Ahoj, já jsem Karel, rád tvořím písmenka a mám problém.
Ahoj, Karle!

Takhle nějak si představuji svoje první setkání AA, neboli anonymních autorů. Já totiž mám problém v tom, že mám rád přepisování. Všichni kolem mě říkají, jak milují psaní a nesnáší předělávání textu, ale upřímně, já se naopak těším na ten moment, kdy po dopsání nechám text uležet, pak si ho přečtu a předělám. A později, když ho dostanu s poznámkami od beta čtenáře. A ještě později, když ho dostanu s dalšími poznámkami od redaktora, nakladatele či jiné odpovědné osoby.

Tak jsem si řekl, nač vám neukázat, jak se naučit mít přepisování rádi.

Můj problém spočívá mimo jiné v tom, že čím víc času strávím u jedné věci, tím menší o ni mám po nějaké době zájem. Možná proto se nijak nehrnu do četby nekonečných ság, jejichž jednotlivé knihy byste mohli použít jako základy domu. Vím, že se ode mě asi nikdy nedočkáte pekelně tlusté knihy. To radši pěti tenkých. Nebaví mě příliš dlouho tvořit jeden příběh, radši se rychle přesouvám někam dál. Nikdy si ode mě nevyslechnete, jak jsem něco tvořil dlouhé roky. Jo, maximálně nad tím dlouhé roky přemýšlel, protože jsem neměl čas to hodit na papír. Někdy dokonce o příběh ztrácím zájem v okamžiku, kdy mám pořádně rozepsané poznámky. Nebýt faktu, že jsem chaotik, který stejně v průběhu psaní nejméně třikrát změní pointu a někdy i prostředí a postavy, asi bych nikdy nic nedopsal. Mám rád překvapení v průběhu tvorby.

Zkrátka a prostě, já ta písmenka za sebe ve správném pořadí dávám rád, ale ne vždy to ubíhá tak rychle, jak bych rád. O intenzivním psaní se chci rozepsat někdy jindy, takže dál mlčím. Přeskočíme do momentu, kdy mi na stole přistane hromada papíru se spoustou poznámek po okrajích. Hned ze začátku roku mi tam přistály tři, mající 17, 66 a 158 stran. A ano, mají termíny, do kdy je musím předělat.

Děs, co?

Jupí! Tohle byla moje reakce. Tak jo, děcka, jak si přepisování užít?

V první řadě si řekněte:

 

Už je to vlastně hotové!

Přesně tak. Tady přehodit slovosled, jinde škrtnout nějaké slovíčko navíc, tuhle se zamyslet nad lepší stylistikou. Jo, pak se vyskytnou momenty, kdy je ze stolu zcela smetena jedna vedlejší postava a musíte kompletně znovu napsat několik stránek, ale to snad přežijete, ne? Pokud jste požádáni o rozšíření textu, můžete to dokonce brát jako lichotku.

Každopádně si říkejte, že tohle už je spíš mechanická práce. Nemusíte při ní přemýšlet nad příběhem, prostě jen zanášíte do textu drobné úpravy. Většinou. Co je na tomhle všem skvělé?

 

Ubíhá to rychle, někam se posouváte

I když nemám moc času, obvykle si říkám, že bych rád každý den nadatlil aspoň ty usmolené dvě A4. (Než se někdo ozve, tak mám dvě děti, které občas odmítají usínat před devátou, vstávám v šest ráno a ani teď během těch pár měsíců na rodičovské dovolené nemám moc klidu, natož snad času.) S přepisováním je to jiné. Na jedné stránce pět poznámek, na dalším sedm, jinde jen dvě… Zkrátka sedíte, upravujete text, a pak se na jediný večer práce můžete hrdě dívat klidně na desítky zpracovaných stran.

Najednou máte pocit, že text, která jste původně smolili třeba dva týdny, vám ubíhá před očima rychlostí blesku. S tím souvisí i další skvělá věc:

 

Zasloužíte si drobné odměny

Co takhle si slíbit, že za každou dvacátou zpracovanou stránku si dáte bonbon? A za každou padesátou malou tabulku čokolády? Doplňte cokoliv, co vám dělá radost. Při přepisování na odměnu dosáhnete dřív a snáz než při psaní. Proč mimo jiné?

 

Neexistuje tvůrčí blok

No dobře, může se vyskytnout, pokud text rozšiřujete nebo nějaký jeho kus zcela přepisujete. Jenže jak jsem už napsal, většinu času jen provádíte drobné úpravy. A text je vlastně už hotový, že ano? To znamená…

 

Máte čas zatím přemýšlet nad dalším příběhem

Mechanická práce se rovná duševnímu odpočinku. To propojte s tím, že po sobě text opět čtete. Neříkejte mi, že nenajdete zpětně něco, co vám přijde docela fajn a zasloužilo by to víc pozornosti. No, a máte třeba námět na povídku ne? Když už tak mluvím o tom čtení, nezapomínejte na následující:

 

Další čtení = nový náhled

Text se má nechat uležet, to víme všichni. Čtení opoznámkované verze je čerstvější náhled, takže se může stát, že vás ještě napadne, co by kde šlo vylepšit. Nebo dokonce…

 

Najdete zpětně nějakou botu, kterou i profík přehlédl!

I mistr tesař se někdy utne. Občas si nevšimne i zjevné chyby, takže vy máte šanci ji po sobě odhalit, provést úpravu a pochopitelně se tvářit, že je vše v nejlepším pořádku a chyba tam nikdy nebyla.

 

Drobností, kterými si můžete přepisování zpříjemnit, by se jistě našlo víc, ale teď hned mě další nenapadají a…

Omluvte mě, ale ten třetí balík papíru na mě vrhá významné pohledy.

 

Sikar

 

Mimochodem, na Pragoffestu teď v pátek budete? Najdete nás v linii Knihovna, tak si přijďte poslechnout nějakou přednášku nebo si trochu literárně zacvičit.