• Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Napiš a zmáčkni Enter
  • Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Říjen 2018
Po Út St Čt Pá So Ne
« Zář   Lis »
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031  
Rubriky
Nejnovější příspěvky
  • Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Literární cvičení – pauza
  • 5 x 5 x Triumvirát 2020: odkládáme první setkání
  • Zadání literárního cvičení – pátek 6.3.
  • 5 × 5 × Triumvirát 2020
Nejnovější komentáře
  • Adhara: Z popela: o navazování
  • Adhara: Strašidelné vs. směšné
  • Pastelka: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Zlý strýc Leonard: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
  • Pastelka: Zadání literárního cvičení – pátek 1.5. (dobře, pondělí 4.5)
Facebook
logo triumvirát
  • Domů
  • Kritika a její podmínky
  • O nás
Jak to vidíme

Z knihovničky Triumvirátu | říjen 2018

14.10.2018
-
Publikováno Míša

Cirrat

Co? Já… nic. Pořád pokračuju v srpnovém Marshallovi McLuhanovi, když zrovna netlumočím a mám dlouhou jízdu autem, pouštím si Stoletého staříka, který vylezl oknem a zmizel (když tlumočím, leze mi na nervy, pokud na mě něco mluví i po práci). Dokonce jsem byla i na CONiáši! A protože jsem nedočetla ani nedoposlouchala nic nového, můžete se alespoň pokochat, co jsem si všechno přitáhla domů. Ano, člověk prostě nepřestane kupovat knížky jen proto, že mu došlo místo v knihovně!

Ekyelka

Budu se opakovat, ale: „Bez souhlasu tajemníka…“ a dál to znáte. Ano, stále mám na stole rukopisy a z nudné černi na bílých stránkách vytvářím místy až spektakulární díla, jen zarámovat. Převládá tyrkysová říznutá fialovou, občas se mihne červená a zcela výjimečně zazáří neonová zelená, zkrátka když opoznámkovat, tak pořádně! Už teď vám mohu slíbit, že až se dostanete k výsledným románům, pobavíte se minimálně stejně jako já.

Dva ze tří aneb čím se bavím po večerech.Nejen kritikou jest Ekyelka živa, proto jsem sáhla po dalších detektivkách a nějakém tom fantasknu. Ken Bruen si to u mne trochu vyžehlil, neb po Kříži a Svatyni, při jejichž čtení jsem chvílemi jen nešťastně vzdychala, jak může být nějaký člověk tak „#*!ej“, jsem se propracovala k Ďáblovi a to hned bylo jiné čtení! Chvílemi jsem už přemýšlela, jestli jsme neopustili žánr a neodskočili si do surrealismu, ale dobře se to četlo a Jack Taylor konečně nebyl úplně marný a na ránu.

Potkalo mne také pár krutě brzkých rán, kdy by sice tělo ještě potřebovalo odpočívat, ale mozek se rozhodl stávkovat a jet na plné obrátky. Jak to dopadlo? Během několika hodin přečtená Hlubinná bouře i Ledová kletba, obojí od Lincolna Childa. Romány na pomezí thrilleru a SF, situované do zajímavého prostředí (první se odehrával na hlubokomořské základně, druhý na zamrzající Aljašce ) a s pointou, kterou by běžný čtenář nedotčený fantastikou označil za „zajímavou a překvapující“. Pro mne to byla spíš zábavná literatura na odvedení pozornosti od mrzutostí, zkrátka odpočinková četba (a klidně i na dovolenou, nejen do postele na jedno dopoledne).

Velice čerstvě vyšlo Město zázraků. Co to znamená? Správně, Božská města se mi z knihovny přestěhovala k posteli na vrchol čtecí hromady. Než se k nim ale dostanu – protože odjíždím a tahat s sebou tolik knížek prý nemohu, vyřešila jsem to přibalením tabletu a e-knih. V lázních mi bude dělat společnost Honza Kotouč s Pokračováním diplomacie a Karin Boye, protože jsem Kallocain četla už velmi dávno a chci si ho oprášit.

 

Sikar

Teď toho bylo hodně, vážně hodně. Poslední nákup knih obsahoval První a Druhou knihu hřbitovní (komiksové zpracování Gaimanovy Knihy hřbitova), Ocelového alchymistu 4, Odda a mrazivé obry a taky Upíra z okrsku. Během večerů po uspání mladšího prcka, a než usnul starší prcek, jsem z toho přelouskal vše kromě poslední upířiny, která mi zůstává na pořadníku.

Po dočtení hřbitovních knih a Odda jsem stále ještě neměl dost Neila Gaimana, tak jsem sáhl po další bohatě ilustrované knize pro děti Spáčka a vřeteno. Tu sice vlastním již pár let, ale když jsem ji před lety zakoupil, poznal jsem v ní ihned na první stránce povídku z knihy Předběžné varování: Krátké fikce a disturbance. Mezitím mi ale ze vzpomínek prchla, tak jsem si ji přečetl znovu a tentokrát se i kochal obrázky od Chrise Riddella.

Z Coniáše jsem si odnesl Případ ztraceného hledače a Lovce lidí. Následně jsem u stolku s výměnou knih vyhrabal hned dvě knihy od bratrů Strugackých, které jsem ještě nečetl, konkrétně Hotel U mrtvého alpinisty a Vlny ztišují vítr.

Účastníky nyní probíhajících soutěží by mohlo snad zajímat, že jsem dočetl aktuální Zpívající věže a už odevzdal hodnocení, a nyní se prokousávám naším Prázdninovým psaním. New Weird je na pořadníku. Předem bych taky rád světu oznámil, že příští rok si dávám od hodnocení aspoň trochu pauzu, cítím se drobet přetažený, takže vyjma našich soutěží si nechám první půlku roku volnou.

A pozor, zlatý hřeb na závěr! Během víkendu u rodičů mi otec předložil knihu Kamenný chlapec se slovy, že si musím přečíst aspoň kousek. Po uspání dětí jsem ji během chvilky málem vdechl. Musím vám říct, že pohádky o Leninově moudrosti, Stalinově odvaze, házení granátů na kapitalisty a tom, jak dělnictvo zvítězí, byly opravdu maso. Pokud mi nevěříte, že se něco takového dochovalo do dnešních dnů, tady máte vyfocený důkaz:

 

Míša

Poslední měsíc byl na čtení bohužel poněkud chudší než jindy, protože jsem strávila hodně času betačtením chystaného románu Míly Lince. A k tomu můžu říct zatím jen tolik, že se máte na co těšit, až to vyjde.

Kvůli přípravě na workshop jsem pročetla zase poměrně hodně knížek o psaní a mohu osobně doporučit Fieldovy základy scénáristiky Jak napsat dobrý scénář. Knížka se sice soustředí na psaní filmových scénářů, obsahuje ale hodně zajímavých pouček a pravd, které zužitkuje i autor beletrie. Zejména doporučuji úvodní pasáž o psaní postav, protože jsou v ní celkem zajímavé poznatky, které vás donutí dívat se na vlastní psaní trochu jinak.

View this post on Instagram

Celkem bezne si rozsiruju obzory knizkami o psani, protoze clovek by nemel zakrnet. Ted jsem si poridila Fieldovy Zaklady scenaristiky – zatim jsem ve ctvrte kapitole a je to vsechno celkem nobrainer, ale je vazne zajimave, kdyz se nad tim clovek zamysli do hloubky – spousta schemat se ve filmech opakuje, aniz by si to clovek uvedomoval. . . . #book #booklove #booklife #bookstagram #bookworm #bookgirl #booknerd #kniha #knihy #ctu #reading #starbucks

A post shared by Míša Merglová (@misamerglova) on Sep 21, 2018 at 12:12am PDT

Druhá knížka, kterou bych tento měsíc ráda vypíchla, je Leiberovo pokračování Fafhrda a Šedého Myšilova, Meče proti smrti. Osobně jsem se k Leiberovi dostala celkem pozdě, až před pár měsíci, ale jsem ráda, že čtu tohohle klasika žánru meče a magie až dnes. Mám totiž takové tušení že v patnácti bych ho bez zájmu odložila stranou.

Leiber má pro dnešního čtenáře trochu těžkopádnější styl a humor, ale i tak jsou příběhy svižné, přímočaré a dostatečně zábavné.

View this post on Instagram

Sunday brunch s knizkou ❤️ . . . #book #bookstagram #booklife #booklove #booknerd #bookworm #bookaholic #knihy #knihomol #kniha #ctu #reading

A post shared by Míša Merglová (@misamerglova) on Sep 23, 2018 at 4:15am PDT

 

 

 

 

Cirrat. Sikar. Míša
co čteme
Ekyelka
z knihovničky Triumvirátu
14.10.2018
Email
1 Komentář

Související příspěvky

Další zajímavé příspěvky, které chcete přečíst
Jak to vidíme

Z knihovničky Triumvirátu | květen 2019

19.5.2019
-
Publikováno sikar

Sikar Alice isn’t Dead jsem dočetl, pak z druhých Legend české fantasy vyzobl konečně po dvou letech …

Číst více
19.5.2019
Publikováno sikar
Jak to vidíme

Z knihovničky Triumvirátu | leden 2019

13.1.2019
-
Publikováno Míša

Nové rok, nové knižní výzvy. Protože jsme o Vánocích měli trochu času na čtení, přelouskali jsme zase pár …

Číst více
13.1.2019
Publikováno Míša
Jak to vidíme

Skutečně chcete psát?

29.11.2019
-
Publikováno Ekyelka

Jak jste si možná všimli, poslední roky toho moc nepíšu, z nejrůznějších důvodů. O to víc ale …

Číst více
29.11.2019
Publikováno Ekyelka
← DALŠÍ ČLÁNEK
Jsme to, co čteme
PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK →
Tudy ne

1 Komentář

Z knihovničky Triumvirátu | říjen 2018.
  1. TlusŤjoch
    16.10.2018 @ 19:33
    -
    Odpovědět

    Já teď četl Anthony O´Neill: “Na odvrácené straně” a bylo to super.

Zanechej komentář

Váš názor je pro nás důležitý. Zadaný email nebude veřejně publikován
Cancel Reply

Prosím chvíli počkejte
Odeslat

© 2017 Triumvirát
Z knihovničky Triumvirátu | říjen 2018 | Triumvirát