Díl čtvrtý: možné zádrhele a záludnosti

 

Ve čtvrtém (a posléze i v pátém) díle našeho společného čárkového opáčka se podíváme na to, co se do předchozích tří nevešlo, případně na to, co jsem schválně nechala až po tématu psaní čárek v souvětí, protože se dané jevy týkají vět jednoduchých i souvětí.

Jako první je to psaní čárky před spojkou než.

 

Složité než? Ale kdež!

 

U spojky než záleží, zda je užita v souvětí, anebo ve větě jednoduché.

Ve větě jednoduché před spojkou než čárku nepíšeme.

Příklady:

Má víc štěstí než rozumu.

Jde jí lépe čtení než psaní.

Počítá rychleji než já.

Naproti tomu v souvětí před spojkou než čárku vždy píšeme.

Příklady:

Vždy chvíli přemýšlí, než něco řekne.

Němčina jí jde lépe, než jsme čekali.

Měl to vypočítané rychleji, než jsem vytáhl kalkulačku.

 

Pokud spojka než spojuje dva nerozvité přísudky vztahující se k témuž podmětu, můžeme si dokonce vybrat, zda čárku napíšeme, či nikoli. Správně jsou obě možnosti.

Např. tedy: Lépe čte než píše. Lépe čte, než píše.

Pokud po spojce než následuje infinitivní konstrukce (té se podrobně budeme věnovat až příště), je chápána jako větný člen a čárka se před ní nepíše.

Příklady:

Nezbylo než doufat v lepší výsledek příštího závodu.

S úrodou ze zahrádky je možné naložit i jinak než jen všechno zavařit.

Není jiná možnost než jít pěšky.

 

Jako? Jako! A taky trochu jak.

 

Jestliže spojka jako uvozuje celou větu, čárku napsat musíme.

Příklad:

Viděl stejně dobře, jako vídával za svých mladých let.

Měl stejný počet zásahů, jako jsem včera zaznamenal já.

Udělá to, jako to dělá vždycky.

 

Jestliže spojka jako uvozuje pouze větný člen při srovnávání, čárku nepíšeme.

Příklad:

Viděl stejně dobře jako za svých mladých let.

Měl stejně zásahů jako včera já.

Udělá to jako vždycky.

 

Spojkou jako se uvádějí také některé nevětné příklady.

Čárku píšeme v případě, že je takové přívlastkové spojení pouze doplněním sdělení a jeho vypuštěním by se nic nestalo. Tedy význam věty by zůstal zachován.

Příklad: V Zoo jsme viděli i exotická zvířata, jako slony, zebry nebo žirafy. Význam sdělení je, že jsme viděli exotická zvířata, například ta jmenovaná.

Pokud je ovšem příkladová část nezbytnou součástí sdělení a jejím vypuštěním by věta dávala jiný smysl, čárku nepíšeme.

Příklad: Zvířata jako zebry nebo žirafy u nás můžeme vidět jen v Zoo. Kdybychom napsali: zvířata, jako zebry nebo žirafy, u nás můžeme vidět jen v Zoo, sdělovali bychom, že všechna zvířata u nás můžeme vidět jen v Zoo. Věta by tedy měla jiný význam.

 

Podívejme se ještě na užití spojky jako v konstrukci stejně/podobně jako a tak jako

 

Stejně jako, podobně jako

 

Tyto výrazy se užívají ve dvou různých funkcích.

Vyjadřují-li srovnání, čárku nepíšeme.

Příklady:

Barevné pereme stejně jako jemné prádlo maximálně na 40°C.

Měl bys to udělat podobně jako tvoje sestra.

 

Jsou-li výrazovým prostředkem slučovacího spojení, čárku před nimi píšeme. Takto spojené výrazy nemusejí vždy stát bezprostředně za sebou.

Je-li taková konstrukce vložena do věty, píše se čárka před ní, ale nikoli za ní – nicméně pokud tam pisatel čárku napíše, dle Jazykové příručky to není třeba považovat za chybu.

Příklady:

Ochotně nám pomohl, stejně/podobně jako předtím babičce. = Nám i babičce ochotně pomohl.

Okolo Lhoty byly dříve husté lesy, stejně/podobně jako bývaly okolo Újezda. = Okolo Lhoty i okolo Újezda byly dříve husté lesy.

Petr a Jáchym, stejně jako jejich sestra umí dobře anglicky. = Petr, Jáchym a jejich sestra umí dobře anglicky. Ale je možné napsat i Petr a Jáchym, stejně jako jejich sestra, umí dobře anglicky. Kdy je stejně jako jejich sestra chápáno jako konstrukce volně vložená, a proto je oddělena čárkami z obou stran.

 

Stojí-li konstrukce stejně/podobně jako na začátku věty, jedná se nejčastěji o vyjádření slučovacího poměru a druhý člen je většinou uvozen spojkami i, ani, také, popř. tak i. V případě užití spojek i a ani se před touto druhou spojkou čárka nepíše. V případě užití spojek také, tak i je možné čárku napsat i ji vynechat. Pokud před druhým větným členem žádná spojka není, píšeme zpravidla bez čárky.

Příklady:

Stejně jako včera i dnes bude nejspíš hezky. = Včera bylo hezky a dnes bude nejspíš také.

Stejně jako jeho další výtvory ani tenhle za moc nestojí. = Ani jeden z jeho výtvorů za moc nestojí.

Podobně jako v jiných obcích i u nás dnes slavíme dožínky. = Dožínky se dnes slaví jinde i u nás.

Stejně jako včera(,) tak i dnes bude nejspíš hezky. = Věta je velmi podobná té o pár řádků výše, má i stejný smysl. Užití čárky je na zvážení pisatele, chybou není dle Jazykové příručky ani jedna z možností.

Podobně jako v minulém roce(,) také letos se v soutěži umístil přijatelně. = Osobně bych v takové větě čárku sice napsala, vynechat ji však není chybou.

A nakonec příklad bez spojek:

Stejně jako sousedovic kočka má naše Micinka ráda masové konzervy.

 

Tak jako

 

Jedná-li se ve větě jednoduché o konstrukci s funkcí příslovečného určení způsobu, jde o větné členy a čárka se před nimi nepíše.

Příklady:

Udělal všechno právě tak jako kdykoli jindy.

Pomohl mu tak jako mnohokrát předtím.

Viděl ho kráčet ulicí tak jako každý den touto dobou.

 

POZOR – Napsat čárku mezi tak a jako – tedy „…tak, jako…“– můžeme pouze tehdy, stojí-li za jako další věta souvětí.

Příklad:

Viděl ho kráčet ulicí tak, jak tudy chodíval každý den touto dobou.

Udělal všechno právě tak, jako to kdysi dělával jeho dědeček.

Pomohl mu tak, jako mu mnohokrát předtím pomohli jeho přátelé.

= Ve všech třech případech se jedná o vedlejší větu větou uvozenou spojkou jako, tak plní ve větě funkci příslovečného určení způsobu.

 

Jde-li ve větě jednoduché o dodatečně připojenou konstrukci s tak jako, čárku píšeme – a to před tak, nikoli až před jako!

Příklady:

Ukázal mu záda, tak jako předtím všem falešným kamarádům. = Ukázal mu záda a všem falešným kamarádům předtím také.

Svíčková jí chutnala, tak jako jakákoli smetanová omáčka. = Svíčková jí chutnala a ostatní smetanové omáčky také.

Koupím si polárkový dort, tak jako každou sobotu. = Každou sobotu si kupuji polárkový dort a tato nebude výjimkou.

 

Při užití konstrukce tak jako může napsání nebo naopak nenapsání čárky změnit smysl věty, případně lze dát větě různé významové odstíny. Totéž platí i pro konstrukci tak jak.

Příklady:

Svíčková jí chutnala tak jako jakákoli smetanová omáčka. = Svíčková jí chutnala jako jakákoli jiná omáčka, tedy nepoznala žádný rozdíl. X Svíčková jí chutnala, tak jako jakákoli smetanová omáčka. = Všechny smetanové omáčky jí chutnají.

Podepsal všechny dokumenty tak jako obvykle. = Podepsal dokumety obvyklým způsobem. X Podepsal všechny dokumenty, tak jako obvykle. = Obvykle podepisuje všechny dokumenty a tentokrát to také udělal.

Uděláš to přesně tak jako já. = Uděláš to stejným způsobem jako já. X Uděláš to přesně, tak jako já. = Uděláš to stejně přesně, jako jsem to udělal já.

 

Tak, jak… / …,tak jak…

 

Pokud tak rozvíjí přísudek hlavní věty a spolu s následující vedlejší větou uvozenou jak má funkci příslovečného určení, píšeme čárku mezi tak a jak.

Příklady

Zavolej mu tak, jak jsi slíbil. = Zavolej mu takovým způsobem, jak jsi slíbil.

Udělej to tak, jak uznáš za vhodné. = Udělej to takovým způsobem, jak uznáš za vhodné.

Vypsal jsem všechny formuláře tak, jak vyžadují předpisy. = Vypsal jsem všechny formuláře takovým způsobem, jak vyžadují předpisy.

 

Pokud je však celé spojení „tak jak“ do souvětí přidáno spíše volně, čárka se píše před tak.

Příklady:

Václav, tak jak jsem ho poznal, by tohle nikdy neřekl.

Ve vesnici, tak jak tušíš, o nás už všichni věděli.

Nenašli jsme vůbec nic, tak jak nás varovali.

Maluje s velkým citem pro detail, tak jak se mi to líbí. (= což se mi líbí)

 

I v případě spojení tak(,) jak je někdy čárka nositelem významu. Její umístění nebo naopak neumístění může změnit smysl věty.

Příklady:

Od té doby jedl prostě, tak jak mu doporučil lékař. (= jedl prostá jídla, protože mu to doporučil lékař) ALE: Od té doby jedl prostě tak, jak mu doporučil lékař. (= jedl zkrátka takovým způsobem, jak mu doporučil lékař)

Hodiny na nádraží šly přesně, tak jak jsem očekával. (= hodiny na nádraží šly přesně a já očekával, že tak půjdou) ALE: Hodiny na nádraží šly přesně tak, jak jsem očekával. (= hodiny na nádraží šly přesně takovým způsobem, jak jsem očekával – a na minutu přesné být nemusely).

 

Až? Čárku tam vraž! Anebo taky ne…

 

Před spojkou až píšeme čárku v případě, že je konstrukce s až připojena dodatkově.

Příklady:

Několik let jsem ji neviděl, až v dubnu roku 1990.

Byt nám byl přidělen mnohem později, až počátkem 80. let.

 

Další případ, kam čárka vždy patří, je před až použité v poměru stupňovacím (viz první díl našeho seriálu Čáry máry čárky).

Příklady:

Byl hubený, až vychrtlý.

Mluvil huhňavě, až nesrozumitelně.

 

Užijeme-li však až ve zdůrazňovací funkci, čárku nepíšeme.

Příklady:

Tento zdatný vzpěrač zvedne až trojnásobek své váhy.

Přinesl mi snídani až do postele.

Dosáhne si jazykem skoro až na na nos.

 

Pokud je až užito jako předložka s významem kromě, je třeba rozlišit, zda je do věty včleněno těsně, pak se píše bez čárky, anebo volně, a potom čárku píšeme.

Příklady:

Až na Petra dorazili na sraz všichni. X Na sraz dorazili všichni(,) až na Petra.

Všichni(,) až na Petra(,) se na sraz těšili.

 

Vyjadřuje-li spojení s až následek děje, čárku psát můžeme, ale také nemusíme.

Např.: Zpíval(,) až do ochraptění.

 

Použijeme-li až ve spojení s od… přes (až) k/do/po, naznačujeme tak určitou logickou souvislost či posloupnost větných členů. Může jít o různé prostorové vztahy, společenskou hierarchii či směřování odněkud někam. Čárku zde nepíšeme, neboť tato spojení jsou chápána jako postupně rozvíjející.

Příklady:

Běžel od kostela přes náměstí a Dolní ulici až ke škole.

Shromáždili se všichni od pana ředitele přes celý učitelský sbor až po žáky prvního ročníku.

Slunečno bude od rána přes posledne až do večera.

 

Čárku můžeme použít pouze tehdy, chápeme-li takové spojení jen jako volně vložené či dodatečně připojené. Takové spojení poznáme podle toho, že pokud bychom je škrtli, věta by byla mluvnicky úplná a smysl sdělení by zůstal nezměnen. V takovém případě bývá toto spojení odděleno čárkami zpravidla z obou stran.

Příklady:

Do všech prostor našeho podniku, od kanceláře ředitele přes dílny až po vrátnici, byla nainstalována nová protipožární čidla. = Čidla byla nainstalována všude, například v kanceláři ředitele atd.

Všechno jídlo, od polévky přes hlavní chod až po dezert, bylo připraveno profesionálně. = Všechno jídlo bylo připraveno profesionálně. Polévka, hlavní chod i dezert.

Měl různorodé koníčky, od moderního tance přes hraní na hoboj až k vytváření replik středověkých deskových obrazů. = Měl různorodé koníčky, například ty uvedené.

 

Poté, co použijeme poté co

 

Zdá se jednoznačné, že vztažným zájmenem co začíná vedlejší věta, na kterou odkazuje výraz poté, a proto je nasnadě psát před co čárku. Jazyková příručka neodmítá ovšem ani psaní čárky už před slovem poté, kdy se spojovací výraz poté co chápe jako jednočlenný. Pozor ovšem na přílišné zjednodušování (tedy výraz dvoučlenný x výraz jednočlenný), neboť to, zda čárku napíšeme, či nikoli, do značné míry závisí na kontextu a pozici spojovacího výrazu ve větě.

 

Jestliže výraz poté co stojí na začátku souvětí, čárku před co psát můžeme, ale také nemusíme.

Příklad:

Poté(,) co mi napsal dopis, setkali jsme se osobně.

Poté(,) co vypil všechno pití, dožadoval se svačiny.

 

Pokud stojí před slovem poté stojí výraz označující časový úsek, který uplynul mezi dějem řídící a závislé věty, čárka se vždy píše před co. Klást čárku už před poté nelze, neboť poté má v řídící větě funkci příslovečeného určení času (které je následně plně vyjádřeno vedlejší větou). Zjednodušeně řečeno: kdybychom věty rozdělili již před poté, řídící věta by nebyla úplná.

Příklady:

O svém hrozném zážitku jí řekla až tři dny poté, co se vrátila domů. = samostatná věta „O svém hrozném zážitku jí řekla až tři dny,“ by nedávala smysl.

Narodil se dva roky poté, co se jeho rodiče vzali. = samostatná věta „Narodil se dva roky,“ by opět nedávala smysl

Práci našla až dlouho poté, co se přestěhovala. = přestěhovala se a až dlouho potom našla práci

 

Ovšem v případě, že věta před poté co je sama o sobě mluvnicky úplná, tedy by mohla končit tečkou a její smysl by zůstal nezměněn, je možné psát čárku před poté. Celek s s poté co přináší pouze dodatečnou informaci a nevymezuje časový úsek mezi ději obou větných celků.

Čárku před co psát můžeme, ale Jazyková příručka preferuje psaní bez čárky, aby se text nepřetěžoval interpunkcí.

Příklady:

O svém hrozném zážitku jí řekla až před dvěma dny, poté(,) co se vrátila domů.

Práci našla až za dlouho, poté(,) co se přestěhovala.

Narodil se v roce 1995, poté(,) co se jeho rodiče vrátili z Japonska.

 

Jestliže je věta s poté co do věty řídící vložena, čárku píšeme podle toho, zda jej chápeme jako volně vložený (můžeme mluvit též o vsuvce, ale k těm se podrobněji dostaneme až příště) – pak je nutné psát čárku na začátku větné konstrukce, tedy před poté, a na konci větné konstrukce. Čárka uvnitř výrazu, tedy před co, je volitelná.

Příklady:

Ignác Jáhelný napsal, poté(,) co absolvoval rekvalifikační kurz na manikéra, poutavé drama s nehty v hlavní roli.

Vyšetřovatel, poté(,) co se seznámil s výpovědí korunního svědka, dal pokyn k uvalení vazby.

Je-li ovšem poté větným členem řídící věty, čárka se musí psát až před co – oddělujeme tak vloženou větu vedlejší.

Příklady:

Vyšetřovatel dal okamžitě poté, co se seznámil s výpovědí korunního svědka, pokyn k uvalení vazby.

Zmražené potraviny hned poté, co je přinesete domů, uložte do mrazáku.

 

 

Eventuálně, respektive, případně – jakpak to s čárkami dopadne?

 

Užijeme-li příslovce eventuálně, případně, popřípadě či modální částici respektive, vyjadřujeme tím určitou eventualitu či dodatek týkající se dalších případů, které bereme v úvahu.

Chápat je můžeme buď jako několikanásobný větný člen, nebo jako volně připojený větný člen přinášející dodatečnou informaci.

Čárku před nimi píšeme vždy. Pokračuje-li věta dále, čárka už za spojením uvozeným těmito výrazy není nutná.

Pokud výrazy případně, respektive, eventuálně použijeme před spojovacím výrazem vedlejší věty (např. před spojkou že nebo aby), píšeme čárku již před nimi, nikoli až před sojkou uvozující vedlejší (závislou) větu.

Příklady:

Vezměte si propisovačku, případně plnicí pero.

Balíček mi zanechte u paní Malinové, eventuálně u paní Kropáčkové.

Román Chvost nebo skvost, respektive i další díla stejného autora(,) seženete v každém dobrém knihkupectví.

 

Včetně a jeho různé funkce

 

Včetně má ve spojení s jmennými výrazy ve 2. pádu funkci předložky. Do věty lze toto předložkové spojení začlenit buď volně, nebo těsně, a tedy psát s čárkou nebo bez čárky. Je-li vloženo tak, že věta pokračuje i za ním, pak čárkami z obou stran. Záleží na tom, jakou informační závažnost pisatel celku přikládá.

Příklady:

Za zájezd zaplatíte 12790 Kč na osobu(,) včetně pojištění a služeb delegáta. = Zde jsou přípustné obě možnosti, s čárkou i bez čárky.

Všichni pozvaní hosté, včetně Milana a Elišky, zůstali na oslavě dlouho do noci. = V tomto případě je celek za včetně vložen volně, věta má smysl i bez něj. Pokud by jej pisatel považoval za informačně závažný, napíše větu takto: Všichni pozvaní hosté včetně Milana a Elišky zůstali na oslavě dlouho do noci.

Má-li včetně funkci příslovce udávajícího rozsah – např. Fakturu zaplaťte do 15. tohoto měsíce včetně. – pak se čárkou neodděluje.

 

Citoslovce – nejen ta hrající na city

 

Zpravidla nejde o větný člen, ale o samostatnou neslovesnou větu (mluvnicky jde tedy o jev na pomezí jednoduché věty a souvětí).

O citoslovcích měla nedávno článek Cirrat, jestli jste ho nečetli, najdete ho tady.

 

Citoslovce většinou od zbytku věty oddělujeme čárkou, případně čárkami z obou stran.

Příklad:

Haló, je tam někdo?

Inu, to je ta dnešní mládež!

Prásk, ozvalo se pod oknem.

Šmankote, co tu ještě okouníš?

Jak ses sem, safraporte, vůbec dostal?

Dej si kávu, krucinál!

 

Ovšem v případě, že je citoslovce spojeno s jiným důrazným zvolacím výrazem, jej čárkou neoddělujeme.

Např.: Ó kéž bys jen byl mluvil pravdu!

 

Stejně tak neoddělujeme citoslovce, které je větným členem.

Příklady:

Neřekl ani „bů“.

Nesmíš být tak hr!

Sýkorka frnk a byla pryč.

 

Pro dnešek skončíme u citoslovcí, další, již poslední, díl našeho čárkového opáčka bude podle předběžného plánu následovat opět za týden.

 

Arenga

 

Více informací najdete například:

V jazykové příručce

Na stránkách pravopisně

Na Diktátoru

Na StudentMag

Na blogu Včeliště

Ještě tady na Mojí češtině