• Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Napiš a zmáčkni Enter
  • Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Únor 2018
Po Út St Čt Pá So Ne
« Led   Bře »
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728  
Rubriky
Nejnovější příspěvky
  • Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Literární cvičení – pauza
  • 5 x 5 x Triumvirát 2020: odkládáme první setkání
  • Zadání literárního cvičení – pátek 6.3.
  • 5 × 5 × Triumvirát 2020
Nejnovější komentáře
  • Adhara: Z popela: o navazování
  • Adhara: Strašidelné vs. směšné
  • Pastelka: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Zlý strýc Leonard: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Pastelka: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
Facebook
logo triumvirát
  • Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Teoreticky

When češtin n’est-ce spolupracovat

13.2.2018
-
Publikováno Ekyelka

Aneb kolik jazyků umíš, tolikrát se můžeš splést.

Začínající autoři to mají těžké. Nosí v hlavě ten jediný úžasný-a-zaručeně-originální příběh, jenže místo obdivných výkřiků ze zástupu čtenářů se musejí vyrovnávat s nástrahami psaného slova, o kterých dosud neměli nejmenší tušení, o vedení příběhu a logice a dalších věcech ani nemluvě. Zkrátka na ně neustále číhá nějaké nebezpečí, ať už je to shoda podmětu s přísudkem nebo třeba samovolně se měnící jména, pohlaví a rasy postav (osobní čerstvý zážitek coby čtenáře; kdyby to nebylo tak matoucí, je to skvělý fantastický prvek!). Není proto divu, že své první pokusy páchají primárně v mateřském jazyce – který přeci tak skvěle znají, vždyť ho denně používají!

Opravdu?

Ani my “odrostlejší” to nemáme snadné. Teorie tvorby příběhu, postav i světa zvládáme, dokážeme se vyhnout většině klišé (nebo je naopak s gustem zapracováváme do děje), korektura pro nás není sprosté slovo. Máme načteno a naposloucháno či nakoukáno nespočet příběhů, dokážeme zasvěceně diskutovat o psaní celé hodiny. A potom se – v lepším případě – přistihneme, že naše postava náhle mluví stylem mistra Yody, aniž by k tomu byl důvod. V horším případě nám to omlátí o hlavu naše bety a v tom úplně nejhorším třeba redaktor nebo porotce literární soutěže.

Anglický slovosled v české větě. Špatně zvolená přivlastňovací zájmena, případně jejich nadbytek. Zapomenutá zvratná zájmena! Patvary slov, které nejsou ani české, ani anglické (dosaďte i další jazyky, pokud jste se s tím už setkali). Popletené pojmy s dojmy (violin skutečně neznamená violu, autore!). Mého otce pantofle místo otcových pantoflí.

Myslím, že není potřeba pokračovat dál. Především autoři, kteří aktivně používají víc než jeden jazyk, si nejspíš právě vzpomněli na vlastní výpotek zauzlovaného mozku (všem se nám to občas přihodí). Ono je to celkem pochopitelné: pokud část dne používáte cizí jazyk, setrvačností v něm zůstanete nevědomky „ponořeni“ i poté, co se rozhodnete přejít do mateřštiny. Je to dáno celou sumou okolností: nedořešené pracovní otázky, zadané úkoly, které je třeba vyřešit, podvědomí navíc ještě zpracovává zážitky z daného dne, kolikrát se k tomu přidá i nějaký ten film nebo seriál v originálním znění…

Mozek je sice skvělý a neskutečně výkonný orgán, ale není to stroj. Zatímco třeba klávesnici přepnete jediným příkazem z dané sady znaků do jiné, mozek běžného člověka to takhle jednoduše nezvládá, pokud není trénovaný. A přiznejme si to: kolikrát si v zápalu tvoření ani neuvědomujeme, jaké píšeme nesmysly, natož abychom si všímali ještě formální stránky textu.

Jenže zatímco gramatické chyby jsme naučení vyhledávat, případně je vůbec nedělat (v případě těch šťastnějších), problém s ovlivňováním vyjadřovacího stylu cizími jazyky bývá často opomíjený. Kolikrát se vám už stalo, že jste část textu přečetli sedmkrát, desetkrát, aniž vás trklo, že máte špatně koncovku? Případně že slovní obrat, který jste použili, je otrockým překladem z jiného jazyka, zatímco v češtině lze použít mnohem vhodnější výraz?

Pokud jste si právě uvědomili, že angličtinu jste se nikdy neučili, němčina vám zní jako ošklivý zánět průdušek a francouzsky zvládnete maximálně tak „pommes frites“ (vysloveno včetně dvojitého „m“) a jste tedy z obliga, protože tenhle problém se vás netýká – máte smůlu. Týká. V dnešní době je mnohem více lidí zvyklých komunikovat dvěma a více jazyky, ovšem tím se zvyšuje i riziko přenesené intoxikace. Je to jako s bacily: můžete být zdraví, ale potkáte přenašeče a lup ho, už vaše postavy bojují s nutkáním říkat třeba mýting místo schůze* a podobně.

Co se dá s tímhle problémem dělat? Existuje nějaké pravidlo, které nám pomůže se mu vyhnout, případně ho aspoň eliminovat? A je třeba se tím vůbec zabývat, když se jazyk stejně pořád vyvíjí a přizpůsobuje společnosti, která ho používá?

Popravdě já osobně mám štěstí, že veškerá moje komunikace v jiném než českém jazyce je čistě dobrovolná. Mohu tedy na celé dny „vypnout“ angličtinu (pochopitelně spolu s internetem, protože cizojazyčné články tvoří minimálně polovinu toho, co si ve virtualitě denně přečtu) a soustředit se čistě jen na češtinu. Kdo však takové možnosti nemá, nezbývá mu než pamatovat při korekturách mimo jiné i na tenhle problém.

To nezní moc povzbudivě, že? Holt ne vždy je tvorba jen o nápadech a inspiraci. Přejímání cizích vlivů se dá omezit „vyrovnávacím“ kontaktem s čistým jazykem. Tím mám na mysli několik různých věcí:

  • je vhodné věnovat pozornost kvalitě překladů, pokud není vaše znalost cizího jazyka natolik rozvinutá, abyste si troufli na četbu originálů. V dnešní době najdete na sociálních sítích nejrůznější čtenářské skupiny, kde vám ochotně poradí.
  • zajímejte se trochu víc o mateřský jazyk. Konec konců ho používáte ke komunikaci se čtenářem, k vyjádření svých největších fantazií a bláznivých nápadů, takže je vhodné tento nástroj udržovat funkční a provozuschopný. Nemusíte rovnou louskat literárněvědné studie, ale populárně naučné knihy, případně eseje věnující se psaní a jazyku (i v obecné rovině) vás řemeslně posunou mnohem dál než další díl oblíbené fantasy ságy.
  • přemýšlejte o svém stylu, nebojte se ho obměňovat a vyvíjet. Skutečně musíte každou přímou řeč uvozovat slovem „řekl“? Nejsou vaše oblíbené několikanásobné přívlastky spíš na překážku? Hrajte si!

Je toho samozřejmě mnohem víc, co se dá dělat. V prvé řadě však nespoléhejte na svůj dojem, že vy přeci tenhle problém nemáte. Může to být pravda a nemusí, takže se nestyďte případně zeptat svých bet, jestli je třeba tenhle obrat nebo tamto slovní spojení v pořádku. Konec konců nikdo nejsme neomylní.

Psaní zdar!

Ekyelka

 


*Samozřejmě se bavíme o případu, kdy jde skutečně o nevědomé zavlečení cizího výrazu, ne o styl.

autorské chyby
Ekyelka
literatura
psaní
teorie
13.2.2018
Email
6 Komentářů

Související příspěvky

Další zajímavé příspěvky, které chcete přečíst
Jak to vidíme, Teoreticky

Nečekané paralely mezi psaním a zahradničením (2019) – aneb úroda je slabá, tak co s tím – 2/2

30.6.2019
-
Publikováno Arenga

Letošní článek o psaní a zahradničení se mi poněkud rozrostl, a tak jsem považovala za čtenářsky příjemnější …

Číst více
30.6.2019
Publikováno Arenga
Autorské nešvary, Teoreticky

Základní opáčko 2 – aneb předložky i předpony S a Z pro začátečníky a mírně pokročilé

6.4.2018
-
Publikováno Arenga

V návaznosti na první základní opáčko připomínající, kde se správě píší ta proklínaná íčka a ýčka, tady máme …

Číst více
6.4.2018
Publikováno Arenga
Teoreticky

Opravdu jste nebyli geniální

8.6.2018
-
Publikováno sikar

Tento článek bude určen jak pro ty starší, kteří si chtějí s hrůzou a nostalgií zavzpomínat na dávné časy, …

Číst více
8.6.2018
Publikováno sikar
← DALŠÍ ČLÁNEK
Příšery originální, úsměvné, děsivé, přeplácané...
PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK →
Psaní a rodičovství

6 Komentářů

When češtin n’est-ce spolupracovat.
  1. Kaunaz J. Isa
    13.2.2018 @ 14:28
    -
    Odpovědět

    Jen smutně pokyvuji hlavou. Většinou píšu jakýmsi paskvilem mezi angličtinou a češtinou. Takže ani jedno neumím pořádně.

  2. Kadet
    13.2.2018 @ 15:44
    -
    Odpovědět

    Amen. Čenglišů mám všude plno. A to nejen v tom, co píšu, ale nedej bože, když někam zapisuju myšlenky a zápisky. Co slovo, to jiný jazyk. A mám obavu, že se toho jen tak nezbavím.

  3. Pavel Bareš
    13.2.2018 @ 18:50
    -
    Odpovědět

    Moje oblíbená achilovka je “vyslepičit”. Což v mém slovníku samozřejmě ani náhodou neznamená něco vyzradit, kdepak, naopak hezky dle svého anglického vzoru “chicken out” z nečeho pěkně zbaběle vycouvat…

  4. stuprum
    13.2.2018 @ 23:44
    -
    Odpovědět

    Zapomínáš, že někteří jazykokopci úmyslně kroutí slova a roubují věty, aby dodali té poběhlici mluvnické flexibilitu! Jakýsi extra nádech pačeštiny. 🙂

  5. Adhara
    9.6.2020 @ 10:07
    -
    Odpovědět

    Hlavne my, Slováci, čítajúci niekedy až nadpolovičný počet písomností v češtine, máme problém s čechizmami a s českým slovosledom. Pridajme k tomu ešte aj kŕmenie nie úplne vydarenou prekladovou literatúrou z angličtiny a stane sa vám, tak ako mne, že vydavateľ označí váš román za nepodarený preklad z angličtiny do češtiny a potom z češtiny do slovenčiny. 🙂

    Ale problém viacjazykovosti je mnohovrstvovejší. Napríklad ak máme postavy z anglicky hovoriacich krajov, tak náš román sa hrá na rádoby preklad a v takom im asi nepatrí do úst niečo írečité slovenské, aj keď sa nám to tam prirodzene natíska. No a potom sú tu pre zmenu anglické/české pojmy, ktoré nemajú slovenský ekvivalent. Obzvlášť pálčivé je to v oblasti kozmonautiky, kde vy máte veľa autorov, ale my Slováci prakticky žiadnych, a tak netušíme, ako sa veci správne prekladajú. A či sa vôbec nejako prekladajú, keď doteraz neboli použité.

    • idle
      9.6.2020 @ 10:45
      -
      Odpovědět

      Na druhou stranu pokud pojmy neexistují, kdo jiný než autor fantastiky si může dovolit si je vymýšlet? A dokonce i když existují – pokud je román z budoucnosti, můžeme klidně předpokládat, že se terminologie třeba i změní. I v angličtině jsem četla texty, které věcem, pro které normálně pojmy jsou, říkaly trochu jinak, a pomáhalo to dotvářet prostředí.

      Jasně, vymýšlení novotvarů má zase jiná úskalí, ale jedna z cest to je.

Zanechej komentář

Váš názor je pro nás důležitý. Zadaný email nebude veřejně publikován
Cancel Reply

Prosím chvíli počkejte
Odeslat

© 2017 Triumvirát
When češtin n’est-ce spolupracovat | Triumvirát