Od posledních Drobečků uplynuly tři měsíce a v těch dnešních je máme taky tři. To máme jeden drobek měsíčně, jinými slovy, my to pečivo jímě opravdu opatrně. Jaká témata nás trápila tentokrát, ale na článek by nestačila?

Emzáci (Sikar)

Co je to emzák? Pochopitelně mimozemšťan. Někdo, kdo nepochází z naší planety, ať už se jedná o zeleného mužíčka, šedivého hubeňoura s velkou hlavou a očima nebo Aštara Šerana.

K označení mimozemšťan existuje spousta alternativ. Například vetřelec nebo poměrně neutrální, politicky korektní a citově nezabarvený cizinec.

Vraťme se však k mimozemšťanovi. Emzák. MZ. MimoZemšťan. Mimo Zemi. A teď si představte, že vy jste mimozemšťan, protože pocházíte dejme tomu z Vulkánu. Náhle na vaší planetě přistane kosmická loď plná tvorů odjinud. Nazvali byste je mimozemšťany?

Pokud ve svém jazyce nazýváte vlastní planetu Zemí, není problém. Co když ale opravdu jako rasa striktně používáte označení Vulkán? V tom případě u vás přistáli mimovulkánci, ne?

Nejedná se o problém, spíš prostor pro vaši kreativitu. Jestliže ve vašem vymyšleném světě Země neexistuje nebo je dosud neznámá, hrdinové pochází z planety, kterou nazývají jinak než Zemi a setkají se s cizími bytostmi, co takhle si s tím trochu pohrát? Můžete použít už zmíněné cizince, ovšem co kdyby hrdinové své planetě říkali dejme tomu Tady, takže návštěvníci odjinud by byli třeba jináci.

Nebo si pohrajte se zkratkami. Emzák je ze zkratky MZ, ale znáte třeba BEM? Bug-eyed monster. Případně EBE, extraterrestrial biological entity, ačkoliv tady jsme se nevyhnuli slovíčku mimozemský, to máte vážně jen jako ukázku pro inspiraci. Zkuste si vymyslet českou zkratku a z ní odvodit nové slovo.

Berte to jako literární cvičení.

Vzduchoprázdno vs. stav beztíže (Sikar)

Za mě dnes ve vesmíru ještě chvíli zůstaneme.

Myslel jsem si, že tohle budu muset zmínit jen jednou kdysi dávno. Pak se mi ale dostala do rukou jedna kniha. V té jistá povídka prošla redakcí, korekturou a navíc ji četlo i pár lidí navíc.

A někdo to UŽ ZASE udělal. A ostatní na to UŽ ZASE neupozornili.

Vážení, pojďme si rozebrat pojmy, ano?

Vzduchoprázdno. Jak již pojem napovídá, jedná se o místo, kde není přítomen vzduch. Také mu můžete říkat vakuum. Najdete jej ve vesmíru, stačí se raketou proletět kousek od Země. Nebo z nějakého prostoru vyčerpejte veškerý vzduch, to stačí.

Stav beztíže. Opět, pojem vysvětluje sám sebe. V daném místě není tíže, takže vaše tělo a jiné předměty se volně vznáší prostorem. Je také ve vesmíru, ale ani kvůli němu do něj nemusíte letět. Stačí si sednout do letadla, které se vrhne střemhlav k zemi. Na několik krátkých okamžiků zde imitace stavu beztíže nastává, Nevěříte? Věřte, tady máte video. Onomu letadlu se přezdívá Vomit Comet, česky Pozvracená kometa.

Pokud se nacházíte ve volném kosmickém prostoru, je kolem vás vzduchoprázdno i stav beztíže. Jenže to, že je kolem vás oboje, nečiní ty pojmy zaměnitelnými!

Takže, jestli ještě jednou se hrdina bude volně vznášet v prostoru, a ač se mu dobře dýchá, vy napíšete, že je ve vzduchoprázdnu, řeknu Ekyelce, že vás má jít kousnout.

Diagnostika duševně nemocných (Brog)

Zdánlivě by to mohlo vypadat, že tímhle příspěvkem nějak navazuji na současné politické kauzy, ale není tomu i tak. I když byste nějakou souvislost najít mohli, tenhle drobeček mě napadl dávno předtím, než došlo k jejímu zveřejnění na Seznamu, a sice když jsem začátkem listopadu sledoval americký seriál The Sinner.

První řada The Sinner je o ženě (a tohle nebude spoiler, protože se to dozvíte hned v první epizodě), která spáchá drastický zločin. A nemá k tomu žádný zjevný motiv. Samozřejmě ji zatknou a prokuratura, soudkyně, šéf policejního odd. a hlavní vyšetřovatel se od té doby mezi sebou neustále handrkují, jestli už ji můžou poslat k soudu, když se ke zločinu přiznala a vidělo ji při něm hodně lidí. Vyšetřovatel totiž argumentuje tím, že i když motiv není soudně důležitý, tak tu něco smrdí. A obrací se hlavně směrem k tomu, že žena by mohla mít nějaký duševní problém. A tady přichází to, kvůli čemu jsem se rozhodl napsat tenhle text.

Prokurátor a šéf oddělení totiž v tu chvíli začnou argumentovat tím, že (1) žena nebere žádnou medikaci na duševní problémy (s výjimkou léků na spaní), (2) ženě nikdy nikdo nezjistil žádnou duševní poruchu, (3) žena je přece normálně funkční ve svém prostředí. Jako psychologa mě tohle příšerně, ale příšerně iritovalo. Kdyby někdo bez jakékoliv racionality a důvodu spáchal zločin, to první, co udělám, je, že k tomu člověku pošlu psychologa. Protože tady něco není v pořádku. Bez ohledu na to, jestli je ten člověk duševně nemocný. Ta ženská byla od pohledu psychicky na dně z toho, co se stalo, nebyla schopná to vysvětlit, a protože policisté nevěděli “co má za problém”, mohla si bez pořádné pomoci i ublížit. To je ta humánní stránka.

Z čistě praktického hlediska – to, že nemáte dosud zjištěný žádný duševní problém, neznamená, že žádný nemáte. Může to mj. znamenat, že vás nikdy netestovali (tady bych rád zdůraznil, že tohle není případ Andreje mladšího, aby se toho pak někdo nechytal v politických diskusích) a že váš problém je tak specifický, že se dosud nemusel projevit (*SPOILER* nečtěte, pokud se na Sinner chcete podívat, což doporučuji – a samozřejmě, že to takový specifický problém byl *KONEC SPOILERU*). Ona totiž psychická věc nemusí být na první pohled vidět. Kdybych měl přirovnat duševní potíže k fyzickým, představte si to jako rakovinu. Té si taky vy ani vaši praktičtí lékaři nemusíte jen tak všimnout a často jsou potřeba specifické testy.

Dále to, že neberete léky je ještě absurdnější. Jsou duševní poruchy, na které se léky ani neberou. Jsou lidi, kteří mají duševní problém tak malého charakteru, že léky nepotřebují. A tím myslím i to, že jsou třeba tak copingově (umí se s tím vyrovnat vlastními psychickými silami) zdatní, že zvládají svůj problém kompenzovat, aniž by potřebovali léčbu. Spousta lidí s duševními problémy různé míry dovede relativně normálně fungovat ve společnosti. Vezměte si třeba Sheldona Coopera z Big Bang Theory, ten je toho zářným příkladem. Zase bych to tak trochu přirovnal k nádorovým onemocněním – to, že máte nádor, ještě neznamená, že potřebujete chemu. Ani rakovina ještě neznamená, že vás musí ozařovat.

Další důležitá věc je, že duševní onemocnění se dá indukovat z prostředí. Dokonce můžete někomu způsobit příznaky duševní nemoci, kterou nemá, tím, že mu budete dávat léky na nějakou duševní nemoc (např. kvůli tomu, že lék ovlivňuje vypouštění hormonů do těla). Zase by se to dalo tak nějak jakžtakž přirovnat k nádorům – záření vám tak může způsobit nádory.

A poslední bod. Viděli jste Čistou duši nebo znáte příběh Johna Nashe? Ono to taky někdy může chvíli trvat, než se narazí na situaci, kdy se duševní onemocnění projeví. Kdy na něj přijde okolí. To se samozřejmě odvíjí od nemoci a od prostředí (a znovu pro jistotu připomenu, že tohle není Andrejův případ, ten se v situaci, kdy by se to projevovalo, vyskytoval často).

Co tím vším chci říct? Pokud se vám v příběhu objeví rovina duševního zdraví, zjistěte si něco o tom, jak se duševní problémy diagnostikují, s jakou jistotou, v jakém věku to má smysl a jak se s tím dá argumentovat (a když říkám zjistěte, tak myslím spíš ptaní se přímo psychologů, na internetu je v tomhle směru spousta nesmyslů). Zjistěte si, jak a kdy se ta nemoc projevuje, co všechno ji může ovlivňovat. Nebo to bude vypadat divně. Vážně dlouho jsem nemohl pochopit, proč k hlavní postavě The Sinner toho psychologa prostě nepustí. A ani se to nijak nevysvětlilo.