O víkendu jsme připravili T3 con, historicky druhý v pořadí, a ať už jste přišli nebo ne, připravili jsme pro vás krátké ohlédnutí za tím, jak to vlastně vypadalo, probíhalo a co se dělo.

Celá událost začínala v jednu hodinu, a i když jsme se trochu báli, že přijdou dva náhodní kolemjdoucí a pes, nakonec nám počet účastníků vyrazil dech – hned na začátek se vlilo do dveří patnáct účastníků a další a další přicházeli v mezičase do zahájení ve čtvrt na dvě. Celkový počet účastníků se pohyboval kolem čtyřicítky.

Celé odpoledne odstartoval Sikar, který všechny přivítal, ohlásil probíhající soutěž o nejlepší plší poezii a pak už dostala slovo Míša s přednáškou Ne, nechci to napsat za tebe aneb tohle spisovatelům opravdu neříkejte (ani vašim kamarádům ne). Ta se nesla v lehčím duchu, fungovala jako příjemné nakopnutí celé akce a navnadila diváky na to, co bude následovat.

V mezičase před Mílou Lincem a jeho hejtem na startovač si mohli návštěvníci vybarvit antistresové plší omalovánky, vyzkoušet muffinky od Míši, natisknout plší razítka nebo napsat plší pohlednice, které nám speciálně pro T3 con nakreslili Eva Letáková a Kocour Gadr.

Ve tři čtvrtě na dvě si pak vzal slovo Míla Linc – a panečku, že to bylo slov. Celý proud nadávek. Míla povídal o tom, Proč crowdfunding škodí začínajícím fantasy autorům aneb sbírka kokotů a jak jím také nebýt, rozhodně se ale nejednalo jen o bezbřehý výsměch. Naopak, účastníci dostali snadný a jednoduchý manuál k tomu, jak mají začínajícím spisovatelům pomáhat, co nedělat a v čem je rozhodně nepodporovat.

Na Mílu následně navázal Darion, který od půl půl třetí začal mluvit o Ženách v boji. Přenáška se nicméně netýkala jen žen jako takových, spíše slabších jedinců proti těm silnějším. Darion napřed rozebíral různé ikonické ženské bojovnice, přičemž svá slova doprovázel pravidelně se střídající prezentací obrázků, a nakonec předvedl s Livií i praktickou ukázku toho, jaké techniky může slabší jedinec využít v boji.

Pak se slova a fixky chopila Cirrat, která mluvila půl hodiny o tom, Na co si dávat pozor jako beta. Ve spolupráci s publikem se na tabuli ocitly ty nejdůležitější body betaření a poté zbyl čas na dotazy.. Do diskuze se zapojili účastníci i někteří z dalších přednášejících a rozebírala se hlavně témata kritiky a osobního názoru.

Honza Kravčík z nakladatelství Gorgona pak účastníkům ukázal šestici lektvarů, které by měl každý autor vypít a znát. Jeho přednáška na téma A musí to být hned román? sice maličko přetáhla časový fond, nicméně poslouchat o lekvarech učedníka a mučedníka a Honzových vlastních zkušenostech s autory bylo i tak více než zábavné.

Závěrem pak jako uragán vrthl před plátno Sikar. Jeho přednášku 10 typů fantasy, které raději nepište už mohli sice někteří vidět na loňském PragoFFestu, nicméně i tak se jednalo o pomyslný zlatý hřeb dne. Sikar odhaloval jednotlivé typy fantasy, se kterými se jako porotce soutěží setkává dnes a denně, a ať už se jednalo o poznatky o klasické fantasy nebo o fantasmagorie hodné Vesmírných lidí, dokázal vše podat tak, že se návštěvníci smáli jako řehtačky.

Před ukončením T3 conu pak už zbývalo jediné – vysbírat poslední příspěvky do naší plší soutěže, dramaticky je přečíst a soutěž vyhlásit. Úkolu dramatického nastudování se zhostila Míša, protože Sikar nemohl po přednášce pořádně mluvit, a tak dělal alespoň krásnou asistentku. Soutěž nakonec vyhrála báseň Plší doupě od Pavla Maxy, který si slavnostně převzal knihu Devět plchů v pelechu.

Nakonec jsme v menší skupince zapili T3 con v nedaleké pizzerii Donna a už teď se těšíme na další ročník plný přednášek, hostů a samozřejmě létajících (nebo jiných…?) plchů 😉

Míša & Sikar & Cirrat