

Literární servery I

17.6.2015
-
Publikováno Ekyelka

Jak jsem se zmínila už minule (a nejen minule), tentokrát opustíme teorii i praxi, klišé i hnízda a …

Číst více
17.6.2015
Publikováno Ekyelka
← DALŠÍ ČLÁNEK
Drobečky, co se jinam nevešly (2)
PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK →
Dobré součástky ≠ dobrý celek

27 Komentářů

Dvojsmysly a pubertální výmysly.
  1. Monsealla
    8.12.2017 @ 16:59
    -
    Odpovědět

    Píšu už pár let, ale nikdy mě nenapadlo, že něco podobného by v mém textu mohlo vzniknout. Jednou nebo dvakrát jsem na něco podobného narazila ve svých textech, ale praštilo mě to do očí. Upřímně tu brečím smíchy.

    Uvedu-li příklad ze své tvorby, ve vážné situaci, kdy hrdinovi šlo o život a musel být dopraven na bezpečné místo, kde by mohl odpočívat a být ošetřen, z hlavní hrdinky vylezlo: “Musím tě dostat do postele.”

    • Míša
      8.12.2017 @ 22:19
      -
      Odpovědět

      Jo, tak to je taky super 😀

  2. Arenga
    8.12.2017 @ 18:58
    -
    Odpovědět

    Dvojsmysly v textech nehledám, ale ty překlepy mě teda pobavily dost :-D:-D

  3. Kadet
    9.12.2017 @ 8:55
    -
    Odpovědět

    Tak teď už kvůli svému textu vůbec nebudu paranoidní 😀

    • Arenga
      9.12.2017 @ 14:48
      -
      Odpovědět

      já možná být naopak paraniodní být začnu 🙂 už včera jsem vymazávala, že se hrdina vztyčil 😉

      • Míša
        9.12.2017 @ 21:15
        -
        Odpovědět

        Arengo, se ségrou jsme lehly smíchy 😀

  4. MaK
    9.12.2017 @ 11:35
    -
    Odpovědět

    Někdy tyhle věci píšu záměrně, protože se u nich můžu potrhat.
    Díky za článek, pobavil i poradil. 😉
    (Ááálééé…
    hole mágů, to nejsou přeludy,
    bývají na koncích zdobeny žaludy…)

  5. RanMori
    9.12.2017 @ 12:37
    -
    Odpovědět

    Děkuju, pláču smíchy 😀
    I Cimrman si s tímto pohrál, když ve Vizionáři tatínek prohlásil: Podívám se panu Daňkovi na Ptáčka… tedy Ptáčkovi na Daňka.

  6. ioannina
    10.12.2017 @ 3:12
    -
    Odpovědět

    Od té doby, co se mi povedlo šikovně rozdělit slovo na hraně stran, si hlídám i tohle. Tenkrát to bylo na psacím stroji, blahé paměti, máti mi kvůli takové blbosti odmítla přepsat hotovou stranu znovu (diktovala jsem jí, všemi deseti psáti v útlých patnácti letech neznajíc) a já se mohla ustydět.
    Vypadalo to takhle:
    … a ty si tady lítáš po kni-

    hovnách…
    🙂

  7. Šaman
    10.12.2017 @ 5:22
    -
    Odpovědět

    K dokonalosti to pak umí dotáhnout grafik: 😀
    Mateřské centrum Orálek. Přijďte si s námi pohrát.
    http://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/600xX/Jan2016/1822557.jpg

    • Lokken Wolf
      17.12.2017 @ 21:59
      -
      Odpovědět

      🙂
      No, kdo ví, kdo všechny si tam přijde pohrát…
      To mně se teďkon vybavilo z Teorie velkého třesku… Sheldon: „Má někdo kládu pro moji ovci?“ 🙂
      (Zajímavý je, že já sám Osadníky z Katanu hraju, ale absolutně netuším, co se dá koupit z kombinace ovce + dřevo…)

      • idle
        18.12.2017 @ 11:59
        -
        Odpovědět

        Nechtěl spíš vyměnit ovci za dřevo? To by vcelku dávalo smysl.

        • Míša
          18.12.2017 @ 22:31
          -
          Odpovědět

          Chtěl 😉 Ona je tam v originále ta hříčka “Wood for sheep”, což v té hře znamená vyměnit kládu za ovci, ale může to znamenat… i něco jiného 😀

          • Lokken
            6.8.2018 @ 13:30
            -

            Ach ty jazyky, ne všechno jde přeložit správně, aby to neztratilo význam…

  8. Tlustý zlý strýc Leonard
    10.12.2017 @ 16:45
    -
    Odpovědět

    Tohle je velmi rozesmutňující článek: zase jednou mi připomněl, jak moc se u nás za posledních třicet let společnost zvulgarisovala. Totiž, abyste vy mladší rozuměli – polovička uvedených příkladů by za komunistů jako sexuální narážky nefungovala. Slova jako “nástroj” nebo “branka” získaly tyhle konotace až s přívalem běžně dostupné pornografie… A na “bobra” by se za mého mládí nechytal vůbec nikdo, to je amerikanismus, který ještě v osmdesátých letech znali leda ti, kdo četli Vonnegutovu “Snídani šampiónů” (to jest pouze scifisti, a ani to ne všichni).
    Ale abych nebyl pouze za mimomísního karatele, přihodím větu, která by zaručeně zabodovala už tehdy: “Kozák vešel do komnaty a nonšalantně hodil šavli do kouta…”

    • Míša
      10.12.2017 @ 19:17
      -
      Odpovědět

      Je mi líto, že jsem tě článkem rozesmutnila, Leonarde 🙁
      Ale abych tě alespoň trochu rozveselila, hříčky se sexem a dvojsmysly se v literatuře objevovaly už dávno, jen to výrazivo prochází vývojem. Takže zatímco dnes se pochechtáváme bobrům, v alžbětinské době se pochechtávali nad “Much Ado About Nothing” (“thing” bylo synonymem mužského přirození, “no-thing” pak dámského. A celkově “O” mělo v Shakespearovi vazbu na dámské přirození – člověk se pak hned začne dívat na všechna ta zvukomalebná zvolání trochu jinak…). Takže ono to není nutně vulgarizací společnosti – společnost byla vulgární vždycky 😉
      Ale šavle super 🙂

      • Scriptos
        12.12.2017 @ 0:38
        -
        Odpovědět

        Na toto by mohl krásně navázat další článek, který by tyto vulgarismy prezentoval napříč dějinami 😀 Minimálně já bych to ocenil.

        • Tlustý zlý strýc Leonard
          12.12.2017 @ 1:00
          -
          Odpovědět

          Bohůmžel, to není téma na článek, nýbrž na pořádnou vědeckou studii. A byť nepochybuji, že takové existují, o žádné takové nevím (natož v češtině), aby ji bylo možno vykrást. Nicméně přinejmenším na jeden zdroj si vzpomínám – je o tom kapitola v jedné knize Pavla Eisnera. Jen nevím, v které… (Sám jsem na to narazil kdysi v odeonském výboru z jeho spisů.)

          • Míša
            12.12.2017 @ 9:56
            -

            No, přesně jak píše Leonard, to by opravdu vydalo na mnohem víc než na článek. Vždyť jen k tomu Shakespearovi vyšlo hned několik publikací, které rozebírají dvojsmysly v jeho hrách – třeba A Dictionary of Shakespeare’s Sexual Puns and Their Significance (https://www.amazon.com/Dictionary-Shakespeares-Sexual-Their-Significance/dp/0312126778), nebo Filthy Shakespeare: Shakespeare’s Most Outrageous Sexual Puns (https://www.publishersweekly.com/978-1-59240-327-1) – poslední zmiňovanou mimochodem doporučuji, je to místy opravdu záživné čtení… 😉

          • Arenga
            12.12.2017 @ 13:17
            -

            To by určitě vydalo na disertačku 🙂
            mimochodem, nedávno jsem se dozvěděla, že známé úsloví “nechat na holičkách” má původně nikoli skrytý, ale dokonce primárně velmi vulgární význam

    • Arenga
      10.12.2017 @ 20:50
      -
      Odpovědět

      já bych si dovolila podotknout, že slovo nástroj či nádobí pro mužské přirození zná už středověk 🙂

  9. TlusŤjoch
    10.12.2017 @ 20:31
    -
    Odpovědět

    Kalambúr já rád.
    Klasický příklad (s přechodníkem).
    Můj šašek polyká meče.
    Můj šašek polyká mlaskaje.

  10. Tlustý zlý strýc Leonard
    10.12.2017 @ 21:12
    -
    Odpovědět

    Míše: Ovšemže to tu bylo vždycky. A takyže ovšemže zástupné výrazivo prochází vývojem. Jenže ono to není jenom tohle – obecně se v těch posledních třiceti letech začaly vulgarismy (a teď myslím ta opravdu sprostá slova) začaly používat mnohem volněji než dřív… Napříč společností, odspoda až nahoru. To nebývalo. A mně, že ve mně pořád zůstávají zbytky toho někdejšího puritánství, to znechucuje.
    Nicméně když už byla nahoře v článku řeč o Prattchetovi – Stařenka Oggová a její popěvky a hlášky, to je celkem prostičké. Ale co mne u něj v tomhle směru nejvíc dostalo, je ta krásná scéna (nepamatuju se, v kterém díle), když jeden z Igorů předvádí svého psa. Ta je geniální – bez jediného kluzkého slova, bez obvyklých zástupných slovíček, a přitom dokonale dvojsmyslně zavádějící až k pointě, která to celé obrátí naruby… Nádherná práce.

    • sikar
      10.12.2017 @ 21:46
      -
      Odpovědět

      Počkat… Myslel si, že ten pejsek pak bude vypadat ještě veseleji, že? Když bude mít dva…

  11. Tlustý zlý strýc Leonard
    10.12.2017 @ 22:46
    -
    Odpovědět

    “Že si užije víc radosti” – pamatuju-li si to dobře.

  12. Host: Leonard Medek – Smažení kroužků – Triumvirát
    25.12.2017 @ 9:34
    -
    Odpovědět

    […] jsem (inspirován nedávným Míšiným článkem o dvojsmyslech) chtěl napsat pojednání o kletbách, nadávkách a vulgarismech. Kdoví, třeba je ještě […]

  13. Jak vycedit maximum z flákání se po webu – Triumvirát
    27.3.2018 @ 11:02
    -
    Odpovědět

    […] Rovnou předesílám, že nebudu odhalovat nějaké hluboké nepoznané pravdy ani představovat nějaké nástroje, které nejsou široce známé. Je to spíš o tom, co děláte, než čím to děláte (ha, Míšo, dvojsmysl). […]

Zanechej komentář

Váš názor je pro nás důležitý. Zadaný email nebude veřejně publikován
Cancel Reply

Prosím chvíli počkejte
Odeslat

© 2017 Triumvirát
Dvojsmysly a pubertální výmysly | Triumvirát