Oskara Fuchse, zvaného Lišák, jsme jako Triumvirát poznali před pár lety. Poslal nám tři povídky, k nimž jsme upřímně měli připomínek opravdu nemálo. Ovšem nejdůležitější bylo, že měl snahu. Touhu se zlepšit. V každém dalším textu, který měl někdo z nás možnost si přečíst, jsme viděli posun, mnohdy opravdu markantní. Takže netrvalo dlouho a autor tří rozporuplných povídek má dnes na kontě dvě knihy, Frosta a Hitokiri. Tudíž, vážení, když je někdo schopný vypracovat se za tak krátkou dobu a chce se s vámi podělit o radu, koukejte ho poslechnout a přečíst si jeho článek!

Sikar

Místo článku by tu mohla být jen jedna věta, napsaná kapitálkami. Která shrnuje všechno, co o psaní potřebujete vědět. Taková univerzální pravda pro fungování vesmíru.

DOKONČUJTE SVÉ TEXTY!!!*

*(Vykřičníky věnuji Sikarovi, neboť je miluje)

Sebelepší povídka, novela, román, prostě cokoliv, co nedokončíte, je mrtvé. Nevhodné k publikaci. Nevhodné k zaslání do soutěže či redakce. Neposílejte to ani betám. Ok, krátký status jednou za měsíc či dva na FB s ukázkou, je tou pověstnou bílou vránou. Musíte se přece pochlubit, že i něco děláte…

Ono je to dost těžké, kolikrát uprostřed rozepsaného textu dostanete nápad, políbí vás múza, prostě se objeví něco výrazně „zajímavějšího“, než to, na čem zrovna děláte.

Zapište si to a jeďte dál. Sám vím, že moje disciplína je v tomhle mizerná. Proto během psaní nekoukám na TV, filmy, seriály, nečtu nic, kromě zpráv. Izoluji se v podstatě od okolního světa. Minimalizuji tak možnosti, že mě něco od psaní aktuálního textu odvede jinam. Na tohle všechno bude čas, až odevzdám povídku/rukopis.

Jasně, že mám také spoustu rozepsaných věcí. Jenže to jsou podrobné osnovy. Reálie. Popisy scén. Charakteristiky postav. Nápady a náměty na články nebo rozhovory. S tím si ale hraji, až když mám odevzdáno a čekám na připomínky redakce. Abych nevypadl z psacího tempa. Abych si nějak ukrátil čas. V podstatě tyhle poznámky dost urychlují práci. A až se k tomu jednou skutečně dostanu, budu mít vlastně už polovinu rukopisu hotovou.

Ale zpět k tématu. V první řadě tedy musíte mít hotový text. Je jedno, jak mizerný nebo skvělý bude. Opravíte ho. Doladíte. Vybrousíte. Přepíšete. Ale máte něco v ruce. Něco, s čím můžete dál pracovat. První dvě kapitoly nejlepšího románu desetiletí, který způsobí revoluci v české fantastice, jsou vám k ničemu, pokud po nich nebudete v jeho psaní pokračovat.

Nikoho nezajímá nedokončený text.
Nikdo vám ho nevydá.
Pokud jej pošlete do soutěže, skončí v koši.
Tak to zkrátka je.

PS: úmyslně tu neřeším různé n-logie apod.

Oskar Fuchs