• Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Napiš a zmáčkni Enter
  • Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Červen 2018
Po Út St Čt Pá So Ne
« Kvě   Čvc »
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930  
Rubriky
Nejnovější příspěvky
  • Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Literární cvičení – pauza
  • 5 x 5 x Triumvirát 2020: odkládáme první setkání
  • Zadání literárního cvičení – pátek 6.3.
  • 5 × 5 × Triumvirát 2020
Nejnovější komentáře
  • Adhara: Z popela: o navazování
  • Adhara: Strašidelné vs. směšné
  • Pastelka: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Zlý strýc Leonard: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Pastelka: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
Facebook
logo triumvirát
  • Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Teoreticky

Nasávejte!

12.6.2018
-
Publikováno Arenga

Jestliže jste se při přečtení názvu článku zaradovali, že budu vybízet ke konzumaci alkoholických nápojů, s nimiž vám psaní půjde lépe, tak vás zklamu. K pití alkoholických ani jiných nápojů tady vybízet nebudu – alespoň ne v prvním plánu.

K čemu bych naopak vybídnout chtěla, je pozorné sledování všeho, co se děje kolem vás. Rozhlížejte se. Naslouchejte. Dotýkejte se. Čichejte. Ochutnávejte – to, co se ochutnávat dá, to dá rozum, rozhodně neochutnávejte prací prášek, jedovaté rostliny nebo podobné zdraví nebezpečné záležitosti.

Pokud někam cestujeme, zvlášť do zahraničí, přináší nám to často množství zážitků, které můžeme zužitkovat ve své tvorbě, podobné je to i v případech, kdy se účastníme různých akcí. Nejen dovolenou ale třeba i víkend na nějaké akci či zajímavém výletě se většinou snažíme užít si co nejvíc, prožíváme je intenzivněji než všední dny – protože na to máme čas, protože jsme třeba někde, kde to neznáme a jsme zvědaví, a taky proto, že dovolené, akce a výlety bývají pomíjivé a většinou nám přijdou krátké. Zvlášť v cizím prostředí usilujeme o to, abychom “načerpali” co nejvíc zážitků, které se často snažíme uchovat pomocí fotek a/nebo videa, případně i deníků, zážitkovníků nebo dopisů, zkrátka se snažíme vzpomínky zachytit, abychom se k nim mohli vracet.

Jenže on i ten obyčejný všední den nám toho může přinést spoustu. Nejen zážitků, ale všech možných vjemů a odpozorovaných detailů, které se mohou dříve či později hodit.

Co o lidech vypovídají jejich ruce?

Snažte se vnímat, co se děje okolo vás, jaké je vlastně prostředí, v němž se denně pohybujete, jací jsou lidé, s nimiž se setkáváte a/nebo míjíte. Jdete-li po ulici, nedívejte se jen před sebe (ale samozřejmě sledujte, kudy a kam jdete), zkuste vzhlédnout do úrovně alespoň prvního patra, možná budete překvapení, co všechno uvidíte a jak domy vypadají nahoře (člověk takhle často objeví třeba i zajímavé architektonické detaily, kolem nichž celé roky chodil bez povšimnutí). Sledujte lidi, s nimiž se míjíte – jak vypadají, co mají na sobě (třeba nějakou zajímavou pokrývku hlavy nebo neobvyklý šperk? co o nich vypovídá styl, jakým se oblékají?), zračí-li se v jejich tvářích nějaké emoce, jakým stylem jdou, jaká používají gesta, klidně i poslouchejte, co říkají a jak se spolu baví… I samotná jízda v MHD může být docela inspirující. Já osobně zpravidla necestuji hromadnou dopravou tak dlouho, aby se mi vyplatilo číst si – a hlavně většinou cestuji s dětmi, takže by to stejně nešlo. Takže si někdy krátím čas třeba tím, že pozoruji (nenápadně, nezírám samozřejmě), jaké mají moji spolucestující ruce (nosy, uši, zuby…) a beru to jako takové malé mentální literární cvičení, podobně si třeba občas říkám, jak bych toho či onoho člověka v několika větách výstižně popsala, někdy se snažím představovat si lidi v nějakých historických kostýmech. Zkrátka: cestování MHD může být velice zábavné.

Sledujte zvířata, a to jak domácí – ve městě většinou psi – tak volně žijící (viděli jste například někdy v městském parku veverku?), všímejte si ptáků – i ve městě jich uvidíte spoustu a zdaleka to nebudou jenom holubi – neptejte se mne, jaké jiné, já poznám sotva sýkoru, vrabce, kosáka a drozda – mimochodem onehdy jsme třeba viděli na ulici pána, který nesl na rameni docela velkého papouška. Dívejte se, co ve městě roste za stromy, keře a květiny. Sáhněte si na kůru těch stromů, pohlaďte listy (například mladinké listy platanů jsou heboučké jako plyšáček), čichněte si, jak voní květy na keřích – a nebojte se, že při tom budete vypadat blbě ;-). Pozorujte, jak se město mění během jednotlivých ročních období. Zkrátka zpomalte a rozhlížejte se pozornýma očima.

Tak schválně, co tam vidíte vy? Klidně napište v komentářích.

Pohybujete-li se někde v přírodě, také samozřejmě máte spoustu možností, jak nasávat různé podněty. Les je úžasný sám o sobě. Lehněte si na záda a dívejte se do korun stromů. Ztište se. Poslouchejte všechny takové ty běžné zvuky, které vám okolní příroda nabídne. Zhluboka dýchejte. Snažte se přemýšlet o tom, co je okolo vás jedlé a čemu byste se naopak raději měli vyhnout. Zkuste pozorovat své okolí a vnímat bezprostřední vlivy člověka. Jste-li někde na louce, můžete si lehnout do trávy a nechat se jí obklopit. Vnímejte zvuky okolo vás. Hmyz se vám patrně připomene sám – raději se pak nezapomeňte prohlédnout “na klíšťata”. Dívejte se na nebe, jen na nebe, obklopení trávou jako hradbou, sledujte, jak po nebi plují mraky, jak rychle se mění jejich tvary, zkuste si představovat, co vám připomínají. Je tam drak? Plující lodě? Bojující vojsko? Je tam mapa nového světa? Jezero mezi horami? Ostatně na nebe se samozřejmě můžete dívat kdekoli vám to počasí a smogová situace dovolí, nemusíte se omezovat jenom loukou.

Když jsme u toho nebe, zkuste někdy po setmění vyjít ven tam, kde žije jen málo lidí (a je tedy méně tzv. světelného smogu). Dívejte se na oblohu a pozorujte hvězdy. Nevadí, pokud dokážete najít sotva Velký vůz a většinu souhvězdí neumíte pojmenovat. Nechte se obklopit velikostí vesmíru.

Být v noci venku je vůbec doporučení hodný zážitek – samozřejmě někde, kde je bezpečno (zajímavý zážitek pochopitelně může být i pobyt někde, kde je nebezpečno, ale k tomu já na tomto místě rozhodně vybízet nebudu – to ať si zváží každý sám, jak moc nebezpečné či potenciálně nebezpečné prostředí chce vyhledávat a jaké riziko mu ještě stojí za to). Je jasné, že po setmění vypadají věci jinak, noc má také své specifické zvuky – město se většinou ztiší a v přírodě se probouzejí tzv. noční tvorové. Mimochodem, západy slunce a svítání jsou na některých místech magické samy o sobě.

Zkrátka nasávejte jako houby, nasávejte vjemy a podněty, protože nikdy nevíte, co všechno z toho se vám při psaní může – dříve či později – hodit. A to buď jako volná inspirace nebo jako přímo načerpané zážitky či různorodé detaily, které můžete zužitkovat přímo v textu.

Ale i kdybyste nenapsali ani čárku, pokud se budete dívat na svět kolem sebe otevřenýma očima a snažit se všemi smysly vnímat to, co se děje okolo vás, bude váš život bohatší.

 

Arenga

P.S. Když se člověk dívá pozorně, objeví někdy i tam, kudy chodí témeř denně, zajímavé věci. Čekali byste třeba v běžném českém, respektive slezském, městě tohle? Normálně venku. V řece.

Arenga
čas
detaily
informace
překvapení
psaní
realita
tvorba světa
tvůrčí psaní
12.6.2018
Email
3 Komentářů

Související příspěvky

Další zajímavé příspěvky, které chcete přečíst
Teoreticky

Debaty o psaní

17.2.2019
-
Publikováno Cirrat

Hned na začátek bych chtěl zdůraznit jednu věc. Takhle jsme to udělali my. Není to jediný způsob, jak se to …

Číst více
17.2.2019
Publikováno Cirrat
Teoreticky

Rady pro úplné začátečníky 5: Pozor na pracovní verze!

23.11.2015
-
Publikováno sikar

Včera Minicon, zítra křtíme Čas šelmy. Vlastně v době uveřejnění článku předevčírem a dnes. Ano, článek píši v …

Číst více
23.11.2015
Publikováno sikar
Teoreticky

Drobečky, co se jinam nevešly (2)

12.12.2017
-
Publikováno sikar

Vítám vás u dalšího článku s drobečky, které na vlastní článek nevydají. Jaké tři máme tentokrát? Dědictví, skloňování jmen …

Číst více
12.12.2017
Publikováno sikar
← DALŠÍ ČLÁNEK
Rozsekej to!
PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK →
Knihy, které vás naučí psát – část 3: Míšina doporučení

3 Komentářů

Nasávejte!.
  1. TlusŤjoch
    12.6.2018 @ 8:34
    -
    Odpovědět

    V jednom aktikvariáto jsem objevil (a zakoupil) staré reklamní savé papíry. Jsem připraven.

  2. Jenovéfa
    12.6.2018 @ 14:37
    -
    Odpovědět

    Á! Želva 🙂

  3. Taive
    15.6.2018 @ 8:02
    -
    Odpovědět

    Jednou jsem četla rozhovor s Chuckem Palahniukem, mluvil tam o tom, jak rád navazuje rozhovory s lidmi, které by jinak nepoznal. Udělá si o nich obrázek a použije je jako postavy. Samozřejmě to v tomhle případě může svědčit o dost zvláštní sortě lidí, ale třeba taky ne. Každý, zvlášť lidi mimo naší sociální bublinu může být něčím naprosto zvláštní. A popovídat si občas s člověkem, se kterým by nás za normálních okolností vůbec nenapadlo mluvit, ať už je to paní, se kterou jezdíme každé ráno tou vzpomínanou MHD nebo bezdomovec, kterého každý den potkáváme na tom samém rohu, může být terno nejen ze spisovatelského hlediska.

Zanechej komentář

Váš názor je pro nás důležitý. Zadaný email nebude veřejně publikován
Cancel Reply

Prosím chvíli počkejte
Odeslat

© 2017 Triumvirát
Nasávejte! | Triumvirát